Přiznal se mi k nevěře. Jak to mám unést?
.jpg)
Jsem dva roky vdaná, máme roční dceru. S manželem si rozumíme, nikdy jsme mezi sebou neměli žádné vážnější neshody. Teď jsem však zažila šok, ze kterého se nějak nemůžu vzpamatovat. Manžel se mi přiznal, že mi byl nevěrný!
Řekl mi to při jednom rozhovoru, prý to byl jen jednorázový úlet s ženou, se kterou chodil, než poznal mne. Náhodou se prý potkali na nějaké společenské akci, kterou pořádala firma, v níž je můj muž zaměstnán. Ona je už prý také vdaná. Dali se spolu do řeči, probrali, jak jde život a zcela spontánně se pak na jednom odlehlém místě pomilovali.
Stalo se to před začátkem prázdnin a manžel tvrdí, že od té doby se s dotyčnou už neviděl, ani si nevolají, není prý mezi nimi žádný další kontakt. Jeho tento úlet moc mrzí a stydí se za něj, celou dobu se tím strašně trápil, že mne takhle podvedl, až to nevydržel a musel se mi svěřit. Věří prý, že ho pochopím a odpustím mu.
Já bych však byla radši, kdybych se o tom vůbec nedozvěděla. Na tenhle případ přesně platí známé pořekadlo, co oči nevidí, to srdce nebolí. Dokud jsem o manželově nevěře neměla tušení, byla jsem šťastná a spokojená. Od chvíle, kdy mne do svého poklesku zasvětil, nedokážu na nic jiného myslet. Jsem nejistá, bojím se, že se to bude opakovat. Mám pocit, že jsem mu věřila a on toho zneužil.
Odmítám se s ním milovat, což on těžko chápe. Za to, co udělal, se stydí, ale měla bych prý pochopit, že se jednalo o jednorázový a ojedinělý zážitek, který se již nebude opakovat.
Jenže mně to nejde. Chtěla bych na to přestat myslet, ale je to silnější než já. Něco uvnitř mě nutí se tím neustále zaobírat, kontroluji manžela, dokonce jsem se mu i podívala do mobilu, což jsem nikdy předtím neudělala.
Myslíte, že se mám přinutit nad to povznést a zapomenout? Jak? Jsem z toho moc smutná, cítím se podvedená a oklamaná člověkem, kterému jsem bezvýhradně věřila. Co když se budou jeho nevěry opakovat? Jak mu mám věřit, že se s ní ani s žádnou jinou ženou od té doby nesešel a k ničemu mezi nimi nedošlo?
28.8.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 114 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Přiznal se mi k nevěře. Jak to mám unést?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sharon:
to je dobrý řešení 
Rawah: jojo tak nějak si to taky myslím
sharon: to právě věřím, že ne 
Stanik: to ale není o tom být majetnická, to je přeci o důvěře, respektu a zase důvěře 
Pokud to vyhovuje tak oběma, nemám nic proti, ale když si dva řeknou, že spolu chtějí být a žít a to se vším všudy i s věrností, pak je nevěra nepřekonatelný podraz. Že lidé využívají mozek jen z části je věc známá, ale myslím, že zrovna ta část, kterou používáme, nám umožňuje ovládat své chtíče, vůli.. a přemýšlet o důsledcích svých činů ještě než je vykonáme. Něčím se snad od zvířat lišíme (a že v přírodě jsou taková, co spolu tvoří jeden pár až do smrti).
.gif)
Rawah: ta pár let to přehodnotíš a uvidíš..........
Majucha: 10.36 máš pravdu ale kdyby to měl člověk všechno tak brát, tak se nevdávám , nerodím děti.....
PEEG:taky jsem ta přízemní žínka
i když jsem nemusela projít čím ty, je mi to moc líto
PEGG: mám to tak, to, co jsem psala jsem všechno zažila a viděla, to není opsané z novin (a to jsem vzala jen tak hákem, ten výčet). Možná to mimo téma je, každý lpí na něčem jiném... Pro mě tohle prkotiny jsou, to ano, na druhou stranu se dodneška v noci budím hrůzou, když se mi prakticky denně zdají všechny ty masakry, takže zas tak pohodovej život nemám, i když si z něj snažím dělat prču jak to jde, aby to člověk přežil. Kolikrát si říkám - jak ráda bych řešila třeba právě tu nevěru nebo plesnivej sejra v sámošce
. No nic, chtěla jsem jen ukázat taky jinej pohled na věc :-)
Stanik: nedivila, taky je mam v okoli... ja jen vim, ze bych s takovym chlapem bejt nechtela, stejne jako vim, ze bych nechtela bejt treba s kurakem,... A souhlasim, majetnicke sklony taky nepomahaj k dobremu vztahu, zrovna tak jako nevera...
sharon: tak to máš můj obdiv..protože tohle bych nekousla 
Viv :o): divila by ses , co chlapu ma doma zenskou jedna radost, zadne problemy... ale " proste si nemuzou pomoct"... neomlouvam je, jen rikam, ze je lepsi a mene stresujici s tim pocitat.. a nebejt majetnicka.. min to pak boli
Stanik: me je fuk jak je to nastaveny... neveru nevnimam jako neco pozitivniho... navic never je strasne moc druhu... pro me osobne je nevera znakem toho, ze je neco ve vztahu spatne, ale to je v pripade nevery, kdy je dotycny zaangazovan i emocne... u Gabiny je to proste ulet...Obhajoba typu "clovek neni nastavenej na monogamii" mi pripada alibistickej... mam mozek, mam vuli... kdyz mam vztah, chci byt verna... muze se stat, ze selzu, ale nebudu mit pocit, ze je to v poradku...
jasně, že jsou mnohem horší věci v životě.....po dvou letech manželství bych to neřešila, pokud tě takhle bude informovat celej společněj život tak to je pak na zabití toho vola co neumí držet hubu, co si tím dokázal, jen to, že ublížil Tobě.....všude je něco, v každé rodině, a kdo tvrdí že ne, tak lže ! Ono není kumšt se hned rozvést,ale je kumšt to všchno zvládnout a vydržet a nad spoustou malicherností mávnout rukou, poznáš po letech, že jsou v životě jiné priority.....já nad tím mávám rukou v manželství už dost přes třicet let.......
Křeček: smutny, ale nejspis je to pravda.
Majucha: ja tyvmu postoji rozumim. obcasny ulet se da prejit, pokud chlap jinak myslenkama a srdcem zustava u rodiny.
Hlavně že ulevil svýmu svědomí a ublížil tím člověku, který mu 100% věřil. To je opravdu charakter 
Chce se mi blejt velebnosti 
Ach jo, nevím, co bych ti poradila. Nikdy jsem v takové situaci nebyla, takže nedokážu poradit. Snad jediná rada ode mě je, nesnižuj se k tomu, abys ho hlídala, kontrolovala mu mobil atd.
