Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!

První vánoční cukroví v nové domácnosti? S našimi tipy to zvládnete levou zadní!Od vánočních svátků nás dělí už jen pár týdnů, a tak je třeba začít s klasickými přípravami, které jsou nezbytné pro to, abychom tento čas mohli využít k plnohodnotnému odpočinku a pohodě. Nejde však pouze o generální úklid a nákup vánočních dárků...
pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

Hádáme se kvůli tomu, kde budeme žít

Hádáme se kvůli tomu, kde budeme žít

S partnerem jsme spolu pět let, máme půlročního chlapečka. Žijeme ve středně velkém městě v bytě na sídlišti. Já jsem spokojená, partner nikoli a vytrvale mě přesvědčuje, abychom se přestěhovali do domečku v blízké vesnici.

Byt, ve kterém žijeme, je můj, dostala jsem ho od rodičů, respektive od maminky, která ho zdědila po svých rodičích. Byla a jsem moc ráda, že nemusím řešit hypotéku ani placení drahého pronájmu a jsem ve svém. Hned po škole a nástupu do práce jsem se do něj nastěhovala a postupně si ho zařídila podle svého vkusu. Po nějakém čase se ke mně přistěhoval přítel a založili jsme rodinu.

Z mého pohledu nám nic nechybí, byt je velký, čtyřpokojový s velkou lodžií. Navíc je umístěn v nejvyšším patře, takže nám nikdo nedupe nad hlavou a jako nejbližší sousedy máme samé starší lidi, často už důchodce, kteří nejsou nijak hluční. Máme tady krásný klid, kolem hodně zeleně, před domem krásné dětské hřiště, obchod doslova za rohem a i veškerá další vybavenost celkem po ruce. Jak jsem psala, já jsem maximálně spokojená.

Ne tak můj partner. Už když jsem otěhotněla, začala básnit o tom, jak by to bylo fajn mít vlastní domek. Nejdřív to bylo jen v rámci takových těch snů, alespoň já jsem to tak brala. Co jsem netušila je, že on se začal po nějakém domečku intenzivně pídit. A pak přišel s pro něj úžasnou nabídkou. Otec jeho kolegy prodává rodinný domek v blízké vesnici. Je vdovec, bezdětný a pro něj samotného je dům zbytečně velký. Dřív v něm žili jeho rodiče a on s manželkou, ale během několika málo let všichni zemřeli a on tam zůstal sám.

A přítel se úplně zbláznil. Byl se tam už podívat a je to prý nádhera. Krásný udržovaný dům se zahradou, dole kuchyň a obývák s ložnicí, nahoře další tři pokoje. V každém patře vlastní sociální zařízení s kompletní  koupelnou. Garáž.

Přítel se do představy, že ten dům koupíme, úplně zbláznil. Prý když prodáme můj byt nebude potřeba brát si vysokou hypotéku, ale nižší a budeme mít krásné bydlení na venkově, zahradu, i pro syna prý bude takové prostředí vhodnější.

Já jeho nadšení nesdílím. Jsem vysloveně městský typ, vyhovuje mi, že mám vše v dosahu, že se nemusím kvůli každému většímu nákupu nebo návštěvě lékaře, pošty atd. složitě přesouvat autem z bůhvíjaké tramtárie. Vesnice, kde ten zázrak stojí, je poměrně malá a za vším bychom museli dojíždět. To by znamenalo pořídit druhé auto, jedním by jezdil muž do práce a druhé bych měla k dispozici já se synem.

A tahle představa se mi vůbec nelíbí. Z mého pohledu bychom si akorát zkomplikovali život, zatížili se hypotékou, vzrostly by nám náklady plus pro mě v době mateřské značné nepohodlí stran nákupů, lékařů apod. Já jsem teď ráda, že žijeme v klidu a vůbec se mi nechce začít řešit změnu bydlení.

Partner to vidí jinak, pro něj je bydlení v domku velkým snem, pravda je, že je to takový kutil, rád něco vyrábí, opravuje, asi by se na tom domě a zahradě mohl lépe realizovat, než v bytě.

V posledních týdnech jeho nátlak vzrostl, dotyčný pán už chce prý dům co nejdříve prodat a pokud se nerozhodneme do konce června, zařídí se jinak. Hádáme se kvůli tomu každý den. On tam za každou cenu chce, já tam za žádnou cenu nechci. Jeden druhému předhazujeme, že je sobec. Je to patová situace a já nevím, jak z ní ven. V žádném případě nechci bořit rodinu, ale taky se opravdu nechci nikam stěhovat a prodávat svůj byt. Ani jeden nejsme schopni uvažovat racionálně, dostali jsme se do fáze, kdy jsme oba ovlivněni svými emocemi a pomalu nejme schopni spolu už normálně promluvit.

Jak z toho ven? Ustoupily byste v zájmu klidu v rodině? Já už nějak nevím, co je a není správně a přepadají mě myšlenky, že jsem to já, kdo je z nás dvou větší sobec a neměla bych být tak tvrdohlavá.

Anežka


8.6.2018   Rubrika:   |   Komentářů 68   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Hádáme se kvůli tomu, kde budeme žít

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-68
rychlonožka
rychlonožka - 10.6.2018 18:29

Hádáním Anežko jen plýtváte energií. Máte svůj byt a svoji jistotu. Zůstane Váš za každých okolností. Váš přítel měl kliku, že nemusel nic pro budoucí rodinu zajišťovat. Prostě se jen přistěhoval a měl to bez práce. Od takového člověka bych se nenechala zviklat. Kdybyste mu vyhověla, sice by byl chvíli klid, ale za ty starosti potom to fakt nestojí. Jak se bude Váš přítel chovat, až skutečně vznikne nějaký větší problém? Taky se bude hádat? Co umí jinak? Krom rozhodování o cizím majetku? Vůbec bych se nehádala. Stručně a jednou provždy bych pánovi sdělila, že mám své bydlení ráda a že v něm hodlám zůstat. A navrhla bych pronájem chyty a zahrady, chalupy s pozemkem, s možností odkoupení za nějaký čas. Pokud přítel tolik stojí o dům, tak ať se přičiní sám. Je to jeho sen a jeho plán. Držte se své jistoty. Přijde rozchod, nemoc, a jste v háji.

 
máša h.
máša h. - 10.6.2018 16:48

já se svýho, tedy družstevního bytu kdysi vzdala a šla s dcerami "za lepším"... tenkrát to tak vypadalo... největší blbost mýho životasmajlik - 23smajlik - 23smajlik - 23... sliby, chybysmajlik - 65... no co, život jde dálsmajlik - 33smajlik - 33smajlik - 33

 
Almega
Almega - 10.6.2018 10:38

Zůstaňte,kde jste.Milý přítel ať si zajede k nějakým známým ve vašem věku na tu vytouženou vesnici,a oni už ho poučí,jak to doopravdy chodí...My jsme šli na důchod bydlet z města po 60 letech! kvůli ušetření peněz na chalupu,na malinkou vesničku,dobrovolně,a zatím-dokud jsme zdrávi- je to bezvadné! Ovšem bydlí tu několik mladých rodin,co prodaly byty ve městě,a koupily různě zachovalé domy,které opravily/stále i po několika letech opravují,do města jezdí několikrát denně,kvůli dětem,nákupům,práci....a jejich počáteční nadšení hodně pokleslo! Zvláště dělají problémy zvířata-oni chtějí jezdit na dovolené,tak se o ně musí někdo postarat.Zahrady se musí udržovat aspoň trochu.No vidím to rozčarování,něco jiného je si v bytě na kanapi malovat představy o bydlení ve vlastním,a pak žít někde,kde celý den a noc štěkají psi,sousedi milují stále něco smrdutého pálit,řvou sekačky,traktůrky,pily,zrovna když si chcete dát šlofíka...A auta jezdí sem a tam skoro jako ve městě skoro pod okny.Konec idyly...

 
Ala
Ala - 10.6.2018 8:31

byt neprodávat...
hodně bylo řečeno. Ale ještě zde nezaznělo, že pán - PŘÍTEL ne manžel bude (doufejme) přes den vydělávat, ta budeš doma s dítětem. A místo aby po jeho práci jste byli spolu, nebo on se věnoval dítěti "naběhne" do motérek a bude makat.... když je teda tak pracovitý. Po tobě bude vyžadovat dones, podej přidrž... však vždyť ti to nic neudělá... Cooo?? ty chceš jít za kamarádkou? Vždyť potřebujeme dodělat.. Pokud pojdeš, bude ti tvou odpolední volnost s největší pravděpodobností vyčítat... Je to zlatokop... Jedině, že by dům byl napsaný je na tebe...

 
Bety
Bety - 9.6.2018 21:58

Jo a Anežko, jaký větší sobec??? To na tobě je dítě a celá domácnost! Partenr ráno vypadne do práce a všechno bude na tobě!!! Za chvíli se mlu začne péče o velký dům a zahradu zajídat, bude zůstávat v práci, s kolegy, déle - vymýšlet si povinnosti a ty budeš na baráku jako vězeň. Nejsi sobec, ale rozumná, neustupuj. Tahle situace má jen jedno řešení - buď ty, nebo on, a jestli máš aspoň trošku pud sebezáchovy, tak to musíš být ty.

 
Bety
Bety - 9.6.2018 21:56

A o jakém klidu v rodině tady může být řeč? Nakonec tam budeš jen nešťastná, žádný klid v rodině tam NEBUDE a všechno půjde stejně do kopru, pánovi řekni, že jste se dali dohromady za určité situace, kterou akceptoval a tím to zhaslo! Celý život budeš na to myslet.

 
Bety
Bety - 9.6.2018 21:54

Tak to teda ani náhodou - pán si myslí, že jsi blázen? Ani náhodou bych se nevzdala VLASTNÍHO bytu a neodstěhovala se do "blízké vesnice" abych tam pokorně čekala až se milostpán vrátí "unavený" z práce, a já, zatímco jsem celý den lítala kolem dítěte, baráku a "krásné zahrady" (vím o čem mluvím, taky máme krásnou zahradu, na kterou naštěstí nemusím, protože to dělá manžel - ano manžel a NE přítel, nebo nepřítel???) budu ještě poskakovat kolem něj? Ne, ne a ne - ty bys zaplatila barák a čím přispěje pán? Ať si vezme hypotéku a bude mít taky něco svojeho, přes týden můžete být v bytě a na víkend hurá do krásného domečku na krásné vesnici s krásnou zahradou... už jenom to docházení k lékaři, školka, pak škola, kroužky pro dítě, nákupy, odřezaná od známých a kamarádek.... mráz mi jde po zádech a to jsem už v důchodu!

 
krasaka
krasaka - 9.6.2018 9:17

smajlik - 61 Domnívám se, že 4-pokojový byt s velkou lodžií by měl mít v každém městě větší hodnotu než nějaký starší, již dvěma generacemi používaný domek ??? Tak ať si ten "sobecký mladý pán" vezme hypotéku sám a dokáže, co umí-mohou mít oboje-s dítětem pak na víkendy a prázdniny by pobyt na venkově nemusel být špatný ?
Pokud by Anežka neodolala nátlaku a - nedejbože - SVŮJ BYT PRODALA a vzali si společně hypotéku a nadále zůstali pouze partneři,opravdu nevím, jak by se to v případě rozchodu řešilo? Většina financí její a pán by neodešel s igelitkou, jak by správně měl smajlik - 48
Napadá mne v tomto případě přirovnání ke "zlatokopkám"-dá se asi říci v mužském rodě ZLATOKOP ??? Nechci malovat čerta na zeď, ale vždy se mladé paní s dítětem začíná ve svém a s dobrým zázemím lépe,nežli mít jen oči pro pláč a JINAK NIC - mohou spolu vydržet," dokud je Pán Bůh nerozdělí",ale to je spíše utopie,chlapům se nedá věřit ani nos mezi očima, protože po druhé míze náseduje třetí atd.
Nesnesla bych, aby se za mé finance pak v našem bývalém domku válela nějaká "zlatokopka" ve věku mého dítěte a to se opravdu může stát, nic v dnešní době není na 100%smajlik - 66
Jsou sice spolu již pět let a mají dítě, ale nic z toho není zárukou-chce to použít "zdravý selský rozum" a trvat na svémsmajlik - 47
Kde je psáno, že by zrovna žena musela ustoupit, zvláště v tak závažném případě ???

 
kubikm
kubikm - 8.6.2018 21:18

a proč dneska jim to holky žerou????
a co děti????

jsou to prostě blbky a žádná emancipace....smajlik - 36

 
kubikm
kubikm - 8.6.2018 21:17

proč se dneska mamánci nežení??,

 
kubikm
kubikm - 8.6.2018 21:15

Bellana: smajlik - 47
a pokud byt je její..není co řešit....

 
Bellana
Bellana - 8.6.2018 20:07

Nevíme, jak starý ten dům je a ve kterém kraji je.
Naši sousedé koupili svůj dům z třicátých let minulého století před šestnácti lety a ještě nejsou hotovi s rekonstrukcí. Do čeho se pustí, to vygeneruje problém a náklady. Náš dům je ze šedesátých let a taky se nestačíme divit, co všechno je špatně. Nebyl drahý, ale už nás stál pěkných pár set tisíc. Nejsou to miliony, protože si manžel chce co nejvíc věcí udělat sám. Je to otravné, ale nemáme malé děti, tak nevadí, že žijeme trochu neestetických a pohodlí to taky zrovna není. S malými dětmi bych na něco takového nejspíš nepřistoupila.
Zkrátka myslím, že bych na místě Anežky zůstala v bytě a za přírodou vyrážela jen na výlety. Vyjde to levneji, mnohem levněji.

 
kubikm
kubikm - 8.6.2018 20:07

Arna: smajlik - 47

 
Arna
Arna - 8.6.2018 19:34

On chce koupit domek a kolik na něj má našetřeno? Má něco "do začátků"?
Anežka prodá svůj byt a společně doplatí hypotéku, ovšem dům by byl každý polovinu? No, to není spravedlivé. On by měl být majitelem poloviny z hypotéky.
Dům asi taky není nejnovější, otec kolegy tam žil s rodiči, ti již zemřeli,... Nebude to nejnovější a nejmodernější stavba.

 
Petruša
Petruša - 8.6.2018 17:04

byt rozhodně neprodávat, to by byla největší blbost" Jak píšou ostatní...můžete se jednou rozejít a budete řešit společný majetek a nebudeš mít třeba kam jít. Nebo jeden druhýho vyplácet, na to taky asi mít nebudete...

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-68
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 385751.
Archiv anket.