Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Také žijete v přesvědčení, že Ameriku objevil v roce 1492 Kryštof Kolumbus? Určitě ano, všichni jsme se to tak učili v hodinách dějepisu. A co je psáno, to je dáno, o tom se nepochybuje. Alespoň ne ve školních škamnách. Jenže... ono to všechno bylo možná trochu jinak.

Kolumbus se sice zasloužil o to, že po jeho plavbě byla otevřena cesta na západ a Evropa byla zavalena americkým zlatem, a upřít mu nemůžeme spoustu dalších zásluh – třeba posílení pozic habsburského rodu. Ale málo platné, opravdu nebyl prvním bílým člověkem, jehož noha vstoupila na půdu amerického kontinentu.

Jak dokazují výzkumy a bádání, byl Nový svět „objeven“ nejpozději asi 12 000 let př.n.l. Tehdy překonaly první vlny asijských kočovných kmenů vzdálenost mezi Asií a Aljaškou a posouvaly se stále na jih, až dosáhly nejjižněji obydleného cípu amerického kontinentu, Fellovy jeskyně. Podle některých bádání je prý ale i tento údaj nepřesný. Stáří ojedinělých objevů lidských ostatků, které byly nalezeny třeba v jižní Kalifornii, je odhadováno až na 50 000 let.

Se zajímavým objevem také přišli v roce 1976 vědci Harvardovy univerzity. Pečlivě studovali prastaré nápisy na kamenných deskách v New Hampshiru a Vermontu a dospěli k závěru, že asi před 2 500 lety osídlili severovýchodní část dnešních Spojených států keltské kmeny. Ty se ale později smísily s domácím indiánským obyvatelstvem a přestaly jako etnická skupina existovat.

Téměř jisté je, že do Ameriky občas zajížděly na svých velrybářských výpravách také Baskové a Vikingové. Rovněž Portugalci věděli o Americe ještě před Kolumbem, ale neměli zájem o zveřejnění, protože věděli, že by Amerika byla stejně „přidělena“ Španělsku.

Důkazů, že o Americe se vědělo dávno před Kolumbem, je mnoho. Na východním pobřeží Střední Ameriky byla například objevena japonská raně středověká keramika. O pokusech Thora Heyerdahla, jenž se snažil dokázat plavbu Féničanů a starých Egypťanů, jste také dozajista slyšeli.

Ať je to tak nebo tak, jako objevitel Ameriky je všeobecně uznáván Kryštof Kolumbus. Tak mu to přejme. Ono dnes už je to celkem jedno, že. Možná ale nevíte, že na cestu k objevení pevniny mu posvítil červ. Opravdu.

To bylo tak...

Byla to tak trochu šťastná náhoda. Kolumbova flotila plula již hodně dlouho, námořníci neviděli nic než moře, pevnina v nedohlednu a pomalu přestávali věřit v úspěch celé cesty. Začínali být nespokojení a situace se vyhrotila tak, že hrozila otevřenou vzpourou. Pak se ale stalo něco, co jim opět vlilo naději do žil.

Dne 11. října 1492 byla velmi tmavá noc. Asi ve 22 hodin zahlédl Kolumbus z paluby své lodi Santa Maria mihotavé světlo podobné plamenu svíčky. Světélko střídavě vyskakovalo a skomíralo. I zaradoval se a upozornil na ně posádku. Všichni se domnívali, že na hladině pluje člun, nejspíše rybářský, na kterém si kdosi svítí. Usoudili, že se konečně nacházejí blízko pevniny.

Velmi je to povzbudilo a pluli dál. Druhého dne pak spustili kotvy u pobřeží San Salvadoru. Spekulace o přistání na jiných místech nejsou opodstatněné, protože Kolumbus byl znamenitý námořník, dobrý kartograf a velmi pečlivý kronikář výpravy. Žádnou svíčku, rybářskou loď ani nic podobného však nenašli.

Co to tedy bylo za světlo, které jim v poslední chvíli dodalo elán a přivedlo je až k vytouženým břehům?

Vysvětlení je jednoduché. Asi 35 námořních mil východně od Salvadoru, kde se příhoda stala, je moře hluboké, nebezpečné a chudé na ryby. Je proto velmi nepravděpodobné, že by právě zde nějací indiáni rybařili a ještě si k tomu svítili. Celou záhadu se světlem ale vysvětlil biolog L.R. Crawshay. Právě do těchto míst totiž připlouvají v říjnu samičky mořského červa Odontosyllis klást vajíčka. Při jejich kladení pak s každou dávkou vypuzují zároveň i světélkující látku, jejíž záření je dobře viditelné až do vzdálenosti 200 metrů. To světelkování tedy nebyl signál pro Kryštofa Kolumba, ale pro samečky, aby se uráčili nakladená vajíčka oplodnit. Nicméně paní červice byla ve správnou dobu na správném místě. Kolumbus byl určitě moc rád. :o)))

Zdroj: Ludvík Souček, Obrazový opravník obecně oblíbených omylů.