Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Šťáva plná vitaminů

Šťáva plná vitaminůPřipravte si domácí šťávu, která bude chutnat celé rodině...
pošlete nám recept

Magazín pro Šťastné ženy

 

Chtěl jenom služku a kuchařku?

Chtěl jenom služku a kuchařku?

Je mi 62 let a už hodně dlouho jsem sama. Když mi bylo 35, ovdověla jsem a sama vychovávala čtyři děti. Měla jsem se dost co ohánět, rodiče bydleli daleko, takže nějak extra mi pomáhat nemohli. Logicky jsem v té době neměla na nějaké seznamování ani pomyšlení, navíc, kdo by asi stál o ženu se čtyřmi dětmi.

Jak děti dospívaly, postupně opouštěly rodné hnízdo a osamostatňovaly se. Dvě nejstarší  odcestovaly za prací do Anglie, kde se usadily a založily rodiny. Před šesti lety se odstěhovala nejmladší dcera a já zůstala sama. Po nějaké době jsem si začala pohrávat s myšlenkou, že snad ještě nejsem úplně do starého železa, bylo mi 56, a že by možná nebylo špatné poznat příjemného společníka.

Ne, že bych hledala cíleně nebo bombardovala seznamky, ale sebrala jsem odvahu a přihlásila se do tanečních pro pokročilé a tam jsem se seznámila s mým současným přítelem. Nebylo to tenkrát hned, po odchodu dcery jsem byla ještě další dva roky sama.

Omlouvám se za ten obsáhlý úvod, už přistoupím k věci.

Mému příteli je 68, je rozvedený, když jsme se seznámili,žil sám. Padli jsme si do oka, začali se scházet, trávili spolu dost volného času a bylo nám spolu dobře. Byla jsem opatrná, takže skoro tři roky jsme spolu takhle chodili, samozřejmě s občasnou návštěvou v mém nebo jeho bytě. Pak už to tak nějak vyplynulo samo a dohodli jsme se na společném bydlení. Protože můj byt je větší, souhlasil s přistěhováním ke mně a jeho byt pronajímá.

Oba jsme už v důchodu, já si chodím párkrát v týdnu trochu přivydělávat. A začínám mít problém. Nevím, jestli to nevidím špatně, jak jsem byla strašně dlouho sama bez vztahu, ale mám v posledních měsících pocit, že mu doslova posluhuju a on si užívá pohodlíčko a ještě si diktuje. Možná je to z jeho pohledu logické, žil sám a staral se o sebe, tak teď si říká, že konečně nemusí, že od toho jsem tu já.

I když je celé dny doma, tak na chodu domácnosti se vůbec nepodílí, a to ani ve dnech, kdy mám brigádu. Já se starám o všechno komplet, nebudu vypisovat, však to všechny znáte. A on si ještě vymýšlí, nejraději by měl každý den tříchodové menu k obědu a večeři rovněž teplou, ale nikoli to, co zbylo třeba od oběda. Když se přistěhoval, tak takové nároky neměl. S tím začal až po čase, pomaloučku polehoučku, vlastně jsem to ani nezaznamenala. Až teď mi to všechno nějak došlo naráz. Jako by mě někdo praštil palicí do hlavy a v té hlavě se rozblesklo.

Uvědomila jsem si, že dřív, když jsem žila sama, mi vlastně nic nechybělo. Binec jsem si žádný neudělala, stačilo pravidelně dělat údržbu a byt jsem měla stále jako klícku. Sama pro sebe jsem si nějak extra nevyvářela, navíc mám ráda taková ta jednoduchá jídla jako bramborové placky, květákový mozeček, rizoto, občas jsem si upekla kousek kuřete nebo usmažila řízek.

Teď lítám jako blázen, tahám nákupy (auto nemáme, já jsem si řidičák nikdy neudělala, on ze zdravotních důvodů řídit nesmí), vyvářím, aby byl spokojený, když to někdy nějak ošidím a udělám něco jednoduchého, tváří se jak citrón. Několikrát jsem s ním zkoušela mluvit, ale on mě asi vůbec nebere vážně, vždycky to stočí do nějakého vtipu, zlehčuje to.

Najednou mi došlo, že toho mám nějak dost. Že jsem si ten partnerský život takhle nepředstavovala, abych dělala posluhovačku nějakému pohodlnému důchodci. Svým způsobem ho mám pořád ráda, ale začíná převládat znechucení a nespokojenost.

Milé Šťastné ženy, prosím vás, chtěla bych se vás zeptat, jak to chodí ve vašich domácnostech a manželstvích. Možná jsem postižená tím, že jsem většinu života s žádným chlapem nežila a měla bych se nad to povznést a brát to tak, že je takový model soužití normální.

Já opravdu nevím. Někdy to ve mně úplně vře a jsem přesvědčená, že se s ním rozejdu, ale když si představím, že budu zase úplně sama, tak mi to jako výhra taky nepřipadá. V něčem ano, ale v něčem ne.

Radmila


1.11.2018   Rubrika:   |   Komentářů 54   |   Doporučit článek   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3,3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Chtěl jenom služku a kuchařku?

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-54
esmeralda
esmeralda - 4.12.2018 10:19

Jsem téhož věku jako vy, žijeme s manželem každý jinde, a jsem konečně v pohodě. Jsem nemocná (těžce), takže na brigády nechodím. Mám ale kamarádky, s těmi se občas vidím, nasmějeme se, až je nám špatně (nesmí se mluvit o nemocech ani moc o vnoučatech, protože některé na ně dosud marně čekají). Bydlím na malé vesnici, zde bohužel nemám žádné přátele, ale dobře si popovídám s každým. Občas hraji pétanque, kde jsou super chlapi, protože kdo to chce dobře hrát, musí nechat své ego doma. Samoty se nebojte, pokud můžete chodit , tak prostě někam choďte. S jiným mužem byste dopadla stejně, vzhledem ke své povaze. Já jsem celý život zajišťovala 100% servis (jak to manžel vyžadoval) a asi bych do toho zase sklouzla. Mám poměrně dost celoživotních přátel - mužů, ale jsou to kamarádi, jezdíme na vodu, hory, scházíme se při různých příležitostech, ti jako muži nepřipadají v úvahu.
Hormony ani jiné přírodní zákonitosti vyžadující muže mě už neovládají.

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 22.11.2018 8:43

PEGG
YXH
smajlik - 75

 
YXH
YXH - 21.11.2018 17:26

Kozoroh18: Misto vecere mu dat na talir papir s napisem "Kufry mas za dvermi" smajlik - 68

 
PEGG
PEGG - 21.11.2018 8:29

Kozoroh18 - 20.11.2018 14:26 smajlik - 47smajlik - 68
Stručné - trefnésmajlik - 68

 
Kozoroh18
Kozoroh18 - 20.11.2018 14:26

místo tříchodového menu, jeden odchod

 
krasaka
krasaka - 20.11.2018 13:50

denkas: smajlik - 61No vida - a to byla generace našich rodičů, kteří ještě nebyli tak zvyklí jezdit venku s kočárkem a třeba přebalovat a koupat mimi !
Ovšem pokud muž má rád svou ženu /kterou si ještě k tomu sám vybral/ je jí ve všem nápomocen a nenechá ji dělat posluhovačku ! Přece musí být taky rád, když jeho partnerka vypadá k světu, má možnost odpočinout si a pokud jsou spolu duševně na stejné vlně - to teprve je paráda smajlik - 47
Ve většině případů je chyba v malé nebo žádné komunikaci - v počátcích manželství jsem taky musela pochopit, že nestačí lamentovat, že by se něco mělo udělat /a pak to třeba vztekle dělat sama/, ale že vše záleží na plodné, slušné komunikaci a rozdělení úkolů - všechno jde, pokud se chce smajlik - 94

 
denkas
denkas - 20.11.2018 11:22

krasaka: i můj táta se klidně postavil ke sporaku, pomáhal při pečení cukroví, došel na velký nákup. Když byla máma nemocna, tak doma zvládnul vše. A ja mám taky muže v pohodě. Nesloužíme si, doplňujem se.

 
denkas
denkas - 20.11.2018 11:12

Radmilo, jestě bych se zeptala, co je logiského na tom, žes neměla pomyšlení se seznámit? Já ovdověla v 37, měla sem jen tři děti. O co víc mi manžel chyběl, o to víc sem nechtěla byt sama. (Asi to taky není logické,hihi)Taky rodiče bydleli daleko, nemohli mi hlídat. Vše sem musela zvládnout sama. Ale vůbec mě nenapadlo, že by děti měly byt překážkou v seznamovaní. Dokonce mi dcery napsaly inzerát do Anonce smajlik - 16 Nakonec sem se sama seznamila . Když my bylo 39, tak sme spolu začli žít. No a ted už spolu mame 7 vnoučat a čekame pátý pravnouče.

 
kubikm
kubikm - 19.11.2018 21:32

milá redakce, proč nejdou mazat vzkazy??
už jsem se ptala mockrát, ale ani jedna odpověď
snad tady to zaregistrujete

děkuji

tímto zdravím i administrátora, který o tom ví.....

 
denkas
denkas - 15.11.2018 20:31

Hanča: ahoj Hani, ted sem myslela, že sem to psala já smajlik - 16smajlik - 16 Jen místo hackovaní lustim křižovky .

 
Hanča
Hanča - 15.11.2018 19:53

kubikm: já to mám jednoduchý, jsme spolu skoro pořád, vrčení vysavače mužskýmu vadí, tak se luxuje jen občas, nákupy společně, protože odmítám řídit auto, jídlo servíruju jen v poledne, zbytek už je na něm, na co má chuť,občas mám světlou chvilku, tak se zeptám, zda mám něco ohřát, jinak on tráví čas u telky a já si vedle háčkuju a velice nám to vyhovuje, žádný stres, jinak mimo domov cestuju spíš já a taky si zvykl a ještě rád si pro mně přijede k autobusu

 
kubikm
kubikm - 15.11.2018 19:26

a platí to v každém věku
měli jsme spřátelenou rodinu...
byla domluva...jeden týden ženy za kulturou
druhý pánové na pivo...nebo na fotbal...
a byla pohoda...všichni spokojení

 
kubikm
kubikm - 15.11.2018 19:23

já to vidím takto
naše babičky a prababičky...špatně vychovaly mámy a ty zase nás...takové to
pán domácnosti se vrací domů, stát v předklonu v zástěrce a připravit mu bačkory atd atd....

možná kdysi, ale dneska? kdy žena dře víc, než člověk???

jde to řešit pouze domluvou a fifty: fifty
ty uděláš tohle, já tohle

platí jak pro mladé, tak prostě i pro seniory
velký nákup společně
drobný během týden pán tvorstva podle papírku...protože chlap prostě nepochopí, co doma chybí....

ty vysaješ, já zatím udělám oběd...večeři....
náš táta uměl senzačně žehlit...tak mu máma zatím dělala bramborák...např.

ale aby si dědek hověl u tv...nebo pc...a já kmitala? tak to pardon....

 
krasaka
krasaka - 15.11.2018 15:27

PEGG: smajlik - 61PERFEKTNĚ FORMULOVÁNO smajlik - 47

Toto mne rozesmálo : .......a představa, že tam ne mě čeká protivný dědek s otázkou "Co bude k večeři" mě vůbec neláká.smajlik - 76

Všude se stále omílají různé úmluvy na podporu ženské emancipace, v ČR je údajně vše už dávno uzákoněno a ejhle - v mnoha domácnostech či vztazích se dobrovolně vracíme o sto i více let zpátky /jenže tehdy chlapi uživili celou rodinu a žena nebyla otrokyní, která musí stihnout práci-,kariéru, domácnost, děti+ protivné dědky /jako přívažek/.smajlik - 66
Pro ženy se toho hodně změnilo už i proto, že vždy lačnily po vzdělání a chtěly samy sobě dokázat, že stihnou vše /což byla velká chyba/ - ovšem myšlení a jednání ženských protějšků ustrnulo v mnoha případech před těmi sto léty! Ale to hodně ovlivnila výchova maminek - můj tatínek se ženil za války a kromě dvojího zaměstnání a údržby kolem domu+zahrady si ho pamatuji často v zástěře s utěrkou v kuchyni!!!
Jak si to uděláme - takové to pak máme smajlik - 76

 
PEGG
PEGG - 15.11.2018 14:46

Zaujala mě věta: "Teď lítám jako blázen, tahám nákupy,.... vyvářím, aby byl spokojený"
A proč chcete aby byl spokojený? Co tím, že on je spokojený získáváte vy? Jen to, že se na vás nemračí? Trochu málo za tolik snahy.
Děvčata to už všechno napsala a se vším lze souhlasit.
Žiju sama pět let, ano někdy je mi smutno, ale v podstatě mám tolik aktivit, že domů chodím až večer a představa, že tam ne mě čeká protivný dědek s otázkou "Co bude k večeři" mě vůbec neláká. Takže já bych přestala vařit večeře a vyhlásila lovecké večery ((co si uloví (v lednici) to je jeho))smajlik - 68
A pokud bych neměla tolik síly vyhodit ho sama, dělala bych všechno proto, aby se mu u mě přestalo líbit. Protože ať ho vyhodíte nebo jen donutíte odejít, stejně půjde vztah do kytek.
Hodně silsmajlik - 105smajlik - 61smajlik - 45

 

Zvolte stranu: 1-15 | 16-30 | 31-45 | 46-54
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Anketa

Zpívám rád a je to na mě doufám znát...

Zpíváte si občas doma?

Celkem hlasovalo 192853.
Archiv anket.