Ranní prudiči versus ranní nadšenci. K jakému druhu patříte vy?
Každý jsme jiný. A každý také jinak fungujeme po ránu. Jeden můj přítel býval ráno nesnesitelný. Nejméně hodinu po probuzení (bylo jedno, jestli vstával v šest nebo v jedenáct) byl nepoužitelný. Co nepoužitelný, doslova na zabití. Nesnášela jsem společné víkendy a probouzení. Vždycky jsem měla pocit, že jsem to já, kdo způsobil, že je „krucinál zase to zatracený ráno“. Byl protivný, nedůtklivý, nesmělo se na něj mluvit. V takovém případě odsekával, bručel a urážel se, případně neodpovídal vůbec. Nevydržela jsem to. Život s člověkem, který je schopen se den co den durdit nad tak přirozenou součástí přírodního koloběhu, mě nelákal.
Současný přítel je pravý opak. Probudí se, rozkouká, vstane a okamžitě je schopen normálně komunikovat. Jistě, jako každý potřebuje pozvolný nástup, ale rozhodně se nekácí z toho, že musel vstát z postele.
Jedna moje kamarádka je zase tak trochu přírodní úkaz. Otevře oči a záhy je nastartovaná k čemukoliv. Před mnoha lety jsem s ní trávila dovolenou a byla to docela muka. Tak jako byl můj předchozí přítel extrém v negativním přijímání nového rána, ona byla zase šmrncnutá na druhou stranu. Sotva jsme vstaly, začala okamžitě plánovat, co podnikneme, kam půjdeme, co budeme dělat, vytrvale ze mě tahala odpovědi a nutila mě, abych se okamžitě a střelhbitě zapojila do hovoru.
Jak jste na tom po ránu vy? A jak vaše druhé polovičky? Shodnete se v prožívání ranní nálady, nebo si třeba jdete tak trochu na nervy?
1.3.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 66 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ranní prudiči versus ranní nadšenci. K jakému druhu patříte vy?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Já mám nejblíž k tomu poslednímu "případu" - miluju rána. Ale nemusím komunikovat s okolím, nevyžaduji komunikaci a komunikuji nerada - nevadí mi, když někdo "furt mele", pokud po mně nevyžaduje odpovědi. Ráda si to užívám alespoň chvilku sama - rozjímání, to nadšení - povídám si s ránem a na tlachání s lidmi je čas
Jagea: Nee, ráno je potřeba pořád něco dělat, zatímco večer už všichni zalezou a člověk má klid dělat si něco jen pro sebe. Kdybych chodila spát v 10, měla bych pocit, že jsem jen otrok domácnosti, práce a rodiny, žádný čas na soukromé záležitosti.
Když v televizi zaváděli Snídani s Novou či co to je od 6 ráno, tak jsem nechápala, představa, že po ránu mám ještě vnímat cosi v televizi je pro mě zcela nepochopitelná, asi to je pro skřivany.
Linda:
to je přesně moje teorie - vstát na budík versus vstát, když se probudím - manžel nechápe - když jsem vznesla požadavek - jestli by jeden den z víkendu mohl vstát s dětmi - zděsil se, kdo že uvaří oběd - nechápal, že nebud spát déle než do osmi/ půl devátý - že jde jen o to nevstávat nuceně
a je mi úpně jedno, jestli jdu spát v osm nebo ve dvě noci - na budík se mi z postele nechce stejně.
i to večerní upadání do komatu mám podobné
nejsi třeba střelec?
Zastávám názor, že den je krásnější, když začíná, ne, když končí.
Ale život mě naučil fungovat naplno v jakoukoliv denní i noční dobu.
A o těch druhých nemám potřebu říkat, že jsou na zabití...
Jsem ten typ, co může být klidně dlouho do noci vzhůru, jako třeba teď, ale ráno je nepoužitelný. A ti lidé po ránu štěbetající, jaké je počasí, odkud fouká vítr, zda prší, co budeme vařit, co mají v obchodě, jak se oblečeme, co uklidíme, zda nám nebude zima, ti jsou vážně na zabití.
Sotva ráno otevřu oči, jsem nastartovaná k akcím. Co se týče pobytu na dovolených, nikdy jsem nechápala ty, co chtěli dlouho vyspávat. Spát mohou přece doma, na dovolené jsme proto, abychom si od časného rána užívali prostředí... naprosto chápu tu kamarádku v závěru článku.
Manzel je prudic,ja a dcera poloprudic a kluci ten opacny extrem, vterinu po otevreni oka funguji na 200%, je to znicujici, jsou mali,takze musim fungovat s nima. I kdyz obcas jim v polospanku podam iphone a ipad a je jeste na 15min klid.
Manzel je prudic,ja a dcera poloprudic a kluci ten opacny extrem, vterinu po otevreni oka funguji na 200%, je to znicujici, jsou mali,takze musim fungovat s nima. I kdyz obcas jim v polospanku podam iphone a ipad a je jeste na 15min klid.
já jsem ranní prudič úplně strašnej! ale protože se na věc umím podívat i z druhé strany, tak prostě ráno mlčím, nemluvím, když nemusím a snažím se odpovídat pouze "hmm". až si dám kafe, posnídám, trochu se proberu z ranní letargie a rozlepím pořádně očka, tak je se mnou k vydržení, ale pořádně ožívám až navečer. jenže to musím jít spát, protože bych ráno nevstala. mně by vyhovovalo pracovat na odpolední směnu, dopoledne si pospat a po práci bych byla čilá, jak rybička
tak já nevím co jsem za ptáka
když jsem chodila do práce tak jsem vstávala na ranní o půl páté, připravila pro holky, když byly menší tak se s nima pomazlit, aby se probraly, jak jsem u toho vypadala já to nevím. Já totiž kam mě sahá poměť jsem vždy ráda spala a jak jsem nemusela vstávata někdo mne chtěl probrat k životu to bych
Můj muž nechápe jak může někdo mít v osm hodin půlnoc. On je schopný si v pět hodin ráno sednout do křesla s novinama a číst si.
Pokud je nutné udělat nějakou práci tak jsem schotná vydržet do ranních hodin.
Jeden čas jsem krátkodobě vstávala ve 4 na brigádu, bylo to v létě, ale i tak jsem z toho měla vyloženě pocit, že být to dýl, složím se. Opravdu fyzické příznaky, jak se tělo bránilo.
Já i když někam letím brzo ráno a vstávali bychom třeba ve 2, raději nejdu spát, jinak bych se z toho vzpamatovávala několik hodin.
Jarča*: taky mi vyhovuje,že jsem doma ve dvě,max. v půl 3,hlavně v létě...jenomže já se taky ráda večer podívám na nějakej film a když odpadám v osm večer hned jak sednu k telce,je to na prd...kdybych měla pružnou prac.dobu,určitě bych pozdní příchod občas využila
Myslím tedy do 8 hodin večer
Verera: no vidíš, a mně to zase víc vyhovuje od 6. Když děláme v zimě od 7 do půl čtvrté, připadá mi to odpoledne hrozně krátké. Ale já jsem zase k domácím pracem použitelná maximálně tak do 8 hodin
Verera: to říkám už delší dobu,že mě z toho ranního vstávání do práce jednou odvezou...jenomže mám práci za rohem,za slušný peníze,tak mlčim mlčim