Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Egon se narodil v malém městě na Dunaji, v rakouském Tullnu. Právě se psal 12. červen 1890. Za čtyři roky přišla na svět jeho sestra Gerti, o níž budeme mluvit později.

Jeho maminka pocházela z Českého Krumlova, otec trpěl duševní chorobou, která s největší pravděpodobností měla původ v syfilidě. Geneticky asi předal synovi neklid a určité výstřední stránky osobnosti. Egonovo dětství obklopovaly tři sestry, tři budoucí múzy. Ženským prvkem je tedy zahrnut sdostatek – a takové je i jeho umění. Hledá věčné dětství, teplo a něhu.

Mezi Gerti a Egonem se vyvinul zcela zvláštní důvěrný vztah. Byla jeho první modelkou již v útlém věku; způsob, jakým Gerti zpodobnil, je otevřeně erotický, nabitý lačnou zvědavostí a sexem. Kresby podrobně studují anatomii ženského těla. Erotika, v krajním případě i pornografie, jsou pro něj předmětem dráždivé hry, podněcují jeho fantazii a nabízejí i netradiční způsob vidění. Přes erotickou a až perverzní posedlost se Egon dostává k hlubokému citu a kultu rodiny.

Akvarely a kvaše z prvních let zachycují děti, vzpomínky na sestry, vztahy mezi malými kamarády. Egon je první, kdo vizuálně odhaluje roušku dětské erotiky. Dlouho se o ní nic nevědělo a prvně o ní mluví až Freud.

Egon žil v Evropě, ve starém Rakousku, kde se mísily nejen národnosti a jazyky, ale i citové nálady, vášně a myšlenky. Ve střední Evropě žili a tvořili takoví géniové jako Mahler, Freud, Kafka, Rilke, Kraus či Kubín – těžko lze o někom z nich tvrdit, že je čistokrevný Rakušan...

Ve Vídni v té době tvoří nejradikálnější architekt Adolf Loos, malíř Oskar Kokoschka, plachý básník Trakl... Ti všichni se setkávají ve vídeňských kavárnách – babylonu střední Evropy. A mnozí umělci pocházejí z Čech a Moravy a zase se tam vracejí.

Egon, unavený kolotem Vídně, prchá do tichého Českého Krumlova a nachází zde novou chuť k malování. Zajímá ho město, domy, ulice a zákoutí, zachytil i okolní krajinu.

Roku 1915 se žení s Editou.

A tady uděláme střih do října 1918. Konec války, dlouho toužebně očekávaný. Rakousko-Uhersko, poslední říše, se rozpadá. Rozpadá se však i kulturní střední Evropa, ojedinělá struktura, obsahující vedle tradice i výrazné moderní hodnoty. Evropu zachvacuje děsivá a nelítostná epidemie španělské chřipky, která decimuje civilní obyvatelstvo.

První uléhá Egonova žena, která je v šestém měsíci těhotenství – děťátko si oba tolik přáli... Za tři dny je po nadějích, Editha umírá. Tři dny po ní i Egon ve věku 28 let.

Přesto doufám, že jsem vás nalákala. Podíváte do Malé galerie Odeonu na publikaci o Egonovi, kde jsou krásné obrazy? Vydáte se i do Českého Krumlova?