Přepadení na dálnici
Určitě jste se už někdy dostali do situace, kterou jste nemohli sami nijak ovlivnit. Většinou se stane, že taková situace není vůbec příjemná a někdy by takovou nevymysleli ani scénáristé akčních filmů. Zrovna taková se nám stala, když jsme se přesouvali po dálnici do Brna.
Jeli jsme tranzitem pro čtrnáct lidí. Cesta probíhala docela poklidně, když se před námi asi v polovině cesty začaly navzájem honit dva kamióny. Jakmile jeden ujel, druhý ho musel mermomocí dohonit, předjet a naopak. To všechno za plného provozu, kdy se mezi nimi motala ostatní vozidla. Když jsme se ocitli před jedním z kamionů, který nás začal předjíždět, udělal to tak nešikovně, že když se chtěl zařadit před nás, nepomohlo našemu řidiči ani intenzivní brzdění. Kamion do nás narazil, odhodil nás do svodidel a hned po nás srazil ještě auto jedoucí před námi, které natlačil taktéž do svodidel, ale pro změnu levých. My jsme zablokovali pravý pruh a druhé auto asi sto metrů před námi pruh levý. Kamion ujel, slehla se po něm země a celá dálnice zůstala stát.
Náš řidič odešel k nejbližší hlášce, aby nahlásil nehodu a za chvíli se začaly dít věci. Než jsme se nadáli, obklíčila 
náš vůz jakási přepadová jednotka se samopaly. Měli jsme zablokované dveře, a tak jsme jen s vytřeštěným zrakem zírali, jak si berou na mušku každého z nás. V ten okamžik zaburácely motory a před námi začala na dálnici sedat helikoptéra. Byli jsme obklíčeni ze všech stran a vůbec to nevypadalo tak zábavně jako v televizi. Do toho všeho se bůhvíkde zjevil jakýsi novinář a začal si nás fotit. „Budeme na první stránce Blesku,“ řekla kolegyně. „Otázka je, jestli živí nebo mrtví,“ dodala jsem.
Všechno se vyřešilo příchodem našeho řidiče s jakýmsi pánem. Po krátkém rozhovoru vyšlo najevo, že naše dvě havárie mezi sebou zablokovaly jakousi utajenou přepravu vězňů a celá situace vypadala jako přepadení a pokus o jejich osvobození. To, co jsme zatím nevěděli ani jeden z nás, byla skutečnost, že z havarovaného auta před námi vystoupila vážněji nezraněná paní, která udělala osudovou chybu, když obešla auto a vstoupila do jízdního pruhu, aby obhlédla škodu. Smetlo ji hned první auto, které jelo kolem. To naštěstí neujelo, ale jeho řidič zavolal záchranku, která poslala onen vrtulník, protože byl čirou náhodou nedaleko od nás.
Všechno dopadlo dobře. Všichni jsme přežili včetně té paní z druhého vozidla, vězni se řádně dostali do místa určení a škodu na autě uhradila pojišťovna. Ale zážitek to byl nezapomenutelný. A vsadím se, že kdybych něco podobného viděla v televizi, kroutila bych hlavou, že něco takového se přece vůbec nemůže stát.
Stala se i vám nějaká neuvěřitelná příhoda?
29.11.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přepadení na dálnici
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
No tak to je opravdu vtipný článek, parádně jsem se po delší době zasmála, měla jsem teď totiž jen starosti - a také kvůli autu. Píchnula jsem totiž minulý čtvrtek při cestě do práce pneumatiku, takže jsem musela narychlo přezouvat. Teď jsem objednala novou gumu z webových stránek https://www.pneuok.cz/ , takže už se těším, až bude hotovo.
.gif)
majucha:jako vždy
díky za pobavení
Co holky blázníte? Sem na magazín přece chodíme kvůli pobavení a zasmání, tedy aspoň já ano. Kdyby tady byly nudné články nebo bulvár nebo cokoliv co je jinde, tak sem nechodím. Já jsem ráda za humorné články a je mi vážně jedno, jestli je pisatelka zažila osobně nebo si to vymyslí. 
Me se stavaly vselijake prihody kdyz jsem byla jeste bezdetna.
Ted uz jsem "opatrnejsi", nebot nechci udelat z tech nevinnych tvoru sirotky. Teda tim samozrejme nechci rict, ze by byla Majucha neopatrna 
Ale tak treba driv jsem klidne jela stopem nebo vzala stopare, ted uz to nedelam. Nebo jsem jela s lidma, co jsem nikdy v zivote nevidela, jen na zaklade doporuceni od znameho, do Slovinska na rafty na divokou reku a pak zjistila, ze ta parta je docela sverazna apod.
Zazitku bylo dost. Docela adrenalinovych.
Tak premyslim, jestli bud starnu a nebo clovek materstvim zacne byt nudny 
Ale je fakt, ze mi muj drivejsi pohled na svet ted obcas chybi. Brala jsem spoustu veci s humorem, i kdyz jsem byla na existencnim dnu.
No, mozna se mi humor vrati, az se konecne vyspim 
.jpg)
PEGG: Hrůza..
.jpeg)
Majucha - kdyby to nebylo tak vážné, tak by to bylo vtipné. Teda, takový zážitek ti nezávidím. Hlavně, že to dobře dopadlo, jen ti kamioňáky asi nikdo ani nehledal. 
Já byla jednou účastníkem hromadné nehody a děkuji, stačilo mi to.
Na kluzké silnici jsme v mírné zatáčce narazili levým bokem do kamionu, zezadu do nás narazilo postupně ještě 5 aut, nikdo to neubrzdil, naštěstí jsme všichni jeli pomalu, právě proto, že to klouzalo,ale jelo to jako sáně. Nejhůř dopadl trabant, který sám nenarazil, ale jel s kamarádem, který byl v tom chumlu a tak zastavil u krajnice, kus za nehodou a šel se podívat,co se stalo. Jenže ze shora přiletěl nějaký trotl, nás minul, ale narazil do toho tráboše a poslal ho dolů ze stráně, dost hluboké, takže šel několikrát přes střechu.
Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale nepříjemné to bylo ohromě, auto nepojízdné, půjčené, rok staré
.gif)
sharon: asi začnu jezdit naostro.gif)
.gif)
trpajzlik: nevětrá...
Renee: takže jiné nadsázky nebereš? 
Mě zážitky Majuchy baví a píše pěkně
Co ovšem silně nemusím, jsou lidi, co sedí v metru s nohama široko od sebe. Nejenže se tak lepí na spolucestující a překáží, ale to jsem dosud ani netušila, že to dělají proto, aby si vyvětrali mezinoží 
Tuhle informaci jsem snad ani nepotřebovala vědět. Není divu, že je v MHD takový smrad.
majucha:
majucha: Máš super zážitky! Bylo jistě obrovské štěstí, že jste nehodu všichni přežili. K dobrému konci mi ještě chybí spravedlivý trest pro kamioňáky.
Bellana: Tak pozor. Evropská, okolí kulaťáku, Můstek, Příkopy, Masaryčka, Ovocnej trh. To tak nejvíc.
Ale, nechci tě děsit, čeká mě i Ostrava
.JPG){kind=avatar}
Teda, jak ty to umíš napsat, to nemá chybu. Teď jsem na pár týdnů v Praze. Kudy se pohybuješ, ať se těm místům vyhnu? Já ti totiž věřím, že všechno, o čem píšeš, je pravda. Tolik zábavy bych nepřežila. 
sharon: co je? Jsem něco zkonila?
