Nechci se stěhovat do zděděného domu. Prý jsem nevděčná.
Jsme s mužem momentálně na rozvod. Až dosud bylo naše manželství téměř bez mráčku, ačkoli jsme spolu už přes třicet let. Nikdy by mě nenapadlo, že mezi námi vznikne konflikt, který bude takřka nepřekonatelný a ani jeden z nás nebude ochoten ustoupit ze svého.
Důvodem našeho sporu je dům. Respektive stará barabizna, kterou manžel zdědil po svých rodičích. Teď, když zemřela jeho maminka, připadl celý dům manželovi jako jedinému dědici. A on pojal opravdu úchvatný nápad, totiž, že se tam přestěhujeme. Což já nemohu vydýchat a hned vám povím proč.
Ten barák je hodně starý a zanedbaný, potřebuje totální rekonstrukci. Dole je kuchyň, obývák a ložnice, velká chodba, koupelna se záchodem a prádelna. V patře jsou pak ještě další tři místnosti. K domu náleží dvorek s přilehlou zahradou a navrch ještě stráň s ovocnými stromy, která navazuje na zahradu. Je to ohromné. Barák i ty pozemky. V domě se za posledních padesát let nic neměnilo, kromě nutných oprav, aby byl aspoň jakž takž k užívání.
Jsou tam staré podlahy, na chodbě taková ta kamenná dlažba – kostky šedé na střídačku s černými, koupelna je katastrofa, omlácené umyvadlo a vana, opadané kachlíky. Kuchyňská linka pamatuje ještě Gottwalda jako prezidenta a v horních patrech je to podobné. Stará okna, vysloužilé dveře atd. Prostě hrůza hrůz. Celý dům je cítit takovou tou starou zatuchlinou, kterou nejsem schopná přestat vnímat ani když jsem tam celý den. Prostě to tam páchne.
Můj názor je, že bychom ten barák měli prodat a koupit si byt. Bydlíme totiž v nájmu. Máme možnost si byt, ve kterém jsme odkoupit, což bych já velmi ráda. Je hezky zrekonstruovaný, nic nám tady nechybí. Všechno máme v dosahu, od lékaře, přes obchody až po blízkost zaměstnání. Kdybychom se přestěhovali do toho baráku, o tohle všechno bychom přišli. Žili bychom na vesnici, což si já osobně neumím představit, jsem od malička zvyklá na město.
Manžel má ale jiný názor. Pro něj je ten dům domov. Vyrůstal v něm. Prý si nedokáže představit, že by ho prodal cizím lidem. Žili v něm už jeho prarodiče a on cítí jako povinnost ten barák zachovat jako rodinné dědictví, či co. Ty nedostatky, které vidím já, on nevnímá tak dramaticky. Tak si prý dáme dohromady nejdřív spodní patro a pak budeme pokračovat dál. Už se vidí jak chová králíky, rýpe se v záhonech a plánuje, jak to bude jednou v důchodu fajn, být takhle hezky ve svém, na zahradě, venku, stále aktivní.
Já to nedokážu skousnout. Možná jsem pohodlná, zhýčkaná městským životem v paneláku, kde mi nic nechybí a kromě úklidu se nemusím o nic starat. Mě představa náročné rekonstrukce baráku vůbec neláká, nejsem odvázaná ani z té zahrady. Nikdy mě to nebavilo a skutečně nemám žádné pěstitelské ambice. Jeho matka rok co rok zavařovala a nakládala všechno možné jako o život, já jsem nikdy nezavařila ani skleničku marmelády. Radši ji koupím v obchodě.
Řeknu vám upřímně, mám osypky jen si představím, jak se tam nastěhujeme a já začnu žít jako typická vesnická hospodyně.
Je to těžká situace. Vím, že ten z nás, který tomu druhému ustoupí, bude nešťastný. Kdybychom měli děti, tak by bylo řešení možná snazší, třeba by se jim barák hodil. Ale jsme bezdětní, já bohužel děti mít nemůžu. Takže je to jen na nás, co s domem bude. Navrhovala jsem variantu nechat si ho jako víkendovou chalupu, ale s tím muž nesouhlasí, o takový dům je prý potřeba se celoročně starat a žít v něm. Řekl mi, že jsem nevděčná, když to odmítám. Co by prý za to jiní lidi dali, kdyby jim takhle do klína spadl dům.
Co si myslíte vy? Byly byste ochotné se do takového baráku přestěhovat a v padesáti letech od základu změnit svůj životní styl? Já si to nějak nedokážu představit.
5.4.2016 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 82 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci se stěhovat do zděděného domu. Prý jsem nevděčná.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já tedy s rokonstrukcí domu zkušenost nemám, ale vidím to u jedněch mladých, kteří koupili starý barák vedle naší chalupy. A to je domeček poměrně malý. Už přes rok tam makají všechny víkendy za vydatné pomoci rodičů a kamarádů. V článku chybí dost podstatné nformace o tom, jestli je Líbin manžel zkušený řemeslník, kterého takové práce baví, nebo jestli by si museli na vše někoho sjednávat, jak jsou na tom finančně...
Já bych Líbu neodsuzovala, že je fiflena. každý nemusí být stavěný na život na venkově. Já si dovedu představit být na chalupě od jara do podzimu, ale celoročně by se mi taky nechtělo být odříznutá od možnosti vyběhnout kdykoli do obchodu, na cvičení, za kulturou... Možná bych si zvykla a třebas bych už po čase nechtěla jinak, ale těžko říct
.gif)
Ja v takovem dome ziju. Miluju tenhle zpusob zivota, ale zadna selanka a idylka to tedy rozhodne neni. Nekonecna prace.
Nepise se tam nic o vytapeni, napriklad, kdy se zivot toci kolem dreva, vytapet to plynem leze pekne do penez a naklady na energie jsou nekonecne vyssi, nez v byte.
Takze se muze snadno stat, ze tu idylku z duchodu sotva utahnou, zadna dovolena, zadne jine radosti, zadne spontanni rozhodnuti, ze ted si vyrazim do kina....a dalsi a dalsi uskali.
Naklady na rekonstrukci dosahnou astronomicke vyse, protoze jak do toho jeden kopne...
Muze navic casto to pocatecni nadseni opousti, kdyz nejsou videt vysledky hned, takze se nadsene pusti do pestovani 30 druhu rajcat a realita zivota mu unika.
Takze na miste zakladatelky, kdy to neni vytouzeny zpusob zivota, kteremu se musi zcela podridit, bych do toho nesla.
Pravdepodobne by skoncila i ťa manzelska idylka. Lidi "zvenku" vidi tu idylickou cast pobihani po venku a grilovacku, ale to je vykoupene nekoncici drinou.
.jpeg)
Arna - 5.4.2016 8:48 už jsem psala, mě by se taky líbilo odstěhovat se na vesnici, ale co s tak velikým barákem? Ono i ta režie bude velká, tak aby ho z důchodu uživili
Jo, dělá se rekonstrukce za chodu, ale už bych to nechtěla, jednou stačilo.
.gif)
Arna: přesně.......já bych dnes brala domek na vesnici hned....nějaký malý se zahradou.....jenže nový nezaplatím a na starém už by se manžel nedřel protože nemůže........my sice máme panelák ale v zeleni a máme 10 min. zahrádku....tak to doklepem ...
u nás za domem........ fotila jsme z 6.patra......jpg)
Arna - 5.4.2016 8:43 to máš pravdu, nemají děti, bydlí v podnájmu? To je opravdu trochu divné Že si už nepořídili něco svého? No čert ví
.gif)
PEGG: Jinak se dělá rekonstrukce s dětmi, oni jsou sami. Vždy se udělá jedna místnost aby bylo kde přespávat a pak se pokračuje. A nemusí tam hned trvale bydlet, já bych to opravdu pojala jako bydlení na důchod.
Já jsem na vesnici vyrostla a klidně bych se tam vrátila, ale to bylo tak, že to chci já, že bych se vlastně i na tu úmornou práci těšila, ale Líba to nechce. Neustále tady někdo říká: "Jaký si to uděláš, takový to máš!" Tak Líba to prostě tak nechce.
Jak žili do teď? Cestovali? Ráno zavřeli byt a v podstatě tam chodí jen přespat?
Na místě Líby bych na to kývla jen za předpokladu, že si to nechají zrekonstruovat a budou se stěhovat do obyvatelného domu.
Taky mě zarazilo to, že Líba chce dům prodat a koupit byt! Proboha, kam dávali 30 let peníze když nemají děti? To si za tu dobu nenašetřili na vlastní bydlení? A teď by Líbě byl dobrý domek jako finanční injekce na vlastní bydlení?
Ať si zůstane ve městě, možná jednou přijede na vesnici, kde bude krásně zrekonstruovaný domek, na zahradě budou běhat děti, jablka budou bez chemie, jahodový džem bude úplně něco jiného než ten drahý ze supermarketu. Jen hospodyně bude "vesnická Naninka" a děti manželovo, ale matka ta Naninka.
mam-ča - 5.4.2016 8:22 to máš možná pravdu, že se nesmělo na nic sáhnout.
Arna - 5.4.2016 8:34 a teď to bude opravovat jak? To jako že se tam nastehují a budou několik let bydlet v rozkopaném baráku
Kdo to nezažil, neumí si představit, jaký to je nápor na nervy. A zvláště, když to Líba bude dělat z musu a nebude jí to těšit.
Odhadem min.milion na rekonstrukci. Strecha, podrezani, izolace, rozvody, okna, dvere, vnitrky. Stary nabytek muze byt i pekny. Ten bych vyhazovala s rozmyslem. Ja bych to prodala a odkoupila byt. Aby vam pak barak nezhorkl.
PEGG: sharon: Proč neopravoval manžel postupně za života rodičů? To je jednoduché, asi tam jezdili minimálně a jen zdvořilostně "na kafe", protože Líba je asi pěkná fiflena, které smrdí snad už slovo vesnice.
Ostatně, kdo si myslí že na vesnici žijí jen sedláci, selky a vesnické naninky, to jsou snoby z města. Dnes je hodně "vesnických" lidí právě původně z města a byli rádi když se jim naskytl domek koupit či zdědit na vesnici. Většina VIP bydlí či jezdí na vesnice, na samoty.
náhodou ...naši přítelé z paneláku - kamarádíme 35 let.....koupili starší dům cca 20km od nás - opravili , zmodernizovali , vybudovali letní sezení s grilem , udírnou + bazén s krytem....+ zahradu , mají to senzační od jara do podzimu venku , kámoška plave ještě i v listopadu......ale ...oba jezdí autem , mají každý své a jsou tam už asi 18 let....takže začali mnohem dříve než pisatelka..................a co jim závidím ?.....jen to že jsou stále venku , ráno v pyžamu ...
denda04: za kolik myslíš že by to prodal ?......500-600 tisíc ?...za to byt a chatku nekoupí..............
Já zase nechápu Líbu. Manžel vnímá dům jako rodinné dědictví, a těší se na to, až ho zrekonstruuje. Možná pokud žila jeho matka, tak to nebylo možné. Všichni jistě známe babičky, co odmítají jakoukoli rekonstrukci, se slovy, že "až zavřu oči, tak si s tím dělejte co chcete".
Jsem rodilá Pražanda, ale na důchod se stěhuju na venkov. Představa, že v důchodu koukám z okna nebo krmím vrabce v parku, se mi dělají osypky.
Co se dá dělat večer v paneláku ?
Zatímco venku na zahradě se dá pracovat do setmění, nebo třeba jen sedět na zápraží a pozorovat přírodu. Máte-li tam venku dobré sousedy, dá se podnikat spousta věcí i společně, nebo jen sami, jak má kdo povahu.
Zvlášť, pokud Líba s manželem nemají děti, tenhle rozdílný náhled na spolužití povede k rozpadu manželství.
Je jim oběma nejspíš kolem padesátky, to je ideální věk na rekonstrukci domu. Do důchodu mají ještě cca 10 let, to stihnou.
PEGG: přesně - mohli opravovat postupně i za života maminky.......je to přitažený za vlasy , a tohle když prodá tak silně pochubuju že za ty peníze koupí byt ....???.........
ovšem pokud si troufá na opravy a má na to finance pak budou oba zabezpečeni na stáří - když pak prodá opravené a půjde do penzionu myslím na úpné stáří bude mít peníze na služby a na opatrovatelku......
