Stala se ze mne zlá tchyně
.jpg)
Také tak nesnášíte slovo tchyně? Já ano, už od svého mládí. S matkou mého manžela jsem si užila opravdové peklo a zařekla jsem se, že já taková nikdy nebudu. Když se můj syn seznámil se svou pozdější ženou, snažila jsem se ze všech sil svému předsevzetí dostát. Chovala jsem se k ní mile, vstřícně, snažila se, abych nebyla nijak na obtíž. Myslím, že zpočátku se mi to i dařilo, i když jsem se často musela hodně ovládat.
Zlom nastal po svatbě, respektive ve chvíli, kdy snacha otěhotněla. Najednou jsem si uvědomila, že její nedostatky už nejsou jenom její věc, ale že jim bude vystavené to malé miminko, které za nic nemůže.
A začaly neshody. Možná některé z vás namítnou, že jsem si mohla spoustu věcí odpustit, ale myslím, že většina pochopí, že některé věci se prostě nedělají. Například kouřit v těhotenství. Milada kouřila vždycky hodně a mně to dost vadilo, nikdy jsem jí však nic neřekla. Když jsem zjistila, že svou kuřáckou vášeň není ochotná omezit ani v těhotenství, pěkně jsem jí vyčinila a obvinila ji, že ničí zdraví svému ještě nenarozenému dítěti. Byla z toho velká scéna a několikatýdenní citelné ochladnutí.
Postupem času se to nějak srovnalo a po narození Michalky, které je dnes rok a půl, se na nějakou dobu vše uklidnilo. Z holčičky jsme měli všichni velkou radost. Bohužel, snacha se neprojevila jako příliš dobrá matka. Kojit přestala ještě v šestinedělí, přednější jí byly ty věčné cigarety. Hulí doma jako fabrika a vůbec jí nevadí, že v té samé místnosti je Michalka. Věřte, že je strašné, když k nám přijdou na návštěvu a já z oblečení té maličké cítím cigaretový kouř.
Vadí mi, že s ní skoro nechodí ven, věčně má doma nějaké kamarádky a u kafe si povídají, kouří a Michalka je ponechána kolikrát v ohrádce, aby je neobtěžovala. K obědu ji odbude jogurtem, a když už něco uvaří, tak maximálně polévku, případně koupí nějakou tu hotovou stravu pro malé děti.
Syn tomu všemu jen přihlíží, svou ženu miluje a snesl by jí modré z nebe. Když ho na tyto zásadní věci upozorním a chci po něm, aby nějak zasáhl a nedovolil, aby té maličké její vlastní matka ničila zdraví, hrubě se proti mě ohradí a odkáže mě, ať se starám sama o sebe.
Je mi z toho všeho velice špatně, nejhorší je ta bezmoc, protože vím, že i kdybych se rozčilovala sebevíc, nic nezmůžu. Oni jsou dospělí a budou si dělat, co chtějí. Bez ohledu na kohokoli, včetně vlastního dítěte.
Manžel už rezignoval dávno, k nim na návštěvu prakticky nechodí, protože z toho zakouřeného bytu a věčného nepořádku mu bylo na nic. Já se snažím chodit k nim naopak co nejčastěji a brát Michalku ven, aby alespoň na chvíli tam odtud vypadla. Musím říct, že to snaše nevadí, naopak, vidím na ní, že to velice vítá, protože má pak víc času sama na sebe.
Nevím, jestli dělám dobře, jde mi hlavně o tu maličkou. Muž mi říká, že bych se neměla tolik angažovat, protože jinak si snacha žádné pořádné mateřské návyky nevypěstuje a bude pořád spoléhat na mou pomoc a ochotu.
Co si o tom myslíte? Dokázali byste jen tak nečinně přihlížet, kdyby některé z vašich dětí nebo jejich partnerů takhle vědomě poškozovali vlastní dítě?
4.5.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 150 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Stala se ze mne zlá tchyně
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
modroočka: No tak paráda 
...jsem ráda za každýho, kdo si s rozřesenýma rukama a nervózním pohledem nemusí prohledávat kapsy, aby si šluknul dávku....
Salík: zrejme uz o tom premysleli a toto jim prislo jako dalsi duvod... v kazdem pripade jsou nekuraci a jejich deti a vnuci uz nesmrdi jak tovarni komin...
sonije: Teda ten tvůj táta, to je síla 
...
Záleží na tom, jestli to snaše vyčítáte, nebo s ní máte vztah, kdy si sednete ke kafi a probíráte to.. To kouření mi vadí dost a vypustila jsem kamarádky s dětmi, které doma kouří, ale i ty, které sedé domana zadku.. Nějak mě s prckem nebavilo chodit jen po návštěvách a zas návštěvy knám. To radši jdeme ven a když je ošklivo, do mateřského centra. V těhotenství jsem nekouřila, ale po kojení jsem zase začala, tak dvě denně, ale chodím na balkon. Vadí mikuřáci v hospodách, člověk si nemůže jít s prckem ani na kafe ven.
Já mám tchyni v pohodě, i když si malýho za celé dva roky ještě nevzala. Maximálně, když přejedem na návštěvu, jdou chvíli ven.Problémy mi dělali moji rodiče, malej měl koliky a naši celé šestinedělí bez zaklepání vtrhli do bytu (měli klíče pro případ nouze), zkritizovali co se dalo a odešli. A já pak brečela manželovi do telefonu. Když mi můj táta řekl, že si malýho vezmou domů a až se vykurýruje, vrátí ho, protože nejsme schopní mu sehnat pořádnýho doktora, řekl manžel dost a vyhodil je. Od té doby u nich nebyl a já tak jednou za půl roku na povinnou návštěvu, aby se neřeklo. Malýmu se tam nelíbí a po dvou hoďkách mizíme domů..
modroočka: Neříkej, že přestali kouřit kvůli tvému dotazu ...to se mi vážně nechce věřit..Je mi líto všech kuřáků, kteří skočili na špek tabákovému lobby, závislost je to silná, pro mnoho z nich, nepřekonatelná...Můžu si dovolit takhle mluvit, protože poslední dobou mi nikdo z nich vzduch neotravuje 
Barboro, prosím, chovej se u snachy jako slušná návštěva. Dovolila by sis tohle kritizování u cizích? (a věř, že pro snachu cizí jsi)..O kouření žádná debata, ale to ostatní je opravdu pruda, jak už tu někdo psal..
Lujza: a rozvraťte docela spokojené manželství.
Rozhodně nejste zlá tchýně, ale babička, která se bojí o své vnouče. Přiznávám, že kdyby mě něco takového potkalo, chovala bych se stejně. Držím Vám palce a nedejte se
sevenofnine: ano, nikdo ji nezve, ale take nevola. Ovsem s radosti se zbavuje mimca, aby mela cas sama na sebe. Jinymi slovy materska je pro ni zabava s kamaradkami nikoli pece o dite. Pokud se babi nezapoji, bude muset maminka se vice starat o dite, domacnost, mozna se preji i ten junk food.
A jake podminky jsem mela na mysli?
Nebudu chodit k Tobe, prived vnouce, ja nemam rada kour apod. Proste nenasilnou formou a tim, aby si mlada uvedomila, ze muze pomoci, ale take nikoliv.
Je jasne, ze zakazovat ji koureni nemuze... jsou vsak i jine cesty, jak toto omezit. Napr. kamaradka se muze zminit, proc to dite smrdi cigaretami apod....
Mimochodem toto jsem udelala teens, ktere jsem vezla na nejakou akci a ptala jsem se, kdo z nich je kurak, nebot v aute se opravdu nedalo dychat. Meli to na svedomi rodice jednoho z nich, ktery se sveril s mojim dotazem... a taky oba do tydne prestali kourit... proste nekdy je to treba slyset i z jine strany. 
Panečku, to je diskuse - jak malovaná ! I dizertačka "NÁZOROVÝ PRŮŘEZ SPEKTREM ÚVAH ČESKÝCH DAM...." nebo tak nějak...jinak... by se z téhož vytvořit dala. Ale těší mě, že po prvotních rychlých několika odsudcích ( ...a hotovo, seš protivná tchýně a basta...! ) se to zde trošku rozkošatilo a objevily se názory hodné zamyšlení, již ne jen bílé, nebo černé, ale pěkně barevné. A úžasné na tom je i to, že nezáleží, zda je pisatelka mladší, či starší, kuřák, či nekuřák. Názory se zde hezky mísí. Každý měl co říci a každý měl svou pravdu. Fakt mě těší, že to zde nesklouzlo jen jedním směrem, jak to původně vypadalo. Všem - i za Báru - díky !! Jistě má teď v hlavě pořádný kolotoč. Ale měla by se ozvat, co říkáte ?
Stanik: tak tos mi nerozumela - zkritizovala jsem svagrovou to jo, ale nezakazovalal ji a navstevovat ji chodim porad, ale kvuli tomu jak tam nejde od 4+ kuraku ani pro dym na konec maleho obyvaku videt, tak me to tam netahne... jedno od ni ocenuji, ze kvuli me ma otevrene okno, ale mnohdy, jak kazdy zapaluje jednu od druhe fakt to nestaci vetrat... takze co jsem si myslela, kdyz jejich deti byly male - tak to jsem rekla, ale jinak jim nestrkam do jejich soukromi nos... jak to chteji mit, tak to maji... jen me je lito, ze to jejich koureni ovlivnuje me rozhodnuti je videt casteji, a navic jim to leze do penez, kterych jim nekdy nestaci... tak se nedurdi - ja mam k tomu padny duvod kritizovat v tomto pripade - teda uz nekritizuju, deti uz maji veliky pres dvacet a tahne jim uz na tricitku... tak uz i ony maji ten navyk zapalovat si jednu od druhe a rodicum to ponekud nevadi a ani vycitky svedomi nemaji, ze ukazaly detem, ze koureni je OK 
.gif)
modroočka: jedna tchýně byla báječná, ale byla jsem nucena odbourat jejího syna, druhá tchýně byla dosti podobná autorce článku a protože jejího syna miluju, museli jsme ze života odbourat ji.
Je to celkem spolehlivé řešení, jak si nezkazit jinak kvalitní partnerský vztah a kdyby mě tchýně zostudila takto veřejně a nepochybuji, že tchýně tohoto ražení své stesky dávají na odiv kdekomu v okolí, pádila by z našeho života o to rychleji.
Myslím, že dost lidí nebude ochotno takhle kšeftovat, doprošovat se a podřizovat. Vlezlé vrtání se do života, nic jiného to není.
.jpg)
Mám dotaz :Váš syn doma rovněž kouří ? Nějak se na to zapomnělo. Jinak si myslím, že ačkoli je to vůči dítěti sobecké a sama jsem to nedělala, je to skutečně jejich věc, jakým způsobem žijí
Mladé nenaučíte péči o dítě tím, že se o ně místo nich budete starat. Naučíte je to, když se právě starat nebudete. Tím budou mít prostor oni. Jestli má rodič mít strach o dítě, musí nad ním sedět při nemoci on. Styl života si nikdo od druhého vymluvit nedá, nezmění ho, pokud sám nechce. V tom kouření Vás chápu. Ale to je všechno. Podle mě nejde jen o kouření. Vy sledujete všechno. Být Vaší snachou, vstávaly by mi vlasy už při pomyšlení na Vaši vizitu. Moji mladí taky dávají skleničky. Ochutnali jsme to. Je to docela dobré a je jistota, že to připravil někdo, kdo tomu rozumí. Byť ve průmyslově velkém. Jednorázové pleny jsou další vymožeností doby. I já si jako všechny ostatní pamatuju doby, kdy se vyvářelo a žehlilo, až se z nás kouřilo. Ty mladé mámy se dneska tak mají...Jak by řekl MUDr. Štrosmajer..."s nefalšovanou čekou závistí" jim to přeju.
Jsem taky tchýní a babičkou. Mladí mají doma čurbes, ale pohodu. Tvrdí, že mimi zabere kupu času a že nestíhají. Docela jim to věřím, nemají na občasné hlídání než mě. Do záležitostí jim nekecám, občas mám zlepšovací připomínku, která se výhradně týká dítěte, jinak odpovídám pouze na tázané. Co se týče názorů, je to napůl. Občas mají pravdu oni, občas já. Nekouří nikdo z nás. Tuhle přišli ke mně - nesedím doma, jsem pořád někde a tak se i stane, že nestíhám - a řekli....ty tady máš teda binec...skoro jako my. Dneska mám takovej nadhled, že bych své tchýni klidně řekla...mně to tak vyhovuje a komu to vadí, ať sem nechodí...a ani nehnula brvou. Bohužel jsem byla pořádná pečlivka vařící pečící uklízející zavařující dětem se věnující....když náhodou a to bylo velice často přišli tcháni a našli nás s dětmi u Člověče...měli připomínky, to máte tolik času...a já měla provinilý pocit, rovnající se přistižení in flagranti...div jsem nevyskočila a nestavěla se do pozoru s omluvami. Chápu výtky pisatelky kolem kouření...dejte ale pozor, abyste na sebe nepřebírala rodičovské povinnosti v takové míře, že by malá byla více Vaše než jejich, bylo by to jen na škodu ve všech směrech...
Monjo: Rakovinu si nevybereš, cigarety ano, takže to nejde prostě srovnávat.
