Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Pro ty z vás, které před časem zaujalo Gargamelovo fundované povídání o vesmíru, zde máme další pokračování. Opět se v něm dozvíte spoustu zajímavých teorií, díky nimž zcela jistě lépe porozumíte našemu světu. 

Nejspíš víte, že naše planeta Země má atmosféru. Ta atmosféra se vyznačuje především tím, že je vhodná pro život. Nebýt totiž atmosféry, tak nemáme co dýchat! Inhalujeme z ní kyslík, to je palivo, na které jezdí naše buňky. Bez něj nefungujeme. Buňky rostlin zase jedou na kysličník uhličitý, proti kterému bojujeme, což je blbost, protože bez něj se rostliny neobejdou a my zase bez nich. Kdybyste nevěděli, co to je, tak to jsou ty bublinky v sifónu, co mi vzdycky překyselí žaludek. Jo, pívo je pívo! Ten kysličník uhličitý stejně bude furt, jeho produkci nejde zrušit a tak se na něj prodávají odpustky a někdo si dobře mastí kapsu! Teď si budeme kupovat odpustky i na kamna a na auťáky a to nás nemine, páč to bez nich nezvládáme! Už jenom čekám, kdy nám Brusel zavede taky respirační daň, páč jsme tak nešikovní a bezohlední, že ten kysličník uhličitý dokonce vydechujeme! Ale to jsem odbočil, tak zpátky!

Pak je v atmosféře ještě dusík a toho je úplně nejvíc. Teda nevim, proč ho tam trpí, víte, kolik lidí se už udusilo? Taky je v atmosféře vodní pára a to je pro mě záhada, páč mě ve škole učili, že vzniká při sto stupních Celzija a to ve vzduchu zas takovej hic néni! To asi bude nějaký fígl nebo habaďůra, páč naše bílkoviny prý denaturujou už při šedesáti a následuje smrt. Tak jak by atmosféra mohla vařit vodu při sto stupních? (Pozor, neplést si to s pravým úhlem, ten vaří při devadesáti!). Ta voda se prý odpařuje z oceánu, ten jsem sice viděl šplouchat a někdy dost, ale bublat teda né! Leda by tu páru vařil v hloubce, tam je vyšší tlak a to by to mohlo vařit i při těch devadesáti, ale tam zase nezapálíte oheň. Tak to je ta záhada. Ale to jsem odbočil, tak zpátky!

Takže to hlavní, čím tady atmosféra udržuje život, je kysličník uhličitý, kyslík, vodní pára a dusík (a stejně to je divný!). A pak tam jsou ještě nějaké stopovací prvky, ale co stopujou, to nevím, leda nás, aby se svezly!

Řekli byste, že čím blíž k Slunci, tím tepleji, ale vůbec ne! Nahoře mrzne, jen to praští! A jak ta pára stoupá z oceánu, tak nahoře vystydne a pak prší dolů. A to je dobře, páč bez vody se neobejdem! Ta je pro život vůbec nejdůležitější! V těle jí prý máme přes 70%! Takže abychom fungovali, musíme chlastat! Což je příjemná povinnost! Oni nám to i nějak vědecky zdůvodnili, že musíme dodržovat pitný režim - a my jim na to skočili, hlavně ženské! Tak jsme dřív měli komunistický režim, teď máme pitný! Ale to jsem odbočil, tak zpátky!

Takže v těle máme asi 75% vody. Já bych hlasoval pro pívo, ale mě se nikdo neptal! A co, jsou zvířata, co jsou na tom ještě hůř! Třeba medůza. Ta má 98%, vody, vlastně to je jen futrál na vodu! A přece žije! Vlastně prý právě proto, páč život prý může být jen tam, kde je voda v tekutém stavu. To je v takzvané Zóně života. Tak třeba Slunce má zónu života právě tam, co je Země, to je náhoda, co? Ho... houby, žádná náhoda, páč kdyby tam Země nebyla, tak jsme nevznikli! Do Zóny se vejde ještě Mars, ale tam je jako v Antarktýdě, tak se teprve uvidí, co je tam za bacily! Hrabou se tam sondy, a kdyby něco, dají nám vědět. Určitě tam prý nejsou Marťani, na to je tam moc řídká atmosféra a mráz, říkají vědci. Ale v Antarktýdě taky žijou tučňáci, tak třeba na Marzu sice nejsou zelení mužíčci, ale třeba tam najdem zelený tučňáky? Proč zrovna zelený, to nevim, ale ve filmech jsou mimozemšťani zelenáči. Možná aby je divák rozeznal. Někdo na ně věří, někdo ne, jsou lidi, co tvrdí, že sem lítají ve všelijakém nádobí a říkají jim Ufouni. Některým lidem prý lezou i do mobilů! Ale to jsem odbočil, tak zpátky!

Podle astroňoumů by planety vhodné pro život měly mít žluté hvězdy, jako je naše Slunce. A ejhle, Slunce jich má hned dvě! To je důkaz, ne? A to neprobírám, že vědci čekají, že na zamrzlé Europě (ne na kontynentu, ale na Jupiteřím měsíčku) najdou ryby nebo chobotnice a na Tytánu u Saturnu dokonce mějaké exotycké metaňáky! Takže života ve vesmíru bude asi docela dost, páč žlutých hvězd je taky docela dost.

Zrovna nedávno přišli vědci s tím, že Slunce nemusí být jediné vhodné pro život. Protože možná ještě lepší můžou být červení trpajzlíci. A těch je ve vesmíru jako když nase...velmi mnoho. Toho Červeného trpajzlíka dávali v televizi, byl jsem zvědavý, tak jsem se koukal, ale neviděl jsem ani jednoho. Pěkná hovadina!

Teda né, že by něco žilo zrovna na nich, ale na jejich planetách. Oni mají taky Zónu života, ale blíž u hvězdy, páč trpajzlík blbě topí. Jako když mrzne a vy si sednete blíž ke kamnům. Abyste se nespletli, já pořád píšu trpajzlík, ale on to zas takový trpajzlík není. Zeměkoule by se do něj vešla aspoň desetkrát! Ona je to totiž malá hvězda, která svítí červeně jako kontrolka. Ale jako hvězda je zase docela mrňavá, třeba do Slunce by se vešla aspoň desetkrát!

Takže když trpajzlík bude mít planetu v zóně života, může tam být život, páč voda bude v kapalném stavu. Páč když planeta bude hnízdit jinde, nebude na jejím povrchu hic, ale kosmický mráz a to žádná voda nevydrží, aspoň né v kapalném stavu. To si všimněte, že když voda v pohodě šplouchá, tak je samá breberka! Kapišto? Druhá podmínka je, aby planeta byla dost hmotná, aby udržela atmosféru. Takový Mars je prcek a taky že mu skoro žádná nezůstala, i když dřív ji prý měl. To naše Země je proti němu těžká váha, ta si atmosféru nenechá zdrhnout!

A teď vás trochu zmatu. Psal jsem, že Země je vhodná pro život, protože má kyslík. Ale aby život vznikl, tak tam být nesměl. Páč jak sem švihal jeden meteorit za druhým, tak by všechno shořelo! Zpočátku totiž v atmosféře byly jenom takové smradlavé plyny jako čpavek, sýrovodík, metan a tak, a těm se říká stavební kameny života. Z nich se totiž tvoří angínokyseliny a z těch život. Ať se vám to líbí nebo ne, vaše i moje tělo tvoří smradlavé plyny, bez nich nemůžem egzistovat!

Takže jak Země vystydla natolik, aby život neupekla, hned se tu objevily batéryje. A začal šrumec! Uběhlo sotva pár milionů let a už vznikly první buňky. Né ty bytové, i když to můžete chápat taky tak, že pro živého tvora byla stěna buňky něco jako byt, co ho chránil. To byli prvoci (živočichové) a řasy (rostliny). Nejdřív to jen fetovalo smradlavé plyny, ale pak se tu objevily silnice, co vynalezly fotoslintézu. Za pomoci slunečního světla si k jídlu uklohnily cukry a tak. Průšvih pro ostatní byl v tom, že jako odpadní produkt sra...produkovaly kyslík. Silnice kyslíkem zamořily atmosféru, a co si nezvyklo, chcíplo. Takže bylo víc žrádla pro silnice a ty se tak přemnožily, až moře vypadalo jako petrolejový flek. Ale nebyl to petrolej, byl to život. No a už tu byl kyslík a to je tak dobré palivo, že časem mohl vzniknout i mozek. Tak nevim, proč noviny píšou, že silnice otráví koupaliště, když je to vlastně fabrika na kyslík?

Je to už strašně dávno, co se tohle všecko stalo, aspoň milijardu let před tím, co se tvořilo černé uhlí z těch přesmyček a žblabuní. Ale ty tu zkraje nebyly, páč neuměly dýchat ty smradlavé plyny. Já to taky dlouho nevydržím. Jak už jsem napsal, stromy dýchají ten kysličník uhličitý, co se dává do skleníků pro efekt.

Takže teď už víte, že život může být všude, kde je teplo. Páč bez něj by voda zmrzla na rampouch a ještě jsem neviděl rampouch, co se umí rozmnožovat. A život se udrží, jen když se rozmnožuje, to je snad ta nejdůležitější činnost. Tak se rozmnožujte, co se do vás vejde!