Se slušností nejdál dojdeš. Platí to i dnes?
„Se slušností nejdál dojdeš,“ říkávala moje babička. Myslím, že toto pořekadlo je stále pravdivé, a kdyby se podle něj řídili všichni lidé na celém světě, bylo by nám tady asi o mnoho lépe.
Nežijeme ale v pohádce, žijeme v tvrdé životní realitě, která se s námi zrovna nemazlí. A tak bych výše zmíněné moudro doplnila: „Tam, kde je ale slušnost krátká, je dobré mít po ruce hůl“. Je to tak. Mnoho lidí bere slušnost, vstřícnost a toleranci druhých jako jistý druh slabosti a zkoušejí, kam až mohou zajít.
Začíná to už v útlém dětství. Jsou děti průraznější a sebevědomější a naopak jsou jiné, které se drží spíš zpátky a snaží se na sebe moc neupozorňovat. Jsou kluci, kteří nejdou pro ránu daleko, a také jsou takoví, kteří rvačky nevyhledávají a radši se stáhnou. Ti se pak stávají terčem posměchu a často bývají označeni za zbabělce. A to dokonce i svými rodiči.
„Co brečíš? Tak jsi mu měl jednu pořádnou vrazit a on by si příště dal pozor!“, hřímají otcové nad svými změkčilými potomky. Jenže ono to není jen tak. Když je hošík spíš plachý a bojácný, těžko se odváží napálit vyhlášenému školnímu rváči, který je navíc o hlavu vyšší, pořádnou herdu. Čím víc je jim pak předhazována jejich vlastní neschopnost a nedostatečnost, tím spíš se uzavírají do své ulity.
Bohužel, scény, kdy maminky nabádají pomalu již batolata k tomu, aby si nenechala nic líbit a řešila vše ukázáním síly a nebojácnosti, jsou stále častější. Jako by pomalu vymizela schopnost domluvit se lidsky.
Co si o tom myslíte? Je správné připravovat děti na život tím, že jim budeme zdůrazňovat, jak je důležité umět se „o sebe postarat“ tím, že se nebudou bát dát někomu ránu? A nutit tak vlastně ty „slušné“ k tomu, aby se snižovaly na úroveň těch agresivních?
Ať o tom přemýšlím, jak chci, nějakého zaručeně správného pohledu se nemohu dobrat. Jen je mi líto, že to čím dál víc vypadá tak, jako by se lidská společnost přizpůsobovala těm neslušným. Jenže po pravdě – ono nám asi nic jiného nezbývá.
Stalo se vám někdy, že jste byli v situaci, kdy jste si řekli: „A dost, slušnost stranou,“ a nastoupili jste na někoho pěkně zostra? Anebo patříte spíš k těm, kteří si nikoho k tělu moc nepřipouštějí a drží si odstup za maskou tvrdé neprůstřelnosti?
5.4.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 70 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Se slušností nejdál dojdeš. Platí to i dnes?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
PEGG: 
my máme zrcadlo na WC , tam když se leknu tak se hned po....
.jpeg)
Bellana - 5.4.2013 11:55 
Nedávno byl zrovna o nějakém takovém prodejci článek v novinách, jak na tom zbohatl a že se za to nestydí, protože to je podnikání jako každé jiné
Jsem na to stejně jako ty, taky jsme vždycky měli prd a už nám to zůstane, bohužel já už se ani do toho zrcadla nemůžu koukat, ne že bych se styděla za svoje chování, ale protože se vždycky leknu
.jpg)
loupák: uz jsem to psala, mam SILENOU drzku a jeste jsem shopna se u toho usmivat a samozrejme mu to nereknu pred svedkama 
...jak rika manzel, pokud nadavam byt sproste tak je to ok, jakmile zacnu cesky a nebo byt sarkastická a usmivat se tak je lepsi se mi klidit z cesty
.gif)
Linda: 
to je dobrá odpověď,ale když nečekáš tak blbou otázku,pohotově odpovědět umí jen málokdo-ale věřim,že ty jo
Florencie: ne, bohuzel nikoliv. Protoze kdybych menstruovala tak bych se mela na co vymluvit, takhle vam muzu pouze odpovedet ze toto je muj prirozeny postoj k neproduktivni diskuzi s nizsim vyvojovym stupnem
loupák: 11:54....
Bellana: však bohatství není jen v majetku a penězích.........
se slušností dnes dojdeš tak akorát.......
dnes musí být člověk průbojněší , nebát se komunikovat , nebát se lidí jednat sice slušně ale taky si nenechat s...át na hlavu..........
třeba vnukovi doma říkají aby se s nikým nepral, nenadával nikomu a neposmíval se ale taky aby si nenechal nic líbit.....první měsíc na něm mohly jak se říká štípat dříví ale dnes se nedá, proti jednomu rváči se kterým si neví nikdo rady si prý s klukama založili "těžkou partu"......klučina podrážel dětem nohy na vycházce , do každého strkal a pošťuchoval....neposlechl paní učitelku....a dnes co mají ostatní proti němu tu těžkou partu tak je nechává v klidu....
.JPG){kind=avatar}
Je málo věcí, které mi stojí za to, abych ze sebe měla špatný pocit. Neumím si představit, co by se muselo stát, abych dělala třeba prodejce těch předražených krámů, který zneužívá naivity starých lidí a těch duševně méně zdatných. A tak nejsem bohatá a neadí mi to. Děti jsme nevedli nijak. Prostě viděli, jací jsme my a vzali si z toho to, co chtěly. A tak taky nebudou bohatí, ale budou se na sebe moci podívat do zrcadla, aniž by jim bylo špatně z toho, že někoho podvedli.
Florencie: 
no to je debil
Nevím, jestli je to přímo o slušnosti, ale svůj respekt k autoritám jsem odhodila v momentě, kdy se mě šéf uprostřed pracovního konfliktu zeptal, jestli menstruuju, že jsem tak nepříjemná. Jeho buranství mě naprosto konsternovalo. Snažila jsem se mu v rámci slušnosti, ale velmi zvýšeným tónem vysvětlit, že takto se mnou NIKDO mluvit nebude a on už vůbec ne. Od té doby se vůči mně snaží chovat slušně, ale burana buranským zvykům neodnaučíš.
Pentlička: souhlasím s tebou,taky mám kolem sebe spoustu slušných lidí než nějakých vyvrhelů,o kterých věčně slyším v médiích
Samozřejmě, že je potřeba vychovávat děti ke slušnosti a ohleduplnosti. Nechceme se snad vrátit do období neandrtálců, kdy každý s každým bojoval. Prostě civilizace je založena na slušnosti a kdo slušný není, ten se vymyká. Stále mám pocit, ač nás média mnohdy přesvědčují o opaku, že většina lidí je slušných, milých a poctivých.
Almega: To je fakt, jenže to, že soused pomohl sousedovi opravit plot není mediálně zajímavé, zatímco když ho vezme klackem po hlavě, už je to ve zprávách. Přitom to první se možná děje častěji.
Verera: Souhlasím s vámi. V práci se setkávám s různými lidmi,kolikrát jsou sousedi na sebe naštvaní a já musím jednat s oběma stranami,kvůli hranici pozemku.Vždycky se snažím ulamovat hroty nějakým neslušným pokřikům,spíš jim domlouvám a vysvětluji,aby si uvědomili,jak je mnohdy ten jejich spor v podstatě malicherný...Zatím se mi stalo za 20 let,že mi 1x nadávali,ačkoliv jsem vlastně úřední a nestranná osoba,1x jsem byla osočena z podplacení od sousedů....Popravdě řečeno ale jsem už utahaná tím vším,prací,starostmi,soubojem s penězi...Těším se už na důchod jako na období volnosti a svobody. V porovnání s dobou před cca 30-35 lety jsou dnes lidi asi stejní,ale tím,že se ve sdělovacích prostředcích předkládají většinou jen špatné a zlé věci,tak se doba jeví dnes hnusnější a bezohlednější....
