Na ten podíl mám nárok aneb Darovali byste svou nemovitost dětem?
Vážené čtenářky,
tak jsem nedávno narazila na článek, který se zaobíral otázkou, jestli mají staří rodiče darovat svou nemovitost dětem ještě za života nebo to nechat jako dědictví, ať se po jejich smrti klidně poperou.
Nic tak zajímavého to nebylo, ale vzpomněla jsem si při té příležitosti na svou známou. Mají domek napůl s manželovými rodiči, kupovali si ho společně, půlku rodiče, půlku syn s manželkou. Soužití nic moc, ale nějak se to snažili ustát, to že by to už nikdy neudělali je dost jasné. Jelikož byli v baráku, starali se jak o svou půlku, tak o tu druhou o zahradu a samozřejmě o rodiče, protože ve stáří už nějakou tu pomoc lidé potřebují. Sice ti rodiče mají tři děti, ale ty bydlí jinde, takže logicky to "odnesl" ten co byl po ruce.
Jenže tatínek zemřel a došlo na vypořádání dědictví. Sama tomu moc nerozumím, ale další dva sourozenci chtěli vyplatit, na což maminka neměla finance a právník ji řekl, že pokud děti na vyplacení budou trvat, může dojít až na exekuci a následný prodej majetku. Takže ta moje známá si vzala hypotéku, koupili od maminky tu druhou půlku, aby ona mohla ty dva sourozence vyplatit. To, že zůstala v domě bydlet dál je jasné, kam by taky šla.
A tak mě tak napadlo, jestli bych tohle dokázala udělat, chtít vyplatit svůj podíl za každou cenu. Já si vždycky myslela, že pokud jeden z manželů zemře, je tak nějak logické, že se děti buď podílu zřeknou ve prospěch toho druhého z manželů a nebo mají sice podíl na majetku, ale prostě zatím jen na papíře.
Další moje známá je sama, nikdy nebyla vdaná a neměla děti, ale má domek a jednu neteř, která jednou ten domek zdědí. Ta známá žije z důchodu, takže žádné velké investice do domku dávat nechce, proč taky. Barák je celkem v pořádku a jí to stačí. Jenže ta neteř přišla s návrhem ,ať jí ten barák dá, že ji ho s manželem opraví. A já se ptám proč by to dělala a co by to pro ni znamenalo? Nejspíš to, že by ztratila domov a časem byla jen trpěnou příbuznou, která nemá ani poradní hlas. Ještě bych snad dokázala pochopit, kdyby neměli kde bydlet, ale oni mají svůj dům a ještě byt po rodičích, takže rozhodně další nemovitost ke svému životu nepotřebují. Opravdu se dá jejich návrh chápat jako milosrdná pomoc bližnímu svému?
A tak se vracím k původní otázce, darovali byste svoje bydlení svým dětem ještě za života, máte to v plánu nebo to nebudete řešit a děti ať se jednou klidně porvou?
Osobně bych to dobrovolně neudělala, vždyť kolik člověk slyší příběhů, jak lidi darovali barák dětem a skončili v domově důchodců nebo žijí v neustálých neshodách a místo příjemného podzimu života zažívají doslova peklo.
2.10.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 67 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Na ten podíl mám nárok aneb Darovali byste svou nemovitost dětem?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Kozoroh18 - 2.10.2012 13:59
PEGG - 2.10.2012 13:06
já to beru, vím, že to je nutnost.
ty umíš potěšit
to by měla ,,baba´´ štěstí nastěhovat se do mého rodného domu. Ještě, že mám zatím důvod si myslet - věřit, že by ho můj muž nechal holkám ať se ,,poperou´´naštěstí jsou zatím také rozumné, to co je nemusí být věčné - to také vím.
sallie -Tak třeba děda od mé manželky.Dal dům vnučce,neklapalo to,odstěhovali se a posledních asi pět let tam bydlel sám.kdyby neměl věcné břemeno na užívání domu tak byl pod mostem.Sousedce tragicky zahynul manžel a aby vyplatila svoje dcery tak musela prodat rod.domek.Jinak prý by ji tam někoho nastěhovali do jejich poloviny.A to si všichni mysleli jaké nemají hodné dcery.A mohl bych vyprávět jiné příběhy.......No prostě peníze jsou vždy "až" na prvním místě.A mohl bych pokračovat..........
thePlacheck: Napsat závěť jen na jedno dítě nejde. Nezletilé dítě musí dostat 100%, co mu ze zákona náleží, zletilé dítě min. 50%, co mu ze zákona náleží (vydědit jej můžete jen ze zákonem stanovených podmínek).
Vaše závěť by byla neplatná.
Pokud budu při smyslech tak po zkušenostech co sem viděl jinde tak darovat za živa - NE!!!!Ale napíšu závěť ve prospěch jednoho syna.No ale ktereého???.A něm bude jestli tam nechá bydlet toho druhého a manželku.Všem třem to darovat nemůžu a ani nechci.
Kozoroh18 - 2.10.2012 12:52 - ber to tak, že s tebou se může něco stát, tvůj muž se znova ožení a té nové paní budou tví rodiče na obtíž. Myslím, že věcné břemeno je nutnost, člověk opravdu neví, co se může stát. Takže to není pojistka proti tvému případně špatnému chování, ale pro jiné nenadálé události
Capelucita - 2.10.2012 11:11
já také né,( píšu jen že já nejsem podrazák ) je to možnost jak si zajistit existenci po třevedení majetku na děti, které se mohou po získání majetku zachovat všelijak.
Možná jsem to napsala špatně, ( to byl jen prvotní pocit co jsem z toho návrhu měla ) já bych se v životě nezachovala k někomu kdo mě dá nějakou důvěru podle. Proto jsem byla zaskočená, Taťka to také nechtěl, jen notářka mu poradila, vycházela ze skušeností, které za svou praxi nabrala. ( nedá se víc jak souhlasit ) Já jsem se chovala slušně k rodičům muže i k adoptované babičce - sousedka co si oblíbila moje dcery. Jen to taťku a mamku stálo pár korun na finančním úřadě, které museli zaplatit za to, že nadále zůstatávají ve svém domě.
brumík mě taky těžce rozčiluje
PEGG: Jediné, co nechápu, že si ta neteř dělá tak automaticky nároky na nějaké dědictví.
Proč by to bezdětná paní nemohla věnovat někomu, kdo jí je daleko bližší? Kdyby tedy neuvažovala o vlastním zabezepčení ve stáří.
Diskuzi jsem nečetla, ale nedělají to náhodou lidi i proto, aby se dědicové potom vyhnuli placení dědické daně? To by mohl být celkem rozumný důvod, protože ty daně pořád a za všechno jsou něco neskutečného
Florencie:
brumíka jsem za poslední minutu spustila asi 5x
PEGG:
podle mně je to nesmysl. nevidím jediný důvod, proč by to měla ta paní dělat. a jestli chce neteřinka pomáhat, tak ať pomáhá, ale jiným způsobem.
v okolí mám dva případy, kdy rodiče dali dětem po svatbě větší byt a sami šli do garsonky - i to mi přijde padlé na hlavu.
osobně bych případně přistoupila na to, že "mladí" bydlí u mně, ale nikdy, že já bydlím v původně svém u mladých
Viv :o): A jsme u jádra pudla. Proto jsem se do téhle diskuze zapojila
Mmch redakce - vraždila bych za reklamy se zvukem - viz Brumík
Florencie: tak to tu dusinku potom asi fakt "netrapilo" nic jinyho nez ty penize...