Svátky, narozeniny, výročí a nedokonalost mužského mozku
Jedna má kolegyně každý rok v dubnu ronila ublíženecké slzičky a mezi jednotlivými vzlyky svému okolí sdělovala, jaký je její manžel ignorant. Považte – opět zapomněl na jejich výročí svatby. Hulvát! Zatímco ona nezapomněla nikdy a vždy pro něj měla připravený dárek, on na jejich společný slavný den nevzdechnul ani náhodou. Měl však smůlu, jelikož si to pěkně odskákal se vší parádou. Jeho do hloubi srdce zraněná (a zároveň trochu dost hysterická) manželka ho pokaždé zasypala výčitkami v takovém měřítku, že by pod nimi klesnul i bájný Atlas, nesoucí na svých bedrech celou nebeskou klenbu.
Majka tak každý rok usedavě plakala a dožadovala se hromadného utěšování a pochopení. Naše dobře míněné rady, aby tedy několik dní před oním slavným dnem svému drahému oznámila, že se blíží výročí, a zeptala se, co společně podniknou, sveřepě odháněla: „No to bych mu to pěkně usnadnila. Přece se ho nebudu doprošovat a upozorňovat ho předem. Je snad dospělý a takovou věc by si měl pamatovat!“
Usoudili jsme, že ji to tímhle způsobem pravděpodobně baví a zvráceně se těší na okamžik, kdy svého chotě zahrne výčitkami a předvede mu všechny své zbraně duševního vydírání. Dokonce jsme dospěli k závěru, že kdyby jeden rok nezapomněl, byla by snad zklamaná.
Je nepsaným pravidlem takřka v každé rodině, že hlavní chodící databankou, která má ve své paměti pečlivě uložená data všech významných rodinných událostí, bývají zpravidla ženy. Mužský mozek je na schraňování těchto informací poněkud hůře vybaven. I když výjimky 
samozřejmě jsou. Mou kamarádku nedávno překvapil manžel kytičkou, a když se ho ptala, čím si ji zasloužila, něžně odvětil, že tím, že právě dnes je to deset let, co si řekli své ano. Dlužno podotknout, že na rozdíl od výše zmíněné hysterické aktérky, manžel mé kamarádky se necítil ani dotčeně, ani ublíženě, že si na ten významný den jeho žena nevzpomněla. Společné výročí si posléze oba pěkně užili.
Většinou to však muži mají jinak. Občas se jen tak cvičně zeptám svého partnera, jestli ví, kdy mám narozeniny. Zatímco já bych jeho datum narození řekla okamžitě střelhbitě po probuzení ve čtyři ráno, on se dlouze zamyslí, poté mu zazáří oči a triumfálně zvolá: „Někdy v únoru!“
A tak vím, že když chci dostat kytičku přesně v den svých narozenin, musím nějak nenápadně (ovšem ta nenápadnost zase nesmí být až moc nenápadná) den předem říct, že zítra mi už bude… Když poté zaznamenám úlevnou jiskřičku v jeho očích, vím, že sdělená informace padla na úrodnou půdu a já se té kytičky možná i dočkám.
Jak to funguje u vás? Provázejí vaše významné rodinné dny slzy a výčitky z toho, že někdo blízký na vás zapomněl, nebo se umíte o svá práva včas a s předstihem šikovně přihlásit, a tím hned v zárodku zničit případný nesoulad a zklamání? Anebo máte za muže vzorňáka, který nezapomene nikdy? Kdo je u vás doma onou chodící databankou?
Z redakčního archivu
29.12.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 26 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Svátky, narozeniny, výročí a nedokonalost mužského mozku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Petruša - 
.jpg)
jelítko: tak si dejte do svatby pauzu a to by bylo že by jste si pak ten datum nepamatovali 
Juana: Tak to s tou svatbou budu mít taky. Chodíme spolu delší dobu, a ještě asi budeme. Kdo si pak má pamatovat den, někdy po pěti deseti letech vztahu, kdy se člověv vdával. Jo kdyby to byly opravdová svatební noc 
jakože poprvé, to by pak stálo za zapamatování
taky si pamatuji a pokud si hlídám jaký je datum tak nezapomenu.
orinka: Jako, kdyby se mě někdo zeptal, kdy má narozeniny ten a ten člen rodiny, tak bych to dohromady dala. Tam jde spíš o takové to upozornění pár dní předem "bacha, už se to blíží!"
Ťapina: A já si mobil vždy jednou za čas sesynchronizuji s Outlookem, taky ho hned zazálohuji, takže si vše pamatuje jak mobil, tak Outlook, tak záloha na PC. V den D, to pak hlásí ze všech stran 
Ťapina: tak to ho nesmíte ztratit ani si ho nechat ukrást
Výročí si v naší rodině pamatují mobily a my už nemusíme 
Ja osobne neprozivam od jisteho veku sve narozeniny,takze je odmitam slavit.........za to muj manzel pochazi z rodiny kde slavi vse od prvniho prdu novorozenete(muj
),tak to jsou pro me infarktove situace pac (prestoze mi to je pripominano i v kalendari ,ktery visi na zdi v kuchyni a ja kolem nej milionkrat za den projdu)neustale zapominamno ale narozeni svych deti nezapominam a dukladne se na ne pripravuju
.jpg)
jelítko: To bude ne podobný ale nemlich stejný -jindy mě právě probere nějakej aktivista se SMS
jelítko: Největší trapas jsem zažila v porodnici, nemohla jsem si při vyplňování papírů při přijímání do porodnice vzpomenout, kdy jsem se vdávala. Den a měsíc jsem si vzpomněla - 8.8., to jsme vybrali schválně, aby jsme si to zapamatovali, ale rok? Ta sestra, co to se mnou vyplňovala, se na mne dívala jako na vadnou a nechápala, že to pro nás fakt není důležité. My se znali léta a svatba byla víceméně formalita. 
Nakonec mne napadlo spásné řešení, vytáhla jsem si občanku a podle roku vydání jsem to dala dohromady,protože jsem tehdy měla ještě občanku, kterou mi vystavili právě po svatbě kvůli změně příjmení. Ale na ty podivné pohledy té sestry nezapomenu, včetně poznámek, že z občanky to nepoznám, protože to tam není napsané. No není, ale byla z toho roku. Zřejmě to byla jedna z těch hysterek, které by o zapomenutém výročí svatby hodlaly manžela nejméně profackovat, možná by došlo i na zbraně.
Jinak oslavy máme rádi, takže vždycky se někdo ozve, že někdo má narozky či co a sejdeme se aspoň na vínko a pokec.
Beru: Tak to je něco podobnýho jako já
U nás doma je to v pytli, protože já jsem přesně stejnej případ jako pán z článku. Nepamatuju si nic. Jenom mojí mámu, páč má narozky na štědrej den. Dokonce s mým minulým partnerem jsem zapomněla na 5 výročí z osmi. Takže se vlastně nemám proč zlobit . Tohle je jedna z vlastností žen, kterou asi nikdy nepochopím, dělat zcény kvůli zapomenutýmu výročí, narozkám, svátku 
. Já si například už asi nikdy nevzpomenu, kdyže sem to vlastně přestala kouřit, vim, že to bylo 4.2., ale v jakym roce? To nemám páru 
Nejlepší byl letos můj svátek. Se ráno vzbudim, bylo to v sobotu, můj hlásí, že si musí dojít něco zařídit a já kouknu na mobil, kde bylo asi 10 přijatejch zpráv. Si řikám, co ty lidi magořej, co se děje. A oni to gratulace k svátku a můj miláček se vrací s dárkem a kytkou
Beru: To je dobrý
Asi jsem taky chlap, výročí svatby jsme neslavili ještě ani jednou - a to jsme si vybrali krásné datum, aby se dobře pamatovalo. Oslavy narozenin a svátků mne akorát otravujou, dětem ještě tak ty narozeniny uspořádám, ale to je asi tak všechno, jinak se tomu s manželem obloukem vyhýbáme. Akorát o našich narozeninách si něco symbolického nadělíme. Na svátky kašleme taky, to už opravdu nevidím jako důvod k oslavě. Moje matka, narozená v říjnu, zas pravidelně touhle dobou jezdí k moři, aby nemusela dělat rodinnou oslavu.
