Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Milé čtenářky, dnes si popíšeme dítko v období 27.–29. měsíce. Jak je naším zvykem, podíváme se na pokroky v rovině osobnostní i fyzické. Krom toho odhalíme důležitou roli otce a prarodičů. A nakonec si vysvětlíme, jak lze zjistit, zda je dítě pravák či levák.

Tak jdeme na to.

Osobnost

Dítě už není tak neposlušné a nechová se provokativně, neboť si začíná uvědomovat pravidla chování ve skupině. Nadále se velmi rádo potuluje vedle dospělých. Přestože kontakt s vrstevníky je činí také šťastným, ve vztazích si dosud moc dobře počínat neumí. Morálka a trpělivost nejsou jeho věku vlastní, vlídnost a agresivita vůči kamarádovi se tedy mohou rychle střídat. Dítě si tak vytváří jen vztahy krátkodobé a často konfliktní.

Je prospěšné i nadále udržovat rituály, protože pomáhají rozvíjet sebedůvěru a utvrdit se o bezpečí svého bezprostředního okolí. Dítě stále velmi rádo pomáhá, je citlivé a milé. Už mu lépe rozumíme a ono rozumí lépe nám. Zlepšuje se jeho logické myšlení. Nechcete-li tedy vidět svůj budík rozebraný na tisíc kousků, raději děcku poskytněte vhodnější alternativu. Rozdhodně je však v jeho zkoumavosti podpořte. Pozorujte ptáky na stromech, tekoucí potůček, ohňostroj či letící oblaka. Ukažte mu „jiný svět“ – uvolněte prostor pro všechny smysly.

Tělesný vývoj a vhodné hračky

Chůze nebo jízda na tříkolce působí velmi jistě. Umí chodit bez cizí pomoci nahoru a dolů po schodech. Je to raubíř – zákonitě riskuje a pouští se do neuvěřitelných situací. Mnohdy si s nimi neví rady, takže rodič musí přispěchat na pomoc. Využijte takové chvíle, nehubujte dítě a snažte se mu nepomáhat přímo. Lepší bude, když je necháte pracovat samostatně a spíše mu poradíte, co má udělat. Když leze po stromě, řekněte mu, kam dát nohu po cestě dolů. Je to důležité proto, aby v dítěti nezakořenil pocit, že je neschopné. Když takto ožehavou situaci samo zvládne, bude mít pro příště více sebedůvěry.

Vhodné hračky pro jeho svět jsou všelijaké korálky, které může navlékat, figurky, loutky, maňásci. Už je soustředěnější, proto se mu stále více líbí malování a kreslení. (Ne vybarvování, to přijde později.) Velmi zajímavé jsou také předměty, jejichž funkce není předem jasná: krabičky, obaly, papíry apod. Podněcují tvořivost. Hračky po čase střídejte. Nakonec malé upozornění: Nedávejte svému dítku hračku, která je určena dětem starším. Když dítě s hračkou „neuspěje“, ztrácí tolik potřebnou sebedůvěru, a to je přece škoda.

Tatínek

Možná vám to připadá jako nepodstatné téma, vlastně samozřejmost. Nikdy však neuškodí připomenout si, jak důležitou roli hraje v dětském světě právě táta. Kvalitní vztah s otcem se vyvíjí v raném dětství, nepodceňujme to. Zvláště proto, že otec obvykle bývá s dítětem mnohem méně než matka. V době, kdy se rodina s dítětem sžívá, je ho více třeba u mrňouska než u manželky. Pakliže to tak není, může to ohrozit budoucí vyrovnanost vaší ratolesti. Je tedy vhodné, ač únava z práce je vysoký konkurent, aby tatínek s dítětem trávil co nejvíce času. Otec je jedinečný prostředník, díky němuž se dítě seznamuje se společností. Pomáha mu, aby se otevřelo, učí ho vnímat svět plastičtěji – dává mu nové, různorodé a vzrušující podněty. Působením své autority vzbuzuje v dítěti pocit jistoty. Učí dítě chápat rozdíly mezi pohlavími a poznávat své – chlapec nalezne v otci identifikační vzor, holčička svého prince.

Čas, který dítěti věnujete, nenahradí žádné hračky ani peníze. Roli táty nebo mámy můžeme plnohodnotně splnit jen tehdy, když jsme svým dětem co nejblíže, sledujeme jejich rozvoj a jsme skutečnou součástí jejich života.

Babička s dědou

Dnešní prarodiče často neodpovídají tradiční, zakořeněné představě. Většinou jsou aktivní, mnohdy ještě pracující. Ačkoli vnoučata milují stejně jako vy, dbají na to, abyste si je nepletli se službou na hlídaní dětí. Ovšem mít dynamické, relativně mladé prarodiče je vlastně výhra. Určitě rádi občas zprostředkují zajímavé prázdniny mimo dosah rodičů. Dítěti přinášejí mnohé: Nabízejí jim stabilitu, mají na ně čas, jsou to oni, kdo trpělivě a s nadhledem naslouchá za jakéhokoli počasí. Rozmazlují je :) Jako jediní mohou vyprávět o tom, jaké to bylo, když jste byli malí vy, rodiče. Pro dítě je to důležité, zjistí, že jeho perfektní rodiče se jako malí také potýkali s problémy. Prarodiče tak pomáhají pochopit i význam času, střídání generací, existenci jakési historie. Čím jsou rodiny úplnější a rozvětvenější a čím více drží pospolu, tím jsou děti šťastnější. Ať už se názory na výchovu liší jakkoli, dopřejte prarodičům, aby svá vnoučata hýčkali – je to ten nejhezčí dárek, který si můžete navzájem dát.

Pravák, či levák?

V tomto věku většina dětí používá obě ruce stejně. Některé přisuzují jisté činnosti pravé ruce, jiné upřednostňují levou. Dítě můžeme vést k návyku držet tužku v pravé ruce. Je-li však vaše dítě levák, nepřekroutíte to. Obecně je známo, že dominantní bude ta ruka, kterou dítě používá pro činnosti vyžadující přesnost: kreslení, skládaní puzzle apod. Tento fakt je důležitější než četnost používání jedné či druhé ruky. Také tělo prozrazuje, která strana je mu milejší.

Zkuste dítěti hodit míč k nohám a vybídněte je k odkopnutí. Všimněte si, kterou nohu použije. Když mu dáte hodinky, aby si poslechlo jejich tikot, uvidíte, zda si vybere levé nebo pravé ucho. Dále to můžete poznat, když vyrobíte z papíru ruličku – jako dalekohled – a požádáte dítě, aby se jím podívalo. Je vaše dítě levák? Nevadí, nic se na tom nesnažte měnit. Možná bude mít drobné potíže ve škole, a to spíše ze strany kolektivu, ale jinak to nic zlého nevěstí. Naopak, říká se, že leváci jsou obecně úspěšnější. Možná proto, že si museli odmalička dát práci. Proč se to děje? U leváků je funkce mozkových hemisfér obrácená. Proč se však člověk stává levákem, dosud vysvětleno nebylo.