Jméno jako pomsta vlastnímu dítěti
.jpg)
Kdysi jsem slyšela Vladimíra Menšíka vyprávět jednu z jeho nepřekonatelných historek. Tahle tedy byla veselá jen z poloviny. Hlavní aktér se asi moc nebavil. Šlo o to, že v jakési rodině přišla manželka zcela neplánovaně do jiného stavu. Oba manželé byli již v poměrně pokročilém věku, dětí měli jako smetí a s dalším potomkem nepočítali. A tak se rozhodli, že se mu pomstí alespoň prostřednictvím jména. Když se pak hošík narodil, zapsali mu do rodného listu: Claudius Picmaus.
Událo se to v době, kdy u nás nebyla cizí a všelijak originálně znějící jména běžná. Myslím, že Claudius Picmaus musel dost trpět už od nástupu do jesliček.
Ne, že bych souhlasila s takovým způsobem „pomsty“ na nevinném dítěti, které se neprosilo o to, aby ho rodiče přivedli na svět. Ale v současné době mám pocit, že se rodiče výběrem jména mstí i svým vymodleným prvorozeným či druhorozeným potomkům. Občas mě dokonce napadne, že někteří rodiče „v očekávání“ doslova ztrácejí soudnost a schopnost normálně uvažovat. Především některé naše známé osobnosti kulturního a společenského života se skoro předhánějí, kdo dá svému novorozeňátku ulítlejší jméno. .jpg)
Na jednu stranu si říkám, že každý má právo dát svému dítěti jméno, jaké se mu líbí. To určitě. Ale zároveň si myslím, že by rodiče měli místo na vlastní originalitu a touhu na sebe upozornit myslet i na to dítě, které se bude s jejich výmyslem potýkat celý život. A bude to ono, kdo na hřbetě ponese plnou tíhu neuváženého rozhodnutí svých zploditelů.
Nejsou to ovšem jen „celebrity“, které zhusta dávají svým dětem neobvyklá jména. Nová doba volá po novém přístupu a Haničky, Marušky, Láďové a Karlové nefrčí. Zato se to na pískovištích hemží Vanesskami, Brendami, Dylany, či aspoň Davidy, na které některé maminky v touze po větší světovosti volají „hezky česky“ Dejvide.
Pravda ovšem také je, že ani takzvaně „normální“ jméno není zárukou, že jeho nositel nebude nějakým způsobem trpět. Zvlášť děti jsou vynalézavé a co dokáží udělat z obyčejného Petra, Žofie či naprosto nevinné Mařenky, si určitě všichni pamatujeme z dob své školní docházky.
Mezi jakou skupinu patříte vy? Líbí se vám naše česká klasika, nebo jste pro rozšíření našeho kalendáře a nová jména, většinou převzatá z Ameriky, vítáte?
28.12.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 110 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jméno jako pomsta vlastnímu dítěti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Tady si najděte http://www.kdejsme.cz/ kolik je vás v republice. Vyhledá to jméno nebo příjmení, počet, hustotu... Já jsem Jaroslava a je nás v republice 93 807 - nejvíce v Praze. Třeba taková Světluška je v ČR 255x a nebo Mirek (Topolánek) dokonce 356x. Zábava na dlouhé zimní večery.
Možná by před psaním článku neškodilo zapátrat, jaká je skutečnost. V roce 2009 se narodili dva Dylani a žádná Brenda, celkem je u nás Dylanů evidováno 19 a Brendu mi web (zdroj mvčr) neukazuje ani jednu...
jajaja: Jaroslav je tatka a chtel abych byla po nem a rikat mi SLAVINKO 
ale nejsem - jeste ze tak .....
mamky kolefa byl PETR PAVEL ... do ted nevim co bylo jmeno a co prijmeni
.jpg)
jajaja: Vlastislav je strejda a bratranec. Babička byla Vlasta, tak chtěli Vlastika a nelíbil se jim Vlastimil. Moc originální nebyli, první syn, můj táta je Václav po dědovi a strejda tedy po babičce
Tady jsem teď našla pěkně podrobný seznam jmen-pro inspiraci
http://jendas.webnode.cz/news/seznam-jmen-pro-dite-podle-abecedy/
A k těm českým jménům-co taková Vlastimil(a) ,Vlastislav(a),Drahomír(a),Jaroslav(a),Blahoslav(a),Blahomil(a),Blahomír(a)Miroslav(a)Jitřenka,Albín..a spousta podobných
Petruša: já znala kluka co měl jméno a příjmení stejné jen zdrobnělé jako je třeba David Davídek a když byl malý tak nikdy nevěděl jestli učitelé použili zdrobněle jméno nebo mu říkají příjmením.
Neobvyklých jmen jsem hodně objevila když jsem čekala první dítě a četla si seznam možných jmen pro děti a jména jako Chval,Stojan,Žilina,Felicie,Klotilda a spousta dalších jmen které si už nepamatuju
jo a přezdívku má "dvojitej ..." (jiné zdomácnělé pojmenování toho jména, kdybych zůstala u příkladu Jardy, tak např. dvojitej Jarouš)
1234-5: u nás se taky jeden pán jmenuje stejně jménem i příjmením, akorát příjmení je ve tvaru domáckého vyslovení jména (nevim jak to napsat, např. Jaroslav Jarda)
Holky, donedávna jsme měli kolegyni Angeliku. To už je pane pomsta.
.jpg)
A taky se tu nikdo nezmínil nad zdronělinami -- Světluška,Světlanka, Maruška, atd ... tady se jedna pani jmenovala Doubravka Tumpachová a když jsem byla v prac. procesu, tak jsem měla žáka s příjmením Nepovím a taky je kouzelný Tomáš Marný - Pavel Pavel - Tomáš Tomáš, Jindřich Jindřich ... naše přijmení v republice se vyskytuje u chlapů jen 5 a žen 4 ... a moje jméno ??? byla jsem sama a až teď znám jen 2 ...... a přesto je naše ...
Kotě: ja psala ze jsem nemohla dat MARKO nebot prijmeni je na KO ... a vypadalo by to ze dite kokta
jmeno + prijmeni by se absolutne nehodilo
Snad nikde se jména tak neřeší jako u nás - nebo respektive řeší, ale v úplně jiném gardu. Uvažuje se nad významem a původem jména a podobně... u nás se řeší, aby to moc nevyčuhovalo a co by tomu řekli lidi.
Já přikládám jménu veliký význam - proto je pro mě na prvním místě při výběru právě jeho původ a výklad. A samozřejmě libozvuk a vhodnost vzhledem k příjmení. Ale ten význam je první. To v téhle diskusi ještě nikdo nezmínil.
Češi jsou ve výběru jmen strašlivě zaprdění - okruh tzv. přijatelných jmen je velmi malý, zbytek je "divný", "výstřední" a podobně. Dala jsem synům jména, která se rozhodně neumisťují na žádných horních příčkách popularity, přesto jsou to jména prastará a v českém prostředí po staletí známá.
Naštěstí se mi zdá, že se to v posledních letech mění k lepšímu - ve školce a ve škole rozhodně nepatří mezi nijak exotická.
já svoje jméno nikdy ráda neměla a nemám stále. Akorát díky diskuzím na netu, kdy mi holky začaly říkat "Peti" tak to nějak snáším, ta varianta se dá přežít. Hodně jsem uvažovala nad přejmenováním, ale to bych se musela odstěhovat někam kde mě nikdo nezná, jinak by mi topřišlo divný abych každýmu říkala "Neříkej mi už Petro, teď se jmenuju ... "
kubikm: a já vůbec žádnou Jitku jako dítě neznám, všechny Jitky jsou + - v mém věku (je mi 30)
