Jsou to předtuchy, nebo jen náhody? Začínám se bát.
Připadám si jako blázen a přemýšlím, jestli něco podobného zažívá i někdo jiný. Někdy mám totiž pocit, že dokážu vycítit, co se stane, a začínám se této své schopnosti bát. V posledních pěti letech je to čím dál intenzivnější a já nevím, co s tím.
Z ničeho nic se mi například vetře do hlavy myšlenka, že někoho konkrétního v rodině postihne nějaké neštěstí. Je to tak intenzivní, že se toho nemůžu zbavit. Bohužel, několikrát (ne vždy) se má „předtucha“ vyplní.
Před čtyřmi lety jsem nemohla zaplašit neustálé představy o babiččině smrti. Většinou večer, než jsem šla spát, se mi bez jakéhokoli mého přičinění začal v hlavě odvíjet pokaždé totožný scénář: Viděla jsem mrtvou babičku ležící v rakvi, smuteční obřad, dokonce jsem i slyšela hudbu. Trvalo to tři měsíce, a pak to odeznělo. Za další měsíc babička skutečně zemřela.
Nebo jiný příklad. Mám mladšího bratra, který si koupil motorku. Strašně si ji přál, a když si ji mohl konečně pořídit, byl štěstím bez sebe. Za nějakou dobu jsem měla opět svá „vidění“. V nich ležel můj bratr na kraji silnice v tratolišti krve, rozbitá motorka se válela o kus dál. Slyšela jsem houkající sanitku… Bylo to děsivé. Po 
měsíci těchto mých stavů mi volala maminka, že měl brácha nehodu a leží zraněný v nemocnici. Naštěstí se zotavil a je zcela bez následků, ale pravda je, že motorku už nechce ani vidět.
Mé předtuchy ale nejsou jen takto závažného rázu. Sedím třeba normálně v práci v kanceláři a najednou mi probleskne myšlenka, že se otevře pootevřené okno a spadne květináč. A opravdu ano. Vzápětí vejde do dveří kolegyně, způsobí průvan, okno se rozletí a shodí kytku. To je samozřejmě jen taková maličkost, ale jak je možné, že to vidím o pár vteřin dřív, než se to stane?
Nemám to u všeho, ne všechny mé vize se vyplní. Ale stává se mi to hodně často, začínám z toho být nervózní. Momentálně se nemůžu zbavit předtuchy o pracovním úraze svého otce. Pracuje jako řidič kamionu a já ho v posledních několika týdnech vidím, jak sjíždí ze silnice a převrací se na bok… Mám strach. Ráda bych tatínka nějak varovala, ale bojím se, aby mne neměl za blázna.
Je na tom někdo z vás podobně? Taky míváte různá vidění, která se ve větší či menší míře vyplní? Dá se s tím něco dělat, aby se toho člověk zbavil? Mne totiž tato moje schopnost vůbec netěší.
8.4.2011 Rubrika: Tajemné sny a záhady | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Předtuchy, varování, náhody – věci mezi nebem a zemí?
- Byla jsem pirátem i cirkusákem. V minulém životě.
- Varování zemřelé babičky
Diskuse ke článku - Jsou to předtuchy, nebo jen náhody? Začínám se bát.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ahoj, už od dětství mám stejný dar, ano je to dar, i když si okolí mnohdy myslí, že je to nesmysl, a snaží se to podložit rozumem, jen proto že mají strach z něčeho nového a neprozkoumaného. Já jsem se ho naučila přijímat, a tak trochu i ovládat, většinou neiintenzivnější předtuchy mívám ve snech , ve formě hodně intenzivní představy, kdy mě jakoby něco drží ve spánku ale vnímám jasně okolí,mluvím a hážu sebou do rytmu snu. Jednou jsem se dokonce i modlila. Odříkala jsem otčenáš do doby něž mi mrtvý otec hvízdl do ucha a já se vzbudila, to se mi zdálo o jedné schůzce co mě čekala, na kterou se ze strachu nešla a udělala jsem dobře, protože to bylo varování před hrozným zlem. Ale stává se mi, že mě něco přes den z ničeho nic napadne a vzápětí se to stane.Např. jsem jasně viděla že se předemnou srazily dvě auta a do 10 vtěřin se to stalo. Ne každý má tenhle dar, já si ho zamilovala, važím si ho a snažím se s ním pracovatt a pochopit co mi chce sdělit, a to udělej i ty ne každý má něco tak úžasného. Tatkovi to řekni ze mě si taky dělali legraci ale dnes si ke mě chodí pro rady.Hodně štěstí:)
YXH: hořčík jsem jeden čas brala kvůli svalovým křečím v lýtkách, a nezabralo to ani na ty křeče, ani se nekonaly divoké sny. Vápníku je fůra v nějakých tabletkách jakože prevence osteoporózy, hořčík je v nich též, a ani ty mi nepůsobí divoké sny.
Navíc údajně i jako ta prevence jsou na nic, tvrdí 9 z 10 lékařů, tak nevím... to je jedno, já už dávno rezignovala na sny. Mně se prostě nezdají, nebo okamžikem probuzení hbitě zapomenu.
Riki: Jestli chces mit divoke sny, tak si zkus asi tak hodinu pred spanim vzit vapno a magnesium (tabletky na posileni kosti) 1000mg vapno 500 mg magnesia. Ja uz to radsi beru rano. Mela jsem z toho vylety a divoke sny. Moje dcera taky.
modroočka: to je omyl, nechci žádné "schopnosti", jen je mi líto času, který je bohužel nutno prospat, aby člověk regeneroval síly. Kdyby se při tom dalo něco zažít v alternativním světě, bylo by to veselejší.
Almega: živé a velmi divoké sny míval můj exmanžel. Občas bylo dost těžké ho přesvědčit, že se mu to jen zdálo. Většinou to byla velmi netypická aktivita, třeba plavba oceánem na kře ledové, přičemž byl ohrožován neznámým druhem zvířat, plovoucích kolem a těšících se, jak si dají gáblík, až z té kry spadne. Ovšem i z té kry se mnou mluvil, a reagoval na podněty. Konkrétně v této situaci jsem mu podala vzduchovku, s tím, že to zajisté onu zvířenu rozplaší, protože je plachá a nikdy neslyšela výstřel. Tak zastřelil polštář, tím se probudil, a bylo vyřešeno. Jindy zase prchal před medvědem na skříň, popřípadě se brodil po kolena hady... ale čím je starší, tím méně často se mu to děje. Mně se nic tak zábavného nezdá. Nebo si nic nepamatuju.
Markýza: 
tak to ne, to nebrat. Jak se to nedá ovládat, tak nechci. 
Místo spánku by mi to nevadilo, ale míchat si realitou za dne bílého, když mám v plánu nějaké činnosti a ono by mě to omezovalo, tak to se teda radši obejdu s tím jedním životem, bez alternativních světů.
.jpg)
Riki: jo nejlepší je, když se mi to stane na frekventované křižovatce při odbočování do leva 
Riki: auru má všechno živé, dokonce i některé věci, oblečení...
A pokud toužíš po schopnostech, řekni si o ně tam nahoře. 
Riki: Fakt není o co stát....ve snu se dějou někdy nepříjemné věci,tak než se ráno vzpamatuju,že to není pravda,tak nějakou chvíli trvá dojem,že se to fakt stalo...Nepamatuju se,že bych byla kdy ráno "vyspaná",snad jen když bych prospala víc dnů,ale stejně ty sny si pamatuju i z dětství některé a často se různě vracejí,proměňují,obměňují...Manžel spí obvykle jako dřevo,sen si pamatuje tak 1x za 2-3 týdny,i méně.Tak nevím,proč zrovna já jsem ve dne tady a v noci někde v paralelním světě....
Markýza: Johanka74: ženský, jak to děláte??? Taky chci víc životů! Mně ten jeden nestačí, pořád něco nestíhám a přijde mi, že je málo času na dobrodružství, furt jen samá práce. Víc životů by mohlo v tomto směru být nepochybně zajímavých. Ovšem pod podmínkou, že to člověk uhlídá, kde a kým zrovna je, aby byl přehled.
Takových věcí bylo víc, máma jednou celý podzim říkala: Tebe porazí auto - a porazilo mě. Jedna teta říkala o svých mladých: On je jednou zabije - to jako vnučky manžel, a za dva dny byli všichni mrtví, zabil je ale opilý řidič, jedoucí v protisměru, oba však jeli rychle. Na podzim, po mých lapáliích s prací, jsme si s mámou pomyslely, že by ještě tak scházelo, aby si manžel zlomil ruku - a zlomil si ji. Toto však nepovažuji za záhady, to je proto, že víme, že ten jezdí rychle, ta se nerozhlíží, když přechází a ten má křehké kosti. S tátou to ale bylo něco jiného. Tenkrát jsem ale nevykřikla, že umřel asi táta, dříve, než to parte pořádně rozevřeli, tak to moc nevypravuju, nikdo by tomu nevěřil. Nikdo by nevěřil, že jsem si to už myslela. Táta skutečně skonal den před pohřbem své maminky, náhle a nečekaně.
Mně se stala takováhle věc jako sedmileté: Maminka byla s tátou rozvedená, bydlel jinde a občas si mě bral na návštěvu. Jednou nám přišlo parte, umřela moje babička, tátova maminka. Za týden ale přišlo další parte. Nějak mě napadlo, co když je zase odtamtud, co když třeba teď umřel táta. Přísahám, že jsem nečetkla žádné razítko, žádnou zpáteční adresu. Pak jsem si přečetla jméno na tom parte. Ano to je asi táta, ale nebyla jsem si úplně jistá, jak se jmenuje jménem a příjmením. Zeptala jsem se kdo to umřel. Odpověď byla: Tvůj táta. Skoro nemožné, ale stalo se to.
.gif)
Markýza: A všechny stojej za prd 
Johanka74: bodejť bys nebyla unavená, vždyť žiješ dva životy - možná i víc
já právě když jsem hodně unavená, tak mám obyčejně pokoj
Markýza: tak to mě ne, ale nic si teda přeříkávat nestihnu, já položím hlavu na plyšáka a jsem tuhá. Občas se mi stává,že okamžikem usnutí "tady" se probouzím "tam" a tak furt dokola. Jinak jenom prostě žiju nebo se něco děje, ale vždycky je sen hrozně aktivní a jsem unavená doslova jako bych celou noc skládala uhlí 
