Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Byla jsem z rodiny, kde se vařilo jedno teplé jídlo a dělala to babička, která byla v důchodu, kvůli věčně nemocné mamince to bylo většinou masíčko na vodě a brambory, večer už jsme si namazaly chleba. Vdala jsem se do rodiny, která si na vaření potrpí. Všichni jsme měli teplé jídlo v práci a ve škole a já vařím další teplé jídlo doma. Podle tchyně nevařit je ostuda. Navíc si všichni potrpí na všelijaké serepetičky kolem. Nandám jídlo a teď to začne: Ještě okurčičku, a udělej k tomu salát. A kečoupek nebude? Ještě tatarku. Donesu kečoupek jemný i ostrý, 2 dresingy, kafe, oplatku a jdu si ohřát polévku, která vystydla. Dočkám se odpovědi, že jsem si to měla připravit předem. Toto všechno připravené předem se ale nevejde na stůl, zvlášť když chce manžel podávat polévku a druhý chod najednou.

ja som s sdcerou sama, dcerka chodi do skolkly a ja do rpace, teple jedlo prichadza do uvahy cez vikend, vynimocne cez tyzdne...vecer totiz mavame studene, vynimocne teple..
ked sme s partnerom byvali, tak teple jedlo nebyvalo pravidelne. on pracoval na smeny, takze niekedy sa s talo ze nedelny obed bol v stredu ale ked nebolo navarene, nikdy sa nestazoval a aj u nich doma bolo vzdy niekolko chodov kazdy den pripravenych...ppodla mna je to o kompromisoch a o tolerancii.... okrem toho, nie je zdrave jest po 17h, skus argumentovat tym, ked nic ine nezabera
ja by som na tvojom mieste argumentoval tym, co citis a ake mas ty potreby a pripadne navrhla mu nejaky kompromis, co by tebe vyhovovalo

Mám pocit, že jedno teplé jídlo denně stačí. Přes týden mají děti jídlo ve škole, já v kantýně a manžel cestuje, tak někde v restauraci. Přes víkend většinou nejsme doma, na chatě to odbydeme instantní polívkou a těstovinami s kečupem.

Vařím tak jednou do měsíce o víkendu, zásadně na oba dny současně, většina jídel, jako guláš, kuře na paprice nebo bramboračka jsou druhý den lepší než první. Co se nesní, je na teplou večeři v pondělí nebo to dám zmrazit a za pár dní nebo týdnů budeme rádi, že to máme.

Děti jsou od malička zvyklé si snídani i večeři dělat samy, pokud mají chuť na krupičnou kaši, tatínek ji večer udělá, je doma dřív než já a já to nejím.

Nevadí mi vařit občas, sem tam i něco upeču a docela mě to baví, ale je to proto, že můžu, ne že musím.

Pokud někdo něco chce , měl by se o to přičinit, přítel má dvě ruce, kde je kuchyně a sporák ví a pokud něco neumí uvařit, může se zeptat nebo si to najít v kuchařce. Není naprosto žádný objektivní důvod pro to, aby byl z vaření osvobozen.

Tak mamka nám vařívala teplé večeře, pak když jsem dělala, tak vařila ona, nebo někdy já - pozdní oběd. Já ve své rodině vařím obědy v so a ne, ale večeře studené - chleba, nebo pečivo s něčím, žádné vyvařování

Tři teplá jídla denně? To nezvládám uvařit ani za měsíc

Prostě zkouší,kam až jsi ochotna jít. Jen, ať maže do kantýny, jako všichni ostatní.
U nás to funguje tak, že občas něco uvaříme, když se nám někomu chce, a když ne, namažeme si chleba nebo si dojdeme na oběd - nikdo z toho nedělá vědu

Tak to mně manžel naopak nadává, když uvařím něco pořádného k večeři. Chce, aby večer už moc nejedl, protože bychom oba potřebovali zhnubnout nebo aspoň už nepřibírat. U nás to funguje tak, že ráno připravím snídani (manžel přes týden snídá párek, to nechápu, zhebla bych, tak to aspoň střídám). K obědu bývala buď hospoda, nebo něco lehkého uklohněného v práci, nebo někdy něco připraveného z domova (pracujeme spolu), děti mají teplé jídlo ve škole. K večeři udělám buď něco studeného nebo jednodušší teplé jídlo, třeba vajíčka, krupicovou kaši, teď v létě lečo, nebo něco ugrilujeme a k tomu udělám hromadu zeleninového salátu, v zimě spíš nakrájím různé sýry a udělám studenou mísu, taky se zeleninou, k tomu si dáme třeba dobré víno. Teď přes léto vařím víc, i obědy, protože jsme všichni doma a prozatím pracujeme z domova, než doděláme nové prostory pro firmu. Ale protože mít do práce asi tak 30 metrů, vidím to tak, že na oběd budeme chodit domů a asi budu dělat nějaké rychlovky, čili hodně zeleniny a k tomu kousek masa, a dítka budou přes školní rok baštit ve škole. Vaření mi totiž baví a když mám na to čas, tak mi to nevadí. Ale dokud jsme jezdili každý den do Prahy, tak to byly nejméně dvě hodiny na cestě, o které budu mít víc času a myslím si, že klidně zvládnu uvařit i pro nás dva oběd. Ale večeře budou dál jednoduchý, žádný velký vyvařování.

u nás se taky vařili teplé večeře 4x týdně obědy děti družina my v práci ale vikendy vaření smažení pečení jak piše sharon: musí žena chtít já ráda vařim i teď jak jsme už jen my dva a jak přijdou dcera ,syn vnoučata tak o 106 a ráda udělám co chtějí kdykoliv

osobně bych dělala CO UZNÁM JÁ ZA VHODNÉ- VAŘÍM RÁDA, DOCELA DOBŘE, RÁDA experimwentuju, ale vařím podle SVÉ CHUTI, takže ty 2 teplý jídla i uvařím, ale jsou pořivatelné jen mnou a nějakýma thajcama s plechovou hubou! Českou kuchyni nevařím ráda a moc mi nejde.
Btw- já bych hochovi klidně vařila 3 teplý jídla denně, kdyby to nádobí umýval

nestačil by mu rohlík a teplej čaj??

tak tady bych neustupovala, buď budeme vařit oba nebo nic, já sice občas poslouchám kecy, když si musí uvařit sám, ale když má opravdu hlad, tak uvaří nejen pro sebe

Můj bývalý milý byl typickým příkladem toho, čemu říkám "patriarchální zkamenělina". Nastínil mi společnou budoucnost slovy: "Já si budu něco dělat, ty budeš vařit." Prý jeho máma to tak dělá. Jo, já ji viděla: udřená, vynervovaná ženská, neustále se strachující, jestli svým pánům (manžel a synové) dobře "posloužila" (její vlastní výrok).
No, jesli můj bývalý hledal takovou, jako je jeho matinka, doufám, že ji hledá dodnes!

jo jo taky bych si nechala líbyt tři teplá jídla děně a nemuset proto hnout prstem ale kdo by to dělal že?ono je jedna věc příjít k plnýmu talýři a jiná proto něco udělat když něco chce tak at se snaží pohodlnej servis bez práce by se líbil každému souhlasím z holkama pode mnou zaraž mu to hned od začátku taky vyděláváš a máš stejné právo jako on si po příchodu z práce odpočinout ne otročit

Jarka: já to nechápu, jak ti můžou vydržet "základy" na celý pracovní týden v papiňácích, to se nezkazí, kde je přechováváš?

U nás to je tak, že snídaně a obědy si nakoupíme cestou do práce a v práci, o večeře se různě střídáme, vaříme většinou teplé na 2 dny to samé, protože snídaně a často i obědy jsou studené. O víkendu většinou vařím, ale 1 teplé jídlo denně a stejně o víkendu jíme 2x denně:snídaňooběd a večeři. Mezi tím někdy sváča-ovoce,jogurty. Dříve jsem vyvářela a pekla jak pominutá a oba jsme ztloustli. Já jsem v procesu hubnutí a manžel hubne taky, ale v životě by to nepřiznal. Vaření nás baví oba, zato úklid nenávidíme.

elephant: dcera to taky nemá po mě, ta líp řídí auto, to jí baví víc jak vaření...