Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Minule jsme si vysvětlili, jaké jevy provázejí růst našeho dítěte mezi 12.–14. měsícem. Dnes nás čeká období 15–17 měsíců věku. Řekneme si, jak se vyvinula jeho osobnost, tělesný vývoj, jak je to s jídlem, a především s hygienou. Na přetřes přijde i význam první panenky. Tak šup na to.

Kdo jsem...

Patnáctý měsíc je pro většinu dětí velmi důležitý především proto, že jsou již ostřílení chodci, ba dokonce běžci. Ano, dítě před vámi s radostí přímo utíká. Silně se rozvíjí jeho smysl pro humor. Když ze sebe dělá šaška, je na vrcholu blaha. Neokrádejte je o jeho ani svou radost. Vždyť je úžasné, když se přes drobné neshody přeneseme právě díky humoru. A aby se dítě umělo zasmát sobě samotnému, to přece taky není k zahození.

Vzdor rozesmáté tvářičce ho však na srdci tíží fakt, že by rádo něco udělalo, a jen něco skutečně udělat může.

Co umím...

V tomto věku se v dítěti upevňuje vše, čemu se dosud naučilo. Navíc chodí pozpátku, protahuje kroky či cupitá. Zkrátka objevuje, co vše se dá s nohama dělat. Některé děti s oblibou „stojí na hlavě" a pobaveně sledují svět skrze zapřené nožky. Také rády šplhají po všem, co se nachomýtne. V tomto věku je dítě takový „nenechavec“, který musí prozkoumat úplně všechno v dosahu. Více už rozlišuje „tvrdé“ a „měkké“. Musí zjistit, jak se liší bláto od vody, sníh od kamínku. Pohazuje všude věcmi? Hodit míčkem v pravý okamžik je pro dítě hotový ježek v kleci! Je to náznak dalšího velkého pokroku – radujte se! A konečně začíná také kreslit. Nejraději po stěnách, přesto není špatné pořídit mu vhodné kreslicí pomůcky.

Nechci papat!

Náš „nenechavec" se začíná šťourat v jídle. Zdá se, že je to to poslední, co chce objevovat. Není se čemu divit – jeho růst se zpomaluje. Netřeba dělat z jídla hrdinský čin, takže je za snědené sousto nechvalte, či naopak nešaškujte, aby ten kus žvance zhltlo. Dítě si nesmí myslet, že jí proto, aby vám dělalo radost. Jestliže jíst nechce, vezměte jídlo se slovy: Když nechceš, nebudu tě nutit. Když mu do další dávky nic nedáte, chuť přijde pravděpodobně rychleji, než byste čekali. Pakliže toto období překonáte zdárně, významně tím snížíte pravděpodobnost jeho špatného přístupu k jídlu. Také se úspěšně vyhnete nové hře jménem „jídelní tyranie". Jídlo je skvělý prostředek k vydírání mateřských citů, nemyslíte? Tak to nedopusťte.

To je můj kamarád – to jsem já!

Pro podporu sebedůvěry vašeho dítěte je nejlepší volbou panenka. Platí to i pro kluky. Nechcete v něm přece zafixovat myšlenku, že mužství není samozřejmá věc! To by byla podobná hloupost jako domnívat se, že mužnost je dána hračkami, s nimiž si hraje. Dítě si bude hrát s panenkou „jako“. Na maminku, na tatínka, na kamaráda... Bude na ní demonstrovat své myšlenkové pochody, hubovat ji, krmit, líbat...

Vyberte panenku co nejjednodušší. Takovou, která ani nemluví, ani nevydává jiné zvuky, nečurá, není příliš velká. Měla by mít příjemné vzezření. Čím více bude dítěti podobná, tím lépe se s ní identifikuje.

Plínky, nebo nočník?

Je opravdu neuvěřitelné, jak se někteří rodiče snaží naučit dítě co nejrychleji na nočník. Proč?

Žijeme v době, kdy bychom museli pověsit pračku bavlněnek denně? Nebo ta nepochopitelná touha koření v přepjaté společnosti: býti co nejlepší, nejrychlejší? Zastavte, neboť vaše konání by v dítěti mohlo zanechat vážné následky ve vztahu k vlastnímu tělu. Může se začít druhotně pomočovat, dostat zácpu, může to způsobit poruchy manuální zručnosti, ale i tělesných a řečových dovedností. Může se v něm probudit tvrdohlavec, rebel či vztekloun. Podpořte přirozený vývoj, striktní postup je špatná cesta. I děti žíjící v jiných kulturách se nanejvýš do tří let naučí udržovat čistotu samy – okoukáním. Savec je tvor čistotný, jen potřebuje mentálně dozrát. Nepožadujte po dítěti něco, čemu nemůže rozumět. Místo absurdního čekání na bobek si raději užívejte společné zábavy. Však ono za čas pochopí a bude sucho v plenkách... A nebojte se, maminky, které se chlubí „výkony" svého potomka, můžeme uklidnit: Věk, kdy začne dítě chodit na nočník, v nejmenším nepředurčuje jeho další vývoj. Nesoutěžte, naslouchejte svému dítěti jako matka.