Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Vánoce jsou na Šťastných ženách probírány ze všech stran. Není divu, většina z nás jimi žije. Ovšem pozor, ještě je nezačala pitvat ruka češtinářská. Jak nepoetické a přízemní! Ovšem jak praktické... :)

Slovo Vánoce pochází z německého slova Weihnachten (svaté noci) a mají je na svědomí obrozenci, konkrétně tuším pan Jungmann. Chtěli dokázat, že se český jazyk svou bohatostí vyrovná jazykům světovým. Tam, kde pojmenování chybělo, je prostě vytvořili. No, prostě... Prosté to bylo jen na první pohled. Vytvářeli je tak úspěšně a ústrojně, že se termíny dochovaly dodnes, narozdíl od různých čistonosoplen, klapkobřinkostrojů a podobně. Jungmann měl pro to cit. V případě Vánoc jednu část německé složeniny přeložil (Nachten = noce), druhou tak nějak přetavil bez zachování významu (Weih- = Vá-). A zní to, že?

Dovolím si malou odbočku. Byl to právě Jungmann, kdo pomáhal prosadit česká pojmenování jednotlivých měsíců v roce. Také díky němu máme zvukomalebný listopad a majestátný říjen, dunící parožím. A jestlipak víte, proč se poslední měsíc jmenuje prosinec? Výkladů je několik. Název prosinec odvozují jazykovědci od slova "siný" kvůli šedým, bledým, mlhavým dnům. Jungmann jej spojoval naopak se slovesem "sinuť, svititi" a chápe prosinec jako měsíc, kdy slunce opět prosvítá - nastává zimní slunovrat. Ovšem údajně už od 15. století užívali staří Čechové název "prasinec", protože před Vánocemi se zabíjeli vepříci. Škoda, že to pojmenování nezůstalo :). Nebo zaniklo právě proto, že kazilo důstojnou atmosféru Vánoc?

Zpět k próze gramatiky. Vánoce jsou podstatné jméno pomnožné – nemají jednotné číslo. Skloňujeme: 2. bez Vánoc, 3. Vánocům, 4. Vánoce, 6. o Vánocích, 7. Vánocemi/Vánoci. Ano, jakkoli mi to rve oči a uši, je v 7. pádě povolena i varianta "před Vánoci". Ovšem já tedy zdobím stromeček jedině a výhradně před Vánocemi.

Pravopis slova Vánoce se měnil. Od roku 1993 je kodifikovaná podoba s velkým počátečním písmenem. Totéž platí i pro Velikonoce. Jestliže použijete přídavné jméno, píše se s malým písmenem. Přejeme tedy "šťastné a veselé Vánoce", nebo "příjemné prožití vánočních svátků/svátků vánočních". I "advent" má počáteční písmeno malé. Názvy jednotlivých svátečních dnů ovšem píšeme s počátečním písmenem velkým: Štědrý den, Štědrý večer, Hod boží nebo Boží hod. Nic se nestane, uvedeme-li Hod Boží, protože velkým B v tomto případě projevujeme náboženskou úctu.

Velké počáteční písmeno má také "Nový rok", avšak pouze ve smyslu "1. leden". Rok 2007 pro nás prostě bude novým rokem. Pořád se to opakuje a pořád se v tom chybuje. Každoročně mi dojde aspoň jedno přáníčko "Veselé Vánoce a šťastný Nový rok přeje...". Tak nevím, jsem hamoun, když bych chtěla mít šťastných i těch následujících 364 dní?

Na novoročenkách se také často objevují písmenka PF. Není to zkratka právnické fakulty, ani německého feniku. Pochází z francouzského "pour féliciter", což znamená "pro štěstí". Ústav pro jazyk český doporučuje psát tuto zkratku P.F. Zároveň ale připouští, že v praxi jsou novoročenky velmi pestré a zajímavě graficky zpracované, takže občas tečky vypadnou – a nikomu to nevadí a nikoho to nesplete.

Tak, snad jsem vám Vánoce tímto výkladem nijak neznechutila. To já jen pro jistotu, kdyby vám třeba šéf dal za úkol vytvořit vánoční přání a poslat je všem obchodním partnerům, abyste zbytečně nezmatkovali, jak to s těmi velkými písmeny vlastně je, a nepřišli o prémie. Přece jen se to píše pouze jednou do roka a člověk je tvor sklerotický.

Pěkné svátky vinšuju.