Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak jsem se tu pobavila a přidám své zkušenosti.
1. těhu bylo v poho, žádné nevolnosti, žádné extra chutě, jen mi přestala chutnat čokoláda a jogurty. Přibrala jsem i tak 17kg.
Teď jsem podruhé těhu. Nebylo mi volno asi tak měsíc, hrůza, lituju maminky, kterým tak je celé těhu. Okurky s čokoládou jsem jedla odjakživa, teď si je dávám "jen" ke každému slanému jídlu. Ke sladkému musím zase kompot, ale ne ten kvalitnější domácí, ale pěkně kupovaný nejlépe v plechovce (v životě mi to nechutnalo, ten plech prostě smrdí a od toho celý kompot). Také jablka prostě nee. Než jsem otěhotněla, tak ten měsíc před jsem si k večeři musela dát aspoň litr mléka s banánovým grankem nebo podmáslí; teď opět mléčné výrobky moc nemusím, ale kvůli dceři se přemůžu a ke snídani si ten 1 pribiňák dám. A kdykoliv někam jedeme, musím si dát svíčkovou s brusinkami, šlehačkou a citronem (jinak šlehačku nemůžu)

Všem přeji dobrou chuť, pohodové těhu, rychlý porod a zdravé mimi

meryl, chapu...taky jsem mela v tehotenstvi chut na klasicky chlebicek, jenze protoze salmonela nikdy nespi, tak jsem si ho nedala...no a ted dva mesice po porodu me v krame napadlo,ze bych si ho treba mohla dat a vubec mi nechutnal...asi jako vzdycky predtim

a v prvnim tehotenstvi mi desne vonely hamburgery od mcdonalda....tak jsem tam jednou zasla a poprve (a zrejme naposledy) v zivote jsem si dala big mac....no to byl humac vetsinu jsem vyhodila....holt mi jen vonel, ale nechutnal

Moje mamka pry milovala cerstvy rohliky, kdyz me cekala, jinak o nicem zvlastnim nevim. Zato ja si ted cely zivot vynahrazuju ty zvlastni chute, a to tehotna nejsem

dadka: zapomněla jsi na jablka, ty jsou taky v převaze

Je to už hodně dávno, byl rok 1967 , a nemůžu říct, že bych měla nějaké nezvyklé chutě, ale za to jsem měla nevolnosti, slušně řečeno. No vlastně nevolnosti ne, bylo mi permanentně zle, obracela jsem se málem na ruby, z počátku jsem několikrát omdlela objímajíc záchodovou mísu. Všichni mě utěšovali, jen do půlky, pak to bude dobrý, ale nebylo!" Naposledy jsem zvracela v porodnici den před porodem. Nevím jak je to možné, ale přesto jsem přibrala přes 20 kilo.
A to mi k tomu, abych zjistila jaké to je mít dítě, úplně stačilo.

Právě jsem si přečetla milý článek a vzpomínala na chutě v těhotenství. Psal se rok 79, moc na výběr nebylo, ale nic mne mnoho měsíců do žádného obchodu nehonilo. Žili jsme na venkově s obrovskou zahradou a několika záhony karotky. A ze dne na den mně nestačila vysetá karotka! Denně to byla kila syrové strouhané mrkve! A aby toho nebylo dost, za lískový ořech jsem byla ochotna převrátit dům doslova naruby. Dcera se narodila s divnou barvou, lékaři mysleli, že je to žloutenka. Houby, byl to karoten z mrkve. A ty lískáče mohu dodnes. Dnes má dcera už 28 a pokud se sejde rodinný kruh, chechtají se dodnes. Nepřibrala jsem ani kilo, po porodu jsem vážila ještě léta 51 kg. Asi se karotka a lískáče nepočítají. Krásné jarní dny všem přeje Jarka

Jedla jsem "normálně" , ale více zmrzliny. Když mi bylo špatně tak přišly na řadu bílé burizony , přesnídávky a jogurt., banány. Žaludek mi spravilo pár loků cocacoly. Více jsem spala. Nemohla jsem jíst mrkev. Teď budou Denískovi 14.4. - 4 měsíce. Plně jej kojím a má už 7kg.

Těhotenství jsem měla ukázkový, bez nevolností (no, jednou jo, 25. prosince vytáhl manža na snídani rybu od štědrovečerní večeře, tak to jsem letěla ), ale první tři měsíce jsem snídala velkej jogurt a grep a pytlík oříšků. Až na ty grepy jí syn vše z mého snídaňového menu. Jinak jsem jedla furt stejně - kromě rajčat, dělaly se mi z nich afty, kupodivu mi nevadily ty ořechy, ze kterých se mi afty nedělaly pouze v těhotenství, ale nedbám nepříjemností a dlabu je stále

Nemám chutě, vyjimečně nemám hlad, nebliju, jen je mi zle ze všech možnejch smradů - z jídla, cigaret, aut, zpocených lidí ale to bylo i dřív, i když ne tak moc
Mám svérázného gynekologa, minule jsem dostala na ultrazvuvku vynadáno, že málo piju, když jsem mu řekla, že piju v práci sifon a dost, chytal se za hlavu, jak můžu tu kyselinu pít
mám zakázáno kafe, nemůžu si dát ani slabé
přitom jsem zdravá, jinak mě chválí, krevní rozbory, tlak atd.
pokaždé mi říká, že mám jíst polívky a na rozloučenou "Důstojný krok, matko" - zřejmě reakce, kdy jsem v zimě chodila do poradny imrvére s odřenýma kolenama

jo a taky mamka rikala ze kdyz cekala me, nemohla ani citit jakekoliv mlecne vyrobky. Ja se muzu utlouct po syrech, jogurtech, litr mleka klidoprdo vypiju k snidani a kdyz jsem byla sprcek, furt jsem prej oblizovala zed dohanim deficit z matcina tehotenstvi asi

nemuzu slouzit vlastni zkusenosti, ale nezapomenu jak jsem pristihla svoji maticku, kdyz byla v sedmem mesici tehotenstvi ocekavajic meho bratra, jak ve dve rano sedela u lednice, v jedne ruce banan a v druhe kelimek s horcici kam si ten banan namacela

dadka: mě vadila vůně kafe, maso tenkrát stejně moc nebylo

Když čtu příspěvky a udělám rekapitulaci, tak těhulkám vadí vůně masny a milují rajčata.

Já jsem se v těhu krmila strouhanou mrkví s jablky a citronovou šťávou. A vesele jsem tloustla jak o život Ale dcera může mrkvičku s jablíčkama furt

Pentlička: vůně mne také "táhly" hlavně benzín, olej...auta...manžel je původním povoláním automechanik, teď jezdí kamionem, ale v těhu, jak přijel domů, letěla jsem k němu se připlácnout k montérkám a čmuchat auta