Syn jako pokračovatel rodu aneb S holkou mi domů nechoď
.jpg)
Správný muž má v životě postavit dům, zasadit strom a zplodit syna, praví jedno staré moudro. Kdysi dávno to jistě mělo své opodstatnění. Prvorozený syn se stával pokračovatelem rodu a přebíral případné hmotné statky po otci, aby je pak předal zase svému nástupci.
Dnes je doba trochu jiná. Mužů, kteří vlastnoručně postaví dům, podstatně ubylo, hmotné statky se již nedědí a nepředávají z generace na generaci, i když v některých případech se to stále ještě děje. Přesto však je nadále pro mnoho mužů schopnost zplodit syna pomalu otázkou cti.
Nevím, jaké zkušenosti máte vy, ale v době, kdy jsem já byla dítě a kdy jsem pak sama své děti čekala, bylo nejčastějším přáním všech okolo: „Tak hlavně ať je to kluk!“ Připadalo mi to nespravedlivé. Vzpomínám si, jak v polovině 70. let čekali naši známí přírůstek do rodiny. Měli jednu dceru, a tak se hlava rodiny upnula na to, že tentokrát to bude syn. Když se dítko konečně vyklubalo na svět, přišel novopečený otec na návštěvu. Tvářil se zkřísle a smutně, jen jakoby mimochodem pronesl: „Tak je to holka.“ Nalitého panáka pak vypil nikoli na oslavu, ale na žal, jak pronesl. Bylo mi tehdy nějakých 14 let a z jeho chování jsem byla poměrně v šoku.
Stejně jako o pár let později. Jedna moje příbuzná měla velké problémy s donošením dítěte. Co si jen vytrpěla samovolných potratů, pak i předčasných porodů. Absolvovala léčbu, mnohdy velmi bolestivou... Po více než deseti letech to konečně vypadalo, že těhotenství proběhne normálně a děťátko přijde na svět ve správném termínu a zdravé. Žena, která takový martyriem prošla, ví, jak to muselo být těžké a náročné. A to jak fyzicky, tak především psychicky. O to neomaleněji pak zaznívají slova nastávajícího otce: „A s holkou mi domů nechoď!“ Prý to nemyslel tak úplně vážně, ale já si přesto myslím, že si to mohl odpustit. Měl kliku. Skutečně se narodil chlapeček. Kdyby to byla holčička, dost možná by žena z porodnice domů opravdu nepřišla.
Tohle všechno je sice nepříjemné a člověk si může o inteligenci některých lidí myslet své. Jenže ve skutečnosti to potom vypadá tak, že „neplánované“ holčičky si své tatínky velmi záhy omotají kolem prstu. Stejně jako ta, jejíž otec při jejím narození zapíjel žal.
Hůř jsou na tom holčičky v Číně. Jejich „politika jednoho dítěte“ spolu se společenskými tradicemi je příčinou mnoha tragédií. Novorozené holčičky jsou i zabíjeny, případně odkládány do sirotčinců, nebo je těhotenství i ve vysokém stupni ukončeno. Podle čínských zvyklostí má totiž prvorozený syn povinnost postarat se o své rodiče ve stáří. Dívka ne. Ta se vdá a odchází za svým manželem do jeho rodiny. A tak se manželské páry snaží, aby jediné dítě, které mohou mít, byl právě chlapec. Důsledkem toho je, že mladí muži v Číně mají nedostatek nevěst. Dívek je tam prostě málo.
Ale to jsem z našich končin trochu odbočila. Zajímalo by mne, jak je na tom současná generace novopečených otců. Jsou pořád tak posedlí touhou po synovi a holčičku berou jen jako „to se nedá nic dělat, hlavně že je to zdravé, příště to bude určitě kluk“? Mám totiž pocit, že dnešní mladí tatínkové jsou mnohem vyspělejší, než byli jejich otcové. Anebo křivdím i těm starším? Jak to bylo u vás, když jste čekali potomky?
25.3.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 194 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3,1/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Syn jako pokračovatel rodu aneb S holkou mi domů nechoď
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
denda04: Kdyby byl syn gay, smiřovala bych se s tím opravdu těžko. Nakonec bych se smířila - co by mi zbývalo, ale pokud by chtěl bydlet u mě, tak by se oblíkal jako normální člověk a růžovoučký slaďoučký legínky by si nechal na dobu, až bude bydlet sám. Bohužel.
tornado-lou: To je přece ale moje věc, od čeho mám děti - na to je nějaký obecný nařízení jak a proč má mít člověk děti?? A já nebudu zastírat, že si daleko líp porozumím s dítětem, který je mi podobný, má podobnou povahu a zájmy a myšlení jako já, než s dítětem úplně odlišným...to je snad samozřejmý. Má to tak každý a kdo trvdí, že ne, tak podle mě lže. Jen někdo se s tím vyrovná rychleji a líp a někdo hůř. 
.jpeg)
Tak jsem se snažila přečíst všechno, ale některé názory mě dost vyděsily, takový umanutý postoj, jak malé dítě, Já chci a chci
Taky myslím, že by se chlapům nemuselo zazlívat, že si přejí syna, ano musí to být v mezích normálu, ale spousta žen si zase přeje holčičku a nikdo je za to nezatracuje. Nakonec je to úplně jedno, rozumný rodič má rád každé svoje dítě a každé uznává jako samostatného člověka a respektuje jeho individualitu, nesnaží se ho předělat k obrazu svému
Můj taťka má dvě holky a syna chtěl, ale když nebyl tak vzal co bylo na skladě. Chodila jsem s ním na ryby, stavěla chatu, montovala auto... Nikdy nám nedal najevo, že by nás neměl rád, naopak. 
.jpg)
Nessie: co ,kdyby kluk byl GEY??? ,nebo rád se oblekal do ženských růžových šatů? to ho zatratíš?? vyhodíš z domu ???
člověk nemá řikat NIKDY
se mi to nestane 
sharon: 21:42 
No pak tady bude clanek, bud o priserny tchyni nebo snase 
tornado-lou: 7:18 S timto naprosto souhlasim. Moje deti jsou pro mne velci ucitele o me same
Nessie: poslední věc. děti přece nemáme od toho, aby byly jako my, aby sdílely naše koníčky, naše postoje. a kdyby byly úplně jiný, tak je na náj jít jim naproti.
.gif)
Tak já mám dva kluky ale holku bych bral taky.Mít kluka je sice snem skoro každého muže ale ruku na srdce.Kluci se většinou osamostatní a pokud se odstěhujou tak domů jezdí za rodiči minimálně.Takových případů znám ........ Dcery za rodiči jezdí většinou pravidelně.Znám i případ kdy po narození kluka na ňho přepsali barák,oženil se ,odstěhoval,a o matku se nestaral.Až umřela tak barák prodal a sestře která se o matku starala nic nedal.Kdoví čeho se dočkám já,ale za živa nikomu barák nedám,vím o více případech kdy na to dotyčný doplatil......
Tak já mám dva kluky ale holku bych bral taky.Mít kluka je sice snem skoro každého muže ale ruku na srdce.Kluci se většinou osamostatní a pokud se odstěhujou tak domů jezdí za rodiči minimálně.Takových případů znám ........ Dcery za rodiči jezdí většinou pravidelně.Znám i případ kdy po narození kluka na ňho přepsali barák,oženil se ,odstěhoval,a o matku se nestaral.Až umřela tak barák prodal a sestře která se o matku starala nic nedal.Kdoví čeho se dočkám já,ale za živa nikomu barák nedám,vím o více případech kdy na to dotyčný doplatil......
tornado-lou: 18:12
.gif)
Nessie: a jak jednou vezmeš třeba svoje vnučky ?...nedej bůh když je snacha nastrojí do růžovejch šatiček.....hrůzná předstva , co ?...
Je to úplně jedno. U nás klasika - dcera je celá po tatínkovi, sponky ve vlasech nesnáší, šatičky vezme na milost jednou za čas. I kdyby to bylo jinak, brala bych, že je to prostě její přání nosit šatky a zdobit se - je to normální a nijak se to nevylučuje s tím, že by se nemohla za hodinu převlíct do tepláku a utíkat na horolezeckou stěnu nebo na brusle. Tyhle zažité stereotypy o mužích a ženách jsou už snad v dnešní době pasé. A jinak - on ten mužský svět v některých odstínech také není nijak přitažlivý - stačí si pustit přímý přenos z poslanecké sněmovny - to je přehlídka mužnosti a chrabrých činů až je z toho člověku úzko. Jsem ráda, že jsem ženská a stejně ráda bych byla matkou syna jako matkou dcery. Moje dítě je především lidská bytost a jeho povahu a záliby chci podporovat, ne potlačovat a předělat podle svých představ.
tornado-lou: No, bohužel další už nebude - nemám na to už ten pravý věk. No možná je to pravda, že dcera by (snad) byla po mě....ale zaručit se to nedá, že? Stejně jako by se mi (teoreticky ) mohl narodit zženštilý kluk...a to by pravda bylo ještě mnohem horší - neumím si představit, že chlap jako je můj manžel by se s něčím takovým smířil - mít syna nějakou bojácnou bačkoru a nezastírám,že pro mě by to bylo taky velký zklamání. Holt jsem taková.....
Jedna moje kamarádka se vždycky směje, že bych byla uctívanou ženou ve starověké Spartě - rodím samé vojáky (u toho staršího se to rozhodně podařilo) Tak asi tak....každý jsme nějak praštěný - já takhle.
Nessie: vlastní názor snad nikde nikomu neupírám. a bavíme se asi dost teoreticky, protože jestli sem správně zaznamenala, tak už dva kluky máš a další asi už nebude.
ale: přece není důvod, aby tvoje (hypotetická) dcera měla být princezna v růžových volánkových šatičkách jen proto, že je to holka. daleko spíš bude po tobě, ne? se svým dítětem budeš mít určitě něco společnýho, ať je to kluk nebo holka. Vždyť přece ani kluci nejsou všichni sportovní akční typy.
tak já dávám slečně volný prostor, nastrojí se do růžových šatiček a klidně jde s tátou montovat traktor, podotýkám, že v těch šatičkách, jinak se chce naučit i plést a háčkovat, stejně tak kluka vedu k domácím pracem a vaření
tornado-lou: A ano - bohužel to tak mám - lezení po stromech je pro mě hodnotnější zábava...než pletení teda určitě Jak říkáš - já jsem o tom rozhodla podle sebe. Je na tom něco špatnýho nebo už je zakázáno mít vlastní názor? Dneska nerýpu - jen se ptám....
