Matky za zenitem
V dobách mého „náctiletého“ mládí bylo celkem běžné, že se matkami stávala děvčata ještě na střední škole. Otcům většinou nebylo o moc víc. Snad v každé třídě byla alespoň jedna těhotná, případně již novopočená maminka.
I na naší škole tomu tak bylo. Ani se nad tím nikdo nijak zvlášť nepozastavoval. Kromě ředitelky, která byla ve svých pětatřiceti letech stále svobodná. Ta to těm „maminkám“ dávala většinou pěkně vyžrat. Ne nadarmo si svým nekompromisním přístupem vysloužila přezdívku „Nejtvrdší“. A tvrdá být skutečně uměla. Stačil jeden pohled a věta důkladně přecezená skrz rty a všichni jsme šlapali jako hodinky.
Pak přišla náhlá změna. „Nejtvrdší“ počala měknout. Výraz jí poněkud zněžněl, úsměvy rozdávala takřka na potkání a s těhotnými studentkami měla najednou nevídanou účast a projevovala o jejich stav zájem. Vysvětlení této razantní změny chování na sebe nenechalo dlouho čekat. Ano, paní ředitelka byla těhotná.
Všichni jsme jí to přáli, hlavně kvůli sobě, protože jsme z jejího stavu vyloženě profitovali. Starost nám dělal pouze fakt, že nám připadala na své nadcházející mateřství příliš stará, a už předem jsme litovali chudáka dítě, co si s tak starou maminkou jednou počne. Tehdy to tak bylo nastavené. Ženy své potomstvo odrodily nejlépe do svých pětadvaceti let a třicetiletá rodička byla pomalu raritou.
Jenže doba se mění a dnes je všechno jinak. Věková hranice matek se výrazně posunula směrem nahoru. Role se obrátily. Dvacetiletá těhulka je dnes stejnou raritou, jakou byla celkem nedávno ta třicetiletá.
Bohužel, v některých případech je ta hranice ruku v ruce s vymoženostmi vědy už dost diskutabilní. Žen, které podstupují umělé oplodnění, je čím dál víc a některé jsou již vyloženě za zenitem. Nemám teď na mysli ženy kolem čtyřicítky, ale ty, které už by samy o sobě biologicky otěhotnět nemohly. Občas se dočteme, že někde porodila šedesátiletá či ještě starší maminka.
Přiznám se, že to nechápu. Vím, že není jednoduché a správné někomu „kecat do života“, ale v těchto případech bych byla striktnější. Umožnit umělé oplodnění ženě v tak vysokém věku není podle mě ani etické, ani záslužné. Protože zde nejde jen o ni, ale především o to malé dítě, které nemá šanci cokoli ovlivnit. Jednoduše se narodí mamince, která věkově spadá do babičkovské či dokonce prababičkovské kategorie.
Vždy, když takovou zprávu čtu, je mi toho malého drobečka líto. Představuji si, jak na tom bude, až mu bude deset, patnáct let...
A přemýšlím, na co asi myslely ženy, které se rozhodly v tomto věku přivést na svět dítě. A lékaři, kteří jim otěhotnění umožnili? Co je to? Sobeckost? Čistá touha po dítěti? Finanční profit pro lékaře? Dokázali dohlédnout dál než k okamžiku oplodnění a úspěšnému zakončení těhotentsví porodem zdravého dítěte? Protože tím to přece zdaleka nekončí, ale naopak, to nejdůležitější teprve začíná.
Nemohu si pomoci, ale občas mě z vědeckého vývoje přepadá úzkost. Co všechno chce člověk ovládnout, kam až může lidstvo zajít? Přelstít a porušit přírodní zákony a považovat to za úspěch lidského mozku a techniky? Tohle se nám všem přece jednou musí vymstít. Abychom nedopadli jako ta Cimrmanova sopka, která svou činností zasypala sama sebe.
25.9.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 265 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Matky za zenitem
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Hanetice: třeba ta samotná žena prostě nenašla chlapa, s kterým by do toho šla, někdo prostě jen naráží na samý blbce. Proč by si nemohla sama žena adoptovat dítě??
Kačo,
teď už tuším, jak jsi to myslela. Ono totiž kdyby měli mít děti jen ti, kteří v sobě zakódovanou alergii nemají, patrně bychom brzy vymřeli. Spousta lidí ji v sobě dispozice k hysterickým reakcím imunitního systému má, ale neprojeví se nebo se projeví v pozdějším věku, když už děti mají. Mně začaly alergie v rané dospělosti, mojí matce dokonce po šedesátce. Podle mě nelze mluvit o "rozumném přístupu k množení alergiků" na obecné rovině.
Mažu na předobědovou procházku 
Hanetice: no mozna v praveku....
dneska, kdy je de facto nemoznot se normalne seznamit, rychla doba plna technologii... je to podle me uplne jedno...
pokud zenska chce decko , melo by se ji to umoznit.. na aby za cenu ponizeni a proseni kamaradu, aby se nechali uvest jako otci...
no mozna jsem prilis liberlani, tchynka mela muze za svobodna a jmeno otce nikdy neuvedla..
.gif)
Edera: nebrala bych to že se vymlouvá na RH faktor...ale prostě má důvody a děti nechce...a tyhle další okolnosti jen podporujou to rozhodnutí...nic víc a nic míň bych v tom nehledala 
mmch i kdybch stokrát věděla, že to dneska už riziko není, stejně bych se toho bála, kdyby to byl můj případ s tím RH 
se znám moc dobře
a už mizím, nebo budu mít místo 2 dětí jedno...a to druhý umře hlady 
zapojím se zas později
Kaca: 
ty jsi mama poklad...
kdyz jsem x let dozadu mela rebelskou naladu nasi me prudili s vnoucatama, rikvala jsem, protoze jsem vedela, ze je spolehlive nastvu, v tomhel jsou nechutne konzervativni... ze ani nahodou nez schvali registrovane partnertvi, protoze co kdyby byl teto orientace a ni by si nemohli "vzit" koho milujou... oni s reg. partnertvim strasne nesouhlasi 
pritom moji znami kluci spolu dvacet let zili a "vzali se" jakmile jim to bylo umozneno... skvelej par.. I. typicky stoik, ktery vsechno zmakne a zaridi a nic ho nerzhodi a M. klasicka slecinka, do kteryho by to nerekla, nez promluvi
.jpg)
Stanik: ahojky, jen mě zarazila ta věta, že "nemoznost umeleho oplodneni pro osamele zijici zeny, to povazuju za diskriminaci" není to tak trochu proti přírodě? Neni asi náhodou, že ke zplození dětí je opravdu potřeba dvou. Osaměle žijící žena pravděpodobně nemá vyřešený vztah z muži, tím pádem sama ze sebou a pokud ještě přivede malé mimčo na svět, tak to jí rozhodně život neustálí...já si opravdu myslím, že na děti je potřeba sameček i samička. ;-) přeju pěkný den.
Lvice: jj po tomhle druhým tyránkovi si fakt nedovedu představit, že bych zas nosila to těžký břicho, nemohla skoro chodit, porod radši ani nevzpomínám, jestli by to šlo vzestupně jako doteď, bylo by dítě nejmíň 5tikilový ..pak ty řevy, noci, dky člověk spí max. 2h v kuse, někdy i míň....tak to už teda fakt NE 
já sjme ráda, že se konečně vyspim jsme moc pohodlná a sobecká na to pořídit si třetího tyránka...mám jen dvě ruce, těma si je zvládnu profackovat sama...ale třetí by mě asi udolal 
Stanik: Za to mě to napadlo. Dřív když jsem nemohla najít pořádného chlapa, tak jsem si říkala, že radši budu bydlet sama než s nějakým volem a pořídím si plno psů. Teď přítele mám, k tomu uřvanýho papoucha, pejska nemám "zatím" - byl by chudák sám dlouho doma, no a na dítko se nějak čeká než mě přejde lenora. 
Lvice: ten tlak je opravdu veliky na to, abych deti mela.. spolecnost je mi ukradena, ale v rodine je to hruza... nastesti ten, na kterem nejvic zalezi je krome mne muj manzela ten se mnou muj nazor sdili...
ale co dva tri mesice jsem mela slusnou hadku s matkou, kterou mam jinak moc rada...naposledy jsem ji musela rict, ze jestli nehodla respektovat ( nechci po ni, aby souhlasila) nazory a rozhodnuti plnolete dcery, prestanu tam jezdit, protoze poslouchat pokazde, jak a co bych mela stran deti delat me opravdu unavuje a nepotrebuju se obhajovat, vi moc dobre od me puberty, jaky na to mam nazor a ten se nemeni...
.jpg)
Stanik: Na neslučitelnost Rh faktorů se nevymlouvej. Tam už jsou dávno rizika spíše teoretická. V prvním těhotenství už vůbec a v těch dalších díky injekcím antiD-globulinu, které se píchají do 72 hodin po porodu (případně potratu), už taky ne. Dokonce to zašlo tak daleko, že když se skutečně nějaké výjimečné případy vyskytnou, tak se těžko hledá lékař-odborník, který by s tím měl i praktické zkušenosti a neznal to celé jen z knih.
Stanik: já tohle docela chápu..ale znám i rodiče, silný alergiky, mají děti a ty jsou od mala na lécích, po špitálech...nevím, jestli to bylo šťastný řešení..ale kecat jim do toho zas nechci...jen říkám, že bych to taky jako ty radši neriskovala..my máme alergologickou zátěž minimální (já penicilín a tchýně aler. na oříšky) tak jsem to neřešila....ale při vážnější zátěži bych to rozhodně při plánování rodiny brala v úvahu
Stanik: a můžu ti říct, že i ta jiná orientace mě napadla já vim, že je to brzo a že jen člověk tak blbne...ale malýmu se hrozně líbí růžová barva, furt krade naší malý oblečky a sponky, plyšáky...rád "vaří" vezme si lžičku (kterou mi neustále krade z hrnku s čajem) a míchá v čemkoliv, co připomíná hrnec.... tak mě už tak napadlo, co z něj asi bude, jak se vyvine... Vidělas film Můj růžový život? tak jsem si o tom tak přemejšlela a asi by se mi to i skro líbilo, dkyby byl synáček takhle orientovanej 
tak uvidíme
dcera je zatím taková dětská, sousedka se jí nedávno ptala "Tak co školka, už tam máš nějakýho kluka??" a ona koukala zmateně na co se jí to ptá....slovo "kluk" chápe prostě jako KLUK ... a ne "KLUK KTEREJ SE MI LÍBÍ" tak jsme na ní taky zvědavá...je celá moje sestřenka...myslím povahou i vizáží...a ta je velice činorodá, jezdí po světě, je jí 34 a rodinu nemá a neplánuje, je single...má ráda děti, učí je...ale svoje zatím nechce (ani nemá s kým)...tak jsem na ni taky zvědavá, jak se to vyvine a to samý u naší malý...ale hodlám bejt pouze "zvědavá" a jako pozorovatel přijmout všechno, co mi dětičky přinesou...nechci jim do života kecat a zasahovat a radit, co je lepší, jeslti mít děti nebo ne...a já se prostě přizpůsobím a podpořím je v tom, co bude jejich přirozeností 
takže buď budu mít vnoučata, nebo psa...nebo obojí ...a těším se na jakoukoliv z těch možností 
Kaca:
Taky mám podobné pocity. Jestli si druhé nepořídím max. do dvou let, tak už prostě nebude 
Staniku,
já zrovna alergik jsem. A dítko bohužel tuhle dispozici zdědilo. Navenek se to sice momentálně neprojevuje, ale víme, že to v sobě má. Takže se léčí a je pod kontrolou alergologa. Tohle ještě není nic strašného, kvůli čemu by člověk měl prohlásit, že se radši nerozmnoží, aby tuhle zátěž nepředal. 
A co se Rh faktoru týká, i s tím se přece dá pracovat a pomoc existuje 
Ale když nechceš, nechceš - vždyť je to Tvoje svobodná volba a ostatní ať si trhnou nohou. Horší by bylo, kdybys děti vnitřně nechtěla, ale měla je, aby tě okolí nechalo v klidu. 
Kaca: jeste me napada.. ze z me strany rodiny jsou dlasi alregie.. mati i bratr penicilyn, bracha navic jeste vosi a vceli bodnuti...
takze ta proavdepodobnost je tam opravdu nechutne vysoka...
Bridgetj: tak to me teda fakt nenapadlo :-))))))
