Šetřím, šetříš, šetříme. "Nesplachuj, já půjdu hned po tobě!"
„Nesplachuj, já půjdu hned po tobě!“ Tak tuhle větu jsem před pár lety zaslechla ve filmu Pupendo a okamžitě se mi vybavila vzpomínka na mé dětství. I u nás se praktikoval tento způsob šetření vodou, i když ho rodiče aplikovali pouze jednostranně: Tedy když šel na toaletu některý z nich po nás, dětech. Opačně to nevyžadovali. Když o tom tak přemýšlím, možná se svou potřebou vždy čekali na chvíli, kdy některé jejich dítko odskotačí na záchod, jen aby se jim podařilo ušetřit jednu naplněnou nádržku.
Já sama jsem tento model do své rodiny nepřevzala. Zatímco v dětství mi to nijak nepřišlo, v dospělosti mi tento postup přece jenom připadal poněkud nechutný.
Jenže dřívější generace, zocelené prožitou válkou a lístkovým přídělovým systémem v padesátých letech, braly úsporné nakládání s čímkoli jako naprosto přirozenou součást života. Například moje babička.
Narodila se ještě před první světovou válkou, jako dítě prožila hladové válečné roky, následně hospodářskou krizi, druhou světovou a již zmíněný přídělový systém. Šetření v sobě tedy měla hluboko zakořeněné. A pevně se ho držela i v době, kdy již dávno nemusela přesně rozpočítávat každé zrnko čočky.
Musím uznat, že v úspornosti byla skutečný mistr a i z mála dokázala vykouzlit nemožné. Z jednoho kuřete například nakrmila čtyři lidi po dobu tří dnů: Odřízla prsíčka, ty ještě rozpůlila a tímto způsobem vykouzlila čtyři řízky k bramborové kaši. Stehýnka rovněž přepůlila a rázem měla čtyři masové porce ke knedlíkům a zelí. Ze 
skeletu uvařila polévku, respektive použila jen vývar se zeleninou a přidala kapání, z masa pak uvařila kuřecí zeleninové rizoto.
Nebo koupání. To byla vždycky akce na půlku dne. Do kuchyně postavila starou plechovou vanu, ohřála hrnce vody a do půlky ji naplnila. Jako nejmladší jsem měla privilegium vykoupat se jako první. Po mně šel brácha, po něm babička a nakonec se vyráchal děda. V závěru voda posloužila na namočení špinavého prádla, které se nashromáždilo za celý týden.
Když o tom tak přemýšlím, napadá mne, že se situace začíná pomalu opakovat. Dnes sice máme spoustu vymožeností a žijeme na úrovni, o které by se našim babičkám ani nezdálo, ale čím dál více rodin si může o nějakém blahobytu nechat jen zdát. Na bezuzdné rozhazování má málokdo, a tak se i my učíme šetřit po vzoru našich babiček a prababiček. Já jsem po té své například převzala to porcování kuřete. Zatímco dříve jsem ho prostě šoupla celé do trouby, dnes nám poskytne obživu na několik dnů.
Šetření vodou způsobem „nevypouštěj to, já půjdu po tobě“ jsme u nás sice nezavedli, ale přistihla jsem se, že již si ve sprše neužívám dlouhé slastné minuty, ale očistný proces jsem zkrátila na čistou účelovost. Namočím, namydlím, spláchnu…
Jak jste na tom vy? Také vás nouze naučila, nebo zrovna učí, housti? Začínáte se chovat úsporněji a šetříte i v oblastech, kde jste dříve nemuseli? Nakupujete levnější potraviny a další zboží? Máte nějaké své osvědčené úsporné metody? Podělte se o ně s ostatními. Možná se nám budou hodit.
14.3.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 92 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Bojím se budoucnosti a zároveň mám vztek na politiky
- Krize nás semlela na kašičku a já nevím, jak dál
- Otec se rozhodl ožebračit naši maminku
Diskuse ke článku - Šetřím, šetříš, šetříme. "Nesplachuj, já půjdu hned po tobě!"
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Víte jak se nám doma daří dobře šetřit? Díky vybudování retenční nádoby https://retencninadrzhned.cz/ Zachytáváme tak dešťovku, kterou využíváme na splachování praní a zalévání zahrady.
možná to někomu přijde nechutné i já mám tendenci hlásat že žijeme v 21 století 
!!!! ALE možná a..právě proto .a..konečně nás to dohnalo tam kde jsme a to zpět k šetření ...TOTIŽ šetříme tím i přírodu ,kterou poslední generace léta jen ,,dojily,,
a tak je to správné 
tak to má být
.jpg)
Jéééé, věta "Nesplachuj, já půjdu hned po tobě!" je u nás na denním pořádku... dokonce moje dcera se ptá "Jdu čůrat, jdete někdo po mě, nebo mám spláchnout?"
A to, že z kuřete udělám tři obědy pro celou rodinu, to je normálka.
Mám šetřivého manžela, někdy mi to leze na nervy a pak si uvědomím, že bydlíme, jezdíme autem a máme všechno, na co si vzpomemneme a to díky jemu... Já bych všechno rozfofrovala za úžasnosti zcela nepotřebné...
TAK JÁ TAKY ŠETŘÍM NA OBLEČENÍ DĚTÍ NAKUPUJU U VETNAMCU STEJNĚ Z TOHO VYROSTOU ZA CHVILKU NEBO ZNIČÍ, A JINAK ŠETŘÍME NA JÍDLE I KDYŽ U TĚCH DĚTÍ SE TO MOC DOBŘE NEDÁ ty ceny jogurtu sou děsné a ty moje jich sní teda požehnaaně. jinak elektřinu nakoupili jsme všude usporné žárovky a vyměnili okna na baráku takže doufám že i ten plyn pujde dolů:)
Po strrrašně dlouhé odmlce zdravím ty, co mne znaj a i ty, co mne teprv poznaj
.
Šetřím???? Ano, naučil mne tomu před 6ti lety můj společník v podnikání, který nás nehorázně vytunelil a mně zůstaly jen voči k pláči a prázdnej účet. A tak podobně jako Merylčina babí i já zužitkuju vše do posledního kousíčku a vyčaruju i z nemožného jedlé.
Jako dítě si pamatuju, že můj tatínek chodíval do vany po mně nebo po bráchovi, já to občas praktikuju jinak - s chlapem se koupem spólu a je to děěěsně fajn
.
A pak si vybavuju šetření ve škole, kdy toaleťák jsme měli vedle umývadla ve třídě a když šel někdo kakat (jak jsme tomu v nižším stupni řklali), utrhnul si kus a odkráčel s vlajícím fáborkem na onu místnost... Já vždy s němým úžase zírala, že mým spolužákům stačí pouhých cca 30 cenťáků hajzlpapíru, zatímco já doma spotřebuju nejmíň půl roličky
.
Tož tak.(
- jé, ten je vošklivej) mějte se!!
Milajska: No sousedi pod náma vlastně šetří vydatně vodou- když vyperou, nechají vodu z pračky vytéct do vany, tam ji uchovávají a kyblíkem chodí zalívat záchod. Jen občas, aby ušetřili, takže pach odspoda nic moc. A umývají se asi v umyvadle, když mají vanu pořád napuštěnou špinavou vodou.
Šetřím vejce. Když něco peču, tak se snažím dát tam míň vajec nebo když mám nový recept a je tam třeba 6 vajec, tak to radši ani nepeču...
Včera jsem dělala pizzu a chtěla jsem mít hodně porcí, tak jsem vyválela těsto na minimum...No a pak to stálo za prd...
Moje babička je mistryně v šetření čehokoliv. Nutila moji dceru koupat se ve vodě ve vaně po dvou členech rodiny...ve své vaně má dva lavory, ve kterých se myje a pak tou vodou zalévá kytky...Mohla bych pokračovat :-)
.gif)
nechce se mi číst všechny příspěvky, ale ještě jsem si vzpomněla, že zapínám pračku a žehlím, když je noční proud
Tak my se s drahým chotěm sprchujeme / koupeme v jedné vodě vpodstatě od počátku našeho soužití. Ovšem ne postupně, ale spolu. Je to takový náš malý rituál, společná sprcha nebo koupel večer před spaním, popovídáme si přitom, uklidníme se a občas i naladíme na další příjemné činnosti
Jinak se snažíme šetřit zejména elektřinu, máme velkou spotřebu, protože s ní topíme. Jídlo šetřím přiměřeně, taky dokážu z trochy masa vykouzlit jídlo na několik dní, stačí vhodně nastavit zeleninou, luštěninami a podobně. Na čem šetřit odmítáme, je kvalita. Radši si koupím 10 deka kvalitní šunky, ve které je fakt maso, nebo sýra, který má chuť a je z mléka, než půl kila sojových a moučných náhražek.
Spoustu zeleniny a hlavně brambory, si taky vozíme od tchýně z její veliké zahrady. Na jaře přijedeme zasadit, na podzim vyorat a celý rok má zásobu celá rodina.
Tak já přiznávám, že používám jen tekuté mýdlo na ruce a na koupání máme každý svůj sprchový gel. To oslizlé mýdlo na umyvadle jsem vždycky nesnášela. 
Já taky hňácám zbytky mýdla, protože gely na mytí nesnáším, a zbytky pak používám třeba na rychlé přeprání nečekané skvrny v ruce. Zatím se mi to osvědčuje
Kočkomilka:
Mě 2 kuřecí křídla s bramborem k obědu stačí, neříkám že vždycky, ale když je polívka nebo salát tak jo.
.gif)
anadir: a bude hůř......
sharon: Z toho vidíme, že se máme čím dál tím líp... 
Verera: Juana: taky jdu občas do sekáče...dřív jsem chodila do Tuzexu
Dědo, a kde se to splachuje? - To nech ležet.
