Paní, neroďte mi tady, počkejte si s tím do nemocnice
Nastal den D a v odpoledních hodinách se přihlásily porodní bolesti. Poučena z předchozího porodu jsem věděla, že není kam spěchat a je zbytečné okamžitě odjíždět do porodnice. Dcera si spokojeně hrála a já čekala na to, až dorazí manžel z práce domů.
Když se manžel objevil ve dveřích a viděl, jak funím, měl tendenci se mě okamžitě zbavit, jenom aby náhodou nemusel být u porodu. Moc ho neuklidnila má slova o tom, že je ještě spousta času a já si řeknu sama, kdy pojedu. Pozoroval mě z uctivé vzdálenosti a při každé bolesti taktně mizel z mého dosahu.
V jednu hodinu v noci mi bylo jasné, že není čas na hrdinství a bude rozumné zavolat sanitu a zajistit si odvoz do nemocnice. Po půl hodině se přikodrcala sanita veterán, které manžel s radostí svěřil moji maličkost.
Byl březen, všude břečka, mrholilo a v sanitě zima jak v psinci. Po několika kilometrech sanita škytla a zastavila. Saniťák, mladý klučina, se hrabal v motoru a já se kroutila na čemsi, co snad kdysi sloužilo jako lehátko.
Když už bolesti přesáhly únosnou míru, vysoukala jsem se ven a ptala se saniťáka, co se děje.
"Já nevím! Nejede to. Ať dělám, co dělám, ten křáp se ani nehne. Paní, prosím vás, vydržte to. Nesmíte tady rodit, protože já bych určitě omdlel,“ škemral řidič a klepal se strachy víc než já zimou. "Tak něco udělejte, protože doktorka mi do papírů napsala, že plod bude malý a budu nejspíš potřebovat inkubátor.“
Abych se trošku zahřála, nezbylo mi nic jiného než chodit kolem sanitky. Za pár minut mi čvachtalo v botách, byla jsem mokrá jako myš a při další vlně bolesti přišel na řadu slovník, za který by se nemusel stydět ani dlaždič.
Asi to zapůsobilo, protože motor naskočil a my se řítili směr porodnice.
Bylo za sedm minut půl čtvrté, když si mě přebírala sestřička. Řidič zůstal stát ve vchodu a uklidňoval si nervy cigaretou.
Já ihned upozorňovala sestřičku, že UŽ rodím. "Maminko, to bude ještě chvíli trvat. Pan doktor vás vyšetří, uděláme předporodní přípravu a to všechno chce čas,“ odříkávala sestra jako kolovrátek.
Jen jsme došly na vyšetřovnu, shodila jsem ze sebe mokré kalhoty a chtěla si lehnout na lehátko, když sestra začala zmatkovat. "Nelehat, maminko, nelehat a honem na sál!“
Jen jsem vylezla na porodní stůl, párkrát zatlačila a syn byl na světě. Hodiny na zdi ukazovaly půl čtvrté.
Nejen že se nestihla žádná příprava jako holení, klystýr a jiné úchvatné procedury, ale já rodila a z fuseklí mi kapala břečka, na sobě jsem měla mokrý svetr a zuby mi drkotaly tak, že to muselo být slyšet až na chodbě.
Vše dopadlo báječně. Inkubátor potřeba nebyl, protože synek měl rovných pět kilo a 54 cm.
Vystačila jsem si s jednou sestrou a netancovalo kolem mě celé konzilium.
Když přišel doktor, měl na tváři ještě otisk zmuchlaného polštáře, mnul si oči a zíval. Zamžoural směrem k mému lůnu, zhodnotil vše jako uspokojivé a šel se dospat.
Dětská lékařka se zatím snažila sehnat na mého synka dupačky, protože do jejich nemocničních se nevešel.
Druhý den se na mě chodily dívat nejen sestřičky, ale i ostatní maminy jako na exota.
Vzpomínáte si na svůj den D? Prožily jste klasické předpisové porody, nebo jste taky exotky? Šup šup, podělte se o zážitky!
11.2.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 35 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Paní, neroďte mi tady, počkejte si s tím do nemocnice
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jó ledvinová kolika. Znám. Bolest horší než porod,nemohla jsem stát ani na nohách. Rodila jsem v nemocnici,kde měli jen jednu "kozu" a přede mnou na ní rodily ještě další 2 maminky. Já prý musím počkat, i když už jsem cítila, že rodím také. Tak jsem se tak,jak jsem byla, svalila na zem před porodním sálem přímo na to studené lino a v duchu prosila mamku přede mnou, ať si pohne. Kolem šla sestřička a jen podotkla: Mamko, stoupněte si, nebo se nám tady nachladíte. A šla dál. Já málem porodila na tom linu,ležela jsem v mokru,protože mi praskla plodová voda a nebyla schopna vstát.Pak jsem ještě málem dostala vyhubováno, že musí po mě ten nepořádek utírat. No je to už přes 20 let, kdybych v té době mohla mít u sebe manžela, neváhala bych.
MUDr.Paták by za svou inteligentní poznámku (šlo to dovnitř, musí to jít ven) měl dostat metál. Je to asi chudák, co má přirození veliké asi jako je velká hlavička dítěte, jinak jsem jeho inteligentní větu nepochopila. Ono je totiž rozdíl v bolestech i délce porodu, jestli rodíte 2,5 kilové dítě nebo 4,5 kilové dítě se stejnou postavou diblíka. Pana doktora bych nechala min.12 hodin s ledvinovou kolikou - bolest je stejná a uvidíme, jak bude pozitivně naladěn a jeho slovník na úrovni. Za tuhle nejapnost bych si na něj opravdu stěžovala.
.JPG)
medved: Ty jsi taky provokatér 
medved: marmoleum je pěkné
kareta: chytrájakrádio: 
na podruhé už bych taky raděj šla na kajzra
kareta: 14.23
.jpg)
kareta: 
ja rodila pres 14 dny a kdyby byl kazdy porod takovyhle, tak si snad to treti jeste poridime dve hodiny jsem se na porodnim sale v podstate nudila, protoze kontrakce byly takovy slaby a malo casty a ja si prohlizela celou dobu podlahu, kterou maji z marmolea a to si chci dat do baraku byla jsem otravena jak svab, ze s takovou tam budu jeste 14 dni a pak se najednou vsechno semlelo za 1/4 hodiny a dcera byla na svete
Holky já s prvním přijela do nemocnice s tím, že mě bolí břicho a asi mám zánět močáku- do 5 minut jsem byla na sále a sestra ani nestačila jako k prvničce doktora zavolat. Ale když přišel byl super. Už v poradně jsem si tajně přála právě jeho u porodu. Pak mi řekl, matko neříkejte, že jste ho poraodila, tak rodí ženy za rohlík, kousneš a je venku.
A druhou cácorku mě přivezly právě když se sestry střídaly v 18 HODIN a ta co odcházela UŽ NECHTĚLA DĚLAT NIC, TA CO PŘICHÁZELA MI JEN ŘEKLA LEHNĚTE SI, ALE JÁ ZA ASI 3 MINUTY SE PTALA JESTLI KDYŽ ODTEČE PLODOVÁ VODA MÁM JÍT JEŠTĚ LEŽET. nO A UŽ TO LÍTALO. rODILY JSME NAJEDNOU 3 A SESTRA JEDNA. cHUDÁK NEVĚDĚLA KAM DŘÍV SKOČIT, ALE zvládly jsme to všechny.
vÝKOR PRVNÍHO PANA DOKTORA, KTERÝM ČASTOVAL " HLUČNĚJŠÍ" MAMINY:
hOLKY KDYŽ TO ŠLO TAm, TAK TO MUSÍ JÍT VEN !!!
a BYLO VŠE ok !!!
mOC RÁDA NA TO VZPOMÍNÁM BYLO TO V lOUNECH V PORODNICI- mudR. pATÁK!!
Vikina: já už třetí neriskla- sice původně jsme chtěli 3, ale ......to by se musely prodávat ty děti v krámě už mluvící, celou noc spící a čistotné
kareta: já mám přenošené a vyvolané všechny tři. Při Hrochušce mi sestřička ležela na břiše, při dvou ostatních už mi dali kapačku.
já musela přejíždět, protože v porodnici, kde jsem to měla domluvené, měli úplně plno a tak jsme museli do jiné porodnice. Doktor mě uklidňoval (bylo ráno 8 hodin), že dřív jak v noci rodit nebudu, že jsem tam brzo. Tak drkocání po místních okreskách asi zabralo, vítek se narodil v půl čtvrté odpoledne.
Šťastná Baronka: tak hlavně, že to dobře dopadlo. přesně kvůli takovýmhle neočekávatelným věcem bych nikdy nerodila doma bez lékařů 
Prvně jsem porodila v porodnici asi pět minut po příjezdu, protože jsem čekala ještě větší bolesti a ono pořád nic. Ani křížové jsem neměla. Druhý porod jsem si šla relaxovat do vany a do tří hodin se narodila malá. Jenže jsme to už do porodnice nestihli, tak jsme volali záchranku. Sestra přišla a prý co mi je. Já na to, že zle a chtěla jsem nosítka. Už jsem totálně nemohla. Tak mne s manželem podepírali a šli jsme ven. Jenže na verandě na schodech už jsem cítila hlavičku mezi nohama, takže saniťák honem donesl termofólii, já si pod verandou na ní lehla a už jsem rodila. Potom dorazil lékař. Placentu jsem rodila na sále po převozu. Prostě druhý porod trval jen tři hodinky a totální pohoda.
lidule: 
já stihla asistenstky na 4směny, končící denní,noční celá, denní celá a začínající noční
, ale všechny do jedné byly neustále perfektní, rodilo nás tam 14 naráz, pokoje po dvou maminkách na "hekárně",vybavené tv,lednicí,sprcha,wc,míče,žíněnky a neustále perfektní a hooodné sestřičky-asistentky
polezla jsem si taky po 4ech...ale fakt to moje ďouče mi to bohatě vrátilo, je od malička hodná a spokojená, naše malá vesničanka
Šťastná Baronka: děsné, podruhé bych si vydupala SC
Já přenášela obě děti, u syna mi vyvolávali porod, já necítila stahy, pak mi píchli vodu a 2,5 hodiny jsem sípala, nechápu, jak někdo může řvát, já byla bolestí ochromená a němá
4/51. Dceru už rodili SC a pohoda, jazz
4/51.
