Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

JarkaP: vidis...a to , ze nemam tolik energie si mysli i ma matka a tak celou rodinu burcuje tim....musi se ji pomahat, uz neni nejmladsi
no, ono to tak neni.....mam uzasneho manzela, starsi dceru, uzasnou sestru, mamu, proste dokonale zazemi, finance, chodim do fitka, jsme stale na cestach, v lete sportujem......jo, je super, kdyz se rozhodnem, ze vecer odjizdime za kulturou a dite je kde odlozit az do dalsiho dne do vecera a to se o ni skoro musim poprat s rodinou, aby malou pak vratili...asi to dela hodne, ale ja se opravdu necitim unavena, je fakt, ze nedelam doma tolik co driv a kdyz nemam chut, necham to udelat jine....proste jsem tim chtela rict, ze me to nevycerpava a ze na sobe nepocituji, ze bych mela min energie. Ale mozna je to tim, ze proste to co jsem zvladala driv uz nemusim zvladat

Almega: jj, podle Mayskeho kalendare :-) ale obavam, ze toli stesti lidstvo mit nebude :-)
a to ze duchodova reforma mela byt uz davno hotova me stve ze vseho nejvic, nedokazala to ani levice ani pravice.. clovek by aspon rad vedel, jak si to predstavujou, protoze je jasne, ze tak jak je to ted, to nepujde.

Zrovna dneska jsem se koukla,kdyže asi tak budu moci praštit s prací a jít do důchodu...no ještě více než 5 let...Štve mě,že my z našich daní financovali důchody těch před námi a na nás pak ani nezbyde,ani si nemůžu bůhvíkolik připlácet na důchod...čili to dopadne asi tak,jako se mi kdysi strhávalo 1% z výplaty(hrubé)na ROH,ale nikdy jsem z této instituce nic neměla,neboť vždy měli přednost ty starší,ty co mají děti atp.,ty si počkej,až...no a pak přišel 89,a bylo po žížalách.Děti mám dvě,které by na mě teoreticky měly vydělávat,ale...V roce 2012 má být konec světa,tak už to pak bude všechno jedno...

ruby13: a ad z procesu do hrobu.. to asi malokdo, ale mela jsem tim na mysli odpovednost za sebe sameho... tech co se spolehali ze se o ne deti ve stari postaraji jsou plne LDN a domovy duchodcu

ruby13: zastavam.. nevidim nic dobreho v dalsim pokracovani lidskeho rodu :-)

JarkaP: někdo vyrábí děti pro blaho vlastní - doufá, že se o něj ve stáří postarají
Stanik: a daněma pracujících argumentovat můžu? každej asi nebude mít na to, aby šel z pracovního procesu rovnou do hrobu. Pokud tedy nezastáváš názor, že by lidstvo mělo radši vymřít a ne se dál rozmnožovat...

ruby13: z kazdeho kdo argumentuje budoucimi duchody bych se vyjadrila stejne... ze proste neumi spocitat 1+1...

JarkaP: no prave ze neni :-)))) neb si vsimneme demograficke situace, aneb jake skupiny lidi maji nejvic deti :-))) na to staci precist par studii na toto tema... jen cista statistika mluvi za vse :-)

Stanik: no, ale zase si myslim, že málokdo je tak uvědomělý, aby vyráběl děti jen pro blaho daňového systému

Stanik: tys mi to dala....

Lubar: tak nějak

Upřímně řečeno, hodně záleží na tom, jak výchovně náročné dítě se vám narodí. Měla jsem dítě před třicítkou a připadá mi, že jsem ho měla mít ještě o trochu dřív, nějak mi v tom finiši ubývá sil Kdybych ho měla ještě později, asi bych podzim života trávila v psychiatrické léčebně

Já si osobně myslím, že člověk by měl mít dítě jen tak pozdě, aby ho dokázal obstarat do chvíle, než bude schopné vyletět z hnízda. Jakkoli umřít můžu i ve dvaadvaceti, tak já osobně vidím jako psychickou hranici to, aby dítě na mé šedesátce bylo plnoleté. Takže pro mě je ta hranice někde kolem čtyřiceti let.

Majucha: To je presne muj nazor, ale taky si myslim - stejne jako Almega- - ze 68 atd. uz je trosku extrem
Edera: To uz zavisi i na kazde matce, myslimsi ze starsi zeny jsou i natolik informovane a "zkusene", ze vedi, co je muze potkat a proto si radsi nechaji udelat vsechny vysetreni, i kdyz to neni potreba atd. Na druhou stranu mlade maminky, roste jsou tehotne a hlidaji se v tom smyslu, ze netahaji tezke veci, nechodi do zakourenych prostor atd (to je taky dobre), ale kolikrat ani nevedi, co vsechno muze miminka postihnout. Tady je na rade dobry gynekolog, ktery poradi a informuje a "pacientka",ktera se nenecha odbyt slovy: V poradku...

Anni: mám podobné srovnání - první dvě děti jsem měla kolem 20, třetí v 34. Je fakt, že v mládí jsem brala děti spíš jako samozřejmost, nějak jsem to neprožívala, taky bylo spoustu jiných starostí (zařizovali jsme se atd.) i zájmů. Tu třetí beru víc jako dar, užívám si každý den a všechno, co spolu podnikáme, protože vím jak rychle to uteče - bohužel jsem taky víc ustrašenější, aby se jí něco nestalo. Takže pokud to můžu srovnat - teď si to víc užívám, ale v mládí jsem zase všechno víc zvládala - přeci jen je víc elánu v 25 než ve 40, nic naplat.
Souhlasím s Majuchou - nejdůležitější je, aby se dítě narodilo v době, kdy ho maminka chce a je připravená dát mu co nejvíc lásky. Na druhou stranu ale taky si myslím, že nějaká soudnost ze strany rodičů by být měla a že puberťák s 60 letou matkou taky není to pravé ořechové.

já myslím, že důležité je to, aby ty rodiče byli na dítě připravení spíš psychicky. Co naplat, že někdo porodí v biologicky statisticky nejvhodnějším období, když mu pak ten harant leze na nervy a pořádně neví, co si s ním počít nebo jak ho vychovat. To snad radši tu pětačtyřicetiletou matku, která se s láskou a porozuměním postará třeba i o dítě s DS. Anebo třeba vůbec nebude mít děti, když se na to nebude cítit nikdy. Já myslím, že pozdě není nikdy