Pomoc, došel mi papír!
Někdo mě asi proklel. Papírová víla nebo démon. Nevím, čím jsem si to zasloužila, jestli tím, že jsem v devíti letech hanebně sežvýkala a vzteky spolkla kompromitující list z mého deníku, aby se nedostal do rukou sestře, nebo třeba výraznou a dlouhodobou spotřebou papírových kapesníků – v každém případě mě někdo z tohoto oboru nenávidí!
Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že nejméně jednou denně JEN MNĚ dojde papír ve firemní tiskárně, kde tiskne deset lidí? Nebo že toaletní papír na společném WC dojde také právě mně? A to většinou ještě bývá okořeněno a 
dovedeno k dokonalosti díky liknavosti naší uklízečky, která nepovažuje za nutné nechávat v místnosti náhradní role, takže nastávají veselé situace, končící zpravidla mým tichým zoufalým voláním „Haló, je tady někdo? Podali byste mi prosím novou roli?“
Také mi někdo zákeřně schovává lístečky se seznamem na nákup. Pracně a pečlivě si ho napíšu, dám do kabelky a po příchodu do supermarketu vzteky obracím i podšívku a nic. Lístek se prostě v pětině případů vypaří. Potom si připadám jako pravěký lovec – něco domů dotáhnu, ale jestli to bude právě to, co potřebujeme, to je ve hvězdách.
Stávají se vám také takové věci? Něco si na vás také zasedlo? A nemáte prosím někdo tip na to, jak prokletí odvolat?
10.1.2012 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 30 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Pomoc, došel mi papír!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kupte si zásobu papírů do tiskárny:
http://www.tisknijakduha.cz/kategorie/papiry-do-tiskarny/
Nejlevnější náplně do tiskáren:
http://www.nejlevnejsinaplne.cz/
lee: To jste hodná, že jste pomohla. Fakt to nikdy nebyl příjemný pocit, hlavně poprvé, jako dítě jsem byla hrozně nesmělá a cítila jsem pak hrozně trapně. Dneska už to spíš beru jako zajímavý jen, že se mi to takhle stává, ale zábava to tedy není nikdy... Někde n obchoďáku by člověka někdo nakonec vysvobodil, ale aby mi odešla výprava na zámku kdoví kam, to taky nic moc. Tak máte dobrý skutek, to je 
Almega: No, ten první případ, to už je dost let, to byli ještě hodně staré festovní kabinky a u těch dveří to skutečně už delší dobu zlobilo. V tom druhém případě to bylo na zámku, tam to měli vyměněné nové, ale západka celkem festovní, ale ani nebylo zamčené, jen zaseklé dveře. A ten třetí, to fakt byly tenounké nové dveře a nějak jsem to opravdu sama povolila vlastní silou. Ale i když jsou tenké dveře, tak západka stejně časo bývá kovová a to by člověk spíš musel asi prorazit tu překližku či z čeho ty dveře bývají nebo vyvrátit z pantů, takže asi se i tak může stát. Zvlášť s mou smůlou na tohle...
.JPG)
Lissie: je to pár let, co jsem jedné paní otvírala na poliklinice dveře u záchodků zvenku...vypadla jí klika a nemohla se dostat ven. říkala že už tluče asi půl hodiny a že z toho bude mít nadosmrti klaustrofobii
Lissie: To je zajímavé,jestli se vám zasekl zámek? Vždyť dneska ty dveře ani moc nejdou na veřejných záchodech zavírat,kolikrát jsem z toho na mrtvici,když musím jednou rukou držet dveře a druhou kalhoty....
.jpg)
toaleťák zásadně dochází u našich, říkám jim že to na mě narafičili abych tam musela dávat novou roli a tu prázdnou vyhodit, aby to nemuseli dělat oni
papírový kapesníky nosim taky všude sebou
Almega: Jsem se těch vykřičníků úplně lekla
. Ne, jen si dělám legraci
. No, je to fakt s těmi dveřmi záhada. Poprvé to bylo ještě v dětsí, to jsem tedy úvízla totálně a musela lézt přes dvířka. Díkybohu to šlo, byla nad němi mezera a já na to ještě měla kondičku. Ale mám z toho docela slušné trauma do dneška, odnesla jsem to roztrženým oděvem. Po druhé se mi to stalo při prohlídce na zámku, uvízla jsem ještě s jednou paní v té místnosti s kabinkami, to jsme cloumali, už zaseklé dveře povolily, ale výprava už na nás čekala, tak taky nic moc. A naposled myslím minulý rok na záchodě v obchodním centru, to jsem se tam dobývala ven, až jsem si narazila ruku. No, časem je to už spíš humorné a s kamarádkami si z toho děláme legraci, ale z toho prvního zážitku mám tedy fakt osýpky ještě teď.
na WC mám takovou tubu, ve které jsou stále náhradní role, takže toto u mě nastat nemůže. lístečky s nákupem dávám do peněženky, ovšem někdy i tam se ztratí ale obyčejně jej najdu v kapse.Ale někdy se mi stane že vytáhnu lísteček z minulého nákupu a nakoupím i podle něho
Tak problémy s toaleťákem nemívám...jen občas...přímo na wc máme skříňku,kam se vejde cca 7 rolí-těch větších toaleťáků....a když dochází tak kontroluji,jestli je ještě nějaký ve skříňce...zrovna včera došel....naštěstí jsou další zásoby dole ve sklepě...
Ale už se mi taky stalo,že došel a běžela jsem do sklepa a nadávala....
A lístečky s nákupem,taky někdy najdu a jindy ne...tak pak přemejšlim,co jsem to ještě chtěla....no a pak se objeví....
Většinou, když už jsem doma....
.jpg)
já zase věřím na skřítky....přeci nemám tak nevychovanou rodinu když jenom já uklízím prázdné role od toaletáku
Bez toaleťáku v batohu neopouštím domov a na WC kontroluju stav před použitím, takže se mi tam kritické příhody nestávají.
Ale lístky s nákupem mi něco krade hned jak je napíšu a otočím se. Prostě záhadně mizejí. Do obchodu s nimi dojdu tak v polovině případů a pak je ještě často marně hledám, objeví se hned po zaplacení. Beru to jako trénink paměti.
S tou tiskárnou je to celkem jasné. U nás taky než by někdo doplni, raději s tiskem čeká ,až se najde někdo, kdo to udělá za něj.
já mám pro jistotu šoupnuté ty kapesníčky minimálně v 1 balení v kapsáři na vlastním záchodě. Občas i já sama sobě ukradnu poslední papír před nosem
Lissie: Jak ?? Popište!!
.gif)
V domácnosti mám papíru /ubrousků,toaletn,kapesníčků/zásobu snad na půl roku,minim.aby to stačilo na celou zimu,pokud by udeřila nějaká zlá...jak je kde něco v akci,šup s tím do košíku,tohle mi tedy opravdu starost nedělá
