Každý máme nějakou osobní úchylku. Nebo vy snad ne?
.jpg)
Jaký je hlavní město Keni?
Nevim.
Přece Nairobi. A Hondurasu?
Ježiši, jak to mám vědět.
Samozřejmě Tegucigalpa! A jaký je hlavní město Nigérie?
Nech mě bejt!
Tak poslední: Hlavní město Namibie?
...
Windhoek!
Tak takhle to u nás doma vypadá, když mě přepadne má úchylka. Tou je totiž zeměpis. V poslední době mě baví učit se hlavní města. Já vím, trochu autistické, ale co. Přítel se mnou tuto zábavu nesdílí, a co víc, vyloženě ho to nebaví. Vždy se z legrace tváří nerudně, a když už chce mít opravdu pokoj, na každou otázku odpovídá: třeba Tokio.
To bývalý kolega Honza je jiné kafe. Občas se mnou hru na hlavní města hraje rád, dokonce toho sám spoutu ví, takže je to rovnocenný soupeř. Už se těším, až ho ohromím svým nejnovějším poznatkem: Hlavní město Trinidadu a Tobaga? Nevíš? No přece Port of Spain :)
Mám ráda chvíle, kdy si lehnu do postele, otevřu si atlas nebo svou moudrou knihu Státy světa a čtu si. Snažím se zapamatovat si, kde jednotlivé státy leží. Občas si v duchu doplňuju slepou mapu, třeba Asie. Vždycky mě štve, když na některou zemi zapomenu. V případě Asie se mi to běžně stává třeba s Ománem a Katarem.
Jednou mě napadlo, že se naučím vyjmenovat všech 50 států USA. Zvládla jsem to asi za 40 minut. Občas to někomu řeknu a v tom případě vždy následuje pobavená otázka: Dobrý, ale k čemu ti to bude? :)
No, objektivně řečeno mi to není asi k ničemu, protože takové informace se dají vyhledat na internetu za pár sekund. Na druhou stranu – když ve zprávách slyším, že v Nebrasce muž spáchal trojnásobnou bratrovraždu, hned vím, kde jsem: Nebraska, jasně, střed USA, pod Jižní Dakotou a nad Kansasem. A to, uznejte, už za to stojí.
Máte i vy nějakou podobnou osobní úchylku, která vám dokáže spolehlivě vyčistit hlavu, ale před vaším okolím z vás dělá tak trochu exoty? Jen se pochlubte. Já se vám smát nebudu :)
26.4.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 103 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Každý máme nějakou osobní úchylku. Nebo vy snad ne?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
značky a názvy aut a psí plemena...ale taky bych to nenazývala úchylkou...
Mě to tedy připadá jako koníček a né jako úchylka....Kdyby se psalo např.o tom,že paní ráda večeří a sedí u toho na míse na WC....to by bylo něco jiného! Nebo např. záliba v olizování zdi....Já mám sklon k ochutnávání různých neznámých bobulí a plodů na stromech,nebo i listů a květů.Kolikrát jdu někde venku a zaujme mě nějaká rostlina,tak si utrhnu list a rozkoušu ho,jestli není např. sladký...a vyplivnu ho,neb je např. trpký,hořký,kyselý...
.jpg)
Světlonoska: to je moc pěkný. Takhle detailně jako ty to nezkoumám, ale ráda pozoruju Orionův pás (teď vidět už není až zase v srpnu) a mám hroznou radost že ho umím najít
Jinak s mužem rádi používáme texty z filmů tak, aby se hodily do dané denní situace. kolikrát nás to třeba v nepříjemném problému dokáže rozesmát
ale kdo ty filmy nezná tak na nás kouká jak na exoty.
.gif)
Také ,hlavně dříve,jsem ležela v Atlasech venkovnícha studovala,co jsem to kde viděla za kytí v lese,na louce, v příkopě
A můj manžel má taky zvláštní zálibu, vlastně dvě. Když jde kolem nějakého autosalonu a má čas, hned tam jde, tváří se jako potencionální zákazník, a nabere si různé katalogy a ceníky. Pak v tom doma leží, studuje to a porovnává - jako kdybychom kupovali auto každý týden A potom, kdekoli jdeme, musí se zastavit u každé výlohy s hodinkama.
.gif)
Jarča*: musí!
Mám ráda pokojové rostliny. Někdy večer si vezmu atlasy, mám jich několik a listuju. Taky znám latinské názvy rostlin.
Ale to je koníček, ne úchylka. I to, co popisuje autorka článku.Moje úchylka je snad to, že nesnesu ani gram tvrdé kůže na patách a hned peláším na pedikúru.
loupák: tak hlavně, že oba drží
Neřekla bych,že je to ,,úchylka,, co se popisuje v článku,spíš ,,koníček,, a pěknej
...nic takovýho u mě nehrozí
,ale jsem vysazená na čistý uši,každý den je čistim i malýmu i mužovi-tomu říkám ÚCHYLKA
známý film..např...
Jarča*: 
Něco bych tě třeba naučila
Když jde zbámý film,odříkáváme text..napč,v Pyšné přincezně..aj
"..to bude ale v aleji zase nablitoto je dost táto,žes nás vyvez"
nezastavujeme...ano velebnosti
Já zase, když je v televizi nějaká pohádka, čekám, až se tam objeví nějaký hrad nebo zámek, a mám radost, když se mi ho povede určit. A když ne, hned jdu hledat do chytrých knížek, co by to mohlo být
Světlonoska: hvězdy a souhvězdí, to je pěkné, máme doma i atlas, ale moc toho bohužel nepoznám.
Nevím,zda je to úchylkakaždopádně jt,můj koníček od dětství,znát hvězdy ,souhvězdí,a v nich pojmenovat i některé výrazné hvězdy..moje mamka zase ovládá"latinské názvy některých rostlinek
