Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Hubnutí v přímém přenosu. Začínáme. 1. Díl.

Hubnutí v přímém přenosu. Začínáme. 1. Díl.

Říká se, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Nevím, jestli je to k čemu jsem se odhodlala zoufalé, spíš to vnímám jako svou poslední šanci. Mým dlouholetým problémem je totiž váha a neustálé marné snahy o její snížení. Kolik dobrých předsevzetí, diet, zahájení zdravého životního stylu, kolik viditelných úspěchů, které jsem pak zase úspěšně „přežrala“ zpátky k výchozímu bodu mám za sebou, bych ani nespočítala.

Jsem ukázkový a odstrašující příklad jo jo efektu,kombinovaného s nedostatkem pevné vůle a vytrvalosti. Je mi 54 let a po přechodu se na mně další plíživě nabíraná kila ochotně drží čím dál lépe. V posledním půlroce jsem na sobě začala pociťovat už i zdravotní problémy, které s velkou nadváhou souvisejí. A konečně řekla jasné a definitivní STOP!

Pod dvojím dohledem

A abych nedopadla stejně jako při všech předchozích pokusech, domluvila jsem se s redakcí tohoto magazínu, že budu v průběhu několika dalších měsíců hubnout veřejně, pod dohledem vás, čtenářek.

A nejen vás, poprvé jsem se rozhodla využít i pomoci výživového poradce, konkrétně ze společnosti Naturhouse, který mi pomůže se sestavením správného jídelníčku doplněného o přírodní produkty, které mi poslouží možná trochu jako berlička – zamezí chuti na sladké, tendencím se přejídat a tak podpoří celý ten hubnoucí proces.  

Každý týden sem na magazín napíšu jak si vedu, jak se cítím, jaké se dostavují výsledky. A zároveň budu každý týden docházet k výživové poradkyni, kde mě zváží a dají instrukce na další dny.

Pojďme se podívat pravdě do očí

Jsem si vědoma, že jdu s kůží na trh, i když ke zveřejnění fotografie zatím nemám dostatek odvahy. Možná časem.  Vězte, že hodně odvahy mě stojí už jen takto veřejně napsaná váha: při svých 174 centimetrech vážím  110,5 kilogramů. Ano, už slyším některé z vás, jak říkají: „Proboha, jak to mohla nechat dojít tak daleko?“ Máte pravdu, sama sebe se ptám na totéž.

Neuplyne den, abych na svou váhu a na to, jak vypadám, nemyslela. Ať si obléknu cokoli, nic mi nesluší, v ničem nevypadám dobře. Takovou nadváhu už prostě zamaskovat nemůžete, na to nezaberou žádné vychytané střihy ani stahovací prádlo, ani nic podobného. Ve volném oblečení člověk vypadá jako velryba, v upnutém zase jako obtažená jitrnice. A když už se podaří kápnout na něco, co vypadá dobře, tak sice můžete eliminovat tu velrybu nebo jitrnici a vypadat elegantně, ale málo platné, ten více než metrák živé váhy prostě nezamaskujete. Ta kila tam jsou a při každém pohledu do zrcadla se na vás ošklivě šklebí.

Já došla tak daleko, že jsem doma zrušila velké zrcadlo v předsíni, protože pohled na sebe samu mi způsoboval deprese. Vyhýbám se pohledům na své odrazy ve výlohách, ve skleněných dveřích. Nikdy se na sebe nedívám a pokaždé, když to náhodou udělám mám pocit, že bych měla zalézt a vůbec nevycházet z bytu.

Každé ráno jsem se budila s odhodláním, že dnes začnu. Zahájila jsem zdravou snídaní, dopoledne ovocem, někdy mi odhodlání vydrželo až do oběda a dala jsem si něco zdravého, abych pak v průběhu odpoledne nad svým půldenním snažením mávla rukou a řekla si, no tak co, začnu od zítřka a dala si k odpolední kávě tatranku… nebo dvě. A den následně zakončila pořádnou večeří.

Pravda, několikrát se mi podařilo odhodlání vydržet, překonala jsem první den, druhý, týden, měsíc, dva měsíce. Najednou jsem se cítila lehčí, břicho se zmenšilo, oblečení bylo viditelně volnější. Sláva, sláva. Ale já jako bych byla začarovaná. Po dvouměsíčním strádání a viditelných výsledcích jsem si řekla, že teď si snad můžu něco za odměnu dopřát. A vždycky to dopadlo tak, že z té odměny se odstartoval postupný návrat k předchozímu špatnému stravovacímu stylu a výsledkem byl samozřejmě i návrat pracně zhubnutých kil i s nějakým tím bonusem navíc.

Začínám. Odhodlání mám momentálně na rozdávání.

Jak už jsem předeslala v úvodu, konečně jsem řekla všem těmto mým zoufalým pokusům, které jsem nikdy neodtáhla do konce, STOP! První krok jsem učinila tím, že jsem v týdnu navštívila výživovou poradkyni v Naturhouse a vše s ní probrala. Měla jsem trochu strach, že nebudu schopná o svých stravovacích návycích a váze celkově vůbec mluvit, ale velmi rychle ze mne tyto obavy spadly.

Byla jsem zvážena na speciální váze, která zjistila podíl tuků a vody v těle – obojího mám nad limit opravdu hodně. Konkrétně 18 kilo tuku a 20 kilo vody. Poté mi paní poradkyně dala můj individuální jídelníček na první týden a doporučila podpůrné výživové doplňky.  Metoda tohoto hubnutí není založena na nějaké drastické dietě, i když určitá omezení zde samozřejmě jsou. Cílem je naučit se stravovat tak, abych zcela přirozeně mohla v nastaveném způsobu stravování pokračovat trvale. To znamená jíst pestře, zdravě a bez nějaké přehnané askeze.

A já tedy začínám. Má startovací váha je 110,5 kg, jako první cíl jsem si určila 85kg. V duchu se ale už teď těším, až to číslo nebude trojciferné, to bude moje první malé vítězství.

Druhým krokem je napsání tohoto článku a odstartování něčeho, jako veřejné kontroly. Věřím, že tentokrát pro mne nebude tak snadné se vším za pár týdnů praštit a říct si, že to stejně nemá cenu.

Má to cenu, vím to, podvědomě to cítím celý svůj „tlustý“ život. Momentálně mám před sebou dlouhou cestu a stojím na jejím úplném počátku. Cíl mi připadá v nedohlednu, tak trochu v mlze a také jako nějaká chiméra, kdy si říkám, že já snad už nikdy nemůžu být normálně štíhlá. Ale snažím se všechny tyto negativní myšlenky zahánět, vždyť i jedno čínské moudro říká: I cesta dlouhá deset tisíc mil začíná prvním krokem.

A já jsem na tu cestu právě vykročila. Pokud mi budete držet palce, předem Vám moc děkuji. A jestliže se ke mně chce některá z vás přidat, budu moc ráda.  V tuto chvíli jsem maximálně odhodlaná a nabuzená vírou, že tentokrát, tentokrát to opravdu dokážu.

Slávka

Hubnutí v přímém přenosu:


28.5.2016   Rubrika:   |   Komentářů 96   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Hubnutí v přímém přenosu. Začínáme. 1. Díl.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-91
Haninka
Haninka - 31.5.2016 14:18

Kadla: já s Tebou nechci polemizovat smajlik - 66, každý to má jinak, sama jsem to nezkoušela, ale jedinou výživou pro mozek jsou právě sacharidy. Kolegyně svého času jela v sacharidových vlnách, kdy jeden den se jimi cpala (sršela energií) a další jich měla jen minimum, (to byla úplně chcíplá), proto mě překvapilo, že píšeš, že se cítíš fajn.

 
Nika1
Nika1 - 31.5.2016 14:00

Kadla: Kdyz jim odpo jen zeleninu a bilkoviny, jsem unavena, mam chute na sladke a bez nalady. Ale je fakt, ze je to ucinne.

 
Kadla
Kadla - 31.5.2016 12:11

No, jak píšete, že při omezení sacharidů je člověk bez energie atd. atd., tak to vůbec není pravda. Já mám energie naopak více než jsem mívala dříve, cítím se zdravěji a čileji, zmizelo mi pálení žáhy a problémy s žílami. Byla jsem nedávno na krevních testech - dopadly skvěle. Takže vynechání sacharidů podle mne žádné negativní účinky nemá. Ostatně - člověk je tak jako tak nevynechá úplně - jsou například i ve vaječném žloutku, v zelenině atd. atd. Takže tím, že člověk vynechá pečivo, rýži, brambory atd., pouze sacharidy hodně omezí, ne vyloučí docela...

 
Verera
Verera - 31.5.2016 9:46

PEGG: celozrnné by mělo být opravdu z celých zrn a žitné nebo ječné je přirozeně tmavé. Ale ono se to často zaměňuje za cereální, což je v podstatě obilné, ale zní to zdravě. Šidí se všechno, ale pokud je ve složení i jiná než pšeničná mouka a po rozlomení jsou i uvnitř různá zrníčka, tak by to snad mělo být v pořádku.

A to, že kdo míň jí taky míň váží nemusí být vůbec pravda. Určitě jsou lidé, kteří sní cokoli a nepřiberou, ale u spousty je to jen důsledek stravování. Právě že ti, co sní výrazně míň než kolik spotřebují na běžný provoz, naučí své tělo na úsporný režim, ve kterém se snaží uložit do zásob, cokoli může. Takže pak stačí obrazně čichnout k salámu a půl kila je nahoře.

 
sharon
sharon - 31.5.2016 8:36

PEGG: ano s tím karamelem je to pravda ...jen ceny jsou vyšší.....

 
PEGG
PEGG - 31.5.2016 7:59

Víte, ono taky strašně záleží na tom, jak je člověk naprogramovaný od přírody. Mám ségru, která váží asi 50 kilo i s postelí. Když spolu někam jdeme, tak to vypadá, jako že já jí všechno sežeru. A toho sním daleko míň než ona. Sníst toho tolik, tak už dávno bydlím pod balkónem, protože bych neprošla dveřma.smajlik - 68

 
PEGG
PEGG - 31.5.2016 7:27

Jak píšete celozrnné pečivo je lepší, ale někde jsem četla nějaký test a to, co nám nabízejí v obchodech jako celozrnné pečivo, je jen normální rohlík, obarvený karamelemsmajlik - 26

 
Renee
Renee - 30.5.2016 20:32

Verera: smajlik - 47 Dávám nahoru všechny palce co mám. Protože takhle přesně to je smajlik - 47
K tvé poslední větě, že si neumíš představit, co s tělem udělá vynechání poloviny živin - jelikož jsem s dietami problbnula 25 let svého dospělého života, mám samozřejmě zkušenost i s tak často propagovanou dietou vynechání sacharidů, tedy veškerého pečiva a příloh (vyzkoušela jsem opravdu všechno). Ano, funguje to skvěle. Hlavně zpočátku kila letí dolů jako namydlená, radost a euforie obrovská. To vydrží nějakou dobu (u každého trochu jinou), pak se hubnutí zpomalí, pak zcela zastaví a nakonec se i při nezměněné stravě začnou kila vracet. V té době už člověk nemá moc energie, je často unavený, zesláblý, bílkoviny už nemůže skoro vidět, při chůzi kolem pekárny mu kapou sliny až na zem, společné večeře s rodinou jsou utrpením. Byla jsem v té době shodou okolností na laboratorních testech (ne kvůli dietě) a zjistili mi ketolátky. Dostala jsem za uši a vlastně jsem byla ráda, protože ten styl stravy už nešel dál vydržet. Sice jsem sacharidy nasazovala velmi zvolna a ve velmi malém množství, ale jojo efekt se dostavil stejně jako u každé jiné takhle jednostranné diety smajlik - 26 Nikomu rozhodně nedoporučuju, protože i kdybyste to vydržely nějakým zázrakem navěky (což je nereálné), ta kila se vrátí. Tělo si zvykne a začne tvořit i z toho, co dostává. A jako bonus vám bude blbě.

 
Verera
Verera - 30.5.2016 17:00

Pentlička: Tak nějak. Čím razantnější změny v jídelníčku (tedy pokud člověk najednou nezjistí, že mu to tak víc chutná ), tím menší šance na úspěch.

Podle mě nemá cenu začít se živit způsobem, který nebudeme schopni bez problémů v zásadě dodržovat třeba rok a po zhubnutí jen přidat na množství, sem tam pár dobrot, ale držet se toho dál, tj. změnit způsob stravování . Živit se měsíc zeleninou a pak zase najet na bůček s knedlíky, to nemá smysl, to už je lepší dát si polovinu bůčku a knedlíků a místo druhé půlky tu zeleninu.

Zdravé stravování doporučuje , aby 50-60% stravy tvořily sacharidy, ale ne cukry, hlavně celozrnné pečivo, ovoce, luštěniny, brambory, rýže. Nějak si neumím představit, co to s tělem udělá, když se vynechá polovina živin, ta, které má dodávat energii ke každodennímu provozu. Zkoušet to raději ani nebudu.

 
Pentlička
Pentlička - 30.5.2016 16:43

Verera: Tak to je velmi rozumné, to by mohlo fungovat. Také to tak cítím. Já si neumím představit, že bych vynechala pečivo a přílohy. Už první den by se mi při pohledu na samotné maso nebo vejce navalovalo. Ale ani si neumím představit nejíst maso, já prostě potřebuju jíst obojí a zaráz, ne jeden den kytičky, druhý zvířátka. Jsem přesvědčená o tom, že člověk by měl jíst vše v rozumném množství a k tomu pohyb. Jenže to nejsem schopná dlouhodobě dodržet, jenže to už je jiná pohádka.

 
Verera
Verera - 30.5.2016 16:01

Já jsem roky postupně přibírala kila a nehodlala se pouštět do žádných zaručených diet, protože je mi jasné, že takové věci nemůžou dlouhodobě fungovat. Ale letos už mi začalo vadit, že když jsem se nechala dcerou přesvědčit k běhu, myslela jsem, že vypustím duši. Prozkoumala jsem tedy dostupné informace a dospěla k překvapivému zjištění - Šimek s Grosmannem měli před léty pravdu, i když to mínili jako vtip:

Kdo nechce být obézní, musí hodně jíst a dobře spát, aby tělo mělo sílu se proti tloušťce bránit.

Takže jsem začala víc jíst a taky pravidelně, jasně že ne dvojitou porci hranolků s tatarkou, spíš rozumné zásady, jím všechno, ale přestaly mi chutnat bílé rohlíky, naopak zachutnalo celozrnné pečivo, omezila jsem tučné a sladkosti (pozor, ne sacharidy). Chodím pěšky 2 km do práce, o moc víc pohybu jsem jako zarytý odpůrce sportu nezařadila. A funguje to. Rozumným tempem 2 kg za měsíc, zatím 8 kg za 4 měsíce, rychleji mi ani nepřipadá zdravé, vždyť jsem to taky nabírala 18 let. Za celou tu dobu jsem neměla žádné nezvladatelné chutě, naopak, dřív jsme třeba pila colu, ta mi teď připadá hrozně sladká.

Zvýšené sportovní úsilí je třeba doplnit zvýšeným příjmem potravy, aby tělo dostávalo vzhledem k výdeji pokud možno rovnoměrný přísun. Omezování sacharidů vede dle mého průzkumu k únavě a nezvladatelným chutím, stejně tak nedostatek bílkovin. Ona žádná živina není špatná, když se to s ní nepřehání, všechno tělo potřebuje. K tloušťce vede spíš když se někdo cpe jak nezavřený nebo naopak hladoví a nutí tělo dělat zásoby, takže to chce kompromis - jíst tolik, aby se vše spotřebovalo, pokud chceme hubnout, tak o něco míň, ale ne natolik, abychom tělo vyděsili a ono tvořilo špeky ze všech sil.

Osvědčilo se mi tohle, pro lenochy, kteří nechtějí složitě počítat, co to vlastně snědli, mám to od kamarádky, které kvůli počínající cukrovce takto zhubla 13 kilo za půl roku (nikomu to nenutím a neberte to jako reklamu, je to zdarma) a vlastně jen pomůcka, jak si uvědomit, co je to vyvážená strava.

kaloricketabulky.cz

Teď ještě bojuju s tím spánkem,chodit spát před půlnocí nezvládám, ale pracuju na tom,pak už to hubnutí půjde úplně samo smajlik - 68

 
Megí
Megí - 30.5.2016 15:39

jo a snažím se nevynechávat vůbec nic, protože se znám a jakmile něco delší dobu nebudu jíst, nedopadne to dobře smajlik - 68

 
Megí
Megí - 30.5.2016 15:35

Linda: moje dnešní snídaně byly zbytky od včerejší snídaně pro děti před sportovním výkonem smajlik - 68 (stres v práci se s tím dá asi srovnat)
mleté ovesné vločky (za sucha jsem rozmixovala tyčovým mixérem), vajíčka, trochu mléka, do toho rozmixovat banán. Udělat malé lívanečky, na talíři ozdobit bílým jogurtem, čerstvým ovocem (dnes jsem měla kousek jablka), posypat skořicí. Luxusní snídaně smajlik - 58

 
Linda
Linda - 30.5.2016 15:14

Kadla: smim se zeptat co snidas? Zkousela jsem vynechat sachardy a mas pravdu funguje to bezvadne a navic kdyz clovek zhubne a zacne sem tam s prilohou (ne denne) tak kila nejdou nahorusmajlik - 47. Ale vydrzela jsem to jenom 2 mesice, protoze proste snidane byly utrpeni, nesnidam doma v 6 rano ale az v praci kolem 8-8.30 a co si vzit kazdy den s sebou aby me to zasytilo na cele dopoledne smajlik - 26, nosila jsem si uvarena vajicka ,ale kazdy den mi lezly krkem.

 
Kadla
Kadla - 30.5.2016 13:48

Mně pomohlo vysadit sacharidy. Jím hafo masa (drůbeží, hovězí, rybí) a zeleniny (vyjma kořenové), vajíčka, tvaroh, nízkotučný Eidam, z tuků používám máslo (a vůbec jím nešetřím) nebo rostlinný olej - tuk totiž vůbec nevadí. To, co nám způsobuje ty zatracené obliny, jsou totiž sacharidy. Takže stačí vysadit pečivo, brambory, knedlíky, rýži, luštěniny a cukr a hubnutí jde samo. Jo a klidně si dám třeba v 10 večer kuřecí řízek, abych nešla spát s prázdným žaludkem (protože to se mi jinak spí špatně). A hubnu krásně...

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-60 | 61-75 | 76-90 | 91-91
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77050.
    Archiv anket.