Schizofrenie - strašák dnešní doby?
Minulý týden skončila v pořadí již 55. česko-slovenská psychofarmakologická konference, v rámci které přední odborníci na neurologii, psychiatrii, psychologii a farmakologové prezentovali novinky v oblasti psychofarmak a jejich výzkumu. Nová a v porovnání s předchozími typy léků mnohem účinnější farmaka jsou na našem trhu k dispozici. Proč tedy stále slýcháme o násilných činech, které spáchali lidé, kteří onemocněli schizofrenií? A je opravdu správným řešením izolace schizofreniků v léčebnách?
Schizofrenie = rozdvojení osobnosti?
Představu, že typickými projevy schizofrenie je rozdvojení osobnosti, již vědci dávno opustili, ve společnosti ji ovšem stále můžeme zaslechnout. Co je tedy schizofrenie a jsou schizofrenici opravdu jen násilníci, kteří patří do léčebny?
Schizofrenie je duševní nemoc, jejíž obtíže mají takovou intenzitu, že plně prostoupí život pacienta a výrazně jej ovlivňují. Pro takového člověka je pak velmi obtížné rozhodnout, co je skutečné a co nikoliv. Klasickými příznaky schizofrenie jsou bludy a halucinace. Nemocní mají často pocit, že se v jejich okolí vyskytují lidé, kteří usilují o jejich život, představy, že jiné osoby mohou číst jejich myšlenky a ovlivňovat tak jejich život. Pacienti často slyší divné hlasy, či vidí neexistující věci a osoby. Pod vlivem těchto projevů pak nemocní i jednají, což jim působí mnohé problémy. Jednoznačná příčina vzniku schizofrenie není dosud známá, vlivy, které se podílí na jejím propuknutí, jsou dědičnost a psychosociální faktory, zejména prostředí, ve kterém pacient vyrůstá. Vraťme se ale na začátek, schizofrenie je nemoc – nemoc, která se dá léčit!
Role rodiny je rozhodující
Je pochopitelné, že násilný čin, ať již pachatel trpí psychickou poruchou či nikoliv, vyvolá přirozeně u veřejnosti šok a snahu označit viníka. Schizofrenie je pak v mnohých případech označována jako jakési alibi násilníků a pachatelé trestných činů, kterým byla prokázána schizofrenie, jsou hromadně odesíláni do léčeben a uznáni za nepříčetné.
Mnohým případům by přitom bylo možné předejít. Schizofrenie nevzniká ze dne na den, příznaky nemoci se projevují i několik měsíců před jejím akutním propuknutím. Onemocnění může vzniknout v dětství, ale také ve starším věku - onemocnět tedy může kdokoliv z nás. Nejčastěji se však schizofrenie projevuje ve věku 15-19 let. První projevy nemoci, jako je úzkost, podrážděnost, vztahovačnost, nesoustředěnost apod. jsou v tomto věku mnohdy mylně přičítány postpubertálním projevům. Obtíže pozvolna narůstají, až vyústí v propuknutí nemoci, o kterém se zpravidla dozvíme z médií, jako o dalším napadení schizofrenikem. Rodina a blízcí jsou tedy první, kdo může včas odhalit první příznaky nemoci.
Léčba je možná!
Při včasném odhalení a správném způsobu léčby mohou pacienti žít běžným životem. Ideální forma léčby je injekční formou, jejíž hlavní výhodou je až trojnásobná redukce nového propuknutí nemoci a eliminace problémů s pravidelným užíváním tablet, s kterým mají pacienti mnohdy problém. Nová generace léků má navíc výrazně mírnější nežádoucí účinky. Možnost docházet na injekce pouze jednou měsíčně navíc snižuje riziko stigmatizace pacienta a větší šanci vrátit se do běžného života.
18.1.2013 Rubrika: Nemoci a prevence | Komentářů 6 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Schizofrenie - strašák dnešní doby?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Schizofrenie - kdysi jsem se bavila s jednim schizofrenikem a musim rict, ze je to velmi komplikovana nemoc, clovek mel pocit, ze zije v uplne jine realite, hodne nebezpecna nemoc pokud si clovek chce uchovat nejaky pocit "normalnosti"
můj strýc má schizofrenii, nevím, jakého typu, ale faktem je, že to s ním není dobrý.on si totiž připadá úplně zdravý a tak vždycky jednoho dne vysadí léky a pak tyranizuje rodinu, slyší hlasy, chtějí ho prý zabít, jednou si připadal, že ví něco hrozně tajného a někdo to z něj chce vymlátit.několikrát byl v blázinci a tam ho vždycky stabilizovali.je mi ho líto, když bere léky, je to fajn chlapík, ale nesmí je přestat brát.
dadka: no to se ti nedivim,že jste se souseda báli,když byl tak mimo,že manželce ukousl nosno to je strašný...doufám,že po tom masakru ho zavřeli do blázince
monja: klobouk dolů,před tvým zaměstnáním,já bych tohle dělat nemohla
Co vím,tak je to hrozné žít s někým,kdo má paranoidní schízu,když si nevezme léky,tak je to nebezpečí pro celé okolí.Dcera zažila ve škole,na gymplu,měli tam nemocnou profesorku,která se léčila na schízu,ale jednou začas usoudila,že je zdravá,vysadila léky a pak začala dělat nehoráznosti při vyučování,tak jí jednou přímo z hodiny odvlekli do blázince,protože už to bylo hrozné,co dělala a říkala,všichni to viděli,ale ona řvala,že je normální,ať jí nechají být,ale prostě byla zcela mimo a každý to hned poznal,jen ona ne.V tom asi je ta nejhorší stránka té choroby,že pacient se cítí mnohdy normálně,ale je to klam.
Když jsem bydlela ještě u rodičů, tak vedle nás bydlela rodina schizofreniků. Otec se léčil, syn byl taky schizofrenik a nejmladší dcera, moje spolužačka, taky. Jako děti jsme se otce báli, nikdy jsme nevěděli, kdy ho co napadne a co je schopen udělat. Svojí manželce ukousl nos.
Léčba je nepochybně možná ale ne u každého typu schizofrenií a ne u každého pacienta, jsou lidé, kteří
a) umně maskují, že se jen velmi těžko odhalí nemoc samotná
b) nezabírají na žádnou známou léčbu, včetně elektrošoků
ta nemoc je skutečně hrozná, člověk při ní ztrácí vlastní osobnost...
Je dědičná z vysokého procenta... může se nastartovat třeba i užíváním lehkých drog či jiné návykové látky nebo i stres z nezvládnutelného VŠ studia a podobně, ale největším problémem je pacientův pocit, že je zdráv a tudíž na žádné injekce docházet nemusí ...
Vidím to denně v práci a lituju nejen toho pacienta samotného, protože jsou to většinou mladí lidé, často kolem dvacítky, ale především rodinu, rodiče, partnery, protože na těch břímě péče o takto nemocného leží z největší části ...