Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

První třída kašička? Kdepak. Někdy to začíná pěkně natvrdo.

První třída kašička? Kdepak. Někdy to začíná pěkně natvrdo.

Když jsem byla malá, strašně jsem se těšila, až se ze mě stane „velká“ školačka. Záviděla jsem svému staršímu bráškovi aktovku a penál, i to, jak sedí nad sešity a smolí úkoly. Byla to pro mě známka toho, že už je opravdu velký.

Když nastal čas, abych i já zasedla do školních škamen, nemohla jsem se dočkat. Stále dokola jsem kontrolovala ořezané tužky a pastelky v penále, zkoušela, jak mi sluší aktovka... A těšila se, až nadejde vytoužený den D.

Dočkala jsem se. Ale vše dopadlo úplně jinak, než jsem si představovala, a nevydařený začátek toho nejdůležitějšího školního roku jsem pak za sebou táhla jako balvan po celých deset měsíců.

Prvního září jsem totiž místo s aktovkou do školy nakráčela s angínou do zdravotního střediska. Zatímco děti se pomalu seznamovaly se školním prostředím, slavnostně přebíraly Slabikáře a potřeby na výtvarnou výchovu, já jsem doma se zábalem na krku polykala antibiotika a ronila hořké slzy.

Po třech týdnech jsem se konečně dočkala. Starší brácha mě čapnul pod křídlo a vedl poprvé do školy. Když jsem se zmateně prodrala hučící šatnou, odvedl mě do mé třídy a zmizel jako pára nad hrncem. Jediná jistota, někdo, kdo mi byl blízký a koho jsem znala, mě opustila a já byla vržena přímo do jámy lvové.

Šokovaně jsem stála u dveří a zírala na své budoucí spolužáky. Neznala jsem nikoho. Děti, které se mnou chodily do školky, patřily do jiné třídy. Pocit zoufalství a ztracenosti násobilo ještě to, čeho jsem byla svědkem. Až na pár výjimek se všechny děti „bavily“ tím, že se posmívaly uplakané brýlaté holčičce, která byla navíc trošku oplácanější. Kluci i holky se předháněli, kdo dokáže na její adresu říct peprnější a urážlivější výrok.

Bylo mi nanic. Nohy jsem nedokázala odlepit ze země. Bála jsem se vejít dovnitř a zařadit se mezi tu rozjívenou smečku. Z tohoto stavu mě vytrhl až hlas soudružky učitelky: „Co tady děláš? Jak to že už nejsi v lavici?“ Tón nezněl ani trochu mile a příjemně. Slzy se mi rozkutálely po tvářích a vysoukala jsem ze sebe, že jsem dneska ve škole poprvé. „Aha. Tak pojď. A přestaň brečet!“ Chytla mě za rameno a posadila do předposlední lavice. Samotnou.

Pak ještě rychle vyběhla, přinesla mi učebnice, sešity a všechny pomůcky, které tehdy děti ve škole dostávaly, bleskově mi udělila pokyny co a jak, přičemž mi říkala příjmením, a začalo vyučování.

Nestíhala jsem. Už nevím, co se tenkrát probíralo; jediné, co si pamatuji, je, že jsem měla utkvělý pocit, že vůbec ničemu nerozumím. Soudružka učitelka kladla nějaké úplně nesrozumitelné dotazy, děti třepetaly ručičkami a já seděla jako tvrdé „y“. Žádné laskavé uvedení mezi děti, kdy by jim třeba řekla, jak se jmenuji, že jsem byla nemocná a aby mi pomáhaly...kdepak. Spadla jsem do toho rovnýma nohama a pěkně natvrdo.

školaJe zajímavé, jak někdy dokáží chod příštích událostí ovlivnit i úplné maličkosti. Nejenom že jsem neměla šanci zapadnout do kolektivu, ale několik prvních týdnů jsem byla stále „ta, která ničemu nerozumí a které se musí všechno opakovat“. Strašně jsem se styděla, protože kdykoli jsem se na něco zeptala, třída propukla v hurónský smích. Pak už jsem se radši neptala, abych se uchránila výsměchu, ale důsledkem bylo, že jsem zadání nepochopila správně a pak se na mě zase zlobila soudružka učitelka.

Připadala jsem si jako v pasti. V druhém pololetí se situace začala postupně normalizovat, ale stejně to nebylo ono. Do školy jsem nechodila ráda, vůbec jsem se tam necítila dobře. Až od druhé třídy začalo být konečně všechno v pořádku a já jsem zjistila, že ostatní děti jsou docela fajn, našla si kamarádku a vše špatné bylo téměř zapomenuto.

Přesto na svou první třídu nevzpomínám ráda. Z dnešního pohledu už vím, že chyba nebyla ve mně, ale tehdy jsem si to tak rozebrat neuměla. Kdybych ve svých šesti letech znala slovo mindrák, určitě bych si říkala, že mám na nějaký pořádný právě zaděláno. Neschopná, nechápavá, odvržená holčička...

Jaké jsou vaše vzpomínky na první školní den a rok? Doufám, že trochu veselejší než ty moje.

Meryl


3.9.2007   Rubrika:   |   Komentářů 36   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - První třída kašička? Kdepak. Někdy to začíná pěkně natvrdo.

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Zvolte stranu: 1-20 | 21-36
Meander
Meander - 3.9.2007 11:36

chytrájakrádio: Taktéž vzpomínám na dva komouše, kteří mi otrávilil dětství. Soudružka Daňhelová - hnusná, strašně obézní vychovatelka, která kvůli nedostatku personálu přesedlala z družiny učit druháky. Nezapomenu na to její TÁHNI SI UMEJT RUCE, TY PRASE, když jsem se podrbala na nose. Ani na to její TO JE TVOJE MÁMA ASI PĚKNĚ LÍNÁ, KDYŽ NECHCE PRÁT KAPESNÍKY. Nosila jsem totiž zakázané papírové. smajlik - 68
Další byl soudruh Sláma, ať je mu země těžká. To už byla šikana na úrovni pracovnílo tábora. O tom radši ani nebudu mluvit. smajlik - 97

 
tyrkys
tyrkys - 3.9.2007 11:35

chytrájakrádio: komunistku jsme měli takysmajlik - 36. Nezapomenu, jak honila jednoho spolužáka s pravítkem v ruce po třídě a řvala "pro tebe nejsem žádná paní, já jsem soudružka"smajlik - 37smajlik - 37

 
Viv :o)
Viv :o) - 3.9.2007 11:35

chytrájakrádio: smajlik - 34smajlik - 34smajlik - 34

 
chytrájakrádio
chytrájakrádio - 3.9.2007 11:29

No jo, to já mám na první třídu taky "pěkný" vzpomínky - soudržka Urbancová smajlik - 98. Dejž jí pánbůh věčné peklo smajlik - 42. Bába, co dokázala jen řvát a skoro nikdy chválit. Vždy vykulila oči a zblízka řvala něco jako: "CO TO DĚLÁŠ??? SNAD JSEM JASNĚ ŘÍKALA, ŽE...." Navíc to byla komunistka. Učila nás, že na světě je nejkrásnější holubice míru a básně typu Ať je zima nebo vánice, voják musí hlídat naše hranice smajlik - 20. A taky nás učila, že jí musíme důsledně oslovovat soudružko. Jenže já do první třídy nastupovala v roce 1989. čili do listopadu byly holubice, vojáci a soudruzi a od prosince jsme dostaly bez bližšího vysvětlení pokyn, že odted už se soudružka neříká. smajlik - 68

 
Zaffira
Zaffira - 3.9.2007 11:16

já mám taky dobrý zážitky, hodná a mladá paní učitelka, bohužel v druhé třídě už jsme ji neměli, byla na mateřské. Následovaly 2 důchodkyně, z toho ta v 2. třídě byla hrozně nepříjemná

 
Viv :o)
Viv :o) - 3.9.2007 11:08

ja asi mela velikansky stesti, protoze v prvni tride jsme dostali pani ucitelku (vlastne soudruzku ucitelku smajlik - 63), kterou jsme vsichni zboznovali - mlada (byla prvni rok po vysoke, takze jsme byli jeji prvni trida), mila, usmevava a mela krasny dlooooouhy tmave zrzave vlasy smajlik - 60 pripadala nam jako vila smajlik - 60 Prvni trida byla diky ni fakt uzasna smajlik - 68smajlik - 68 Za to ty dalsi roky smajlik - 76smajlik - 76smajlik - 65 Pak se rozhodlo, ze nasi tridu rozdelej do jinych trid a tak jsme o nasi vilu dalsi rok prisli... smajlik - 17

 
Ťapina
Ťapina - 3.9.2007 11:06

Nikola1: Já jsem zas v první třídě dostala pětku z matematického diktátu. Učitelka diktovala příklady a my jsme měli psát výsledky za sebou, a já jsem netušila, že když nevím jeden příklad, tak mám vynechat místo a pokračovat dál, takže jsem asi od třetího příkladu, který jsem nevěděla, neměla dál nic smajlik - 16

 
Meryl
Meryl - 3.9.2007 11:03

Channah: smajlik - 76to je strašnýsmajlik - 20

 
Nikola1
Nikola1 - 3.9.2007 10:39

Takže, první třída - paní učitelka Burdová - Škopková:
Již asi v říjnu jsem dostala první pětku za diktát. Bohužel soudružka učitelka zapomněla vysvětlit, co to diktát je a já nevěděla, že mám vše zapsat vše hned potom co slyším (psali jsme slabiky). Paní učitelka měla své oblíbence z řad dětí ostatní učitelek. Ihned mě po tomto "úspěchu" zařadila mezi blbce a napařila mě v pololetí 2 jako jednomu žákovi, který v budoucnu opakovaně propadal. No nic. V době, kdy byla moje mamka dlouhodbě v nemocnici a staral se o mě každý den někdo jiný (otec/tete/babička), tak jsme šli z tělocviku a soudružka dávala pochvaly za hodné a tiché chování. Dodnes si myslím, že ukázala i na mne (byla jsem velmi přísně vychovávané dítě, které nelhalo doma ani ve škole, nervovalo se pokud nebylo něco perfektní). Ve třídě jsem si šla pro pochvalu a soudružka ječela, že jsem si pochvalu vymyslela, že nechce lháře ve třídě a vodila mě po ostatních třídách jestli takovou lhářku nechtějí- to byl pátek. V neděli jsem u babičky na zahradě brečela tetě, že nevím, kam mám v pondělí jít. Maminka byla stále v nemocnici, ostatní měli vlastní starosti, aby chování této soudružky nějak řešili. Chtěla bych této soudružce poděkovat, že mi znechutila školu, že jsem každou neděli brečela atd. Nebyla jsem jediným jejím případem jejích monstrprocesů: nejmenšího a šikanovaného chlapce ze třídy obvinila, že je podvodník,protože ve stachu si v první třídě podesal sám úkol, což bylo samozřejmě poznat - no dětinskost. Určitě mu také přidala na sebevědomí. Tato paní učitelka vyučovala na ZŠ Rakovského, Praha 4 - Modřany. Naštěstí jsem po 1.a2. třídě s touto učitelkou, měla na učitele štěstí. Nyní mám VŠ a doufám, že dětem dotyčné někdo zpříjemní výuku jako ona mně. Nic z tohoto není lež, proto jsem uvedla i jména. Pokud bude potřeba a dotyčná se ozve, uvedu i své.

 
Markýza
Markýza - 3.9.2007 10:18

jo Meryl, já zažila něco podobného , akorát já šlapala k doktorce až druhý den školy, a ne s angínou, ale s příušnicema, když jsem pak po měsíci přišla do školy, tak protože jsme měli Pedagožku s velkým P, tak mě uvedla, představila, a protože to fakt byla Pedagožka, tak jsme už i učebnice a sešity a pomůcky měla a nebyla jsem pozadu, protože ona, jdouc ze školy kol našeho na vlak, stavila se třikrát týdně u nás doma a učila se se mnousmajlik - 47. akorát kamarádky jsem neměla, vlsatně až do páté třídy žádnou pořádnou - já jsem totiž přesto, že extrovert, v podstatě samotář

 
Channah
Channah - 3.9.2007 10:03

smajlik - 76 já dostala hned první den ve škole fackusmajlik - 76 dostali jsme od soudružky učitelky písanky a byly tam takové krásné obrázky, ale jen obrysy. Tak jsem si jeden začala hned vybarvovat a v tom přilítla facka jak hrom, že neposlouchám soudružčin projevsmajlik - 36

 
monyk
monyk - 3.9.2007 8:49

V prvni tride jsme meli starsi pani ucitelku na kterou moc rada vzpominam. Byla jeste ze stare skoly ,nebyla zadna soudruzka ale pani a byla to opravdu pedagozka telem i dusi smajlik - 47 Mela jsem ji rada smajlik - 24 Bohuzel nas mela jen dva roky, pak ji poslali do predcasneho duchodusmajlik - 36 A my jsme dostali soudruzku, vecne nervozni, aby se libila tam nahore, jecivala na nas jak ta nejvetsi hysterka a mlativala nas pravitkem pres prsty smajlik - 36 Tak ta mi skolu dokazala poradne otravit smajlik - 48.
Nastesti uz jsme v te treti tride diky nasi predchozi pani ucitelce byli stmeleny kolektiv a tak jsme vetsinou jako trida stali v jedno siku proti ni smajlik - 68 A tak aspon s tim mlacenim pres prsty prestala, jelikoz jsem si kolektivne doma stezovali a bylo ji to zatrhnuto.

 
Boubel
Boubel - 3.9.2007 8:29

Já si z první třídy pamatuju akorát hodnou paní učitelku a to, že jsem přišla první den úplně poslední a zbylo na mě místo v první lavici vedla malé cigánečky. Moje matka to nemohla rozchodit hodně dlouho smajlik - 68, ale mě to nevadilo. Pak ji stejně šoupli do blbšulky, což se myslím tehdy dělalo běžně.

 
Vikina
Vikina - 3.9.2007 7:41

Pro mě bylo nejhorší, že jsem už uměla číst a psát a prvního půl roku jsem se šíleně nudila. A učitelka mě nevyvolávala, proč taky, že? Až když odešla po půl roce na mateřskou a nastoupil učitel-důchodce, tak mě nechával číst nahlas a zvláštní úkoly, když jsem byla napřed.

 
dorotamáchalová
dorotamáchalová - 3.9.2007 6:39

já měla tu výhodu, že mě bylo úplně jedno, že na nás náš učitel od 1. dne řve, rozčiluje se a někdy vzal dětem sešit a omlátil jim ho o hlavu.smajlik - 20smajlik - 96 bohužel jsem byla asi jediná, všichni byli pěkně vyjevení. nicméně žádná hezká vzpomínka na 1. třídu mě nenapadásmajlik - 95 a co víc, když nastoupil můj synovec do školy, sice tam měli dobrou učitelku, ale absolutně ji nezajímalo, že tam děti šikanujísmajlik - 96 takže bohužel ani on nemá žádnou hezkou vzpomínku

 
dadka
dadka - 3.9.2007 6:00

Se mnou šla do první třídy maminka, uvedla mě mezi stejně vyjukané prvňáčky a bylo to. Potom jsem musela ale na oběd a později do družiny. Nejhorší pro mě byly ty obědy, naše paní učitelka trvala na tom, aby se všechno dojedlo a já tam někdy seděla jako poslední, protože jsem to zkrátka dojíst nemohla.Nejšřastnější jsem byla, když jsem si o lavici rozbila bradu /8 stehů/ a nemusela jsem v družině dojídat.

 

Zvolte stranu: 1-20 | 21-36
Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77503.
    Archiv anket.