Jsou dnešní matky přehnaně starostlivé?
Milá redakce,
ráda bych znala názory jiných žen na to, co mě trápí. Prosím proto o uveřejnění mého e-mailu.
Je mi 51 let, mám tři děti a dvě vnoučata. Obě se narodila téměř současně: v lednu přivedli na svět syn a snacha svou holčičku a začátkem března porodila moje dcera chlapce. Děti jsou zdravé, krásné, miluje je celá rodina.
Trápí mě, jak se obě jejich matky – tedy snacha a dcera – po porodu změnily. Často se stýkají a navštěvují, jsou kamarádky, a tak asi jedna ovlivňuje druhou. A nejvíce probírají právě svá miminka. Starají se o ně dobře, o to nic, jen mi připadá, že tu péči a ustaranost přehánějí.
Asi jsem „ze staré školy“, jak se říká, ale opravdu nevím, jestli to, co dělají, je správné. Neustále vše vyvařují, přežehlují, kontrolují. Když přijdeme my k nim nebo oni k nám na návštěvu, nesmíme na děti sáhnout, dokud si neumyjeme ruce. Chápu to, pokud přijdeme z venku, to jde člověk pochopitelně rovnou do koupelny. Jenže ony to vyžadují, i když jsem doma.
Holčičce už je osm měsíců, klubou se jí zoubky. Dala jsem jí do ruky den starý rohlík, aby si žužlala. Snacha mohla vyletět z kůže, co jsem si to dovolila, a spustila přímo přednášku, že by se malá mohla udusit. Proboha, vychovala jsem tři děti a všechny přežily, snad jsem svéprávná a vím, co si můžu k malému dítěti dovolit!
Nejvíc mi jde na nervy, jak své mateřství „prodávají“ a vystavují na odiv. Jako by žádná jiná žena před nimi nerodila, nekojila, k dítěti v noci nevstávala. Mají nastudované hromady materiálů, předávají si informace a sáhodlouze o nich diskutují. Připadá mi, že k výchově a péči o své děti přistupují málem jako k nějaké vědecké práci.
Když jsem chtěla vnučce dát rozmačkané jahody, snacha se zděsila, že jsou to alergeny. U vnuka jsem to už radši nezkoušela, protože vím, že bych stejně nepochodila.
Je toho víc, všechno se popsat nedá. Nějak to nechápu. Za nás nebyly ani papírové pleny, ani výběr přesnídávek a všeho možného. Na obyčejný banán jsme si mohly dvakrát do roka vystát frontu. Když jsem dostala od rodičů čerstvé jahody, byla jsem ráda, že můžu dětem dát něco lepšího.
Připadá mi, že některé dnešní matky zbytečně přehánějí. Starat se o zdraví dítěte je jistě správné, ale všechno se má dělat s mírou. Obávám se, že obě dvě s takovým přístupem vychovají spíš skleníkové květinky.
Nehádám se s nimi, respektuji, že své děti vychovávají po svém, přiznávám však, že někdy mě to docela vyvádí z míry.
21.8.2007 Rubrika: | Komentářů 248 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsou dnešní matky přehnaně starostlivé?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Markýza: No, to je taky sporné. 
.jpg)
Meander: 
zas by byli inteligentní
Stanik: No, tak to máš štěstí, že potkáváš jen jednu takovou - u nás jich je plno. Můj kavalír běží okolo dítěte, absolutně si ho nevšímá, protože má důležitější starosti (musí třeba pozdravit nějakou svou kamarádku ) a matka si dítě hystericky strká za sebe, aby ho před tím "zabijákem" ochránila....a nejvíc ,mě dožere, když slyším takovou matku, jak varuje dítě: nehlaď pejska! Psi koušou! 
Tak to jsem vážně na infarkt. Z toho dítěte pak roste další hysterák. kterej při spatření čivavy začne ječet jak siréna...
Markýza: No však taky potomstvo neplánuju. To bych těm dětem nemohla udělat, mít za rodiče takové kriply a kdovíco od nich podědit. 
mojí kamarádku (dnes 24 let) odmalička mazali dvakrát denně tělovým mlékem, aby měla hezkou pleť. výsledek je, že když jede s kamarádama pod stan, veze s sebou jako největší fiflena tělový mlíko, protože kdyby se nenamazala, okamžitě se osype 
. čili nic se nemá přehánět. na druhou stranu - babička by se měla asi zeptat, než dá dítěti jahody nebo suchej rohlík - to, že její děti to před 30 lety přežily ještě neznanená, že tahle nová generace to zrovna neodnese nějakou alergií atp
.jpg)
Já bych teda raději věřila své máti, která vpoho vychovala tři děti plus jednoho vnoučka než nějakým teoretickým knížkám 
a rozhodně se s nama nemazlila nějaký spaní s dospělejma v posteli, odmlouvání co budu nebo nebudu jíst, nehrozilo. Švagrová aby mohla ve třech letech přestat kojit neteř, musela si obvázat prsa a přesvědčovat, že ji prsa bolí, že jí nemůže dát mlíčko
Nessie: potakavme takhle jednu hysterickou mati, ktera sve petilete decko zveda do vzduchu, ledva v dali zahledne yorkshira.. to je pak umele pestovana hysterie... misto aby dite naucila, ze na cizi psy se nesaha, leda po domluve s panikem....
Meander: já jsem ráda, že kluci nic nemají, taky jsem jim vybírala zdravého otce, geneticky by neměli mít nic, akorát asi alkoholismus, jenže to jsem v době tvoření netušila
Markýza: Čím dřív dáš mouku, tím dřív se rozjede. Vím to, mám doma celiaka.
Nessie: 
přesně, nanuka se psem na půl
Meander: sestřenčině klukovi se rozjela ve třech letech
Stanik: 
No jo, mě aspoň se tenhle přístup osvědčil. Nezažila jsem, že by se kluk někdy bál nějakýho zvířete a taky odmalička znal zvířecí (psí, kočičí i koňskou) řeč těla a věděl, co si může dovolit a k jakýmu zvířeti. Pohoda.
jeřabinka: no rozhodne nebyly tak zpovykany, a byly zvykly na kolektiv.. dneska trilety kdyz jdou na pul dneddo skolky, neobejde se to vetsinou bez revu...nezdave fixovany na matku...
a materska je u nas pomalu nejdelsi v Evrope, tak co porad mate? mate pocit, ze mali Francouzi, nebo nemci, jsou nejak traumatizovany, kdyz jde matka po pul ci roce do prace? .. jaksi musi... pokud nema manzu, kterej dobre vydelava a zivi ji... ale to je zas porad v cudu, aby rodinu zajistil.. tak co je lepsi?
Zaffira: Já v první třídě zdrhla z družiny, protože jsem nechtěla kreslit čerty. Dostala jsem červeně psanou poznámku na celou stránku, a to pi přesto, že jsem si ty čerty nakreslila doma. 
Máti neřekla nic, ona tu soudružku učitelku znala.
Možná jsou ty holky přehnaně starostlivé, protože si dítě pořizovaly v pozdějším věku a s různými obtížemi.
Moje generace tohle moc neřešila. Holky se vdávaly ve 20ti, převážně těhotné, a protože byly ještě přiměřeně věku "nerozumné", ty děty vychovaly v pohodě a bez obav.
Já měla první dítě v šestadvaceti, a byla jsem vyplašená matka, která na každém rohu viděla nebezpečí číhající na mého mazánka. Když se mi za dva roky narodily dvojčata, na "mazánka" najednou nebyl čas, a jak se rychle osamostatnil !
Meander: no já jich tolik nedostala, mám jen zážitek z první třídy, kdy já, vzorné a tiché dítě, jsem něco řekla sousedce, a učitelka mi vyhrožovala poznámkou na 3 strany, a já pak vyděšeně přemýšlela, jak může udělat černý puntík přes 3 strany
