Můj syn se štítí sám sebe
.jpg)
Máme téměř pětiletého syna Tomáše. Je šikovný, bystrý, jen v jedné věci poněkud opozdilý. Stále ho totiž nemůžu naučit soběstačnosti v osobní hygieně... Konkrétně v jedné věci, je mi trochu trapné to psát – on si totiž odmítá utírat zadek.
Snažila jsem se ho to naučit už někdy před jeho třetím rokem, ale on se přímo šprajcnul. Zkrátka to neudělá a nepomáhá vůbec nic. Ani po dobrém, ani po zlém to nejde. Toaletní papír nevezme do ruky, to si raději rovnou natáhne prádlo.
Dosud jsem s ním byla doma, protože máme ještě mladší dítě. V únoru by však měl Tomášek nastoupit do školky spolu se svou sestřičkou, které budou tři roky. Jí udržování hygieny nedělá žádné potíže, a i když to ještě není dokonalé, všechno se ochotně učí. Jenomže ani to s Tomášem nehne.
Tchyně mi řekla, že kluci jsou prý takoví, svému synovi (mému manželovi) utírala zadek do osmi let! V něčem takovém nevidí problém.
Já tedy ano. Samostatnost tohoto druhu považuji za samozřejmou a synův postoj mi dělá starosti.
Měli jste se svými dětmi podobné trápení? Jak mám syna přinutit, aby přirozenou očistu začal provádět? Přiznám se, že už mi dochází trpělivost a občas jsem na něj i zlá. Manžel je ještě méně trpělivý než já, a navíc to nepovažuje za nic závažného. (Vzhledem k tomu, co jsem se dozvěděla od jeho matky, asi není divu.) Jenže já přece nemůžu učitelkám ve školce říct, aby pětiletému klukovi utíraly zadek! S tímhle nedostatkem by ho taky do školy vůbec nemuseli vzít.
Budu vděčná za jakýkoli názor. Děkuji.
11.12.2007 Rubrika: | Komentářů 20 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj syn se štítí sám sebe
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kareta:Syn by na veřejnosti nešel kadit zaboha.
Tak na verejnosti ani ja:)))
dadka - ja si na iny zachod ako doma v zivote nesadnem...Viem, ze takto funguju vsetky zeny v nasej rodine, ale mam taky pocit, ze nas je pomerne malo. Velka vacsina zien si sadne
Ja cudzie WC splachujem s toaletakom v ruke, aj v kabinke sa zamykam takymto sposobom...
.jpg)
catcat: zájezd dětiček je pořád lepší než stag party flight 
dadka: já jsem jednou v letadle měla děsnou smůlu, letěli jsme se zájezdem dětiček a ty pochopitelně všechny musely vyzkoušet, jaké je to čůrat v letadle. Poté to byl humus 
Ale při jiných letech pohoda a záchody čisté.
orinka: Ve vlaku jsem nikdy na WC nešla, jímala mě z toho hrůza. Vlak se kymácí, balancujete nad mísou, protože senout si, to ani za boha, pod nohama mokro, mísa špinavá, voda neteče....Před cestou vlakem jsem nejedla ani nepila, abych nemusela. Horší to je, když letíme do Kalifornie. V letadle musíte i kdybyste se přemáhali jakkoliv. A taky mně to nedělá dobře i když proti vlaku je to pohádka.
kareta: na dvoreček si lítala havěť, jak se jí zamanulo.
orinka: a nejhorší bylo vědět kde to se 100% jistotou sedělo předtím než to sedlo na vás
No nevím, holčičku nemáme , kluci jsou prý pomalejší a naši hoši začali důsledně sami až kolem pátého roku a ve školce , pokud vím , to nebyl problém. Né že by nechtěli dřív ale výsledky byly velmi nevalné 
Nezačala jste na něj prostě moc brzo ? 
Jo a u nás do začátku jsme jim na záchod dali ty zvlhčené ubrousky, jsou natrhané, prsty přes ně protlačit nejdou a voní.....
Doporucuju nevzdavat se a nutit utirat. Nez z TOHO vyroste prase, ktery chodi s pruhem na trenclich a nejaka uboha zenska si TO vezme a bude TOMU ty trencle prat. Pripadne odstehovat k babicce, kdyz ji utirani zadku nevadi.
orinka: prababička tam měla tapety a čisto
Qwea: a za papírem, co byly polepené stěny, vždycky něco zuřivě bzučelo a já se bála, že mě pobodají vosy
kareta: A nebo tam,kde se něco prostě přehání.Latrínu u babičky jsem milovala taky...ten klid a pohoda tam...
kareta: právě tam jsem se strašně bála, ten pohled dolů vyděsil, obyčejně tam i něco lezlo, a otvor mi připadal vzhledem k mým tehdejším rozměrům obrovský. Co kdybych propadla? To stejné jsem mívala i na WC ve vlaku.
Qwea: nevěřím na neurozy. Ty vznikají z přílišných ohledů a nudy
catcat: prababiččinu latrinu jsem milovala- dřevěné prkénko bylo teplejší než plastové doma
kareta: Taky jsem chtěla napsat něco takovýho,napadla mě stejná metoda.
Jde i o to,aby se z něj nakonec nestal neurotik,kterej se štítí všeho a je víc v koupelně,než jinde.
kat: ten strach z cizích záchodů si pamatuji ze svého dětství. Hlavně jsem se děsila na suchých záchodech 
