Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Šťáva plná vitaminů

Šťáva plná vitaminůPřipravte si domácí šťávu, která bude chutnat celé rodině...
pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Potřebovali bychom od vás slyšet názor na velmi citlivou situaci v naší rodině. Zemřel manželův otec, dědeček našich dětí. Byl poměrně mladý, ještě mu nebylo ani pětašedesát. Měl rakovinu, šlo to dost rychle.

Momentálně vyřizujeme všechny náležitosti související s úmrtím, tchyně je samozřejmě hodně špatná, tak to obstaráváme hlavně my. Pohřeb se bude konat v pondělí. A my s manželem řešíme, zda brát nebo nebrat děti s sebou.

Jsou ještě poměrně malé, synovi je osm a dcerce pět let. Dědečka v posledních týdnech už ani neviděly, byl v nemocnici, kam za ním nemohly, a i kdyby ano, asi bychom je tam nevzali. On měl to poslední období hodně špatné, už si ani nebyl podobný, pro děti by to byl šok.

Že dědeček zemřel, jsme synovi i dceři co nejcitlivěji řekli. Plakali, vyptávali se, ale druhý den už na to moc nemysleli. Byli jsme rádi, že se moc netrápí. Možná to zní cynicky, ale je to tak.

Teď jsme ale narazili na problém s babičkou, která trvá na tom, že poslední rozloučení musí být s celou rodinou, že děti tam nesmějí chybět, že by to dědečkovi bylo líto. Velmi na nás naléhá, dneska dokonce citově zaútočila i na děti, kdy před nimi o dědečkovi mluvila a u toho strašně plakala, byly z toho dost rozhozené, měla jsem problém je uspat.

Teď tady s manželem sedíme a přemýšlíme, jak to udělat s tím pohřbem. Oběma se nám zdá, že by to pro děti byla velká psychická zátěž a na pohřeb je brát nechceme. Jenže manžel má ohled i na svou matku, navíc zemřel jeho otec, cítí to jinak, než já. Já bych byla jasně nekompromisní, on se přiklání víc k mému názoru, ale stoprocentně jistý si není.

Tak jsme se oba rozhodli, že se zkusíme zeptat na názor tady. Braly byste tak malé děti na pohřeb prarodičů? Případně máte s úmrtím v rodině a pohřbem a malými dětmi vlastní zkušenost? Předem děkujeme za všechny vaše názory.

Zuzka a Petr


11.10.2018   Rubrika:   |   Komentářů 72   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,2/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vzít děti na pohřeb dědečka? Babička na tom trvá.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-72
krasaka
krasaka - 11.10.2018 11:54

smajlik - 61 Zřejmě bych se zeptala na názor dětí, taky záleží na tom, na jak dlouho to vše vidíte? Pokud bývá před pohřbem i svatá mše v kostele /která trvala u nás více nežli hodinu/, tak to je pro děti dosti dlouhé, kdy musejí způsobně sedět, nežvatlat, nechtít na záchod ap. Do rakve nahlížet rozhodně NÉÉÉ, ať si dědečka uchovají v srdíčkách, kdy ještě na tom nebyl tak špatně! Jen mne zaráží to, že "babička na tom trvá"- ta mohla rozhodovat o svých dětech, co se týče vnoučátek - to je na vzájemné domluvě, tam nemá důvod na čem trvat, protože to nejsou její děti /sorry,ale zdá se mi že senioři v mnoha případech až příliš zasahují do všeho u vnoučátek a přitom při výchově vlastních dětí často selhávali a nyní si to chtějí vynahradit,což ale není fér!!!smajlik - 66

 
dadka
dadka - 11.10.2018 11:45

Myslím, že poslední rozloučení s drahým člověkem patří k životu a nevidím ani jeden důvod, proč by tam děti neměly být. Mně umřel dědeček, když mně bylo deset, sestřenici a bratrancovi devět a pět roků a na pohřbu jsme všichni byli. Dodnes si to pamatuji, jak jsme spolu šli hned za rakví, která byla umístěna na voze, taženým koňmi.
Žádné následky to na mně nezanechalo.

 
Almega
Almega - 11.10.2018 11:07

Rozhodně by měly děti na pohřbu být! Kdysi to byl normální stav,důstojný pohřeb,lidi si zaplakali,děti se seznámily se smrtelností člověka. Dnes je s mrtvým zacházeno jako s nepotřebným odpadkem,samé "bez obřadu",skoro žádné pohřby do země,dělá se,jako že se nic vlastně nestalo,že dotyčný člen rodiny zemřel.Oplakávání se bere jako skoro nevhodné,když někdo pozůstalý pláče a teskní déle než týden,tak už ho posílají pro prášky a div ne do blázince....Ještě za mého dětství se nosila dost dlouho černá páska na rukávu na znamení smutku,vědělo se,že smutek trvá nejméně půl roku ,zrovna tak,jako se lidé radovali z narození dítěte,tak smutnili na pohřbu.Dnes má mnoho lidí hluboko do kapsy,a tak se to všelijak šidí,možná by si (jako kdysi) mohli lidi šetřit na důstojný pohřeb,nevím.Ale děti určitě by si měly tím projít,klidně,ať se na mrtvého i podívají,myslím,že šok neutrpí.Já byla v 11 letech na pohřbu své milé pratety u níž jsem trávila mnoho prázdnin,a byla jsem zklamaná,že jsme přijeli pozdě a rakev už byla zatlučená,že jsem ji už neviděla....

 
catcat
catcat - 11.10.2018 11:00

Když mi bylo 8, umřel mi děda. Na pohřeb mě vzali, bráchu (v té době 4) ne. Ani na jednom z nás to nenechalo následky. Já si nejvíc pamatuju i po létech z celého pohřbu, že jsem se divila, že na ulicích jsou lidé, když mají být všichni v práci a ve škole smajlik - 68

 
orinka
orinka - 11.10.2018 9:52

Speedy: Mám sousedku, která má v Kanadě provdanou dceru. Letos v létě jí umřel manžel, čtyři děti zůstaly. A pocty byly krásné, i otevřená rakev, tři dny mohli přátelé přijít, než ho pohřbili. Asi je to i tam různé.

 
orinka
orinka - 11.10.2018 9:50

Pro děti to sice bude smutné, ale zároveň poznají, jaké to je, rozloučit se s členem rodiny. Když se jim to rozumně vysvětlí, proč by nemohly jít také? Když někdo odchází, je zvykem se loučit a dědeček odchází - jinam, tak mu děti můžou popřát cestu ke Světlu a položit kytičku.

 
Jarča*
Jarča* - 11.10.2018 7:59

Když umřel můj tatínek, bylo nejmladší dceři 8 let. Na pohřeb jsme jí nevzali jen z toho důvodu, že zrovna ve škole měli dětský den, na který se těšila. Doteď mě to mrzí, že tam nebyla a s dědou se nerozloučila, myslím, že by to bývala zvládla v pohodě. Na následující posezení jsme jí už pak vzali. Je to bohužel tak, jak se říká, že s některými příbuznými se člověk sejde jen na pohřbech nebo na svatbách, a nevidím důvod, proč z toho vylučovat děti.
I když vy samozřejmě znáte vaše děti nejlíp, jak jsou citlivé, jestli by vydržely nevyrušovat a tak, to je na uvážení každého.

 
Kayty
Kayty - 11.10.2018 7:35

Když mi umřel dědeček, přemýšlela jsem, jestli děti vzít (tehdy 5, 2). Obě ho znaly. Věděly, že odešel do nebíčka, že byl moc nemocný. Vysvětlila jsem jim, že je pohřeb o tom, abychom se s ním naposledy rozloučili, vzpomínali. Ač jsme z bližší rodiny, seděli jsme úplně vzadu v obřadní síni, abychom nerušili nebo mohli odejít. Všechno proběhlo v pohodě. Naše rodina je trochu prdlá, na oficiality moc není. Rakev byla, kdo chtěl, mohl se bokem do speciální místnosti na dědu podívat.
Ovšem děda byl voják, takže to bylo s vojenskými poctami. Řečník byl super, hudba naprosto skvělá, nakonec vojenská večerka a čestná salva. Mimochodem pro mé děti to bylo to nejlepší a největší zážitek (vojáci střílí). Pak byla sešlost - oběd a pak dezert s kávou v jedné restauraci. Vzpomínali jsme v dobrém, povídali historky, bábi otevřela sešit, kam si psala jeho hlášky. A že jich bylo :-) Prostě u nás jsou pohřby oslavou života zesnulého. Ne takové ty děsivé, temné, divné..

Dětem nic nezatajovat. Jsou ve věku, kdy cyklus života pochopí. Pochopí i to, že byl dědeček nemocný, že odešel. Chápu, že to tchýně vidí jinak, zavání mi to trochu vydíráním. Ale zase proč nejít? Rozloučit se s dědečkem, udělat definitivní konec. Možná nechat rozhodnutí na dětech. Jak to vidí ony, zda tam chtějí být.

 
kubikm
kubikm - 11.10.2018 7:22

Smrt k životu prostě patří, rozhodně vzít. Pokud by ale byl vystavený v rakvi, tak tam ne, tam nechodím ani já

 
Linda
Linda - 11.10.2018 7:09

Samozrejme vzit deti s sebou. I ony potrebuji udelat nejakou tecku za dedeckem. Predem jim vysvetlit co se bude dit a jak to bude probihat a vubec vsechno okolo pohrbu. Pravdive zodpovedet vsechny jejich otazky. Mozna pokud potom babicka chce nejakou seslost - obed - co ja vim, obcas se dela takove posezeni po pohrbu, tak tam bych deti uz nebrala.
A zkusenost - manzelova babicka zemrela kdyz nasim detem bylo 7 a 5, zvladly to bez problemu. Moje mati zemrela, kdyz detem bylo 10 a 12, tam uz to zvladaly hur, prece jenom byly s babickou ve vetsim kontaktu nez drive s prababickou a hlavne byly starsi a uz jim bylo jasny ,ze tohle je definitivni konec.

 
Speedy
Speedy - 11.10.2018 0:51

Nechala bych deti doma, ceske pohrby jsou strasne drasajici. V Kanade jsou tak nejak milosrdnejsi, jsou spis oslavou zivota zesnuleho, kde lidi vypravi sve zazitky se zesnulym, nekdy i trochu humorne apod. Casto jenom s fotkou zesnuleho, ani rakev neni vystavena. Kazdemu to nemusi vyhovovat, na tech ceskych mi ale nekdy prijde, ze pozustale jeste totalne dorazi, zvlast placeni recnici, drasajici hudba atd.

 
YXH
YXH - 11.10.2018 0:16

Deti bych sebou nebrala. Nekomu se to bude zdat cynicke, ale myslim si, ze by bylo lepsi, kdyby si ho pamatovali dokud byl jeste vporadku a mohl si s nimi hrat, nez aby ho videli v rakvi. Mame vnoucata v podobnem veku, a nechtela bych aby na pohreb sly. Jestli bude mit hrob, anebo pozdeji rozptyleni popela, tak by se uz spis mohli jit "rozloucit" pokud na tom babicka bude trvat. Verim tomu, ze clovek zustane s nami ve vzpominkach, a pro deti by ty vzpominky nemely znamenat rakev a pohreb....

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-72
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 192864.
Archiv anket.