Je sobecký můj syn, nebo já?
Jdu si sem postěžovat i s vědomím, že od vás možná dostanu „kartáč“. Sama si nejsem jistá, jestli je mé uvažování normální a zda nejsem jenom sobecká a pohodlná. Zajímal by mě váš názor a předem za něj děkuji.
Je mi 58 let, mám dvaatřicetiletého syna. S manželem jsme se rozvedli před dvanácti lety, odešel k mladší ženě. Já už jsem si pak nikoho dalšího nehledala a partner mi nijak nechybí. Starala jsem se, aby syn vystudoval. Dobře se učil a bylo jasné, že půjde i na vysokou školu. Tu dokončil, nastoupil do zaměstnání a rozhodl se pro dálkové studium další vysoké školy. Fandila jsem mu a byla ráda, že je tak cílevědomý. Připadalo mi normální, že i v době, kdy studoval při zaměstnání, mu zajistím potřebný servis. Ale přiznám se, že čím byl starší, tím víc jsem se těšila, až dostuduje a osamostatní se.
Druhou vysokou skončil před dvěma lety a situace je taková, že je stále doma. O tom, že by se přestěhoval a žil samostatně, nikdy nemluvil a mě to bylo hloupé. Připadalo mi, že bych z domova vyhazovala vlastní dítě. Jenže teď došlo k něčemu, co už je na mě moc.
Syn už delší dobu chodí s dívkou, spíš už tedy mladou ženou. Donedávna u nás slečna občas přespala, někdy zůstala na víkend a takhle postupně plíživě to nakonec dopadlo tak, že tady už od září bydlíme ve třech. Oni jsou v synově pokoji, já mám ložnici a společně užíváme obývák, kuchyň a příslušenství. A mně to začíná pořádně vadit. Slečnu mám ráda, ale přece jenom, je to pro mě cizí element a přišla jsem o své soukromí. V koupelně si roztahala svoje kosmetické propriety, botník je téměř plný jejích mnoha párů bot. Ona se tu už chová úplně jako doma.
Nejhorší je, že je ani nenapadne, nějak se zapojit do domácnosti. Syn mi sice přispívá určitou částkou, ale o zvýšení, když se tady slečna usídlila, jsem si musela říct. Ale to není ten hlavní problém. Oni tady jsou doslova jako na hotelu. Nenapadne je nakoupit, uklidit, uvařit, vyklidit myčku, vyprat. Aspoň s tím prádlem jsem to už vyřešila a přestala jim prát. Předtím jsem to brala automaticky, že je potřeba vyprat, tak jsem dala do pračky všechno, co bylo v koši. Jenže pak mi došlo, že zatímco oni si víkendy užívají dlouhým vyspáváním a chozením po výletech a zábavě, já uklízím, peru a vařím. No, měli byste vidět ten šok, když slečna hledala svoje vyprané prádlo a zjistila, že je stále ve špíně. Protáhla obličej a utrousila, že si teda nemyslela, že si budeme dělat naschvály.
Ještě ten večer jsem si se synem sedla a vysvětlila mu, že takhle to dál nepůjde, že je dospělý, má partnerku a měli by se odstěhovat a žít sami. On to ale vůbec nechápal, prý co mi na tom vadí, že aspoň nejsem sama a že by tady rádi zůstali, dokud si nenašetří na základ na hypotéku, aby si mohli pořídit byt. To mě teda dostalo, že si to se slečnou takhle vymysleli a mně o tom ani neinformovali. No a pak přišel zlatý hřeb večera, když mi syn navrhnul, pokud mám teda problém bydlet s nimi společně, že bych mohla prodat byt a koupit garsonku a dvoupokoják a byli bychom všichni ve svém.
Co teď? Jak o tom pořád přemýšlím, tak už asi nemám nějaký rozumný postoj a náhled, říkám si, jestli to ode mě není sobecké, nakonec byt je velký dost, když si vytvoříme nějaká pravidla, tak by to mohlo fungovat. I o té garsonce jsem jednu chvíli uvažovala, v podstatě by to bylo logické, mně by stačila. Já vůbec nevím, co mám dělat. Jestli jim ustoupit a byt prodat, nebo na ně nekompromisně zatlačit a dát jim termín, dokdy se vystěhují. Jenže to mám obavu, aby se nepodepsalo na našich vztazích, nerada bych o syna a o budoucí vnoučata přišla.
5.12.2018 Rubrika: | Komentářů 64 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je sobecký můj syn, nebo já?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Dobrý den, Líbo je to již nějaký ten rok, co jste sem Váš příběh dávala přesto bych se moc ráda zeptala, jak jste dopadla se synem a jeho slečnou? :-)
Mám sice svoje děti ještě malé, ale narovinu bych si nedokázala představit mít je v tomto věku ještě nasáčkované doma 🙈. Z domova jsem odešla v 18 letech a bydlela v pronájmu, pak po pár letech ve vlastním.
Ale zpátky k Vaší situaci, určitě jak radí ostatní je důležité si s nimi sednout a probrat situaci a nastavit buď to pravidla, jak to celé bude společně fungovat nebo jim jednoduše sdělit, že za tu dobu co jsou stále u Vás si jistě našetřili na kauci a mohou si najít podnájem a následně dále šetřit potřebnou částku proto aby si mohli vzít hypotéku a jít bydlet do svého. Určitě máte právo na svůj vlastní život :-), byt bych neprodávala ať je situace jakákoliv.
Mějte se báječně.
krasaka: Je krasny, bylo by mi ho taky lito.
krasaka: no je moc krásný..., právě i ty ozdoby...říkala jsem si, že je asi děláš ty
Krásné svátky i příští rok
kubikm: koupila jsem ho zde před 10 léty jako půlmetrový v malém květináči! O velikonocích jsem naň věšela obháčkovaná vajíčka a každé vánoce moje výtvory i někdy pár lehkých malých červených kuliček. V tom rohu se mu dařilo, na jiném místě chtěl uschnout - jenže nyní má už dva metry, mezery mezi listy jsou moc velké a po přestěhování se /přestože stojí chráněn před prudkým sluncem pod borovicemi/ začalo jehličí rezivět a to všechno ! Byl dobře zaléván, dopněna čerstvá zemina i trochu hnojiva, původní jehličky rezavé padají a pomalu vše znovu začíná zelenat - je mi ho líto vyhodit, když se mnou špacíruje tak dlouho
krasaka: to je krásnej stromeček, vypadá jako hedvábný
V noci plné překvapení,
pocit, který jindy není,
dobré jídlo pro bříška,,
bohatého Ježíška!
Tohle všechno na Vánoce -
Spoustu zdraví v novém roce !!!
U nás zatím denně slunečno, na terase + 27st., ale po setmění už docela chladno - užijte si to všichni co nejlépe - ŠŤASTNÉ A VESELÉ
denkas: tady už je taky 0...šlo to dolů velice rychle....
kubikm: fakt 11? Tady to kleslo na nulu,foukal vítr a padala krupicka
Ať jsou všechny šťastné ženy opravdu šťastné a to nejen o Vánocích.
denkas:
ne na ten slejvák
tady naopak bylo + 11 a kleslo to na +2...koukám lépe...už jen 1
A hodně dárecků. U nás bílý poprasek, ale už leje.