Každý máme nějakou osobní úchylku. Nebo vy snad ne?
.jpg)
Jaký je hlavní město Keni?
Nevim.
Přece Nairobi. A Hondurasu?
Ježiši, jak to mám vědět.
Samozřejmě Tegucigalpa! A jaký je hlavní město Nigérie?
Nech mě bejt!
Tak poslední: Hlavní město Namibie?
...
Windhoek!
Tak takhle to u nás doma vypadá, když mě přepadne má úchylka. Tou je totiž zeměpis. V poslední době mě baví učit se hlavní města. Já vím, trochu autistické, ale co. Přítel se mnou tuto zábavu nesdílí, a co víc, vyloženě ho to nebaví. Vždy se z legrace tváří nerudně, a když už chce mít opravdu pokoj, na každou otázku odpovídá: třeba Tokio.
To bývalý kolega Honza je jiné kafe. Občas se mnou hru na hlavní města hraje rád, dokonce toho sám spoutu ví, takže je to rovnocenný soupeř. Už se těším, až ho ohromím svým nejnovějším poznatkem: Hlavní město Trinidadu a Tobaga? Nevíš? No přece Port of Spain :)
Mám ráda chvíle, kdy si lehnu do postele, otevřu si atlas nebo svou moudrou knihu Státy světa a čtu si. Snažím se zapamatovat si, kde jednotlivé státy leží. Občas si v duchu doplňuju slepou mapu, třeba Asie. Vždycky mě štve, když na některou zemi zapomenu. V případě Asie se mi to běžně stává třeba s Ománem a Katarem.
Jednou mě napadlo, že se naučím vyjmenovat všech 50 států USA. Zvládla jsem to asi za 40 minut. Občas to někomu řeknu a v tom případě vždy následuje pobavená otázka: Dobrý, ale k čemu ti to bude? :)
No, objektivně řečeno mi to není asi k ničemu, protože takové informace se dají vyhledat na internetu za pár sekund. Na druhou stranu – když ve zprávách slyším, že v Nebrasce muž spáchal trojnásobnou bratrovraždu, hned vím, kde jsem: Nebraska, jasně, střed USA, pod Jižní Dakotou a nad Kansasem. A to, uznejte, už za to stojí.
Máte i vy nějakou podobnou osobní úchylku, která vám dokáže spolehlivě vyčistit hlavu, ale před vaším okolím z vás dělá tak trochu exoty? Jen se pochlubte. Já se vám smát nebudu :)
26.4.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Každý máme nějakou osobní úchylku. Nebo vy snad ne?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Salazarka Zmijozelová: 
moje zase chlebíčky
loupák: tak o dietách radši mlčim....salko a pikao jsou moji nejlepší kamarádi
Salazarka Zmijozelová: jídlo a diety je taky moje úchylka
loupák: JO A NA BŘICHO SI POSTAVÍ LAHVONĚ 
HELE TO ZASEJC NE, MĚ SE PROSTĚ JEN LÍBÍ, KDYŽ SE UMĚJ POŘÁDNĚ NAŽRAT...SAMA JÍDLO TAKY MILUJU , BOHUŽEL
Salazarka Zmijozelová: 
a pak si tu bradu utře do rukou a ty ruce o pupek=Škopek jak vyšitej
Pentlička: 
taky jsem to tak měla se čtením, nesnesla jsem pomyšlení, že bych neměla co číst. Pak jsem měla nějaký zdravotní problém spojený s očima a koupila jsem si čtečku knih - a od té doby jsem ji nedala z ruky a skoro tři roky ji nosím s sebou všude. Mám v ní cca 1 000 knih a doma tak 10 000. Čtu i v práci místo oběda (oběd si nosím z domu), v čekárně u lékaře... knížky co mám už nestihnu do konce života ani přečíst.
Salazarka Zmijozelová-tak to mu rikam mega UCHYLKA
mija: ale to jsou pak úchylní oni 
hele, ale ještě jsem si vzpomněla na jednu: neskutečně mě rajcuje pohled na chlap , kterej žere! nejlíp vepřový koleno, nebo tak něco a ten omastek mu stejká po puse a já mu k tomu přihazuju knedlík...uuuiiiiii
Salazarka Zmijozelová - 26.4.2013 12:14 -tak to asi neni uchylka.....ja prave vim o lidech,kteri to bezne nedelaji
mija: šmarjááá, to snad nedělá nikdo ( doufam) že by dal nevypranou věc do skříně, ne? 
ble...ani triko bych si na sebe nevzala dvakrát
Ja mam uchylku na ciste pradlo
...max.si stejne obleceni vezmu na sebe dvakrat a pak ho hned peru....nemuzu pouzite veci dat zpatky do skrine to by me jeblo
....
Tak já mám úchylku, že když vařím v konvici vodu na čaj, tak prostě zalívám hned při prvním bublání. Přímo nesnáším, když voda dlouho vaří.
Na návštěvě se to snažím vytěsnit a nepřemýšlet, jak dlouho voda vařila.
Pentlička: 
totéž - čtení vždy a všude, něco u postele, něco na obou WC, v tašce musí být vždy kniha nebo časopis /a to čtu stále dokola časopisy staršího data, dva tři roky zpětně/ - jdu s 
a při pomalé chůzi si čtu, naplním myčku a pračku a jdu si číst - a pak taky krimi-filmy přes PC a dopředu hádám, zda je vrahem zahradník
Zdá se, že žádná z mladších žen netrpí takovou úchylkou, jako brát do auta mladé stopaře a doufat, že v lese dojde benzín - být to mužský magazín, snad by se někteří ''páni tvorstva'' přiznali
Pentlička: já musím zase číst na WC,jinak ze mě nic nekápneuž to mám taky jako úchylku a už tam čte i náš malej,když trůní...máme naWC stojan s haldou časáků a křížovek
Já mám úchylku na čtení. Jsem tím posedlá, miluju knížky a časopisy, pořád musím mít něco ke čtení a když už čtu poslední knížku z knihovny, jsem šílená strachy, že to dočtu a NEBUDU MÍT CO ČÍST!!!!! Když mám špatnou náladu, musím jít do obchodu a koupit si nějaký časopis, mám to jako drogu, kterou si musím šlehnout.
