Nemocné dítě samo doma? Odkdy?
.jpg)
Jsem rozvedená a mám dvě děti, pětiletého syna a jedenáctiletou dceru. Abych všechno utáhla, musím pracovat na plný úvazek a co nejpečlivěji hospodařit. Měla jsem štěstí, že se mi podařilo najít zaměstnání, kde se na přísné dodržování pracovní doby nehledí; důležité je, aby člověk udělal, co udělat má. Občas se mi tak podaří odejít domů třeba o hodinu dřív, v pátek je to pravidlo. Jsem za tuhle možnost moc vděčná.
Teď ale řeším dost nepříjemný problém. Od října neuplynul měsíc, abych nebyla s některým z dětí doma na ošetřovačce. Nemoci si oba předávali jako štafetový kolík, a když jsem v lednu hlásila opět nemoc mladšího dítěte, v práci se nijak nadšeně netvářili – což samozřejmě chápu.
A aby toho nebylo málo, dostala teď starší dcera chřipku. Opět jsem tedy doma, samotnou se ji bojím nechat. Má vysoké horečky a radši ji mám pod dozorem. Kolegyně v práci mi řekla, že už to přeháním a že jedenáctileté dítě by mohlo zůstat doma samo. Připadalo mi, jako by mě obviňovala z jakéhosi plánovaného flákání. Přitom mně samotné je to dost nepříjemné a připadám si hloupě.
Zajistit si hlídání nemohu, babička ještě pracuje a nikoho jiného v okolí nemám. Práce je od bydliště poměrně daleko, takže odpadá i možnost zajít se třeba dvakrát denně na dcerku podívat. Musela by být doma sama vlastně celý den, od rána až do odpoledne.
Chtěla bych se zeptat ostatních maminek, odkdy nechávaly své nemocné děti samotné doma. Myslíte si, že v jedenácti letech je na to dcera dostatečně zralá? Možná jsem přehnaně úzkostlivá, ale neumím si to představit. Asi bych v práci stejně nestála za nic a stále bych přemýšlela, co se doma děje.
23.2.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nemocné dítě samo doma? Odkdy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Hmm, tak tohle bude možná kuriosní situace, ale dřív na to mámy hleděly jinak. Já si v pěti letech zlomila nohu tak blbě, že jsem měla 6 měsíců nechodící sádru. Mamka se mnou ze začátku byla, ale pak už to bylo neúnosné a v práci měla dusno, tak mě nechala samotnou. Nemám z toho nijak špatné vzpomínky. Několikrát denně mě kontrolovala telefonem, já měla pohodu, četla jsem celé dny Čtyřlístky. Věděla jsem, že nesmím nikomu otevřít, že nesmím ke sporáku a k oknu. Fakt je, že mamka chodila z práce kolem druhé. Možná vám to připadá nezodpovědné, ale je to příklad toho, že jasně stanovená pravidla s přiměřenou kontrolou zvládne i předškolák.
Nechávala jsem děti doma samotné tak od 7-8 let,pokud neměly vysoké horečky.Je fakt,že byly opravdu hodně samostatné,ale pro jistotu občas zaběhla švagrová,co byla na MD.Záleží na tom,jak jsou tvé děti vedené k samostatnosti,já neměla jinou možnost.
myslím, že i když si rozvedená, mají děti tatínka
.JPG)
Viv :o): 
na druhou stranu jedna moje kolegyne prohlasi (teda rekne to jen me... nerozkrikuje to po firme), ze uz dlouho nebyla doma, ze ma doma kupu pradla a nema uklizeno, ze dcera (9 let) ma trochu rymu, takze asi s ni pujde k doktorce a necha si napsat paragraf, aby doma vse postihala... to clovek nevi, jestli se ma smat nebo plakat... 
illona: ja vim... tak ynikoho neodsuzuju, je to tezke pro obe strany... ono by si ty matky rozmyslely ( ty co zustavaji doma pri kazdem kychnuti), kdyby ta prace proste na ne pockala amusely ji udelat treba za cenu prescasu.. ne ze ja budu vecne delat za ni nikdo nerekne ani dekuju, natoz aby dal nejakou tu korunu.. no tady to nastesti nehrozi, mam v praci jen chlapy.. a kdyz uz doma s deckem byt musi, tak makaji z domova...
Jako dítě jsem bývala doma od první třídy, tedy od 7 let, je ale pravda, že matka pracovala nedaleko a v poledne mi chodila kontrolovat a pak zas šla do práce. Děti, když jsou nemocné, buď stěhuju k babičkám, nebo jsem s nimi doma, ale syna nechávám od deseti let doma taky, ani k babičkám ho už nedávám. Máme ale vlastní firmu, kde pracujeme jen s manželem, takže na ošetřování žádný papír nepotřebuju, záleží to na tom, kolik máme práce, jestli může být někdo z nás doma nebo ne. Někdy se střídáme, podle toho, jestli mám víc práce já nebo manžel.
.jpg)
Stanik - v tomhle je to na dvě strany - někdo fakt nemá babičku, která by pohlídala a nechat doma děcko ve čtyřicítkách prostě nejde!!! Ale znám ženské, které" paragraf " berou při každém kýchnutí dítěte -a mít tuhle nezodpovědnou ženskou za kolegyni je taky peklo. 
illona: pet let je samozrejme pitomost... ale 10 let je akorat a delat s kolegyni co je kazdej mesic aspon tejden dva na OCR je peklo...
marier - jojo - a víš, že existují šefky - které si myslí, že 5 let je dostatečný věk na to, aby bylo děcko samo doma? Takové šefky - 
Nenechala bych dítě samo doma ,hlavně v době nemoci.
Vždy jsem měla paragraf,a jednou dokonce neplacené volno.Od 15 let,snad.dříve néé.
illona: pět let je nesmysl
to jsem se neodvážila nechat děti doma hodinu samotné.,deset let už je únosné,i když jsem samozřejmě v práci trnula hrůzou jako každá máma.
Pokud má děcko vysoké teploty, je blbé je nechat stonat samotné - asi bych to řešila přinejhorším dnem dovolené, nebo náhradním volnem - jakmile se situace zlepší, může být jedenáctiletá holčina sama doma ( mobil to jistí). Ale nechat doma pětiletého klučíka - 
- to zavání průšvihem - ještě je malý na to, aby byl v době nemoci sám a až se trochu vykurýruje, taky bych neriskovala - pětiletí chlapci mají "úžasné" nápady !
Pokud nejsou vysoké teploty, od 10. let jsem nechávala dítě doma. Teď je to lepší, jsou mobily
Nechávala jsem děti doma samotné od deseti let,jinak to nešlo,měla jsem tři,devatenáct měsíců po sobě a nemoci si předávaly.V práci na mě koukali skrz prsty a to bylo za hluboké totality.Ovšem,měla jsem dobré sousedky a kamarádky a navzájem jsme si vypomohly.Teď,když jsou mobily,je to určitě snažší.Já teď ráda dohlédnu na nemocné děti sousedů,jde jen o kontrolu,jestli si vzaly léky a zda je všechno v pořádku.Děti se musí učit samostatnosti.
