Umí vám říct: „Mám tě rád“?
Asi jsem nenapravitelná romantička. Je mi třicet dva a jsem sedm let vdaná. S manželem nám to klape, máme pětiletou holčičku, žijeme si hezky. Sice v žádném velkém luxusu, ale je nám dobře.
Jediné, co mě občas trápí, je manželova uzavřenost. Nikdy nebyl právě extrovert, ale mám dojem, že je to čím dál horší. Každé slovo abych z něj páčila, a když už nějaká debata začne, volí slova přesně a pečlivě, snad aby zbytečně neřekl písmenko navíc. Aspoň že s dcerkou komunikuje normálně, a když se ho na něco zeptá, dokáže se rozpovídat.
Komunikace mezi námi dvěma je však velmi sporadická. On zkrátka nerad mluví. Ráno po probuzení kolikrát neřekne ani slovo první dvě hodiny. Nejvíc mě však mrzí, že už se ani nesnaží říct mi něco hezkého a něžného. A to ani při milování.
Možná mi nebudete věřit, ale my se milujeme úplně potichu. Ještě před časem jsem se snažila, jenomže když nepřišla z jeho strany žádná odezva, začala jsem si připadat hloupě. Dokonce ani nahlas nevzdycháme. On se velmi kontroluje, a já – z jakéhosi studu – tudíž také. Divné, v manželství.
Neřekne mi, že se mu to líbí, že jsem krásná, že mě miluje... nic. Ano, je něžný a pozorný, nicméně za přísného a nekompromisního mlčení. Na můj dotaz, proč je ticho, odpoví, že to tak zkrátka má a neví, co by měl říkat. Když jsem odvětila, že by mě potěšilo, kdyby mi například řekl, že mě má rád či něco podobného, reagoval, že je mi to přece jasné. Prý kdyby mě neměl rád, tak by se mnou nebyl.
Jsem kvůli tomu smutná. Možná je to maličkost a důležitější jsou jiné věci, které nám fungují. Ale mně se po něžných slůvkách a projevech lásky přesto velmi stýská. Někdy mě napadá, že kdyby se objevil někdo, kdo by mě uměl správně „ukecat“, asi by se mi podlomila kolena...
Jak je to u vás? Je pravda, že každý vztah po pár letech upadne do podobné „jistoty“, kdy není třeba toho druhého ujišťovat o své lásce? Kdyby to platilo, bylo by to přece strašně smutné.
4.7.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 63 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Umí vám říct: „Mám tě rád“?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
můj manžel je hodně upovídaný a někdy mě to štve, protože v práci je dost rámusu, tak už mi doma není tolik do řeči, chci si odpočinout.Manžel jak vstane, tak pustí televizi, pohybuje se tanečním krokem po kuchyni a brebentí 
To mě musí po ránu exhumovat a nemluvím, protože mi to trvá dlouho než se rozkoukám. Ale když je naštvanej, tak vydrží dlouho nemluvit, jednou to bylo řádově několik dnů. Pak jsem mu řekla, že se rozvedu, jestli nebude mluvit a strašně se divil proč
. Jinak pořád mele a umí pěkně mazat med kolem huby (když něco potřebuje), a to i cizím lidem
.
hancze: 12,20 Byli spolu dlouho, skoro 20 roků...Dnes kolegyně zůstala sama se svým otcem na zadlužené staré chalupě, dluhy si rozdělili a asi ani jeden z nich se nemá růžově.
.jpg)
Stanik: nedovedu se ( přestože kecám rád) po telefonu se vybavovat asi to bude tím, že dost dlouhou dobu jsem na telefonu prokecal celé hodiny v rámci práce ....... naštěstí přišel net a počítačové sítě
No, u nás je to obdobně a já jsem celkem ráda. Notorického povídavce bych asi nevydýchala a nebo bych ho nechala hučet a dělala bych si svoje. Jsem ráda, že mám klid na své věci. Popovídat si vlastně chodíme do knajpy, to pak rozebíráme různá "světově důležitá témata", např. evropskou politickou situaci, která by se vyvinula, kdyby to Slavníkovci neprojeli 
Ale je fakt, že ta vyznání (o žádná plamenná slova nestojím) mi dost chybí. Kurňa, jsem krásná mladá ženská 
, tak bych byla ráda, kdybych občas slyšela nějakou tu lichotku od člověka, na kterém mi záleží. Nehledě na to, že to prostě potřebuju. Štve mě, že slyším od cizích, jak jsem pěkná nebo že mi to sluší, ale doma vládne nezúčastněné mlčení a jen klapot klávesnice.
Ota: jo a jeste me napadlo, ze taky dost casto mluvime o vareni, ja jsem straaasne lina a tupoun.. tak taham rady.. a co jsem kdy vrila podle jejich receptu a doporuceni se vzdycky povedlo na vybornou :-)
Ota: ovsem a onicem... jak se kdo mel v praci, co babicka / je nemocna, jue ji 88 a mamka se o ni stara... o psovi... o chlapech.. kamaradech :-))))
nevim, jak kdyz kecam s nejlepsi kamoskou :-)
Stanik: jejda o čem mluvíte?
Stanik: 
Já 2x do roka
Ale od mojí dcerušky budu chtít každý den
LenkaT.: 
taky mamce hlasime, kdyz dorazime dom z navstevy.. teda je to 100km, taky zadna dalka, ale vim, ze ona pak bude aspon v pohdo a me to nic neudela, kdyz ji zavolam..
Ota: ja si s mamou volam kazdej den 
U nás to bylo zase naopak - ze začátku jsem z toho byla neš´tastná. Byla jsem zvyklá na ukecanýho bejvalýho přítele a najednou někdo vedle mě, který byl pořád zticha, mluvil minimálně... Teď po 2,5 letech už je to v pohodě... A slovo "miluju tě" slyším několikrát denně, to že se mu líbím a podobně také 
Až si kolikrát říkám, že to přehání 
LenkaT.: to jo ale mi jedem kilometr na kolech po cyklostezce
mi to připomnělo scénu z filmu Jedna ruka netleská 
co dětidnes dějepisa konkrétněII.světová válkauž budujá ne
My brebentíme s manželem furt něco.Aj před tím aj při tom a tak různě pravidelně měsíc se nevidíme a pak jsme spolu cca týden,pak zas měsíc oba sami (já s dceruškou doma, manžel v práci v zahraničí), ale i tak jsme v neustálém kontaktu a v pohodě. Chlapa, co při dospěláckých radovánkách mlčí a jen trtká a trtká, bych nechtěla
Ota: když jedou mladí od nás, cca 45 km, tak jsem taky ráda, že mi napíšou SMS, že dojeli OK, ono je teď všude tolik havárek, že se nedá divit, že mám o ně strach.
