Štědrý den u našich předků
V dnešních dobách se adventní čas i celé vánoční svátky nesou v duchu horečných nákupů, shonu, soutěžení o načančanější (a mnohdy kýčovitější) obydlí a předhánění se v počtech druhů napečeného cukroví. Všude avizovaný čas rozjímání jakoby se vytratil nebo přesídlil jen na stránky novin nebo televizní obrazovky. Pojďme si připomenout, jak trávili Štědrý den naši předci a jaké lidové zvyky dodržovali.
Ačkoliv se Ježíš narodil až den následující, v naší zemi se Štědrý den slaví už dvacátého čtvrtého prosince jakožto „vigilie“, tedy předvečer očekávání slavného dne. Celý den byl postní. Tento zvyk pochází ještě z pohanských dob, kdy symbolem slunovratu bylo slunce - a také zlaté prase. Kdo vydržel nejíst celý den, ten věřil, že večer zahlédne zlaté prasátko. Ale zpět k začátku dne. Hned ráno se všichni myli v čerstvé vodě ze studny. Mělo jim to zajistit zdraví po celý další rok. V domácnostech, do kterých zatím stromeček nedorazil, neměli moc práce. Nahrazoval jej betlém, který už byl postavený od začátku adventního času. V těch ostatních, které novější zvyk vánočního stromečku převzaly, se zdobil. Jablky, ořechy či sušeným ovocem. Po celý den se nesmělo mluvit příliš hlasitě, nesmělo se prát a věšet prádlo, hrát karty nebo dokonce pískat, což přinášelo do domu smůlu. Aby stromy dobře rodily, potíraly se zbytkem těsta od zadělávání na vánočku.
K večeři se zasedalo ve svátečním oblečení a od stolu se nesmělo odcházet. To platilo i pro hospodyni, proto bylo všechno jídlo připraveno na stole předem. Stolovníků musel být sudý počet a prostíralo se i jedno prázdné místo navíc, pro náhodného hosta. Stolovalo se na bílém ubruse, který musel na stole zůstat až do druhého svátku vánočního. Přikrývaly se jím semena plodin, která se v hospodářství pěstovala, rybí šupiny nebo mince. Pod stůl se stalo seno, které připomínalo chlév, ve kterém se Ježíšek narodil. Nohy stolu se svazovaly řetězem jako důkaz soudržnosti rodiny. Před zahájením večeře všichni povstali k tiché modlitbě.
Protože devítka byla našimi předky považována za magické číslo, i v nejchudších rodinách se dodržoval rituál devíti štědrovečerních chodů. Podával se chléb nebo oplatka s medem, který měl odehnat nečisté síly, a stroužkem česneku, který symbolizoval zdraví. Následovala bramborová, zeleninová nebo hrachová polévka. Houbový kuba zajišťoval zdraví a čipernost. Houby byly totiž podle pověry nebeského původu. Dalším chodem byl pokrm uvařený ze sušeného ovoce, jablek, hrušek a švestek. Nazýval se muzika. Podávala se vánočka, na plotně pečené placky z tmavé mouky polité sirupem z řepy i jablkový závin. Na stole nechybělo ovoce a ořechy. V bohatších domácnostech se podával například i zajíc, hlemýždi či třeba kančí žebírka s kaštanovou nádivkou. Štědrovečerní hostinu ovlivňovala nejen finanční situace rodiny a její postavení, ale i zvyky a tradice oblasti, ve které rodina žila. Tradiční kapr, tak jak se zachoval dodnes, se stal součástí vánočních tabulí až v devatenáctém století.
O Vánocích se pamatovalo i na němé tváře. Krávy dostávaly na přilepšenou vánočku, koně posolený chléb, kohoutovi se opravdu dostalo česneku a hrachu jeho družce, mlsná koza dostala jablko. Přilepšilo se i domácím zvířatům, kočce i psovi. Drobky se sypaly ke kořenům stromů nebo do studny. Bylo to vyjádření vzájemnosti celého hodpodářství.
20.12.2010 Rubrika: Tradice a lidové obyčeje | Komentářů 6 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Čím voní váš byt o Vánocích?
- Vánoce přicházejí - na co se nejvíc těšíte?
- Atmosféra tradičních Vánoc na holešovickém Výstavišti
Diskuse ke článku - Štědrý den u našich předků
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Myslím si, že letošní Vánoce budou hodně jiné od těch ostatních, na co jsem zvyklá. I z hlediska nakupování dárků jsem raději už začala s nákupem letos po internetu, protože se mi moc nechce věřit, že nás pustí do obchoďáků. Koupila jsem pro manžela luxusní koženou peněženku a opasek z internetového obchodu https://penezenkylp.cz/
Nika1: Kubu delam kazde vanoce, ale mame ho k obedu a chutna vsem, jenom misto sadla davam rostlinny olej aby ho mohla taky nase sousedka, te chutna moc, ale je vegeratian. K veceri je vetsinou ryba a salat a pak cukrovi a nejaky desert. Letos to budou bilkova hnizdecka s cokoladovou naplni protoze je maji vsichni radi.
Nojo,komu by ale chutnal kuba z krup,no mě néé....
Vánoce u babičky..... taky jsem to zažila, bramboračka, kuba, muzika, jen jeden druh cukroví. Mám to raději než šnicle a bramb.salát, po kterým mě tak jedině chytne žlučník. Manžel ale chce klasiku.
jo, jo, bejvávalo...ale po staru se žít nedá a vše je v nás, v lidech.....
Rozhodně měli předci více rozumu, než lidé dnes....vánoce nebyly o komerci, dnes se lidé předvádějí čeho jsou schopní, vzít si půjčky na dárky či obžérství.