Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

Mám chuť od všeho utéct a přitom vím, že nemůžu

Mám chuť od všeho utéct a přitom vím, že nemůžu

Potřebuju se vypsat ze svých pocitů, které mě v posledních měsících stále častěji přepadávají. Nevím, jestli je to únavou, nebo mám nějakou ponorku, ale zdá se mi, jako bych jela jen ze setrvačnosti. Z ničeho nemám radost, často je mi do breku, nejraději bych utekla někam na pustý ostrov.

Je mi dvaačtyřicet, jsem vdaná, máme tři děti: patnáctiletou dceru a třináctiletého a čtyřletého syna. A já to nějak nezvládám. Všechny děti byly chtěné, na nejmladšího jsme se všichni, včetně starších dětí těšili. První dva roky, co se narodil, byly fajn, dcera mi byla velkou pomocnicí, zapojoval se i starší syn. Manžel tedy moc ne, ale to je dáno jeho náročnou prací, ze které chodí domů až ve večerních hodinách a často pracuje i o víkendech z domova.

Veškerá péče o domácnost a děti je tedy zcela na mně. Nikdy mi to nevadilo, vždycky jsem to zvládala, ale posledního tak tři čtvrtě roku mi nějak docházejí síly. Je toho prostě moc. Dcera má docela náročnou pubertu, nedá se s ní skoro mluvit, hned se hádá nebo uráží. Když po ní něco chci, je neochotná, hubatá, odkládá to tak dlouho, až si to radši udělám sama. Starší syn sice nemá pubertu ještě tak výraznou, ale už taky začíná a hlavně odkoukává chování od sestry.  Nejmladší je bohužel hyperaktivní. Neposedí, neposlechne, věčně ječí a křičí, všechno rozhazuje, při jakémkoli zákazu spustí neskutečný řev. Do toho se vloží oba dva starší a ječí po něm, ať je zticha, dovolávají se mě, abych zasáhla. Je toho víc, denně od pondělí do pátku.

Od září chodí nejmladší do školky a já do práce. Těšila jsem se, že to bude změna, že nebudu pořád jen doma v tom stereotypu, že v práci načerpám síly na ten domácí kolotoč. Ale fungovalo to jen pár týdnů a já jsem zjistila, že jsem na tom ještě hůř, než když jsem byla doma. Ráno vypravit děti, hlavně toho nejmladšího do školky, samozřejmě se to neobejde bez konfliktů, jeho bojkotování oblékání, snídaně, většinou stačí ještě před odchodem udělat nějaký binec, který nestihnu uklidit. Z práce jedu do školky, pak odvážím staršího syna na sportovní kroužek (dvakrát týdně) nebo jedu nakoupit, tam samozřejmě zase scény s nejmladším, hází mi do vozíku všechno možné a vzteká se, když mu to nechci koupit.

Přijedu domů, tam na mě čeká ten binec od rána, dcera se nenamáhá, i když už je doma, nenapadne ji poklidit a když jí řeknu, že už je dost velká, aby se zapojila, odsekne, že to není její bordel uklízet po nikom nebude. Uklidím to, připravím večeři, přijde manžel se synem, kterého z kroužku vyzvedává.

Manžel se bohužel do výchovy moc nezapojuje. Když děti začnou ty své projevy, zavře se do ložnice a oznámí, že má ještě nějakou práci, ať tam za ním nechodí. Nejmladší má problém to respektovat, takže mu furt buší na dveře a hučí do něj, muž pak sprdne mě, jestli nejsem schopná syna nějak zabavit. Když si o tom s ním chci promluvit, neposlouchá. Prostě mě nevnímá, maximálně řekne, že na co si furt stěžuju, že máme úplně normální děti a jiné ženy to taky musí zvládat.

Jsem už nějak na dně. Vždycky jsem chtěla mít rodinu, všechny děti jsem si přála, piplala je, věnovala se jim. A teď mě tíží svědomí, protože kolikrát si říkám, že by mi samotné bylo líp. Vím, že je to rouhání, ale je to silnější, než já. Strašně toužím po klidu, aspoň jeden den v týdnu nikoho z nich nevidět, neslyšet, neuklízet, nevařit, neřešit puberťáky ani malého vzteklouna, nevařit neuklízet. S mužem v tomhle ale není řeč. Rodiče máme už jen ty moje a ti bydlí na druhém konci republiky, takže hlídání není možné. Už mě dokonce napadlo, že bych v pátek večer uvařila na druhý den a v sobotu brzy ráno, když by ještě všichni spali, jim napsala na stůl vzkaz, že celý den nebudu doma a přijdu až pozdě večer. Strašně si s touhle myšlenkou pohrávám, nechat je všechny tři doma s tátou a já sama vypadnout. Přesně vím, co bych celý den dělala. Zašla bych si na výstavu, prošla se, někam na dobrý oběd, pak do kina… Sama, ani bych nechtěla jít s žádnou kamarádkou. Prostě si užít ten den čistě podle sebe, s nikým nemluvit, na nikoho se neohlížet. Jenže mám strach, že manžel by to nevydýchal. Ale on mě přece taky nechává s dětmi pořád samotnou, i o víkendech, málokdy se jim věnuje, buď je zalezlý v ložnici, nebo jde někam ven, buď do práce, nebo s kamarády na volejbal apod.

Možná bych potřebovala dodat trochu odvahy. Co myslíte, mám to udělat? V sobotu ráno se doslova vyplížit z bytu a nechat je, ať si poradí?

Michala


10.1.2018   Rubrika: Partnerské problémy   |   Komentářů 63   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Mám chuť od všeho utéct a přitom vím, že nemůžu

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-63
Verera
Verera - 11.1.2018 15:06

Změň svůj vztah ke starším dětem. Ty máš pořád snahu všechno organizovat, ale oni strašně rychle dospívají a nemůžeš se k nim věčně chovat jako k malým. Dej jim víc odpovědnosti, ale taky důvěry. Nedávej jim jen příkazy, jak to chceš ty,ale skutečně s nimi mluv a poslouchej je.

Žijete v jedné domácnosti a měli byste se tam všichni cítit dobře, jim taky není nejlíp když jsou jen objekty výchovy. a v podstatě jakékoli jejich představy, které jsou odlišné od tvých, jako brány jako otravování.

Nech je navrhovat jejich řešení, to pak daleko snáz splní a berou jako svou odpovědnost. Nemůžou protestovat proti něčemu, co chtějí sami. Jo a když nakonec uděláš všechno sama, to je jasné, že si dcera radši počká, chová se logicky, je potřeba se domluvit ( a to znamená shodnout se navzájem) a pak taky dohody dodržovat.

S malým se před nákupem dohodni, že si bude moct vybrat jednu věc, nebo do určité ceny apod. Ale pak nesmíš ustoupit , možná to bude párkrát zkoušet, ale bude to fungovat.

A možná si zkus udělat někdy jeden den jen ty a on a ať vybere program. Možná zlobí, protože se jinak neumí mezi sourozenci prosadit.

Nechci dělat nějakou reklamu, ale hodně blízká je mi Nevýchova ( a vůbec to neznamená, že si děti dělají co chtějí, spíš je to v tom, že děti jednosměrně nevychováváš, ale všichni spolupracujete).

A ještě dodám, že mám doma dva puberťáky a považuji to zatím za nejlepší období, nikdy předtím jsme si s dcerou nebyly tak blízké jako posledních pár let. Nemyslím si, že puberta musí být nutně hrůza.

 
Janina+4
Janina+4 - 11.1.2018 11:40

Jsem na tom podobne, vek, dva pubertaci a benjaminek, jen s tim rozdilem, ze benjaminek jsou u nas dvojcata, takze rachot peknej. Hlidani 0.

Domacnost hlavne pradlo a zradlo, nic jineho snad neresim.
Neexistuje, aby muz ignoroval male deti, proste mu je po prichodu z prace vrazim, treba na hodinu ven na kolo nebo at jdou uklidit garaz, nebo hrat pexeso. S tim, ze mamka uklizi/vari/jde do cviceni a pres to vlak nejede. Zavrit za sebo dvere v pracovne a delat, ze deti a zena neexistuji, to je ignorantstvi. Jestli muz potrebuje neco dodelat do prace nebo si zabrouzdat na netu, muze vecer.

Mensi nakupy chodi starsi deti, dostanou seznam penize, rohliky, mliko,maslo, ovoce apod. jsou schopni nakoupit taky. Stoji to vetsinou neco navic pro ne (nejaky mls, ktery bych jim stejne koupila, proc ne).
Jednou tydne jdu cvicit, na vypnuti bezvadna vec, uterky jsou proste moje a hotovo. Vikendy, obcas poslu muze s detmi samotne na vylet, oni se vyblbnou, utahaji, ja v klidu se starsimi uklidim, uvarim a hodim telo na gauc ke kafi.

Jaky si to udelas, takovy to mas, proste stat tvrde za svym a hotovo.smajlik - 26

 
catcat
catcat - 11.1.2018 11:16

Holky mají pravdu - nejmladší jenevychovaný, puboši jsou puboši a manžel má svůj klídek. Dej jim všem pravidla hry a občas vypadni. Já bych klidně zajela k rodičům na druhé straně republiky a taky tak jim to oznámila. Sama u rodičů by sis zase užila opečovávání od nich - tedy, pokud máte dobré vztahy. Bez nastavených mantinelů prostě nejde hrát žádná hra, ani ta na rodinu.

 
orinka
orinka - 11.1.2018 10:20

A vlastně - proč bys měla "od všeho utíkat"? Prostě změň režim, a zaveď si pravidelné vycházky jenom sama. Ono kolikrát stačí krátká procházka na čerstvém vzduchu, srovnat myšlenky. Umění říc Ne je velké umění. Takhle jsou všichni zvyklí, že mamka stále "visí na hřebíčku" a je takový domácí inventář. Film Páté kolo u vozu je sice starý, pamětnický, ale dobře ukazuje, jak to je.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 11.1.2018 9:57

benjamíneka bych nechala vystekat a pak pokud by si něco přál, tak nejdříve uklidit si své věci a pak to ostatní.
Nebude hotove, nemůžeš ani ke stolu, zrovna by mohlo být co má rád.

Manžel si dělá čas na své hoby, tak bez výčitek jdi do toho i ty.

 
dadka
dadka - 11.1.2018 9:17

A co ti brání udělat si třeba 2x do měsíce sobotu jen pro sebe? Malý by měl občas dostat na zadek, velké děti úkoly, které si budou plnit.Nic není tak horké, jak to vypadá. I jídlo bych třeba uvařila na dva dny dopředu.

 
mam-ča
mam-ča - 11.1.2018 8:24

Už to tu zaznělo : když se benjamínek neumí chovat v obchodě, nechala bych ho ve školce až do zavíračky a v klidu si nakoupila bez něj. Samozřejmě, že bych mu to řekla : "Neumíš se chovat, počkáš ve školce, dokud nenakoupím."
Taky občasné plácnutí přes zadeček při "neskutečném řevu" není na škodu. Takhle si zvykl, že si všechno vyřve a všichni mu vyhoví, jen aby už přestal. Stačí plesknout po zádi a zavřít někam do pokoje, s dovětkem, aby přišel až se uklidní. Neustupovat !
Chová se podobně i ve školce ? Asi ne, tam by mu to nikdo netoleroval.
Jinak puberťáky zapojit, jak píše Linda a Megí.

 
orinka
orinka - 11.1.2018 8:11

Benjamínkovi bych dala při záchvatu mokrý studený hadr na čelo. Začala jsi chodit do práce, není nutné, aby manžel tolik dřel, když vyděláváš i ty. Máš stejné právo na odpočinek jako on. Jsou to i jeho děti. Tak nač váháš? Udělej, co máš v plánu a čeho se bojíš. Prostě oznam předem, že tehdy a tehdy nebudeš doma, při své dobré vůli můžeš navařit kastrol čehokoliv a tradá. Dcera si taky myslila, že to bez ní doma nepůjde - a vida! Teď je každý týden doma jen na víkend, protože je na stáži a svět se nezbořil. A nejmladší kluk nenásilně hubne (je tlustý až hanba), když není mamahotelsmajlik - 68

 
Megí
Megí - 11.1.2018 7:38

ach jo, tohle je těžké. I když to uděláš a zavřeš za sebou na jeden den dveře, ten den si neužiješ. Pořád budeš přemýšlet, co se doma asi děje, jestli je o nejmladšího postaráno atd. atd. atd. Takže jako neohlášenou akci bych to nedělala (asi by mi to nestálo za to dusno po návratu). Ale jak už se tu píše, oznámila bych to dopředu. Jako jasnou věc. Třeba hned dnes. Třeba u večeře: "potřebuju si odpočinout, takže v sobotu nebudu celý den doma. Uvařím Vám oběd, je třeba se postarat o nejmladšího a dojděte si nakoupit. Vrátím se v sobotu večer (nebo třeba až v neděli večer). A doufám, že dokážete udržet základní pořádek a nebudu po Vás muset pak uklízet." TEČKA. Pokud bude manžel protestovat, klidně bych mu řekla, že on má svoje koníčky (volejbal apod.), Tobě na nic nezbývá v týdnu čas, tak si prostě uděláš den pro sebe TEĎ v sobotu.
A argument pubertální dcery, že nebude uklízet, protože to není její nepořádek? No promiň, ale ta by jela! Nepomůžeš mi uklízet? Fajn! To Tvoje špinavé prádlo není můj problém, takže neperu. Nežehlím. A máš hlad? Tak si uvař, protože Tvůj hlad není můj problém.
Mám stejně starou dceru a tohle vždy zafungovalo... Samozřejmě, že když po ní něco chci, tak nejásá, ale já to za ní už z principu udělat nepůjdu, protože pak to tak bude pravidlem...
Držím palce, aby se to u Tebe brzy zlepšilo, protože podle toho, co píšeš, se tryskem řítíš k syndromu vyhoření a pak se budou všichni divit...

 
Linda
Linda - 11.1.2018 7:33

Byla jsem na tom stejne (az na toho benjaminka, hormony u me nastesti nezapracovaly a ja rekla manzelovi na rovinu ,ze jestli chce benjaminka at si na to sezene nekoho jinyho - no neudelal to takze asi tak moc zase po tom netouzil).... do prace jsem si chodila odpocinout a vecer jsem sedela v aute pred barakem a vymyslela duvody, proc nejit dovnitr
Z vlastni zkusenosti bych ti doporucila:
- dve starsi deti = mluv s nima jako s dospelyma a ne jako s detmi. V podstate ma dcera pravdu jeji bordel to neni, jeji dite to taky neni takze proc by uklizela. Ano jste rodina a rodina si ma pomahat, ale skutecne to neni odpovednost ze jste si poridili benjaminka a tobe dochazi sily. Takze at si oba dva uklizi po sobe, staraji se o sebe. Ja jsem zavedla ze jsem zhruba od jejich 11-12 roku nedelala svaciny, nakoupila jsem jim o co si k svacinam rekly a tim to koncilo. Neuklizela jsem jejich pokoj (jejich pokoj = jejich bordel= jejich problem), prala jsem jenom to co dali do kose na pradlo nejpozdeji v patek v noci. Prala jsem v sobotu, co tam dali o vikendu bylo vyprano az dalsi tyden a nebo si to museli vyprat sami (poprve jsem ukazala jak). A svete div se fungovalo to. Ale musis to dodrzet a ne v jejich nepritomnosti prostourat pokojicek, uklidit jim tam atd.
- benjaminek - sorry holka ale i kdyz je nejmladsi potrebuje hranice a ty mu je nedavas. Nemas na to silu protoze ji vyplytvas na zbytecnych hadkach s temi dvema starsimi. Takze chces jecet, fajn jec si tady (a vymez mu prostor - jeho pokoj / koupelnu / co ja vim co mas i dispozici) a az se vyjecis prijd. Hazis mi veci do kosiku? fajn tak tam hod co potrebeujeme a klidne ho vysli pred sebou at teda jde vybrat to co ty chces koupit - zamestnas ho a jeste se bude citit uzitecny. A nebo ho nech ve skolce dyl a bez nakupovat bez nej.
- manzel - promluv si snim. Ze on nechce? Jasne ze nechce, on problem nema tudiz nema co resit. Nechtej po nem reseni, ale oznam mu: ty mas volejbal kazdy ctvrtek vecer fajn, ja mam jogu kazdy patek vecer. A vypadni v patek vecer na jogu / do divadla / na vystavu / projit se mestem. A trvej na tom. Oni neumrou hlady kdyz jim tatik jednou do tydne namaze veceri a nebo koupi hamburger. Zdravy to neni ale ty mas volno a ucel sveti prostredky. Prijdes domu do bordelu, nech ho byt, kazdy at po sobe uklidi co nabordelil. A kdyz to nepomuze tak holt vzdycky muzes v patek navarit (i kdyz ja opet netusim proc, vsak oni hlady neumrou) a v sobotu rano se vyplizit z domu.

 
kubikm
kubikm - 10.1.2018 23:08

a poslední
s chlapem, co mi nepomůže a chodí si na volejbal atd...tak s tím bych tedy určitě nespala....

 
kubikm
kubikm - 10.1.2018 23:02

jak by fungovalo, kdybys na nákup brala dceru...ty jsi taková šikovná, jistě mi dobře poradíš.....my holky si musíme pomáhat......
a časem si z ní udělala spojence?

 
kubikm
kubikm - 10.1.2018 22:48

mam-ča: přesněsmajlik - 47, aˇ%t se doma staví třeba na hlavusmajlik - 99

 
mam-ča
mam-ča - 10.1.2018 20:17

Když to nejde domluvou, uvař v pátek kotel guláše a v sobotu ráno nech na stole dopis : Jela jsem k rodičům, vrátím se v neděli večer.
Užij si svůj odpočinkový víkend bez výčitek svědomí, na Tebe taky nikdo nebere ohledy. Starší děti jsou dostatečně velké, aby zvládly namazat chleba nebo strčit jídlo do mikrovlnky. A manžel si třeba všimne, že nejmladší potomek není bezúdržbový.
Připrav se ovšem, že po návratu bude doma dusno, a úklid bude na hrábě.
Ale stejně bych do toho i za tuhle cenu šla.smajlik - 58

 
pitipitipa
pitipitipa - 10.1.2018 20:13

V podstatě žiješ jako samoživitelka, manžel je jen takovej "bankomat". Nevěřím ani to, že má tolik práce po večerech a po víkendech, spíš se před vámi zavírá a chce mít klid. Určitě to, o čem píšeš o tom samostatném dni, udělej, ale souhlasím s Petrušou - místo vzkazu jim to říct alespoň pár dní dopředu.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-63
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 388318.
Archiv anket.