Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Lidé, kteří trpěli nějakou duševní poruchou, to v minulosti mívali skutečně těžké. Z toho, co jsem si přečetla v Domácím lékaři, který vyšel v první polovině dvacátého století, jde člověku až mráz po zádech. Ještěže dnes je doba již jiná.

Pojďte se se mnou podívat, jak bylo tehdy na duševně choré nahlíženo.

Blbost a slabomyslnost

Nemá-li člověk zdravý mozek, trpí duše. Právě zde je podán makavý důkaz, jak duše závisí na těle. Nedostatečný vývoj mozku může býti vrozen, nebo v životě chorobou získán.

Nejhlubší stupně blbosti – idiotie – bývají vrozeny. Získané formy nazýváme demencí. Nedostatky nižšího stupně, kde ještě část duševních schopností je zachována, nazýváme slabomyslností.

Idiot

Lebka znetvořená, malá nebo velká, s nízkým čelem, výraz tváře odpuzující, pitvorně se šklebí. Nestará se o okolí, jen jí a to hltavě, je nečistý, mluví nesrozumitelně, vyráží skřeky…. Idiot je ovládán jen nejhrubšími pudy.

Příčiny idiotie jsou: těžké, dědičné zatížení, duševní choroby a zplození v době opilosti.

Blbost může býti získána také záněty mozku, infekčními chorobami v době před porodem nebo v dětství, úrazy…

O léčbě blbosti není řeči, jen o výchově, a ta je možná jen v ústavech pro idioty, kde se z ubohých tvorů trpělivostí dá přece něco vypěstovati. Idioty doma chovati je nebezpečné i také je to zbytečné plýtvání energií.

Slabomyslnost

Zde je hlavně nedostatečně vyvinut cit mravní, mluvíme o morální slabomyslnosti. Slabomyslný těžko se vychovává, špatně si pamatuje, a proto trpí velkou chudobou představ. Nemá cit pro nikoho, ani pro zvířata (trápí je hrubě), ani pro lidi. Neví, co je vděčnost, zná jen mstu.

Morální bezcitnost jeví se lhavostí, neposlušností, krádeží, podváděním. Takoví lidé jsou hanbou i metlou rodičů a obcí, nemilými hosty v ústavech, protože se dají těžko vychovávati a ovládati.

Mládež mravně zkažená, mladiství zločinci, lenoši, tuláci, žebráci patří do řady slabomyslných a není žádné jiné obrany proti nim, než nucené dodání a přísná výchova ve speciálních ústavech.

Bitím a násilím z nich málo vychováte, ale více přísností spojenou s vlídností a pořádkem a vedením k práci a vlastní zodpovědnosti. Jejich energie, která se jeví v chytráckém provádění hloupostí, dá se využít na věci lepší.

Uznáváme, že mnoho a snad vše zaviňují poměry sociální, bída, alkoholismus, zvrhlost rodičů, ale takové děti musí společnost sbírati ve vlastním zájmu, odebrat je i rodičům neschopným – a pěstovati z nich lidi, jinak se stanou zločinci.

Proto více polepšoven a vychovatelen!