Reklama: Moderní tapety na zeď a povlečeníModerní vliesové tapety IMPOL TRADE 

Magazín pro Šťastné ženy

 

Mám odpustit svému otci?

Mám odpustit svému otci?

Nevím, jak se mám zachovat ke svému otci. Po mnoha letech mne kontaktoval a chtěl by, abychom se začali stýkat. Pro mne je to ale velmi těžké. Je mi padesát, naposledy jsme se viděli, když mi bylo čtrnáct.

Vzpomínky na něj nejsou vůbec hezké. Celé dětství jsme s bratrem prožili ve strachu. Otec byl velmi agresivní, hodně pil. Často nás bil, i maminku. Ta to dlouho snášela, až když mi bylo čtrnáct a bratrovi deset, podala žádost o rozvod. Otec se odstěhoval a nikdy jsme ho už neviděli. Ne, že by nám to vadilo, naopak, byli jsme rádi.

Teď mi od něj přišel dopis, ve kterém se omlouvá a prosí o odpuštění. Prý by byl moc rád, kdybychom ho i s bratrem navštívili. V dopise také zmiňuje, že je vážně nemocný a nezbývá mu už moc času. Celé to na mě dělá dojem, že chce na sklonku svého života dát některé záležitosti do pořádku a rád by své děti ještě viděl.

Možná vám budu připadat krutá, ale ten dopis mě vůbec citově nezasáhl, tedy ve smyslu, že by mi otce bylo líto. Pro mne je to cizí člověk a když jsem o tom mluvila s bratrem, tak ten to cítí stejně. Ten rovnou řekl, že za ním v žádném případě nepůjde. Mně se taky nechce, ale říkám si, jestli bych se neměla překonat, přese všechno je to můj táta, patrně se nachází na sklonku života. Kdybych za ním šla, tak ne kvůli němu, ale kvůli sobě, abych si to jednou nevyčítala.

Jednoduché rozhodování to není. Vzpomínky na něj jsou opravdu hrozné, když si vzpomenu, jak v opilosti řádil, mlátil nás kabelem až jsme měli jelita, jak jsem se styděla před ostatními dětmi, jakého mám tátu, je mi ještě teď po letech strašně. Představa, že toho člověka uvidím a měla bych dát najevo nějakou účast, nebo co já vím, mi není vůbec příjemná. Jak byste se zachovali v mé situaci vy? Překonali byste se, nebo byste nejitřili staré rány?

Vlaďka


8.8.2017   Rubrika: Problémy s rodiči   |   Komentářů 37   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Mám odpustit svému otci?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-37
sallie
sallie - 15.8.2017 17:27

navštívila bych ho kvůli sobě, kvůli svému svědomí a i kvůli tomu, abych to mohla skutečně pro sebe uzavřít.
Rozhodně bych se necítila povinována soucitem a už vůbec ne nějakou pomocí nebo péčí.

 
YXH
YXH - 14.8.2017 15:58

Verera: Plny souhlas smajlik - 47
Stalo se nam neco podobneho, a vedet jak se veci vyvinou, asi bych se rozhodovala uplne jinak. Je to davno, cas smyl rany a jsme OK, ale uz bych nikdy neudelala to co pred 27 lety.

 
Verera
Verera - 14.8.2017 12:35

Pokud by šlo jen o to, že jste se s otcem nevídali po rozvodu, ale neměli byste na něj tyhle vzpomínky, tak bych o tom možná uvažovala. Za tím můžou být různé důvody , o kterých dítě ani nemůže vědět.

Ale za téhle situace bych ho vidět nechtěla. Zbytečně se zase budeš stresovat a oživovat věci, které už sis pro sebe uzavřela. Pochybuju, že po rozvodu se z něj stal abstinent, který si uvědomil své chyby a styděl se za vámi jít, aby vám ještě víc neublížil. Spíš pokračovat ve svém způsobu života a teď to na něj dolehlo. Tom že hledá pečovatelku může být taky možnost a pokud jsi slabší povaha, je možné. že tě nakonec vmanipuluje do pomoci jemu.

 
janablizkova
janablizkova - 10.8.2017 20:16

Je to velmi nepříjemná situace,ale myslím si pokud je vážně nemocný tak bych ho asi navštívila už jen pro svůj klidný pocit.

 
Nika1
Nika1 - 10.8.2017 15:32

rychenza smajlik - 47

 
rychenza
rychenza - 9.8.2017 23:41

Udelala bych to kvuli sobe, ne kvuli nemu.

 
sharon
sharon - 9.8.2017 19:10

Arna: chyba že jste se nevzali....stejně jako moje dvě známé.....smajlik - 26

 
Arna
Arna - 9.8.2017 12:05

U mého partnera to bylo obráceně, jeho děti se znenadání ukázaly 3 měsíce před jeho smrtí. Asi jim někdo řekl že je na tom táta už dost zle, tak se pohlo svědomí, tedy asi obavy o dědictví.
Já je dříve neznala a důvod jejich návštěv mi byl jasný hned, ale partner byl spokojený že ho mají rády. No, vymlouvat mu to nemělo cenu. Jen oni přijeli 1x za 2-3 týdny, já se starala. Oni dědili a já nic, jen vše zařizovala. smajlik - 26
Určitě bych toho člověka navštívila, ale jen pro klidné svědomí.

 
Arna
Arna - 9.8.2017 11:55

catcat: smajlik - 68Taky mě to napadlo.

 
manka
manka - 9.8.2017 11:44

já bych taky jela. ani pro něho určitě nebylo jednoduché rozhodnutí Vám napsat. jela bych tam kvůli sobě.

 
orinka
orinka - 9.8.2017 7:47

lee: To je skvělý citát.smajlik - 47smajlik - 47smajlik - 47

 
illča
illča - 8.8.2017 21:46

Těžké rozhodnutí - ale já bych určitě jela .. abych si to pak nevyčítala.

 
sharon
sharon - 8.8.2017 21:39

lee: krásně řečeno , myslím že on si svůj kalich hořkosti už vypil......odpustit lze ale zapomenout ne.....

 
sharon
sharon - 8.8.2017 21:37

orinka: smajlik - 47smajlik - 44

 
lee
lee - 8.8.2017 18:36

těžko radit, ale já jsem ráda, že jsem svému tátovi stihla odpustit a smířit se s ním, nebylo to s ním vůbec snadné, ale zemřel náhle a vím, že kdybych to neudělala, trápilo by mě to... odpouštíme kvůli sobě, slyšela jsem krásný citát: neodpustit je totéž, jako pít jed a čekat až nepřítel zemře...

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-37
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 72251.
Archiv anket.