Kolegyně mne uvedla svým dárkem do rozpaků
Dostala jsem se do dost nepříjemné situace. Před necelým rokem jsem nastoupila do zaměstnání, kde jsem velice spokojená. V kanceláři sedíme jen dvě a máme opravdu pěkný vztah. Kolegyně je sice skoro o dvacet let starší než já, ale věkový rozdíl ani jedna nijak negativně nevnímáme. Rozumíme si.
Teď mi však Mirka připravila poměrně pernou chvilku. Uvedla mne do velkých rozpaků a já nevím, jak z toho ven „bez ztráty hvězdičky“.
V pátek byla v práci poslední den, vybírá si nahromaděnou dovolenou a vrátí se až po Novém roce. Proto mi nadělila vánoční dárek v předstihu. Už to mne zaskočilo, nedomlouvaly jsme se předem, že si vzájemně něco dáme. Takže první trapas byl, že já jsem pro ni nic neměla.
Druhý trapas následoval hned vzápětí, když jsem dárek otevřela. Úžasem jsem oněměla, poněvadž na tak drahé a hodnotné dary nejsem zvyklá ani od svých nejbližších. Dostala jsem od ní totiž dvě nádherné, broušené číše.
Samozřejmě jsem dárek pochválila a dala najevo překvapení a radost i to, že se mi skutečně líbí. Ale věřte, uvnitř jsem se moc dobře necítila, protože mi to nebylo nijak příjemné. Taky jsem se začala hned omlouvat, že pro ni ještě nic nemám. Mirka to odbyla, ať prý jí nic nekupuju, že mi dárek dala proto, že sama chtěla a nic na oplátku nečeká.
Jenže já nevím, přece by se to slušelo. Až se vrátí do práce, měla by od mne nějaký opožděný dárek dostat. A teď co s tím. Abych se jí revanšovala podobně nákladným darem, na to vážně nemám, a když jí dám jen nějakou pozornost, mohlo by se jí to dotknout.
Ona to určitě myslela dobře, nicméně svým gestem mi pěkně zavařila a zamotala hlavu. Jsem v nepříjemné situaci a nevím, jak z ní mám co nejelegantněji vybruslit, abych se jí nějak nedotkla. Co byste mi poradily?
17.12.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 36 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kolegyně mne uvedla svým dárkem do rozpaků
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Milá Blanko, kolegyně Ti dala dárek, protože Ti ho chtěla dát, asi Tě má ráda. Jestli to necítíš podobně, tak jí nedávej nic - rozhodně jí nedávej dárek jen proto, že cítíš potřebu jí její dárek oplatit a už vůbec neřeš hodnotu dárku. JInak si myslím, že normální ženskou potěší i maličkost a nevidím nic špatného na tom, když se kolegyně v práci takovou maličkostí podarují. To je totiž pravý smysl vánočních dárků - pamatovat nějakou maličkostí na všechny osoby, které jsou mi milé,ať už jsou příbuzní anebo ne. Když máte s kolegyní dobrý vztah, tak jsi takovou věc mohla předvídat - nevím, jak by ses chtěla s někým domlouvat, "že si dáte dárek" - to¨Ti trapné nepříjde?.Na Tvém místě bych jí teď už nic ex post nedávala, ale pamatovala bych na ní o příštích vánocích.
Před lety jsme to dárkování měly zavedené s pár kolegyněmi a byla to hrůza. Neustále se na někoho vybíralo a já jsem opravdu někdy dávala své poslední peníze. Navíc i mně se doma hromadily blbosti, ještě teď je mám vystavené. A to uklízení! Nejvíc nemám ráda takové ty obchody s dárkovými předměty, jak tam prodávají ty keramické nesmysly, nebo svíčky, ty, co představují třeba osobu nebo zvíře, je vám líto vysvítit a zase se vám někde hromadí, pak všelijaké voňavé pytlíčky, které stejně časem přetanou vonět, nebo ty hadrové čarodějnice, které ještě mohou obdarovanou urazit. Tyto obchody bych zrušila.
Lubar: 
darky je potreba umet i prijmat. asi ti ho chtela dat, tak ti ho dala, zbytek neres. jestli ji CHCES neco dat taky, tak se nesoustred na cenu, ale spis na napad. nebo neco zazitkoveho, ten koncert treba. ale jenom jeslti fakt chces.
Jestliže někomu dárek dávám,dávám ho proto,že chci.Prostě chci udělat radost/né jen o vánocích/a nic neočekávám.
sharon: jsi celá moje zlatá
dadka: S tím budu muset začít taky. Jsem pitomá a vždycky se snažím udělat svým dárkem radost. Ale letos, když se mi ke kulatinám sešly 3 srdíčkové přívěsky (výraz nejvyššího odporu), jsem se zařekla, že příští rok každému na... . Snad budu důsledná a nevyměknu.
Lubar: Tohle jsem si taky myslela, měla to doma a chtěla se toho zbavit. Beru to podle sebe, že mám doma ve sklepě spoustu kříšťálu a skla a nikdo to nechce. Už to není IN a je to leda lapač prachu. Nic bych nedávala a vlastně ti říkala, že nic nechce. Dostaneš se do kolotoče a nemůžeš z něho vystoupit. S kolegyní jsme si taky na narozeniny dávaly dárek, už jsem v tom nechtěla pokračovat, tak jsem jí jeden rok nedala nic a přestalo to.
Jj, aby to náhodou nebyly putovní skleničky, co kolegyně dostala loni od tvé předchůdkyně 
Pokud je dárek dobře vybraný a osobní, tak potěší i za pár korun. Takže bych neřešila, jestli ty oplatíš adekvátní částkou, ale spíš co koupit, abys ji udělala skutečně radost. Bohužel, právě s tímhle mají téměř všichni lidé v mém okolí problém.
.gif)
Šťastná Baronka: zuby nemám, ale zato řetítků a prstýnků a náušnic mám něurekom...
, jó dnes se prý nosí stříbro a chirurgická ocel.....já teď nosím bižu, a jsem za kočku....zlato leží doma ve škatuli....
Podepíšu to co napsala Lubar. Pokud nemáš zájem o další dárkování, nic nedávej. Je to potom začarovaný kruh, z kterého není úniku. 
.gif)
Nečetla jsem předchozí reakce, ale já bych žádný dárek nekupovala... dostaneš se tím do pasti "když ty dáš mně, musím já tobě"... a, nechci být až moc podezírává, ale neměla náhodou tyhle dvě číše už pár let doma a nevěděla co s nima? přijde mi totiž jako fakt úlet něco takového dát kolegyni v práci k vánocům...
Blanko, pokud máte mezi sebou tak dobrý vztah, jak píšeš, tak asi víš, co ji těší a čím ji můžeš udělat potěšit. Tak vyraž do ulic a určitě na něco narazíš, držím palce. A fakt je prima, že máš s kolegyní tak dobrý vztah, dnes už je to vzácnost.
No hlavně nepozvat na véču někam, kde mají jídlo taky za 1000,- no to by asi nebylo ono...
sharon: pošli mi to zlato, co nikdo nechce
beru i hodinky a zuby
