Dobíječi a Vybíječi kolem nás
.jpg)
Znám jednoho pána, o němž se tvrdí, že se narodil frťana pod normál, takže se neustále nachází ve stavu nepřirozené a děsivé střízlivosti. Já jsem se zase asi narodila prášek na nervy pod normál, protože se neustále nacházím ve stavu nepřirozeného a děsivého neklidu. Uvědomila jsem si asi v patnácti letech, že patrně nebude úplně běžné hroutit se ze všeho neznámého, klepat se i při klepání na cizí dveře nebo nechat se rozhodit ad absurdum obyčejnými životními situacemi. Ve dvaceti letech jsem přišla na to, že mě hodně ovlivňuje okolí. Mám-li kolem sebe vhodné lidi, dokážu žít téměř normálním a vyrovnaným životem a naopak, v určité společnosti se dostávám až na hranici lehkého autismu (tuhle diagnózu jsem si objevně a trefně stanovila sama někdy vloni).
A tak jsem začala lidi kolem sebe rozdělovat do dvou skupin: Dobíječi mi pomáhají s mou vyrovnaností a mám vedle nich pocit životního štěstí, Vybíječi mě stahují k psychickému dnu. Zatímco do zmíněných dvaceti let věku jsem byla obklopena téměř výhradně Vybíječi (má starší sestra je dodnes Vybíječ par excellence), od dvaceti to nabralo zcela opačný trend a já se začala obklopovat skvělými „dobíjecími“ typy. Měla jsem štěstí i v zaměstnáních, naštěstí jsem se jen výjimečně ocitla ve „vybíjecím“ kolektivu. Toho nejlepšího ze všech Dobíječů jsem si vzala za manžela a po čase zjistila, že má i skvělou „dobíjecí“ rodinu, za což nepřestanu být životu neskutečně vděčná.
Doufám, že jednou dospěju do takové vyrovnanosti, abych byla schopna společenského života s oběma typy. Zatím mě jen hodně trápí, že jsem některé osoby musela ze svého života vytěsnit, abych přežila v relativním psychickém klidu, i když mě k nim poutá náklonnost a chtěla bych být s nimi. Nezbývá než čekat a doufat.
Také máte pocit, že vás někdo v okolí „vyšťavuje“ a naopak? Také se s něčím podobným potýkáte? Strašně ráda bych se dočetla, že v tom nejsem sama.
29.11.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 28 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dobíječi a Vybíječi kolem nás
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
monja: jsi stopro dobíječ, viděly jsme jen pár chvil, ale enerie z tebe sálala, až jsem byla trochu přižahlá
... jj, bobule jsem taky chvíli zobala a prý v té době se mnou byla největší sranda
daty: víš, ono je to různé. Nabíječ typu prodejce hrnců Zepter na zájezě pro důchodce určitě není to pravé. Ten se to našprtal, aby ho zaměstnavatel dobře zaplatil.
já jsem asi ten nabíječ, i když to slovo znám v jiném významu
Linda: Tak dceru mam taky totalne vybijeci 
Bohuzel jsou ji zatim jen tri roky, takze jeste 12 let jo? 
Syn je naopak dobijeci, tak aspon neco 
Dcera bude nejspis po tchyni, protoze to je tezky vybijec.
Pěkný článek, tak já osobně si v lehkém stádiu autismu přímo libuji 
, taková clona před vybíječi, která funguje. Mám ráda klid a pohodu a kdo nemá,že.
Po dlouhé době článek co mě donutil se přihlásit.
Nesnáším programové nabíječe, co mají potřebu každého v okolí nabíjet a zavalovat pozitivitou života
Za prví o to nestojím a za druhé ze zkušenosti jsou to strašný křiváci, respektive jim obvykle jednou rupne v bedně a mají pocit, že jim všichni musí oplácet to jejich nevyžádané dobro.
Jinak si nemyslím, že bych byla nabíječ, ale asi trochu jo, protože nevím proč si ze mě lidi rádi dělají tzv. vrbu (a to i známí od vidění). Jsem ráda, že mě život zaměstnal na tolik, abych neměla čas řešit problémy těchto vybíječů, protože jsou to lidi, který za to nestojí (jejich přátelství vždycky záhadným způsobem vyšumí spolu s těmi jejich problémy). Celkově mě lidi spíš vybíjí, nabíjím se sama (ale přinutit sama sebe k nabití je občas dost boj). Za blízké a milé osoby považuji ty, co mě nevybíjí, mám ráda klid od těhle energetických toků
Takže tak. A teď jsem exot, nebo to taky máte někdo tak?
.jpg)
Mam vybijejici dceru, jeden cas jsem ji podezrivala, ze to dela schvalne aby vyzkousela moje moznosti, co jsem shopna jeste prezit a kdy uz se hroutim vycerpanim, aby mi pak s usmevem prohlasila, ze se svet nebori a nebo ze to byla jenom sranda ...za svuj nejvetsi osobni uspech povazuji ze prezila prvnich 15 let sveho zivota
Jinak me malokdo ovlivni, jsem HODNE splachovaci a veci hazim za hlavu stylem nejak byl oa nejak bude. Co me dokaze vycucat je neustale se opakujici vysavani. Myslim tim ,ze kdyz me treba klokani vysavaji jeden vikend tak na to kaslu z vysoka a dam si sklenicku, kdyz me vysavaji kazdy vikend tak se nasledne hroutim i z malickosti i kdyz u nas uz davno nejsou, proste jako kdyby vysaly vsechny rezervy...nevim jak to spravne popsat .
Dobijecem je moje kamoska v Cechach, sice pravda nase vzajemne dobijeni konci v alkoholickem oparu a jeji znacne poskozenou pracovni moralkou (pracuje z domova a druhy den obvykle neni shopna byt na prijmu 
), ale fakt to stoji za to. V lete se nam postestilo vyrazit si spolecne na vikend na Sumavu a z nacerpane energie ziju jeste dneska
.jpg)
Monja: já mám takové kamarádky hned dvě, přes to, že mě vybíjí, tak mají obě jednu bezva vlastnost (teda mají jich víc, ale ta jedna mi hodně pomáhá) a to, že se díky nim dokážu na věc podívat z úplně jiného úhlu pohledu a vždycky mě to hodně posune dopředu.Sice jsem z nich vyšťavená, takže setkání taky snižuji na minimum, ale můj chlap mi pak doma dobije baterky a je to vyrovnané :-)
.gif)
Naopak pár lidiček,hlavně věrných kamarádek půlku života dobíjí,ale i rodina
.jpg)
Mám jednu vybíjecí kámošku, ale mám ji moc ráda a nedokážu jí úplně vytěsnit ze života , jen s ní vydržím tak maximálně jeden víkend za půl roku ... mám kliku, že bydlí dost daleko a víckrát se to fakt nestává ... ale mám dobíjecí dceru a kolegy v práci a sama jsem celkem dobíječ, takže jsem mírně manická celoživotně ( taky vlastní diagnoza ) možná proto si nikdo, včetně mě, před pár lety nevšiml, že se potácím v regulérní depresi ... jen moje dobrá kamarádka, doktorka psychiatrie, mi přes mé protesty napsala antidepresiva a bylo to, jako když vystrčím hlavu ze špinavýho rybníka ... zase jsem viděla ten blbej svět lepší a hezčí a jednodušší ... 
a tady na ŠŽ jsou taky především dobíječi 
Ano,setkala sjem se v životě s pár lidmi,kteří sají energii,příště sjem se jim už vyhýbala na sto honů 
.jpeg)
Sofffie ta diagnoza mě dostala
On to tak má asi každý, ale na někoho to působí míň, na někoho víc. A taky než si člověk vůbec uvědomí, že ten pocit stísněnosti zapříčiňují konkrétní lidé chvíli trvá.
Ale je fakt, že z některých lidí jsem naprosto vyčerpaná.
Sofffie, tenhle článek je skoro jako o mně samotné :-) i ta sestra souhlasí! A ten lehký autismus mě fakt rozesmál vidím sebe v živých barvách, jak mě dokáže kolikrát někdo tak rozhodit, že mi klesne IQ pod 90 a jsem schopná jen přikyvovat a koktavě ze sebe soukat nesouvislé věty při běžné diskuzi s úplně "normálním" člověkem, který mě prostě a jednoduše vybíjí.
