Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Magazín pro Šťastné ženy

 

Vícečetné těhotenství a redukce embryí. Nevím, jak se rozhodnout.

Vícečetné těhotenství a redukce embryí. Nevím, jak se rozhodnout.

Milé ženy. Prosím vás o vaše názory, sama jsem v koncích, nejen já, ale i můj muž. Řešíme dost bolestnou situaci a místo, abychom se radovali, zvažujeme pro a proti a rozhodujeme se k přistoupení k hodně těžkému kroku. K redukci embryí.

Budu stručná, protože nějaké velké rozepisování tady nemá význam.

Je mi pětatřicet let, muž je o sedm let starší. Máme dvě děti, skoro čtrnáctiletého syna a dvanáctiletou dceru. Před rokem jsme si s manželem řekli, že by bylo fajn mít ještě jedno dítě, hlavně já jsem po něm najednou začala toužit, doslova se mi vzbouřily mateřské hormony, nebo co. Muž nebyla proti, tak jsem vysadila antikoncepci a nechali věcem volný průběh s tím, že když se zadaří, bude to krása, když ne, smíříme se s tím.

No a ono se před pár týdny zadařilo. A hned trojnásobně. Když jsem z těhotenského testu zjistila, že jsem těhotná, hned jsem to manželovi volala a oba jsme měli velkou radost. Bohužel, netrvala dlouho. Při lékařské kontrole pomocí ultrazvuku mi lékař sdělil, že nečekám jedno miminko, ale rovnou tři. Málem jsem mu tam zkolabovala. Byl to opravdu velký šok.

Probrala jsem s lékařem naši situaci, ze všech stran včetně nějakých zdravotních aspektů a on mi vysvětlil možnost, že v tomto případě je možné embrya zredukovat ze tří na dvě, nebo i na jedno. Je to zákrok, který se provádí v prvním trimestru, takže na rozhodování moc času není.

Je mi z toho strašně úzko. Neumím si představit, jak bychom ve všech směrech zvládli k našim dvěma dětem ještě trojčata (v tomto ohledu jsou důvody spíše ekonomické), osobně mě děsí představa péče o tři naráz narozené děti. Byla jsem asi sobecká, já měla představu, jak si budu s tím odstupem po starších dětech užívat to miminko. Jenže se třemi naráz bych na nějaké užívání mohla zapomenout. Jenže stejně tak si nedovedu představit, že bych uvnitř sebe nechala vědomě „zabít“ jedno nebo dva zárodky, které alespoň pro mne už jsou moje děti.

Je to strašně těžké rozhodování. Ani jedna varianta není správná, ať se rozhodnu (rozhodneme) jakkoli, vždycky tam zůstane ta hořká pachuť. Když si všechny děti necháme, patrně se z toho zblázníme, když přistoupíme k redukci, budu mít výčitky, že jsem z vlastní pohodlnosti zabila vlastní děti.

Neznám nikoho, kdo tento zákrok podstoupil. S největší pravděpodobností nebude mít tuto osobní zkušenost ani žádná z vás. Přesto se na vás, jako na ženy a matky obracím s prosbou, abyste na tuto situaci napsaly svůj názor. Dokážete si představit, že byste musely něco takového řešit? Jak byste se asi rozhodly?  

Radana


30.3.2017   Rubrika: Pro maminky   |   Komentářů 48   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,8/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Vícečetné těhotenství a redukce embryí. Nevím, jak se rozhodnout.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-49
Ivulka456
Ivulka456 - 25.7.2017 15:24

Rozhodněte se podle srdce a finančních možností. Je to těžké rozhodování, ale vězte, že já osobně mám třeba pro obě varianty pochopení. Myslím na vás.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 30.4.2017 11:20

je to velice intimní, ale jak to dopadlo

 
Perlla
Perlla - 16.4.2017 11:12

byla jsem v té situaci, nedala jsem po těch letech a několika marných pokusech ani jedno...

 
krasaka
krasaka - 10.4.2017 9:04

YXH: smajlik - 61těšila jsem se, že s novým týdnem už se vrchnost probudí a stále nic, asi musí upynout 14 dní - už nejsou ani příběhy o velikonocích ???smajlik - 26

 
YXH
YXH - 10.4.2017 0:34

krasaka: Jeste ze mame pejskoviste a kyticky smajlik - 75

 
krasaka
krasaka - 9.4.2017 17:41

YXH: smajlik - 61 pravdu díš, dívko - ten poslední je tu dnes desátý den a kdožví, kdy to vymění ???
Zpočátku to vypadalo docela slibně - njn. co se dá dělatsmajlik - 26 - NIC!!!

 
YXH
YXH - 9.4.2017 17:26

krasaka: Kdyz ono tady tech zapsklych clanku je uz hodne, proste je to bez zajmu, nebyt osobnich auditek, tak uz ani nema cenu sem chodit nakukovat. smajlik - 26

 
poupě
poupě - 7.4.2017 23:47

....2.pokračování: poznámkami okolí, případně i některých zdravotnických pracovníků. Reaguji tímto na příspěvek Rychlonožky ze dne 5.4.2017. Musí se s tím bohužel počítat, vím o tom taky své, ale děti za to opravdu stojí.

A taky nějaký kladný případ ze života: V době, kdy naši známí měli ca 2 leté dítě, se ocitli ve stejné situaci jako nyní Vy. Rozhodně nepatřili mezi zámožné. Zvládli to. Dnes jsou to tři velmi úspěšní mladí muži, kteří již mají své rodiny. Po dalších 11 letech od jejich narození přišel na svět ještě 5. sourozenec.

S přáním radosti všech matek Vám přeji hlavně pevné zdraví a hodně odvahy!

 
poupě
poupě - 7.4.2017 23:45

....pokračování: obecně součástí života a jsou dočasné. Kdybyste neměla tyto starosti, budete mít jiné.

Neřešte co by, kdyby... Nikdy nemůžeme předem vědět, co nastane a kdy se i navzdory všem předpokladům a opatřením situace vyvine zcela jinak (a v náš větší prospěch). Úvahy, které se dnes jeví jako zdánlivě "rozumné" se časem ukáží jako bezpředmětné, ale Vaše rozhodnutí už nebudete moci vzít nikdy zpět. Vstupování do života někoho a rozhodování o něm na základě hypotéz se často vymstí tomu, kdo tak činí. Je dobře věci nechat běžet přirozeným způsobem. Konečně sama píšete, že jste věcem nechali volný průběh. A cítíte, že jsou to již teď Vaše děti. Udělejte, co je ve Vašich silách pro zdárný vývoj celého těhotenství i období potom a nenechte se ovlivnit postoji lidí, kteří třeba i v dobré snaze Vám pomoci se na Vás obrací s názory, které třeba zrovna jim momentálně vyhovují. Takové násilné zásahy mívají nedozírné následky. Z historie je známo, že takto nechtěné děti bývají velmi úspěšné a jsou přínosem nejen svým rodičům, ale celé lidské společnosti. (např. Immanuel Kant byl 7. dítětem svých rodičů). Snadno se může stát, že se tímto způsobem připravíte o velkou radost, kterou Vám svým úspěšným průběhem života 100 x vrátí dítě, o jehož zbavení se uvažujete.
S odstupem doby, až budou děti dospělé, se Vám všechny obtíže, kterých se nyní obáváte, budou jevit zcela jinak, pokud ne úplně malicherné a Vy budete na svůj život zpětně nahlížet s pocitem naplnění, s pocitem, že jste je zvládla, nikoli, že jste před nimi utekla. Nemluvě o hořké pachuti, která bezpečně zůstane v případě zabití jednoho či dvou dětí, navíc z vlastní pohodlnosti, jak upřímně a správně píšete. A v této situaci byste pak byla po zbytek života Vy, ne ti, kdo Vás takto ovlivnili. Nebojte se, nezblázníte se. To je jenom panika vyvolaná náhlou životní změnou a tlakem času.

Ptáte se: " Dokážete si představit, že byste musely něco takového řešit? Jak byste se asi rozhodly?" Tedy odpovídám: dokáži si to představit a můj postoj by byl jednoznačný - ano, všechny děti přijímám a těším se na ně.
Ještě Vás chci povzbudit: nenechte se otrávit nevhodnými po

 
poupě
poupě - 7.4.2017 23:35

Vážená paní,
nejsem pravidelnou čtenářkou těchto stránek a Váš dopis jsem si přečetla pouze náhodou. Nemohu však jinak, než Vás podpořit a dodat odvahu. Snad se mi to podaří.
Je mi 56 let a s manželem jsme vychovali 4 děti. Jistě, jednalo se o jednočetná těhotenství s různým věkovým odstupem. Kromě prvního těhotenství však byla všechna riziková, v posledním případě považuji skoro za zázrak, že bylo zakončeno úspěšným porodem zdravého dítěte. Bylo mi tehdy 36 let, stejně, jako dnes Vám, manžel je rovněž o 7 let starší. Vím, že v období těhotenství je žena zranitelná, citlivá a bezbranná a vše vnímá velmi hluboce, proto i myšlení a objektivita v tak vážné záležitosti, jako je dítě, jsou značně těmito skutečnostmi ovlivněny. Zvláště když se zjištěním trojčetného těhotenství žijete teprve krátkou dobu. Avšak právě toto je třeba vzít v úvahu a nedělat ukvapená rozhodnutí.

Ano, těšila jste se, že si budete s miminkem užívat - v tom nejlepším slova smyslu. Zcela chápu. Namísto toho se objevila miminka tři a Vás čekají roky dřiny. Ale je to smysluplná dřina (na rozdíl od časté dřiny v zaměstnání, kde Vás na Vašem místě může nahradit kdokoli jiný a po Vašem odchodu o Vás velmi brzy již nikdo neví), A tato smysluplná dřina v dohledné době skončí a trvalou odměnou Vám bude vše krásné, co je s dětmi - malými i dospělými - spojeno. Všechno, co v životě má skutečnou cenu, je zaplaceno námahou. A ve Vašem případě to za námahu jednoznačně stojí. Nebojte se přijmout tři děti, které se derou k životu. Mám rovněž zkušenost, že pokud člověk přistupuje ke svým úkolům s láskou, pokorou a vírou, že se vše v dobré obrátí, potřebná pomoc se v případě potřeby vždycky objeví. Opravdu, věřte mi.

Zodpovědně mohu potvrdit: dítě je nejvíc, co si žena může ve svém životě přát. A Vám se tohoto daru, který vůbec není samozřejmostí, dostalo věru měrou vrchovatou: ) Dítě potřebuje především lásku a čas. Ale všechna námaha, s níž je péče o dítě spojena, je zpětně kompenzována "dobitím baterek" při pohledu na výsledek Vašeho úsilí.Všechny těžkosti a období krizí, nejistot a nedostatku jakéhokoli druhu v budoucnosti, atd.,, které nyní řešíte, jsou o

 
rychlonožka
rychlonožka - 5.4.2017 17:39

Nejde o zklamání....prostě ty moje děti měly smůlu, nevím, každý z nich měl zdravotní problémy, které se s ním táhly fakt až do dospělosti. Řekla bych že jsem s nimi byla v nepravou dobu na nepravém místě. Že jsem je měla čekat jindy, za jiných podmínek, s někým jiným nejspíš. Obě děti měly specifické problémy. Kdyby ten problém byl jeden, přijala bych to pokorně. Bylo to ale k zbláznění. Za vše mluví reakce jednoho specialisty. Docházeli jsme tam s prvním a když mu řekli, aby přišel za námi do porodnice k věci, která je prý v jednom ze sta porodů, první věta mluvila za vše: PROBOHA, TO JSTE ZASE VY? Zdrcující byla reakce rodiny bývalého manžela. Bylo mi řečeno, že s těmi dětmi nemám nikam chodit, že si ty jejich potíže vymýšlím a přivolávám jim je. Jako by člověk lítal po doktorech z plezíru. Jenomže když vám dětská doktorka dá doporučení na kardio, RHB, oční, nefro, atd...tak tam proboha jít máma musí. Zejména když se ukáže, že ta vada je vrozená....Kde by asi dneska byly...A pomoc potřebují ode mě různou dodneška. Jsem unavená. Kdybych dopředu věděla, jak to všechno bude, fakt bych rovnou zůstala svobodná a bezdětná ze zásady....To je život.

 
sharon
sharon - 5.4.2017 12:37

co pořád remcáte ?..............choďte tedy na jiné weby , většina z nás je ráda že to tu aspoň takto funguje.......smajlik - 36smajlik - 36smajlik - 36

 
Piafka
Piafka - 4.4.2017 20:41

rychlonožka: Opravdu Tě děti tak zklamaly?

 
krasaka
krasaka - 4.4.2017 7:06

smajlik - 61 Tak nevím, zdá se, že téma je už vyčerpáno, na jiných webech jsou i příspěvky matek s podobným problémem - tudíž, pokud už nikdo nepřispívá v posl. třech dnech - tak by bylo možno po týdnu článek vyměnit, nebo kde je problém ???

 
Almega
Almega - 1.4.2017 9:47

Já osobně bych se tak zděsila,že bych si nenechala ani jedno,a to co nejrychleji.Výčitky bych neměla,možná matka příroda taky zařídí,co by nemělo být,sama...Znala jsem paní,co jí tehdy bylo už asi ke čtyřiceti,z ničehonic přišla do jiného stavu a čekala trojčata.Doma měla myslím dvě již velké děti.Pak jsem se po letech dozvěděla,jak to dopadlo: děti se narodily v pořádku,ale u paní propukla rakovina,na niž během krátké doby zemřela,a děti vychoval manžel s dcerou...Takový smutný příběh,i když to pro ty děti dopadlo dobře,ale ta dcera se hodně obětovala.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-49
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 72251.
Archiv anket.