Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Magazín pro Šťastné ženy

 

Dokud máma funí, budu bydlet u ní

Dokud máma funí, budu bydlet u ní

Nevím, jestli u vás najdu pochopení nebo jestli mě odsoudíte, ale zkusím se vás zeptat na váš názor. Je to poněkud citlivé téma, protože s e jedná o mé dítě, byť už dávno dospělé. Synovi je dvaatřicet let a stále bydlíme společně. Pro mne už to začíná být problém.

Jsem rozvedená, syna jsem v podstatě vychovala sama, jeho otec od nás odešel, když mu bylo šest let. Nikdy jsem nikoho jiného domů nepřivedla, ve smyslu jako životního partnera. Nějaké známosti jsem samozřejmě v průběhu let měla, ale vždycky to bylo jen takové povyražení, nic vážného. Ani jsem žádný trvalejší vztah nehledala. S exmanželem jsem si užila dost ošklivého a vyhovovalo mi, že žádného chlapa v domácnosti nemám.

Syna jsem zvládala v pohodě, kromě pár let v období puberty, kdy to bylo náročnější, si na něj nemůžu stěžovat. Vystudoval střední a pak i vysokou školu, posléze si našel dobrou práci. Občas měl nějakou známost, ale každá vždycky po několika měsících skončila. Ještě do nedávna mi připadalo samozřejmé, že dokud nemá vážný vztah, bydlí doma a nikam se nestěhuje. Říkala jsem si, co by asi dělal sám někde v nějakém pronájmu.

Jenže poslední dobou zjišťuju, že už mě to nějak začíná zmáhat. Dokud byl dítě a student, bylo to něco jiného. Ale teď už je to dospělý muž a připadá mi nepatřičné, že se pořád „drží mámy za sukni“. Mám třípokojový byt, on je ve svém „dětském“ pokoji, já mám taky svůj prostor, společný je obývák, kuchyň a příslušenství.

Hlavní problém vidím v tom, a asi jsem to zavinila já sama, že se syn doma stále chová jako když byl dítě. To znamená, že ode mne přijímá veškerý servis. Tedy, rozdíl je, nežije u mne zadarmo, měsíčně mi docela výrazně přispívá. Ale jinak – nákupy, jídlo, úklid, prádlo, to vše je na mých bedrech a on to bere zcela samozřejmě. Ráno odejde do práce, večer se vrátí, dostane večeři, prohodíme pár vět a a pak si zaleze do svého pokoje. Málokdy jde někam ven, působí na mě jako takový vlk samotář.

Brzy mi bude šedesát, už bych ráda měla vnoučata a momentálně bych úplně nejradši měla už svůj vlastní klid. Stydím se za to, ale už mě nějak nebaví každý den vyvářet, nakupovat, myslet na jeho prádlo, aby mě vypráno a vyžehleno, povlečenou postel apod. Je mu už přes třicet a myslím, že je nejvyšší čas, aby se osamostatnil.

Minulý týden jsem s ním na toto téma opatrně hodila řeč, zeptala jsem se ho, jestli neuvažoval, že by bydlel sám, že už je mu dost roků a myslím si, že pro potencionální partnerku nebude chlap, bydlící u maminky, nějak zvlášť atraktivní. Odpověděl mi, že se nikam stěhovat nechce, že mu to vyhovuje, jak to je a až potká tu pravou, tak pak to bude řešit. Dál jsme to nerozebírali, neměla jsem odvahu mu přímo říct, že mně už to takhle nevyhovuje, že bych už ráda měla svůj klid. Mám pocit, že by to vzal tak,. Že mi překáží a že ho vyhazuju a mohlo by ho to ranit.

Nevím, jak tuhle situaci vyřešit. Myslíte, že je na místě být v tomto ohledu k synovi trochu razantnější? Nebo jsem sobecká, když myslím jen na sebe a na své pohodlí? Nějak se v tom plácám.

Renata


17.5.2017   Rubrika: Děti. Výchova, škola   |   Komentářů 47   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 2,2/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Dokud máma funí, budu bydlet u ní

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
rychlonožka
rychlonožka - 20.5.2017 9:35

Navíc i znám případ, že matka a syn dostali od bývalého manžela a otce peníze při majetkovém vyrovnání a místo toho, aby vzali rozum do hrsti a dali to na společně zakoupený byt, se rozdělili a šli oba do pronájmu. Užívali si bydlení zvlášť, syn s přítelkyní, ona s občasnými milenci. Nojo. Pak oba přišli o práci, peníze byly samozřejmě fuč, je rozdíl mít svoje a pronajaté, a babo raď. Kdyby jim nepomáhala její maminka, snad by ani ten kritický čas nejedli.

 
rychlonožka
rychlonožka - 20.5.2017 9:31

Taky se přikláním k tomu, že problém není společné bydlení jako takové, ale ten způsob, jakým dvojice rodič+dítě žije. Ono je potřeba taky uvážit, že samotná žena, která třeba ztratí práci, žije v třípokojovém bytě a její dospělé dítě, aby bylo samostatné a nevypadalo to, že jsou na sobě závislí, žije v pronájmu. A oba dva si rapidně sníží životní úroveň...Což je nesmysl. Mohli by přece za oběma vyhovujících podmínek bydlet spolu. Na druhou stranu, pokud má dítě našetřeno a vezme si k matce domů partnera, chtějí mít mladí soukromí a být co nejvíc sami, zatímco na nájem nepřispívají, využívají automaticky ledničku i pračku, které pořídila matka, majitelka bytu, a ta si domů návštěvu přivést nemůže, nota bene přítele na noc by si ani sama nepřivedla a jede s ním radši na hotel, tam teda fakt jak říkám, je vystěhování skutečně namístě...

 
Linda
Linda - 19.5.2017 11:48

Me by nevadilo, pokud by dospele deti bydlely doma, nebo se opet domu nastehovaly, prechodne. Tim myslim napr po navratu ze zahranicni staze, v dobe studiji, po rozvodu, pri prestavbe - stavbe sveho obydli, nemoci, nejake necekane situaci. Ale bydlet dospele, dostudovane dite se svym vlastnim prijmem doma u rodicu - ja nevim me to prijde jako ze:
1) nema ten mlady clovek zadne plany do budoucna, ambice na "neco " vic , na neco jineho, proste stojata voda. Coz samozrejme neni nic spatneho pokud to vyhovuje oboum stranam, ale uprimne v dnesnim svete to neni nic perspektivniho - tim nemyslim ,ze by Renatin syn byl spatny nebo liny nebo cokoliv negativniho, tim mam na mysli ze aby mel sanci na neco jinyho nez jenom "preziti" musi byt clovek trosku flexibilni
a nebo 2) to na me pusobi dojmem, ze je Renata prestupni stanice - mysleno ve smyslu, ze ted ma plny servis u maminky (za ktery ve svem mysleni plati) a casem mozna se prestehuje k pritelkyni / priteli (coz je taky moznost proc se chova tak jak se chova) a bude pokracovat v zajetem stylu zivota smajlik - 26. Ovsem teto situaci neodpovida jeho soukromy zivot = vysedava po vecerech doma v pokojicku.
PS co v tom pokoji kazdy vecer cely vecer vubec dela???? Cumi na porno ? Hraje pc hry? Vykecava se po FB? Chapu ze clovek potrebuje vypnout a nic nedelat nikam nejit, ALE KAZDY vecer?????

 
ozon
ozon - 19.5.2017 11:27

já bych to nehrotila , on se může naštvat , odejít a matka ho už neuvidí . ať tedy omezí alespoň vyvařování . je ovšem fakt , že čím déle u mámy bude , tím víc se mu takový způsob života bude líbit . ale není to lepší , než si nastěhovat cizího vypočítavého chlapa ? to si musí Renata přebrat sama

 
PEGG
PEGG - 19.5.2017 9:56

Myslím, že společné bydlení není problém, problém, že mu děláš služku a ještě větší problém vidím v tom, že si s ním neumíš otevřeně promluvit.
Koupila bych víno a řekla pojď hochu, musíme si promluvit. Není důvod, aby ses cítila špatně, za to že mu už nechceš sloužit a na druhou stranu není důvod, aby on se urážel.
Na rovinu bych mu řekla, že mi ubývají síly a že mě péče v tomto rozsahu zatěžuje.
Rozhodně bych každý den nevařila, to není potřeba. Chleba s něčím k večeři úplně stačí.
Prádlo bych asi neřešila, pere pračka, to bych tak tragicky neviděla, koupila bych sušičku, z ní je prádlo krásné bez žehlení. Postel si moje děti převlékaly už jako školní dítka, tak snad to dospělý chlap taky zvládne. Rozhodně bych nestanovovala žádné závazné úkoly, nejste děti, ale slušně bych žádala o pomoc s úklidem, nákupem a ostatním. Ona ta změna asi nebude ze dne na den, ale jestli to není omezený balvan, tak pochopí o co ti jde.
Zas na druhou stanu bydlet sama ve velkém bytě, zvládneš to finančně? Jediné co bych zakázala, aby mi tam nastěhoval nějakou potencionální snachu. smajlik - 105

 
sharon
sharon - 18.5.2017 13:55

JITUSKA70: a proč ne , je jen a jen vaše věc.............smajlik - 45

 
Verera
Verera - 18.5.2017 10:24

Když já mám pocit, že Renata je ten typ, že i kdyby se syn odstěhoval, ona by si nějaký ten týden odpočala a pak by jí to nedalo a chodila mu tam posluhovat. Přece chudák musí mít teplé jídlo a chodit v čistém.

To jsou pak všechny rady marné a nepomůže ani odstěhování.

 
Hanča
Hanča - 18.5.2017 9:58

tak hlavně, že víte, kde děláte chybu, nějak tento tip matek nechápu, já honím děti do práce už od mala a ty starší se osamotnily hned po maturitě, teď mám doma třetího maturanta, ale jelikož chce studovat VŠ,tak asi ještě chvíi doma pobude, no a jak bude dlouho doma dne 13letá dcera, to netuším

 
JITUSKA70
JITUSKA70 - 18.5.2017 6:43

Tak já to mám trochu jinak.Já se ráda starám o sve deti i když jsou již dospěle.Dceři která po rozchodu z přítelem se vratila zpátky domu ráda uvařím i když ona o to moc nestojí,protože jí jiná jídla než já,ale peru a žehlím ji.Syna,když přijede na víkend obskakuji také,nevadí mě to,jsem ráda,že jsem pro ně ješte užitečná.A to,že se mnou ještě dcera bydli pomalu ve 25 letech mě vubec nevadí,jsem naopak rada,že jí tam mám.To,ale neznamená,že by dcera doma nic nedělala,má ale časově náročné zaměstnání.

 
krasaka
krasaka - 18.5.2017 2:40

smajlik - 61zde opravdu platí "co se v mládí naučíš..." a čím dříve,tím lépe<smajlik47
Někdy i to, že matka je ve špitálech častěji nežli doma, naučí děti v nouzi lecčemusmajlik - 76
Dcery byly o dost starší a už mimo domov, tudíž benjamínek byl nucen cca od svých 9ti let zvládat i "ženské práce"-pak sice bydlel v domku se mnou až do svých 27let,ale vařil raději nežli já a úklid podlah shora dolů byl jeho povinností, spolu jsme vymalovali byt, naučil se žehlit,roztřídit prádlo a nastavit pračku zvládl již jako malý kluk - a jak se mu to ve svém s rodinou nyní všechno sejde. Ani jsem netušila, kolik toho umí opravit a jak chutná jeho svíčkovásmajlik - 68
Když přiletí na dovolenou,už jsou připraveny drobné opravy a mužské problémy - 14 dní papám a nechávám se hostit, on řídí auto a nakupuje a sám říká, že ten bič nad ním mu nebyl ke škodě smajlik - 68smajlik - 47

 
Almega
Almega - 17.5.2017 20:51

Škoda,že jste synka od mala nenaučila všeliké domácí práce: jak by se mu to nyní hodilo! Já synka vždy přistrčila k vaření a všemu,jasně že měl kecy typu "já musím něco dělat doma a mí kámoši nedělají doma nic",ale nyní,když žije sám už asi 6 let (je mu 31let),tak jak se mu všechny znalosti domácích prací hodí! Naštěstí není tak pozdě,abyste ho to ještě stihla naučit,ovšem taky si myslím,že dokud je sám,tak zase tolik nevadí,že bydlí s vámi- vy nejste sama ani on.Něco jiného je,kdyby už s něakou vážně začal chodit,tak to je jiná situace.

 
sallie
sallie - 17.5.2017 20:18

no hlavně jdeš na to oklikou.... řekni mu na rovinu, že tě to zmáhá a že jsi mu vařila třicet let a tím to končí, že ty sama si klidně dáš k večeři rohlík s máslem a on ať se přizpůsobí... podobně s prádlem, úklidem atd... klidně bych vyprala, ale třeba pro něj už nežehlila.Úklid společných prostor na střídačku nebo rozdělit...

 
orinka
orinka - 17.5.2017 18:51

sharon: každý touží po tom, co nemá.

 
Nika1
Nika1 - 17.5.2017 18:49

Chtela bych videt, jestli by takhke opecovavala dcerunku. At se postavi na vlastni nohy. Zivot neni jen prace a jen prace a o nic jineho se nestarat, tak to je pohoda jahoda a je to lenoch.

 
rychlonožka
rychlonožka - 17.5.2017 18:40

Renato, když bylo mému synovi tolik, co tomu Vašemu, oznámila jsem mu, že je čas se osamostatnit a trvala na tom. Musím říct, že mi bylo velmi nelehko a jemu taky. Ovšem protože jsem věděla, že si šetří celý život, měla jsem jistotu, že pod mostem s přítelkyní určitě neskončí. Stěhování rozhodně veselé nebylo, i jsem si pobrečela. Jejich pronájem byla předražená hrůza. Po roce se dopálili a koupili byt v naší ulici. Postupně si jej zařizují. Vztahy se urovnaly. Už nejsem ta špatná. Posunula jsem se na pozici toho impulzu, který je dovedl k samostatnému a svému bydlení. Navštěvujeme se a je to jak se dneska říká na pohodu. Pozoruhodné je, že oni by byli u mě bydleli klidně dál. Což mě docela šokuje. V mých mladých letech se od rodičů přece docela spěchalo. Dneska se nepospíchá nikam. Je to vidět všude kolem. Mladí žijí u rodičů, požívají výhod společného bydlení, ale chovají se dospěle - žijí si po svém. Myslím, že by Renata měla žít taky tak. Nechce se jí vařit? Nevařila bych a dospala únavu z pracovního dne. Občas bych šla nebo jela na celý den někam kamkoli, aniž bych uvařila. Teplé jídlo snad syn má v práci, ne? Občas bych zapomněla nakoupit a občas bych volný den zase proležela u TV nebo s knížkou. A neuklízela bych tak vehementně společné prostory, synův pokoj už vůbec. Já pán, ty pán. Rovnost, volnost. pro oba.

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-47
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 67688.
Archiv anket.