Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

"Vždyť on rodí jako pánbůh," vydechla sestra Vendulka a s nábožnou úctou se podívala ke dveřím, ze kterých před chvílí vyběhl nasupený doktor Mázl. Ten den žilo gynekologicko-porodnické oddělení nemocnice v Kamenici nevídanou kauzou. Nějaká nezodpovědná (a dost možná i bláznivá) ženská se totiž rozhodla, že bude rodit takzvaně alternativně.

Pacientka obrátila celé oddělení naruby. Přivedla si vlastní porodní asistentku a zakázala lékařům, aby na ni sahali. Do pokoje si poručila žíněnku a relaxační hudbu. Nakonec odmítla předporodní vyšetření s tím, že se cítí dobře, a vůbec byla hrozně protivná.

A to všechno dovolil ten nový primář Kroupa. Za Hrušky by se to stát nemohlo. Byl to sice křivák a tak trochu psychopat, ale na oddělení si uměl zjednat pořádek. Doktor Mázl je vzteky bez sebe. Když si představí, že se mu po sále budou promenádovat cizí porodní asistentky, které jemu, lékaři, budou dávat najevo, jak je u porodu zbytečný, je mu mdlo. Mázl je moooc zvědavý, jak to dopadne, až všechny ženské budou chtít rodit takhle a rázem přibude porodních komplikací. Chce to vidět, bez doktora!

Možná si ten díl Ordinace v růžové zahradě o přirozených porodech pamatujete. Myslím, že pokud scenárista usiloval o cenu pro největšího manipulátora, plně si ji zaslouží. Z toho dílu totiž vyplynula jen jedna "pravda": Alternativní porody, které zdravotníky vysoce otravují, žádají pouze hysterické, hloupé a nezodpovědné ženy. Porodní asistentky jsou arogantní slepice, které pohrdají všemi doktory bez rozdílu a mají pocit, že jsou nejdůležitější na světě. Pouze lékař ví, co je pro rodičku správné, a obtěžovat ho nějakými pavědeckými požadavky je vrchol tuposti.

Na tento seriál se už dívám spíše sporadicky. Musím říct, že jedním z důvodů je právě ta "výchova občanů", která se v něm objevuje. Iritují mě průhledné a laciné zápletky typu "nenechám očkovat svoje dítě proti tetanu". Úkolem je samozřejmě divákům vysvětlit, že očkování je pro děti velice důležité. Zrovna tak mě dostává mladá slečna, která je objednaná na gynekologii a lékaři už mezi dveřmi hlásí: "Dobrý den, pane doktore, jdu na poslední dávku očkování proti rakovině děložního čípku. Složila se mi na to půlka rodiny. A řekla jsem holkám ve škole, že by měly přijít taky. Anča už kvůli tomu začala chodit na brigádu." Chápu, že to může mít svůj efekt, ale stejně mi to připadá hrozně násilné. Ve skutečném životě to přece takhle nefunguje.

Zápletky jsou čím dál průhlednější. Jen čekám, kdy se pomatená maminka pediatra Prokopa "vytasí" s rakovinou prsu, aby se starším ženám dostalo upozornění, že mamograf je důležitý. Další vývoj v Ordinaci šacuju také na vychvalování poplatků, které budou ve zdravotnictví zavedeny už od ledna příštího roku. Ta scéna by mohla vypadat asi takhle: Paní ověšená zlatem od hlavy až k patě odmítne lékaři zaplatit těch třicet korun s argumentem, že si přece platí zdravotní pojištění. Bude následovat podrobná lékařova přednáška o tom, co ve zdravotnictví kolik stojí, a zmíněná dáma nakonec sklopí uši: "Když to říkáte vy, pane doktore. Tak tady ten poplatek teda máte."

Koukáte se také na Ordinaci, nebo vás už stejně jako mě kvůli těm výchovným scénám moc nebaví? Myslíte si, že úkolem seriálu má být tak okatá osvěta? A jaká poučovací scéna z Ordinace vás nejvíce pobavila nebo naštvala?