Proč maminky po porodu pláčou?
Ty z nás, které přivedly na svět dítě, to většinou zažily na vlastní kůži. Nějakou dobu po porodu je žena hotové slzavé údolí. Také jsem tím prošla. Dodnes si pamatuji na nekonečnou frontu u jediného telefonního automatu v porodnici. V dlouhém hadu pobledlých přízraků novopečené maminky trpělivě vyčkávaly, až na ně přijde řada a budou moci vyfňukat si do sluchátka své tři minuty. Snad každá, která od telefonu odcházela, si utírala oči.
Tento stav má různě dlouhou dobu trvání – u některé pár dní, u jiné několik týdnů, někdy i měsíců. Vždycky jsem si myslela, že příčinou poporodní „lability“ je prožitý porod a následné velké citové vzplanutí k narozenému dítěti.
V podstatě to tak je. Za ty potoky slz maminky nemůžou. Je to něco, co se nedá ovládnout vůlí, co není v jejich silách překonat. Je to totiž zcela výjimečné období. A ač těhotenství ani porod není nemoc, diagnóza to je.
To, co s námi mává nejvíce, jsou hormony. Vyplavují nám do krve látky, které pak ovlivňují naše chování.
Proč tedy maminky po porodu pláčou?
Ano, tušíte správně, mohou za to hormony. Zatímco koncem těhotenství je do krve bohatě vylučován hormon, který ženu zbavuje strachu z porodu a dodává jí jakousi vnitřní sílu, po porodu se situace dramaticky mění. Jakmile se dítko narodí, hladina „nabuzujícího“ hormonu prudce poklesne – často spadne na míru nižší, než byla před těhotenstvím. V plné síle pak nastoupí hormon, jenž je zaměřený hlavně na city, ochranitelství, schopnost starat se a také se bát o miminko.
Řečeno je to sice velmi laicky, ale v podstatě to tak funguje. Nevyváženost má za následek právě neustálý pláč na krajíčku. Po nějaké době se hladiny opět srovnají a vše je jako dřív.
Až na vás tedy po narození vašeho dítka padne plačtivá nálada, nebraňte se slzám. Jen si hezky pobrečte, vždyť máte nárok. Zadržované slzy dokáží v naší duši nadělat pořádnou paseku. A kdy jindy si může člověk tak hezky a z hloubi duše pobrečet než právě po porodu?
Zdroj: Magazín Lidových novin
16.8.2007 Rubrika: | Komentářů 14 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Proč maminky po porodu pláčou?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já jsem v porodnici bulela - bylo to v r. 1980, v pondělí večer jsem porodila, v pátek večer mi řekli, že mě v sobotu pustí, ale nesměla jsem zavolat ze sesterny, ať pro nás přijedou, jelikož peníze za hovor by se ztratily a pak by neměl kdo zaplatit účet. 
Že prý nás raději odvezou sanitou, miminko v ústavním oblečku. Kocourkov hadr. Naštěstí mi ještě večer manžel zavolal, ráno jsme odjeli s vyparáděným miminkem.
Pak si pamatuji, že jsem asi dvakrát bulela, že mám málo mlíka, ale mimčo bylo OK, jen já jsem blbla.
.gif)
Taky jsem nebulila a jestli pár slziček ukáplo, tak důvod byl jediný, byla jsem v tu chvíli šťastná.
.JPG)
Já teda po porodu (CS) nebrečela.Začla jsem až čtvrtý den,kdy malýho šoupli do inkubátoru a on tam sebou mlátil od stěny ke stěně a brečel.Tak jsem s ním držela basu:) Vydrželo mi to pak i týden doma a to mi stačilo slyšet zvonek a už jsem řvala - všechny návštěvy se mi doma totiž vystřídaly první týden a bylo to hrozný.Pro příště zamykám dveře na sedm západů a třeba bude líp:)
fujtajxl porod 
Asi proto, že je něco bolí, ne?
kareta: Hmmm, tak to jo.Já jsem takový problémy neměla, ani mně nepraskaly bradavky, bylo to v pohodě.
.gif)
po prvním porodu jsem byla vystrašená ze všeho, byla jsem hotový slzavý údolí....po druhým ne...dá se říct, že tak vyrovnaná, jako po druhém porodu, jsem snad nikdy nebyla...užívám si to, jsem v klidu, žádný stresy 
dadka: dásničky měly dost velký stisk i bez zoubků a stačila 1 sadistická sestra, co maminy učila špatnou techniku a poškozené bradavky byly na světě. PI*A ZAS*ANÁ
A ještě se smála do tváře. Podruhé (druhý porod SC)jsem ji vykázala ze svého pokoje hned od futer. Poprvé(první porod) to za mě udělala kamarádka, která přišla na návštěvu a zírala, co tam dělá za soudružku.
kareta: Tvoje miminko se narodilo se zuby, že tě pokousalo?
Já taky teda nebrečela, jaksi mě to nebralo, nevím, jsem divná?
Pláčou, protože je bolí rozřezané přirození a dětské sestry je nutí kojit z pokousaných bradavek. A některé jsou na maminy hnusné
Nyotaimori: 
Já jsem nebrečela po žádném porodu. Usnula jsem jako špalek, snad v pudu sebezáchovy, nebo abych si ještě užila té krátké chvilky volna a klidu, která mně zbývala, než s mrnětem začnete mít radosti a starosti na celý život.
Proč maminky po porodu pláčou? -> Protože jim teprve po něm dojde, že život skončil a nastávají galeje. :-P
