Když ona je to taková z gruntu hodná ženská. Moje tchyně.
Mám hodnou tchyni. Opravdu, nemyslím to jako ironii. Je vstřícná, obětavá, nic jí pro nás není zatěžko. Naše dvě děti, svá vnoučata, miluje nade vše a doslova by se pro ně rozkrájela. Když před rokem nastoupila do důchodu, začala mi docela intenzivně pomáhat, což jsem uvítala. Chodím do práce na plný úvazek, občas je potřeba zůstat déle a babička je ochotná kdykoli operativně „nastoupit“.
Co by za to jiné ženy daly. Asi si říkáte, na co si stěžuji. Hned vám to vysvětlím.
Babiččinu pomoc samozřejmě vřele vítám a jsem jí za ni vděčná. A taky jí to dávám náležitě najevo, aby si nemyslela, že si toho, co pro nás dělá, nevážím. Problém je ale právě v tom „co pro nás dělá“. Ona toho totiž dělá až moc. I věci, o které nestojím a vysloveně jí říkám, aby se v nich neangažovala.
Zpočátku tento problém nebyl. Když bylo potřeba děti pohlídat, brala si je vždycky k sobě domů. Bydlí kousek od nás, není to problém. Jenže v říjnu šel do důchodu její manžel, který není dědečkem našich dětí (brali se před čtyřmi roky) a abych pravdu řekla, on děti vůbec nemusí. Sám je bezdětný a asi mu nikdy nechyběly. V podstatě ho vůbec nezajímají, když jsme všichni společně, tak je povětšinou ignoruje, maximálně dává najevo, že ho obtěžuje jejich hlučnost při hře.
Když tedy nastoupil „dědeček“ do důchodu a začal se více zdržovat doma, přesídlila tchyně v době hlídání k nám. A tehdy začaly ty problémy. Hlídá totiž poměrně často, někdy i dva týdny v kuse, když některé z dětí onemocní. A jelikož u nás tráví hodně času, začala se tam cítit jako doma.
Začalo to nenápadně. Nejdřív mi jen vyžehlila usušené prádlo, případně hodila do pračky várku. Později se její pomoc začala nebezpečně rozšiřovat. Bohužel, nechtěla jsem vypadat nevděčně a nechala to pravděpodobně dojít 
příliš daleko. A teď nevím, jak z toho ven.
Babička mi v podstatě pečuje a organizuje celou domácnost. Myje okna, povléká postele, pravidelně uklízí, vaří, peče buchty a bábovky, vyběhne nakoupit chybějící věci ve spíži jako cukr, mouku, koření, drogerie… Chodí k nám už jako domů i v době, kdy není třeba děti hlídat. Zaběhne třeba dopoledne, uklidí, vysaje, utře prach, vyklidí myčku, vyžehlí prádlo… Já pak přijdu domů a čeká mne dokonale uklizený byt, uvařená večeře na sporáku a na stole čerstvě upečený moučník.
Na jednu stranu je to velmi milé a pohodlné. Navíc babička to dělá evidentně s potěšením, patrně je ráda, že je ještě platná a důvodem možná je i její manžel, který je od doby, co je v důchodu, čím dál nerudnější. Možná s ním nechce trávit celé dny.
Jak jsem řekla, její pomoc je v jistém ohledu velmi milá, nikdy mi ani slovíčkem nic nevyčte, nemá připomínky k nepořádku či k čemukoli jinému. Má mne ráda i já ji. Jenže si pomalu začínám připadat, že moje domácnost není moje. Možná se rouhám, mám vlastně neplacenou a spolehlivou pomocnici v domácnosti. Ale mně se to začíná čím dál víc zajídat.
Už jsem babičce i řekla, aby tohle všechno nedělala, že se o svou domácnost starám ráda a ona mi to potěšení vlastně bere. Nepochopila to. Jen mávla rukou a zkonstatovala, že dokud má dost síly, je ráda, že může být platná a že si dobře pamatuje, jak byla kdysi uštvaná jako závodní kobyla.
Nechci ji ranit, ani ztratit, byla bych velmi nerada, kdyby se cítila odstrčená, zneuznaná, nepotřebná. Ráda bych jí dala nějak najevo, že si její pomoci vážím, ale ať trochu ubere plyn. Jenže všechny mé pokusy zatím selhaly. Manžel mi v tomhle nepomůže, jemu situace náramně vyhovuje a nechápe, na co si vlastně stěžuji.
Nevíte, jak na ni? Nějak taktně, ohleduplně?
26.4.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Když ona je to taková z gruntu hodná ženská. Moje tchyně.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Chápu, že každý to má nastavené jinak, před pár lety by mi to taky asi vadilo, ale teď - co já bych za to dala 
.
napřed si rozhodni, jestli ta přehnaná péče je teda milá a pohodlná, anebo otravná. Babičce je pak třeba najít nějakou jinou činnost. Třeba rozvod s dědou 
když ten se v jejím životě nějak nevyskytuje.
Může dělat náhradní babičku jiným rodinám - tak pomůže víc lidem a tak akorát.
.JPG)
Půjčila bych si ji na dva dny v měsíci, víc ne - to gruntování by mi vadilo...
Upéct dětem koláč nebo buchtu - fajn, ale převlékat postele?
Asi bych si s ní v klidu sedla při kávě a řekla, že z ní nechci rozhodně dělat služku, že mě sice těší její pomoc, ale že opravdu stačí pomoc s dětmi .
Ale jinak upřímně závidím - moje máma nežije, tchýně nehlídá, nepomáhá, nepodporuje... si můžu nechat jen zdát o něčem podobném...
Tak tohle bych brala. Ale asi by mi to stačilo tak 1x týdně. Servis je krásný, ale dá se ho přejíst. To nemluvím o tom, že máš navařeno a upečeno. Asi bych měla pocit, že ta domácnost už není moje. Jak už tu bylo řečeno, zkusila bych jí to ještě vysvětlit anebo jí půjčovat kamarádce na placený úklid.
tohle bych nevydychala. proste ne.
.JPG)
Nechceš mi ji půjčit 
.gif)
Linda: Já Tě ujišťuju, ž etu zaneřáděnou postel peru ještě v noci.. a věším než odjedu do práce...
a přijít o domácnost a tím o velkou část soukromí - to je maximální cena
Já bych nebyla schopná tohle "platit"
Klidně za cenu, že přestanu mít hlídání.
Pak ych to ovšem postavila tak: nechcete občas pohlídat, kdy já potřebuju, pak se nebudete vídat s dětma ve chvílích, kdy je můžu mít já...
Prosttě buď bude existovat domluva a budou se dodržovat pravidla, anebo ne
.jpg)
caira: ano urcite resí, ale nemusí si lámat hlavu ze ráno nebude moct do práce a i pokud náhodou se dítko zlepsí a riskne to a odvede ho do skolky tak sakra kdy vypere tu zanerádenou postel atd atd... proste tehle milion radostí s drobotinou ji sediny nepridá. ALe holt zato platí jinou cenu
Takto jsem to nikdy neměla, ale moje tchyně je posedlá prádlem. Mým prádlem. Jak venku krápne, už je tady, že si to mám sebrat. Nejen, když to je suché, ale i když je to jenom zaschlé. Je to prý škoda a ona vyžaduje, abych si to převěsila do koupelny, kde musím mimochodem lézt po vaně. Kolikrát jsem našla prádlo sebrané a složené tak, jak já to nikdy nedělám, ani bych to nedokázala. Ještě to chápu, když pere ona a chce mít volný balkón na své prádlo.
Linda: A jak víš, že neřeší blijicí dítě???
U nás babi taky pohlídá, ale v noci mám děti doma, já nim vstávám, já dávám antibiotika a odjíždím po páté do práce... babi chodí po 6:30 na kontrolu ( to odjíždí děda) A pokud děti spí, ještě zaleze do 7:15 do peřin
Ale jako hlídá furt, a umí to hlavně podat, hlavně před sousedkama
sallie: Alice.: 
Šárko, chápu soucítím.
Tohle bych nesnesla ani od vlastní mámy.
Moje domácnost je MOJE a dokud nepožádám o pomoc, nikdo mi tam nepoleze.
Já mám tchyni nad hlavou. Zlatá ženská, ale taky jsme míívaly podobné problémy.. Třeba mi vyprala prádlo, ale jelikož ždíme na plné otáčky, prádlo pak nešlo vyžehlit. Anebo vyprala tak, že si doplnila pračku tím, co se jí hodilo... třeba vybrala manželovo tmavá trička.. ale moje a moje spodní prádlo tam nechala.
Řekla sem ji to v klidu, nepomohlo to. Tak sem za ní šla před návštěvou, páč věci řešim zatepla..... a řekla jí, že teď si teda zapnu pračku s jednim trikem, protože ho potřebuju a fakt sem ji tenkrát zapla..
ona je extrémně spořivá a tohle j i z mé strany plýtvání energiemi. Ale od té doby je klid.
Z mé zkušenosti, neřešit přes manžela, vyřešit sama a musíš natvrdo - jinak to nepochopí.
Teda prijít domu a hodit nohy na stul je muj zivotní sen
. Sárko posli mi ji aspon na týden, deti hlídat nemusí, ty se ohlídají sami, ale domácnost a hlavne kuchyn jí bude milovat!!!!
A ted vázne, beru ze i tohle muze casem lézt na nervy, ale holka más hlídání detí - nemusís v noci resit zvracející díte (jezís co já s ním ráno budu delat), nemusís se v 6 ráno desit horecky, nemusís hlídat hodiny abys stihla poslední vlak domu nez ti zavre skolka. Holt nic není zadarmo a uklizéná domácnost a navareno je holt cena za hlídání. Nemuzes ríct chci jenom to a to a ostatní ne, proste bud vsechno nebo nic.
Já Šárku chápu...ono je těžké žít s tím, že někdo jiný takhle hodně zasahuje do vaší domácnosti, člověk se pak může cítit jako že bydlí na hotelu nebo je někde v podnájmu u extrémně pořádkumilovné bytné 
Já mám podobnou tchýni, je hyperaktivní a strašně ráda uklízí, nevydrží chvíli na místě a jakmile má možnost něco přeleštit nebo srovnat, hned se na to vrhne. Děti nám hlídá velmi zřídka a když už, tak jí je přivezeme k ní domů, takže zásahy do domácnosti odpadají, ale když byly menší, tak asi dvakrát hlídala u nás, protože děti spaly, a udělala to co popisuje Šárka. Přišli jsme domů a nádobí bylo umyté, prádlo vyprané, koupelna nablýskaná a tchyně se celá třásla na to že nám příště zorganizuje knihovnu, která přetéká knížkama a umyje okna. Já jsem jen polkla, poděkovala a při nejbližší příležitosti jsme si o tom s tchyni promluvily...já jsem jí vysvětlila, že nechci být nevděčná, ale že můj bordel je můj bordel a že si připadám jako bychom jí zneužívali a že prostě nechci aby u nás uklízela. Myslím, že se jí to trochu dotklo, ale mluvily jsme o tom dlouho a snad mě pochopila a nemá mi to za zlé.
Na druhé straně zase chápu Šárčinu tchyni v tom, že když už hlídá děti a je v tom bytě pořád, že se nudí a chce něco dělat, navíc jestli doma jí to nic moc neříká a dřepí tam nerudný manžel. Asi bych zkusila babičce najít nějakou jinou zábavu, něco co by jí dalo pocit, že je užitečná a že pomáhá, ale mimo domácnost...třeba přihlásit děti do nějakých kroužků kam by je vodila a byla tam s nima, prostě něco akčnějšího mimo domov. Ale určitě postupovat velmi diplomaticky 
nemáš nějakou kámošku, která by chtěla pomocnici v domácnosti? Babička by si mohla přivydělat, kámoška by byla určitě nadšená, pokud by jí někdo pomohl, a ty bys měla oddechové dny bez babičky....
Sarko zaplatim tchyni letenku. Devce ja TI taaaak zavidim. Jestli je to na Tebe moc tak ji rekni, ze chces treba zkusit novy recept. Jestli je jeji manzel nerudny tak to ber jako laskavost pro ni, ze ma u Vas zazemi. A Jen tak se zamysli co bys delala, kdyby tchyne nebyla takova jaka je a byla to nejaka protivna baba.
