Osobní bankrot jako cesta k oddlužení
Jedním z častých témat, kterým se zabývá Asociace občanských poraden (AOP) v oblasti dluhové problematiky je zadlužování obou nebo jednoho z manželů. V drtivé většině klienti navrhují řešit oddlužení splátkovým kalendářem, přitom v seznamech majetku uvádějí odděleně věci osobní povahy a separátně ty, které spadají do SJM. Zkušenost je taková, že osobní bankrot jednoho z manželů se dotýká vždy života celé rodiny. Rozumnější pro průběh procesu a období oddlužení je, aby návrh podali oba manželé, což je akceptováno cca v 50 % případů.
Celkem značně převažují případy, kdy oba manželé vědí, že se jeden nebo druhý zadlužuje, respektive činí tak oba společně vědomě. Případů, že se skrytě zadlužuje jen jeden z nich, je málo. O problémech se zadlužováním jednoho z manželů však jednat do občanských poraden (OP) přichází jako první vždy ten, co dluhy nevytváří.
Radko Richter z OP Beroun k této problematice podotýká: „Případy, kdy jeden manžel se skrytě zadlužuje, nepřesahují u našich případů částky přes 0,5 mil. Kč. Ono se to zpravidla nedá před druhým manželem dlouho tajit. Ten druhý manžel zpravidla dost brzo objeví upomínky věřitelů, respektive věřitelé si najdou spojení přímo na něj a vystaví ho svému tlaku. Pak se strhne rodinná bouře, která, alespoň u nás, nakonec vyústí ve snahu racionálního vyřešení konfliktu, avšak zde se zpravidla začnou vzájemná jednání o ochraně osobních zájmů včetně parcelování SJM, to však je již pozdě.“ Případ, že rodinný konflikt zavede partnery až k žalobě na rozvod manželství, je výjimečný. Většinou je situace komplikovaná navíc dětmi a dohodou péče o ně, odstěhováním nebo naopak setrváním manželů ve společném bydlišti, apod.
Ředitel AOP Stanislav Skalický k tomu uvádí: „Občanské poradny se zaměřují v takových případech na poradenství, které vede k uklidnění situace a reálnému pohledu na jeho řešení. V prvé řadě je důležité dospět k poznání, zda je rodina jako celek v úpadku a jak se dá tento úpadek řešit, nebo zda je výhodnější domluvit se s věřiteli na formě úhrady splátek.“
Postup při oddlužení
Určitě je rozumnější, když do bankrotu jdou oba manželé společně. Je to čitelnější zejména pro soudce, dokumentuje to společný zájem obou partnerů na řešení situace a také rozsahu SJM, protože jsou samozřejmě tendence, když o insolvenci žádá jen jeden z manželů, uvádět v SJM jen jeho osobní majetek a o rozhodujících položkách SJM pomlčet. Protože však návrh na insolvenci a povolení oddlužení musí být parafován druhým manželem, vede to soud k odmítnutí takového návrhu a výzvě k jeho doplnění v části seznamu majetku. Tím se také může objevit možnost řešit úpadek rozprodáním věcí, nemovitostí apod. ze SJM, a uspokojit věřitele touto cestou. To však má význam pouze v případech, kde zadlužení je úměrně vysoké zpeněžitelné hodnotě majetku.
Pokud jde o výši splacených dluhů v procesu oddlužení, považuje se za aktuální tento výklad:
Základním kritériem, zda soud povolí oddlužení, je přezkoumání schopnosti dlužníka uspokojit nejméně 30 % hodnoty dluhu nezajištěných věřitelů (nezajištěný věřitel je takový věřitel, který nemá pohledávku zajištěnou např. zástavním právem) a uhradit během období oddlužení náklady insolvenčního správce (které se dnes vyčíslují na hodnotě 1080,- Kč měsíčně x 60 = 64 800,- Kč). Jde zdánlivě o jednoduchý výpočet, ale jen potud, když opravdu jsou jen nezajištění věřitelé (ti zajištění mají právo na celou úhradu, což je třeba vzít v úvahu), a dále je také třeba zohlednit různé nedotknutelné dávky, které se do celkového příjmu dlužníka nezapočítávají. To vše zpravidla vede k poznání, že se klient se svou schopností splácet v procesu oddlužení dostává na hranici způsobilosti. Dále je třeba vzít v potaz, že splatit nejméně požadovaných 30 % je pouze vstupní podmínka k dosažení soudního povolení oddlužení. Fakticky je celý tento proces ohraničen jen 5 roky trvání, nebo splacením 100 % dluhu – podle toho, co nastane dříve.
Důsledky osobního bankrotu
Důsledky osobních bankrotů manželů (ať jednotlivě nebo vcelku u obou) přinášejí pro rodiny klientů jednoznačně ztížení existenčních podmínek – náhle jsou v situaci drastického snížení příjmu, nebo dokonce ztráty nemovitosti a dalšího majetku. Nemají-li možnost využívat zpravidla jen materiální podpory širší rodiny (rodiče, sourozenci, strýcové a tety, dědové a babičky), čeká je pětileté živoření s prstem na spoušti, aby neporušili podmínky oddlužení stanovené soudem. V takovém případě by následovalo zrušení oddlužení a pád do konkursu, což lze považovat za likvidační situaci.
Tam, kde zadlužení způsobili oba, lze předpokládat, že to přežijí s vědomím, že si to zavinili sami.
V případě, že je viník jen jeden, bude vždy záležet na toleranci a osobní angažovanosti toho druhého, zda to tomu prvnímu bude akceptovat.
29.7.2010 Rubrika: Společnost | Komentářů 18 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Osobní bankrot jako cesta k oddlužení
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ahojky, já byla v pěkným maléru a zachránilo mě tohle http://www.penizeprolididneska.cz/a/cb2.. Teď mají bezúročnou akci :-)
Založila jsem stránku věnovanou vlastním zkušenostem s osobním bankrotem: http://osobnibankrot-krokzakrokem.webnode.cz/.
evropka - 29.7.2010 11:44
něco podobného znám, pak vytloukali půjčku půjčkou. Když byli ve srabu tak by snad chtěli aby je člověk ještě litoval, že nemají prachy
Měli jsme jen novomamželskou půjčku, že měla výhody jinak nic. Štěstí bylo, že jsme mohli bydlet u rodičů.
Kadla: ..splachovat do vlastního záchodu to přirovnání je úžasný
Kadla: Almega: přesně. Já jsem za 7000 plus poplatky bydlela v garsonce ve Vršovicích, která byla snad patnácté kategorie, takový pofidérní plynový kamínka u dveří a u oken pěticentimetrový škvíry kolem rámů , do toho minisporáček se dvěma plotýnkama, z čehož jedna nešla.
Naši mají družstevní, a na povinných splátkách - tj. fond oprav. služeb, výtah atd., co se platívá taky dávají přes 7000. Plus energie. Tady je bydlení drahý jako kráva, když není člověk ve svém... teda ono je to i ve svém, ale jak říkala Kadla, jde to do vlastního záchoda
Almega: Já po odchodu od manžela (který si ponechal byt 3+1 a nehodlal se z něj hnout a už vůbec ne jej prodat, abychom za něj mohli koupit dva menší) právě bydlela dva roky s dětma v pronájmu. JENŽE. Pronájem ve 2+KK mě stál 11.000 měsíčně. Hypotéka vyjde zhruba taky na tolik. Takže v podstatě jsem si říkala, že než splachovat peníze do cizího záchodu, může je splachovat do vlastního...
majucha: Ne, to víš, že ne.. Já do něho chtěla nasbírat sperma, že ho pak prodám do sperma banky
Na níže uvedené žití bych fakt neměla....Ale jsem už postarší,moc ušetřeno nemám,snad až děti odejdou na vlastní nohy....Uznávám jedině půjčku na bydlení,kdybych byla mladá,tak bych též raději bydlela ve svém(a splácela),než teď :jsme v nájmu a nemáme nic,neb služební byt se koupit nedal a nyní jsme namydlení.....Kdybych neměla chalupu,ve které budem na stará kolena bydlet,tak by praskl celý důchod jen na nájem bytu....
Kadla: no vidíš, a kdybys tu rezervu neměla, tak už by ses dneska pásla
(Fakt jsi s tím kanystrem šla jen pro benzín?)
No, já bych bez hypotéky jak kráva veliké neměla kde bydlet, páč od manžela jsem prchla s holým zadkem a se dvěma dětma. Budu splácet ještě 18 let a vyskakovat si rozhodně nemůžu, ale když není jiná cesta, než se zadlužit, tak co má člověk dělat. Rezervu jsem měla vytvořenou, bohužel v důsledku hospodářské krize (méně práce, méně zakázek), věčně rozbitého auta a stávkujícího kotle v zimě jsem o ni přišla a teď se děsím, že přijde nějaký nenadálý výdaj nebo že nedejbože - jak píše Majucha - onemocním. Ale to už je holt riziko podnikání ..
je důležité mít nějakou rezervu,já říkám nejméně na půl roku...nikdo nikdy neví co bude a platit se musí,mám jednu známou,magistra v lekárně intl.člověk,ale má nakupavací mánii a tajně si bere půjčky od providentu,aby mohla nakupovat hadry
Hypo jsem měla dvě současně. Jednu na ten byt od H systému a druhou pak na domeček, abych vůbec měla kde bydlet. Bylo to o frňák, z výplaty mi po jejich zaplacení zbývalo sotva pár stovek, vymetala jsem brigády, sbírala lahve po kontejnerech, dojídala zbytky po ostaních a i když se to rok od roku lepšilo, tak jsem deset let žila ve stresu, že třeba nesmím onemocnět ani blbou angínou, protože v tu chvíli by mi nezbylo na obě splátky. Natož přijít o práci úplně, že jo. Nakonec jsem to ustála, jedna je doplacená a druhý už taky moc nechybí... Ale jiný dluhy, pokud to není něco potřebného a akutního (třeba rozbitý čerpadlo na vodu, proražená střecha apod.) jsou neuváženost.
Vlastně nechápu ani to, když si lidi nenašetřej alespoň nějakou základní rezervu. Někdy to nejde, jasný, ale znám pár případů, který mají příjmy hodně nadstandardní, ale přesto žijou od výplaty k výplatě, všechno prohýří nebo nakupují zbytečnosti a den před výplatou nemají z čeho koupit rohlíky. Když se jim pak stane nějaká závažnější nehoda, tak jsou namydlený jako schody
Kolegyně se dostala do takové situace díky "reklamě na autě".
Nechápu jak někdo může naletět na něco takového. Zrovna v posledním čísle časopisu D-test je o tom psáno.
Pokud objevíte za stěračem lísteček o výdělku bez hnutí prstu,že bude vydělávat vaše auto, rychle ho zahoďte.
Mám pujcku / hypotéku necelé 2 miliony na barák a auto zároven a to je asi tak to jediný, na co si dovedu predstavit vzít si pujcku. No mozná v nouzi nejvyssí jeste na nábytek, ale i ten se dá splasit pouzitý od známých, kdyz to jinak nejde a clovek je v úzkých. Barák ted uz jenom budu splácet zbytek zivota a auto az odjede do vecných lovist holt budu muset opet porídit na pujcku, ale doufám ze se mi opet podarí o nej navýsit hypotéku, takze platím jenom jedny úroky.