Přítel je přehnaně fixovaný na svou rodinu
Četla jsem už hodně článků, i slyšela vyprávět kamarádky a kolegyně na téma „mamánek“. Vždycky mi to připadalo úsměvné, protože jsem si říkala, že si každá něco přidá a přibarví, aby byl výsledek co nejvíc šokující. Byla jsem přesvědčená, že žádný takový muž nemůže ve skutečnosti existovat.
Teď si však nejsem jistá, jestli jsem přesně na takového mamánka nenarazila.
Mám přítele, zatím spolu nebydlíme, ale velice často se vídáme. Je mu 27 let, mně 25. Chodíme spolu asi tři měsíce a musím říct, že si opravdu hodně rozumíme. Trochu mne však zaráží jedna věc. Jeho závislost na své rodině. Už dva roky sice bydlí sám v pronájmu, což považuji za plus. Chlap v jeho věku obývající dětský pokojík v bytě rodičů by mi připadal podezřelý.
Jenže přítelovo samostatné bydlení je jen jedna strana mince. On je totiž samostatný jen na oko. Ve skutečnosti to vypadá tak, že mu maminka chodí jednou týdně uklízet, odveze špinavé prádlo a za týden ho přiveze vyprané a vyžehlené. Dbá, aby měl doma vždy nakoupené základní potraviny, povléká mu postel, často se zastaví i uprostřed týdne s kastrůlkem… Navíc chodí přítel každý víkend v sobotu i v neděli k rodičům na oběd.
Připadá mi to divné. Rovněž žiji sama, s rodiči mám prima vztah, ale základní životní potřeby si řeším bez jejich pomoci. Jednou, dvakrát do měsíce zaskočím v neděli na oběd, občas si vyjdeme s mamkou jen tak posedět do kavárny.
Přístup maminky mého přítele i to, že on to zcela samozřejmě přijímá a připadá mu to normální, mne však zaráží. Několikrát jsem s ním na toto téma zavedla řeč a on na tom nevidí vůbec nic špatného.
Nerozumím tomu. Je dospělý, pracuje na celkem důležité pozici, rozhodně to není nějaký mamlas, který by se o sebe nedokázal postarat. Spíš je asi pohodlný a maminka, místo aby syna tak trochu ponechala svému osudu, kolem něj poskakuje jako kolem pětiletého drobečka.
Nechci dělat ukvapené závěry. Nakonec – ještě spolu nebydlíme a zatím nemáme nic takového ani v plánu. Známe se teprve krátce. Ale i tak by mne zajímal názor čtenářek. Připadá vám model, ve kterém můj přítel žije, normální? Nehrozí, že někdy v budoucnu, až budeme spolu, nám bude jeho maminka organizovat život a můj přítel na tom nebude vidět nic špatného, protože, jak často říká: Ona je moc hodná.
18.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 270 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přítel je přehnaně fixovaný na svou rodinu
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon: Ota: Vy to berete z pozice rodičů, kteří považují za svou povinnost postarat se o své dítě za každou cenu. Já jsem tohle zažila z pozice partnerky, které bylo pořád nepřímo naznačováno, že synáčkovi bere čas, který by měl trávit se svou rodinou a ne s cizí ženskou.
Ale souhlasím s tím, že v této fázi, kdy spolu ještě nežijí, je zatím brzo řešit, zda je nebo není závislý na rodině.
.gif)
Ota: 
mam-ča: To by se stalo v lepším případě. Pokud je na synáčka opravdu fixovaná a bezmezně ho miluje, tak opět přinese jen jídlo pro jednoho a na synovu partnerku bude vrhat zlostné pohledy, příp. ji bude úplně ignorovat.
no a co , dělala bych to synovi asi taky pokud by se mnou nevyrazil dveře.....
ax: Třeba maminka dorazí s většíma kastrůlkama...
Křeček: Přesně tak, taky neznám chlapa, který by byl úplně samostatný. Na jednu stranu je sice "mamánkovstí", když chlap jezdí každou neděli k mamince na oběd, na druhou stranu to v době, kdy nemá vztah, chápu.
Zkusila bych navrhnout, ať stráví celý víkend u tebe nebo ty u něj a uvidíš, jak se bude chovat, jestli vydrží bez maminky.
.jpg)
Ota: tos vystihl, taky z toho nejsem moudrá, jestli se synácek o sebe nedokáze postarat sám a nebo jestli se maminka jenom doma príserne nenudí 
. Nebo je to treba jenom docasné, maminka je nezamestnaná a potrebuje nejakou nápln dne .
.JPG)
Nemůžu soudit, jestli je to normální, já dneska neznám mladého chlapa, který by byl úplně samostatný
Většinou obývají ten dětský pokojíček, potom budují bydlení rovnou s nějakou drahou polovičkou a od maminky přejdou rovnou k ní.
Máš jedinou možnost, zkusit společné bydlení tak nějak nezávazně a uvidíš, jak to půjde.
.jpg)
Z tohoto minima informací se nedá naprosto nic zjistit. Nevíme jestli je jedináček, jestli je benjamínek, nevíme kolik je jeho matce ( oboum rodičům) a jaké má matka postavení doma, nevíme jestli je jeho maminka starostlivá nebo hysterická matka. Nevíme ani co přítel dělá.
On si zas může o tobě a tvé rodině myslet, že jste "studený chov".
Prostě pokud někdo chodí za rodiči na oběd, ale živí se sám, bydlí sám a matka mu jednou týdně vtrhne do bytu tak to nemusí znamenat, že je mamánek, ale že jeho matka se nechce vzdát své životní role.
A nebo je všechno jinak.
Obecně vzato mě takové starosti po třech měsících vztahu spíš nejdou na rozum.
Nejsi nakonec jedna z těch, co chtějí svého muže jen pro sebe ? Odříznout, vykořenit a mít ho jen a jen sama ?? 
Mám syna, tedy již staršího, ale od doby, kdy bydlí v pronajatých bytech, se o všecko stará sám. Naučil se ode mě vařit, prát i žehlit, uklizeno má určitě líp než já a ve snu by mi nenapadlo chodit mu tam utírat prach. I kdyby se tomu vašemu maminka vnucovala - normální chlap by dokázal taktně říct, že už je dospělý a stačí si sám. Natož když už má partnerku, těžko soudit, ale takového bych já určitě nechtěla.
Já bych prchala, co by mi síly stačily. Protože i kdyby se odtrhl od maminčiny péče, bude totéž obskakování očekávat od Tebe.
Dnešní ženy už nejsou ochotny dělat služky, a je to tak správné.
.gif)
Jezdis na vodu?
Vezmi ho na kanoe..
rika se , ze na vodu a vymalovat spolecne byt je nejvetsi predsvatebni zkouska..
Co se tyce sluze maminky - treba je to tak, ze chce mit pritel klid, proto vse mlcky prijima. Je to jeho mama, nechce ji odmitat. Treba ji o to ani nezada, ona to dela sama.
Spis bacha na to, jak to bude az budete spolu.
U nas jeste loni (letos mame 10 let coby manzele) chodila tchyne a kdyz sem byla v praci, vybrala manzelovo pradlo z kose se spinou, vyprala ho a nez sem prijela byli na stole JEHO vyzehlene hromadky.
Parkratt sem na ni vletela a je klid. Pomoc po pozadani to beru, to pro ni udelam i ja. Ale aby se mi nekdo hrabal v noseme spodnim pradle to je hodne silnej kalibr.
Taky bych si ho otestovala jak radí Sallie - nekam spolu vyrazte na víkend a uvidís 1) jak bude reagovat maminka kdyz se syn nedostaví na obed a 2) jestli se ten víkend dokáze postarat sám o sebe a i o tebe. Velikonoce jsou za pár týdnu, dalo by se jich k takovému experimentu vyuzít a hned budes vedet na cem jsi
V této fázi, kdy spolu zatím jen chodíte, je ještě brzo dělat nějaké závěry. Souhlasím se sallie, ať ho začneš testovat - zkuste spolu strávit celý víkend a uvidíš, jestli toho bude on sám schopen a jestli to maminka skousne. Jestli k ní na ten oběd jezdí jen proto, že zrovna nemá s kým trávit čas nebo jestli ten oběd u maminky potřebuje absolvovat za každou cenu.
Já jsem takovou partnerovu závislost na rodině (ještě v mnohem horším stádiu) zažila též, bohužel jsme to ale neustáli. Partner měl pořád pocit, že se musí starat o rodinu, z níž vzešel, místo aby se snažil soustředit na rodinu, kterou měl on sám založit ...
já bych začala testovat co se stane, když bude nedej bože celý víkend s tebou (jeslti vám maminka taky bude nosit kastrůlky do parku na rande 
), jela bych s ním na dovolenou (je schopnej si sbalit? atd.) - a pak bych viděla - ale upřímně - tohle mi přijde dost beznadějnej případ... najdi si někoho samostatnějšího.
